Landshut – 11. dubna
V polských ligách startovala po jejím otevření zahraničním klubům řada týmů z různých zemí. Prvním mohykánem byl v roce 2004 ukrajinský Lvov, jehož štafetu vzápětí převzalo Rovno. Brzy nato se objevil i maďarský Miskolc, v jehož barvách bojovalo hned několik našich jezdců. Přesně před patnácti lety si pak Polsko vyzkoušela i pražská Markéta. Dlouholetým účastníkem je lotyšský Daugavpils, který letos startuje po osmnácté v řadě. Předloni se přidal Wittstock a vloni už se objevily hned dva německé kluby. Wittstock financovaný podnikatelem Frankem Mauerem zažil sportovní i finanční propadák a po neudělení licence ho čeká minimálně roční pauza s nejasnou budoucností. Landshut je jiná kategorie.
Historicky nejúspěšnější německý tým je finančně dobře zabezpečený množstvím sponzorů i podporou města, má mohutnou členskou základnu a sportovně rozumné ambice. Když vloni vysoko prohrál svůj první závod v Daugavpilsu, mnozí se nad jeho dalším působením spíš shovívavě pousmáli. Bavoráci se ale rychle oklepali, posílili družstvo o mistra světa na dlouhé dráze Francouze Bergého a škarohlídům pomalu docházel dech. Postup do play off byl jen prvním krokem. V něm si pak Landshut poradil nejprve s Rawiczem, poté hlavně dík výbornému výkonu na domácí dráze porazil i favorizované Opole a výsledkem byl nečekaný postup o soutěž výš.
V právě začínající sezoně je Landshut hlavně dle polských médií vesměs pasován do role největšího kandidáta sestupu. Hned první závod ale naznačil, že vše může být jinak. Na Poláky poměrně nezvyklou a dlouhou dráhu u letiště v Ellermühle přijela jako první vyzkoušet Polonia Bydgoszcz, jeden ze dvou nejžhavějších kandidátů postupu do extraligy. Byla jasným favoritem.
Začátek závodu dával prognózám za pravdu, protože po úvodní remíze si Poláci pomalu začali budovat mírný náskok. Papírově očekávaný vývoj se ale zadrhl ve čtvrté jízdě, když vedoucí Lotyš Mihailov neustál tlak domácího kapitána Smolinského a skončil v nafukovací bariéře. Po její následné opravě stáhli landshutští svoji ztrátu na dva body. Střední část závody se vyznačovala velkou vyrovnaností, domácí šli v sedmé jízdě prvně do vedení, ale po deseti jízdách znovu vedl nejtěsnějším rozdílem polský tým. Němci v té chvíli už jezdili bez Martina Smolinského, kterému se obnovilo starší zranění.
Chleba se nakonec lámal mezi desátou a třináctou jízdou, tedy v poslední sérii základní části. Nejprve přišlo druhé varování znamenající vyloučení pro Bjerreho. Nabídnutou šanci dvojice Hansen – Huckenbeck beze zbytku využila a vzápětí se o další plný bodový příděl zasloužili junior Blödorn s Rissem. Poláci stačili další rozjížďkou jen lehce korigovat. Před posledními dvěma jízdami tak ztrácela Bydgoszcz na domácí čtyři body. Ve čtrnácté jízdě večera ukázal Mads Hansen, proč byl před sezonou objektem zájmu tolika polských klubů a druhou jasnou výhrou za sebou zabezpečil svému klubu minimálně remízu v závodě. Nečekané vítězství pak domácích pak zpečetila dvojice Huckenbeck – Bergé. Ti se sice celá čtyři kola dívali na záda nejlepšímu muži polské sestavy Miedzinskému, ale na výjezdu z první zatáčky se dokázali dostat před Mateje Zagara, pozice udrželi a tříbodovým ziskem stanovili výsledek na konečných 47:43
O první polské lize se často říká, že je zajímavější než Extraliga. Hlavně díky větší vyrovnanosti. Pokud by se dalo soudit podle zmiňovaného závodu, pak rozhodně ano. V Landshutu nebyla takzvaně hluchá jízda. I pokud se nepředjíždělo, byli jezdci v těsném kontaktu a nikdo si nemohl až do cílové méty být jist svou pozicí. Když přidáme slušnou diváckou kulisu, k níž přispěli i fanoušci Polonie, máme nevšední plochodrážní zážitek. Ten se vzhledem k poloze bavorského města může stát zajímavou alternativou i pro české plochodrážní příznivce.
Minimálně pro ty ze západnější části naší republiky určitě věc k zamyšlení. Tím spíš, že hned v následujícím duelu, v sobotu 23. dubna, se na stadionu v Ellermühle postaví domácím populární Falubaz Zielona Gora s Janem Kvěchem v sestavě.
