Přelouč – 22. března
Po diskvalifikaci ruských závodníků byl jedním z kandidátů na medaili v evropském šampionátu ledařů. Na úvod sice prohrál s Jimmym Olsenem a pak i s Haraldem Simonem, jenž šel za titulem. Ve čtrnácté jízdě přišla i prohra s Lucou Bauerem. Ovšem Jasper Iwema, jenž před závodem mužem číslo dvě průběžné klasifikace, řešil technické patálie. Lukáš Hutla se však dostal do rozjížďky poslední šance. Nechtěl bláznit a přijít o další porci bodů ve finále. Spokojil se s druhou pozicí, což jej nakonec stálo medaili.

rychlá flash s výsledky z Tomaszowa Mazowieckeho

Osudový moment

„Doufal jsem, že prohraju jen s Haraldem,“ říká Lukáš Hutla. „Ale pak jsem ztratil v posledním kole bod i s Bauerem. Dělal jsem na fyzičce a na motorce jsem se cejtil líp. V depu jsem měl absolutní klid, jindy se to sere, něco upadne nebo jdeš na držku, ale teď jsem si jen vždycky prošel motorku.“

Po základní části se do finále rovnou kvalifikovali Harald Simon a Luca Bauer. Lukáš Hutla mířil do jízdy poslední šance. Za soupeře měl Jimmyho Olsena, který famózně doháněl bodové zpoždění z únorového Sanoku. Ztratil jen díky pádu v sedmé jízdě. Spolu s nimi stáli na roštu Aki-Ala Riihimäki a Franz Mayerbüchler.

„Trošku jsem tu jízdu o finále…“ nemusí český reprezentant dokončovat větu, protože o jejím přísudku nemůže být ani pochyb. „Jel jsem druhej za Jimmy. První dvě kola jsme ujížděli, pak zpomalil. Já taky. Říkal jsem si, že pojedu vnitřkem, ale Riihimäki to tam nakouřil po venku. A udělal nás oba.“

 

Když smůla, tak se vším všudy

Medaile paradoxně ještě nebyla v čudu. Z boje o evropské ledařské zlato nejprve vypadl Jasper Iwema. Bývalý tovární závodník stále FGR z Ústí nad Orlicí ve světovém silničním šampionátu laboroval s technikou. A nakonec prošvihnul dvouminutový limit.

„Jasper měl Evropu rozjetou na druhej flek,“ uvažuje Lukáš Hutla. „V první jízdě zadřel motor, pak řešili technický problémy. Až mi ho bylo líto. Říkal jsem mu, ať příště přijde, že mu půjčím rezervní motorku. Prostě si pomáháme.“

Před finálovou jízdou byl Harald Simon již jistým šampiónem. Jho šestadvacet bodů nemohl nikdo překonat. Luca Bauer s jednadvaceti body potřeboval ke stříbru jen třetí místo. Lukáš Hutla byl za ním o bod, Jimmy Olsen o tři. Kvůli pádu Aki-Ala Riihimäkiho se muselo opakovat a v repete celá trojice jela, jak potřebovala. Švéd vyhrál, sebral Čechovi bronz a Němec bral potřebný bod k postavení vicemistra.

„Koukal jsem na finále,“ svěřuje se Lukáš Hutla. „Že třeba ještě pojedu rozjezd. Ale Jimmy vyhrál a dopadlo to, jak dopadlo. Riihimäli upad‘ a já přitom čekal, že právě on to zamíchá jako v poslední šanci.“

 

Směr Heerenveen

A tak se Lukáš Hutla vrátil do Přelouče s nevděčnými bramborami. „Říkal jsem si, že je lepší bejt druhej,“ vrací se ještě ke klíčovému momentu sobotní rozjížďky poslední šance. „“Nechtěl jsem zbytečně jít po tom prvním. Nedal jsem to toho sto procent, stává se, ale sere mi to.“

Na obzoru je však závěrečné dvojice finálových mítinků mistrovství světa „Na Heerenveen se těším,“ netají se. „Motorky jsou v pohodě, teď ještě potrápit tělo. Přítelkyně je osobní trenérka, ta mi dá. Teď čtrnáct dnů mám čas na mordu v posilce.“

Leaderem ořezané průběžné klasifikace je Hans Weber, Lukáš Hutla se dělí o čtvrté místo s Ove Ledströmem. Švédové vrchol evropského šampionátu vesměs vynechali vinou jeho termínové kolize se svým vlastním národním mistrovstvím. V Nizozemí ale chybět nebudou.

„Závody budou vyrovnaný,“ uvažuje Lukáš Hutla. „Weber bude asi vyhrávat, zbytek nás bude mít tak deset bodů na postup do finále. Uvidím, už se tam těším.“