Chabařovice – 24. června
V těchto červnových dnech si příznivci ploché dráhy a nejen oni připomínají tragickou událost, která jimi před dvaceti roky 16.června 1991 silně otřásla. Při závodech na travnaté ploché dráze zahynul odchovanec chabařovické ploché dráhy a československý reprezentant Jiří Hurych. Nadějný, univerzální jezdec byl na počátků úspěšné sportovní kariéry, kterou nečekaně přervala nehoda ve francouzském Miramontu.

A jak na tyto chvíle po tragické smrti Jirky Hurycha zavzpomínal jeho bývalý chabařovický trenér Karel Voborník?

„Byla to neděle, a já jsem byl taky někde na závodech. Když jsem se vrátil večer domů, tak mne vítaly se slzami v očích, moje dvě dcery: ‚Jirka Hurych nežije!!!‘ To byla krutá pravda, kterou mi sdělily, ale stále jí také nevěřily! Bylo to až moc neskutečné! Jirka byl totiž jejich velmi dobrý kamarád. Druhý den už toho byly plné noviny.“

Vzpomínky jsou stále živé „I po tolika letech vzpomínám na Jirku jenom v dobrém.
Trénoval jsem tenkrát chabařovickou partu plochodrážníků , byla to skupina zkušenějších a začínajících závodníků . A Jirka byl nejen velmi dobrý plochodrážní učedník, ale i velmi dobrý kamarád se smyslem pro humor. V té době patřil mezi naše nejtalentovanější mladé jezdce, jezdil krátkou, travnatou dráhu i ledy. Byl to takový normální kluk, který uměl, a přitom nebyl vůbec namyšlený! Určitě měl před sebou bohatou sportovní kariéru, ale takový je občas také plochodrážní sport .“

A co následovalo v Chabařovicích v té době? Okamžitě po posledním rozloučení s
kamarádem Jirkou vznikla mezi jezdci a činovníky spontánní myšlenka, pořádat k uctění jeho památky pravidelné závody mladých jezdců. A hned následující rok uspořádali první ročník závodu jednotlivců Memoriál Jiřího Hurycha. Byl tak položen důležitý základ tradici, která letos slaví již dvacáté výročí.

V průběhu let prošel memoriál několika změnami od závodu jednotlivců, přes vložené
finálové jízdy v rámci mistrovských závodů, aby se v posledních letech opět vrátil k tradičnímu samostatnému závodu jednotlivců. V průběhu dvou desetiletí se na jeho startovní
listině vystřídala dlouhá řada vynikajících českých jezdců, a v poslední době také
mladých, zahraničních jezdců.

Historicky prvním vítězem Memoriálu J. Hurycha se v roce 1992 stal Antonín Šváb. V následujícím roce si pro vítězství dojel Jirka Štancl. V dalších letech v rámci vložené finálové jízdy postupně vítězí Marián Jirout a Lubomír Batelka. Prvním seniorem, který se postavil na stupeň nejvyšší , byl Jaroslav Gavenda z Březolup.

V roce 2000 se v závodě objevuje poprvé zahraniční jezdec, Polák Mariusz Lisiak startující v barvách tehdy prvoligového Mšena. A hned obsazuje ve finálové jízdě druhé místo za vítězným Richardem Wolffem z Prahy. Ten si zopakoval vítězství ze šestého ročníku a stal se druhým historicky nejúspěšnějším jezdcem. Určitou výjimkou v organizaci memoriálu byl třináctý ročník, který se nejel v Chabařovicích, ale ve Mšeně a chabařovičtí pořadatelé se na tomto závodě v rámci mistrovství republiky 125ccm spolupodíleli. Vítězem se stal nadějný Pavel Pučko z Prahy.

Následující období patřilo zcela zaslouženě Filipu Šiterovi hájícímu barvy PK Plzeň. Ten vyhrál jako dosud jediný v dosavadní historii, tří následné ročníky po sobě! Vždy jako vítěz samostatné finálové jízdy mistrovství republiky juniorů.

V posledních třech ročnících se pořadatelé z Chabařovic opět vrátili k organizaci samostatného závodu. Daří se jim zvát mladé nadějné jezdce nejen od nás, ale z Německa, Polska, startují zde i plochodrážníci z Nizozemí, Belgie, Bulharska. Určitou raritou byl 17. ročník a vítězství Jana Jaroše, jediného českého jezdce v celém startovním poli. A v posledních dvou ročnících zde kralují němečtí plošináři. Loni vyhrál Marcel Helfer a rok předtím, nejen v Chabařovicích populární Rony Weiss, který bude tuto neděli opět na startu již dvacátého ročníku Memoriálu Jiřího Hurycha.

Foto: Lubomír Hrstka