St. Macaire – 18. června
Asi se nedá sobotní vystoupení čtveřice našich plochodrážních nadějí třídy 125 ccm ve francouzském St Macaire nazvat příhodněji. Michal Škurla, Michaela Krupičková, Zdeněk Holub a Patrik Mikel zařazení v SCM Slaný vyjeli v rámci plánovaného soustředění do dalekého St Macaire, kde se zúčastnili závodu Zlatá trofej FIM na travnaté dráze.

Místo trávy hlinité kluziště
Po strastiplné cestě na zaplněných francouzských silnicích na nás čekal pěkně připravený travnatý stadion s délkou dráhy úctyhodných 506 m, který tak trochu v očích budil respekt. Po nezbytném, ale poměrně krátkém odpočinku, začala další etapa.Rychle připravit, odzkoušet a doladit motory v rámci dopoledních tréninků, aby byly připravené na vlastní závod.

Již samotný trénink ukazoval, že tým SHUPA připravil stroje nadmíru dobře a že by vše mělo sedět. Hodně pomohli i přítomní pracovníci SHUPY, jejichž stánek s možností prodeje různých dílů budil pozornost řady přítomných týmů. Samotní jezdci si dobře připravené stroje pochvalovali, ale přesto bylo nutno tu i tam něco doladit, pozměnit a opravit.

Pro Zdeňka Holuba a Patrika Mikela byl úspěšný trénink moc důležitý, protože na travnaté dráze zkušenosti ještě nemohli získat. Jejich výkon ale předčil veškerá očekávání a rostl kolo od kola. To vše potvrdila další tréninková série se společnými starty, kdy naši jezdci velice dobře odjížděli a zaujímali vedoucí pozice.

Samotný závod začal ve večerních hodinách, kdy již po celodenním nabitém programu dráha nepřipomínala pěknou dopolední travnatou plochu, ale jakési hlinité kluziště, na kterém se dost podstatně měnily podmínky i díky počasí, které konec konců se všemi laškovalo po celý den tu dešovou přeháňkou a ihned následným pálivým sluníčkem.

Hned první rozjížďka do čela s přehledem vynesla Michaelu Krupičkovou a po bezchybné jízdě byly na jejím kontě první čtyři body. Hned v následující jsme měli dvojí zastoupení v podobě Patrika Mikela a Zdeňka Holuba. Patrik doslova fantasticky odstartoval a do první zatáčky vjížděl následován Zdeňkem na vedoucí pozici. Velmi dlouho pak sváděli oba boj s domácím Jordanem Dubernardem. I když nakonec vedení Patrik neudržel, statečně bojoval až do cíle.

Ve třetí rozjížďce nastupoval Michal Škurla proti nedávnému mistru Evropy Sandro Wassermanovi a neznámému Romano Hummelovi. Po projetí prvního kola se na čele usadil Wasserman, těsně následován dvojicí Škurla – Hummel, ze které byl v cíli nakonec o něco dříve R.Hummel. Ve čtvrté rozjížďce rozlosování svedlo k sobě Michaelu s Patrikem. Ve velice vyrovnané rozjížďce se na čele usadil Romano Hummel těsně následován Michaelou a Patrikem.

Ten však v polovině třetího kola najel do větší vrstvy materiálu , jen s vypětím udržel motocykl a než se mu jej podařilo zvládnout, byl předjet zbývajícími závodníky. I přes mohutný finiš se mu již nepodařilo několikametrovou ztrátu do cíle dohonit. V další jízdě si na své konto si plný počet bodů s přehledem připsal Michal Škurla, Zdeněk Holub pak body dva za třetí místo. Zdeněk se lepšil kolo od kola a bylo na něm vidět, že se stadionem doslova srostl.

Půlnoční lesk medailí
V šesté jízdě si připsala potřebné tři body pro finále A Michaela, když jen těsně podlehla v cílové rovině domácímu mistru Francie Jordanu Dubernardovi. Zdeněk Holub si připsal jeden bod.

Do závěrečných finálových bojů výrazně promluvila jízda s pořadovým číslem sedm. Do první zatáčky se vřítil Wenninger, kterého snažil s malou ztrátou venkem objet Wasserman, ale při pokusu o objetí zachytil za domácího Meirona Hermese. Oba skončili v krkolomném pádu, který si vyžádal velice dlouhý zásah zdravotnické služby, ale nakonec dopadl pro oba jezdce dobře. V závodě již ale ani jeden z nich pokračovat nemohl.

V poslední rozjížďce postačovaly tři body Michalovi k účasti ve finále A. Za neúčasti Wassermana ale Michal jízdu s přehledem vyhrál a finále A bylo zajištěno.

Na start finále B se postavili Zdeněk Holub a Patrik Mikel spolu s domácím Cayrem a druhou dívkou ve startovním poli – Nicolien Van der Kant. Zdeněk odstartoval jako raketa a s přehledem si jel pro vítězství v rozjížďce. Patrik po rovněž vydařeném startu dlouho bojoval o druhé místo, ale nakonec se i pod vlivem již značně rozbité dráhy a ubývajících sil postupně propadl na poslední místo.

Po příjezdu do depa bylo v jeho očích vidět slzičky, protože chtěl určitě získat víc. Přesto ale jeho vystoupení mezi v podstatě elitními jezdci dlouhé dráhy z domácí Francie a Německa, bylo výborné. Odnesl si ale tu největší zkušenost, jakou může získat jen v takovémto závodě s vynikajícím jezdeckým zastoupením.

Hodiny se již blížily k půlnoci, když do finále A nastupoval na dráze z nejvýhodnější, zelené mety, domácí favorit Jordan Dubernard, druhý favorit Romano Hummel volil dráhu žlutou, Michaela bílou, Michal si vybral dráhu červenou a na posledního postupujícího Weinningera zbyla dráha modrá.

První překvapení se odehrálo hned na startu, kdy neodjel domácí šampion Dubernard. Do čela šla rychle naše dvojice vedená Michalem, na kterou ze třetího místa dotíral Hummel. Michal si udržoval lehké vedení ještě v nájezdu do třetího kola. Zde ale začal útočit Holanďan a postupně se mu podařilo podjet Michaelu a následně se dostal i předjel Michala. Do posledního okruhu již vjížděl s náskokem délky možná o málo větší, než je motocykl.

V posledním kole se ale zvedli téměř všichni diváci ze svých židliček a dek. To totiž postupně začala na Michala útočit Míša a v její prospěch rozhodl až rozhodčí pan Kubeš, když vyhodnotil s dalšími dvěma rozhodčími průjezd cílovou metou na úkor Michala v její prospěch rozdílem necelých dvaceti centimetrů.

Velký úspěch byl na světě a pak již přišla jen a jen velká radost v očích celé naší skupiny. Zároveň se ale sluší z tohoto místa poděkovat všem účastníkům především za příkladnou reprezentaci SCM, klubů, přístup k tomuto závodu a zejména pak týmu pracovníků SHUPA Power, který připravil a nastavil stroje tak, že dokázaly takto obstát.

Foto: Václav Buřič