Pardubice – 18. prosince
Svého času dokázal vyhrát závod české juniorky. Pak si dal pauzu, ale zase se vrátil do závodního kolotoče. Historie se opakovala se závodní přestávkou a comebackem na šroubcích ve Freitalu minulý měsíc. Roman Andrusiv však z komára velblouda nedělá, uvědomuje si, čí pomoc mu k šesté příčce pomohla. A v žádném případě nečeká exkluzivní kontrakt s Pardubicemi na extraligovou sezónu 2022.

 

Jdi, Romane, jdi s Hynkem na led

„Jako comeback bych to nenazval,“ odmítá myšlenku, že by se na plochodrážní ovály krátce po své čtyřicítce vracel. „Šroubkama žiju celá léta, ale čtyři roky jsem na tom neseděl. Freital byl z hecu. Bavil jsem se Hynkem a říká, že bych to zkusil. On můj start s Ronnym domluvil, kdyby nejel, nepojedu ani já.“

Avšak Hynek Štichauer bývá mnohdy přesvědčivý jako jistý předválečný podomní prodejce vysavačů značky Lux. Roman Andrusiv nepotkal zlaté úhoře. Prostě si jen tak jedné listopadové soboty vyjel s plochodrážním motocyklem na kluziště, v jehož sousedství zvoní parní mašinka jako z pohádky.

„Hynek mi půjčil blatníky, rozety, jet tam sám, to vůbec ne…“ pokračuje Roman Andrusiv ve vyprávění svého příběhu. „I takhle to byla hrozná ostuda, byl to mazec. Přijeli jsme, Ronny, že nás nechá svýzt. Kluci jeli tři kola, byli jsme tři, co tam nikdy nejeli. Tak, že nás nechá jet čtyři kola.“

 

Výzva saských kluzišť

Němci říkají, cosi o übungu, který dělá mistra, nebo vlastně Meistera. „Já se rozjel a v první zatáčce jsem ležel na zemi,“ ví Roman Andrusiv o platnosti takového pořekadla své. „Stres, ve druhé zatáčce takřka to samý. Pak jsem ležel ještě jednou, nemoh‘ jsem se tam vejít.“

Nic se nejí tak horké, jak se uvaří, přisadili by si Češi. „Ronny mě učil jezdit,“ souhlasí pardubický závodník. „Přišel za mnou a nechal mi další kolečka. A tak jsem se já svez‘ ze všech nejvíc. Závody byly dobrý, Hynek mi pomoh‘ s převodama.“

Třetí místo v malém finále se v devítičlenném startovním poli rovnalo šesté pozici. „Pro mě úspěch,“ kvituje Roman Andrusiv. „První jízda hrůza, druhá lepší, ale stres. Pak jsem se zklidnil a už to šlo. Šroubky jsem viděl kdysi jako mechanik s Máriem v Telfordu, potřebuju si zařídit převody. Když mě vezmou, budu s Hynkem jezdit dál.“