AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 21. května
Do první zatáčky finále A mistrovství republiky na dlouhé dráze najížděl jako první Josef Franc. Avšak ve výjezdu už jel před ním Martin Smolinski. Pražan posléze odolal náporu Aleše Drymla, který ziskem zeleného věnce jen potvrdil vládu závodníků, jejichž jména jsme ještě nedávno spojovali výhradně s krátkými ovály. Richarda Wolffa zabrzdila porucha převodovky jeho GM, Karel Kadlec se nakonec soustředil na doprovodné veterány. Z finále A čtyřventilů ho vyřadila skutečnost, že je mladší než anglický čahoun John Hartley.

Debutant na čele
Neuvěřitelný maratón šestatřiceti rozjížděk zažil dnes dlouhodrážní ovál v Mariánských Lázních. Souběžné pořádání s evropskou sérií veteránů ovlivnil rozpis šampionátu republiky. V základní části se jelo jen devět jízd a celý program vyvrcholil dvojicí semifinále a jediným finále A.

V polovině mítinku byl na čele Aleš Dryml. Poprvé se na zdejším kilometrovém oválu svezl při úterním tréninku, v němž mu sparingpartnera dělal pouze Karel Kadlec. Vychytávaly se převody a pardubický borec si stěžoval na svoje starty. Návyků z krátkých oválů se ovšem nezbavil ani při své ostré závodní premiéře v sedle dlouhodrážního motocyklu v rozjížďce s číslem tři, což neušlo pozornosti jeho bratra Lukáše. Ten se po krátké procházce depem rozhodl usadit se na tribuně.

„Na první jízdě mi brácha říkal, že jak se rozsvítilo zelený světlo, stál jsem tam jak na krátký,“ svěřoval se Aleš Dryml později. „Ale rychle jsem se stačil přeorientovat.“ Nejrychlejší start předvedla Němka Nadine Frenk, avšak Pardubičan začal udávat tempo ještě v průběhu prvního kola.

Pět úvodních bodů získalo stejný počet bratříčků v šesté jízdě. Martin Smolinski sice v rozjížďce s číslem dvě svým triumfem stylem start – cíl nad Sirgem Schützbachem dostál své pověsti favorita, ale nyní se musel smiřovat s prohrou. Aleš Dryml na něho odstartoval, aby mařil jeho útoky celá tři kola, na něž se dnes v Mariánských Lázních závodilo. Německý závodník, který loni zaznamenal ojedinělý počin, když se objevil na startu krátké, dlouhé i ledové dráhy, se záhy přesvědčil, že Aleš Dryml umí ve svůj prospěch zužitkovat i hutnou cejchu.

„Jo, jezdím ve snech,“ reagoval pardubický závodník na poznámku reportéra magazínu speedwayA-Z, že soudě dle jeho počínání na ovále se musí dlouhodrážnímu sportu věnovat inkognito alespoň deset let. Samozřejmě šlo o žert, avšak skutečností zůstávalo, že ve dvou třetinách základní části byl leaderem průběžné klasifikace, aniž by ztratil jediný bod.

Za jeho zády se seřadila hned čtveřice nejbližších pronásledovatelů, jimž z mezisoučtu vyšla hodnota devět. Sirg Schützbach prohrál s Martinem Smolinskim, ten zase s Alešem Drymlem. Horkého favorita Andy Appletona vyučil v rozjížďce s číslem jedna Josef Franc. Po skvělém startovní manévru odvrátil veškeré jeho nájezdy a zalehnutý z posledního výjezdu sfoukl Angličanovi i poslední plamínek naděje.

Andy Appleton však dominoval relativně snadnější čtvrté jízdě, zatímco Josef Franc hned vzápětí narazil na Sirg Schützbacha. Němec startující se švýcarskou licencí prokázal, že jeho rychlé časy z dopoledního tréninku nebyly v žádném případě náhodou. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Pražan, leč Sirg Schützbach ho předčil vnějškem první zatáčky.

O dva Čechy méně
Slibný počet českých závodníků se nakonec zúžil na pouhé čtyři zástupce. A to ještě díky Karlu Kadlecovi, který vyslyšel prosbu šéfa klubu Miroslava Musila a vedle veteránské kategorie čtyřventilů zasáhl aktivně i do šampionátu republiky. Zatímco plzeňský nezmar přece jenom usiloval o úspěch mezi veterány, Richard Wolff v duchu své povahy perfekcionisty pracoval na co nejlepším výsledku v mistrovském klání.

Nicméně osud mu přisoudil úlohu smolaře. Při svém prvním startu zůstal stát na roštu a rozjížděl se až dlouho za ostatními konkurenty. V posledním kole uštval Davida Speighta, ale na překonání Joela Nyströma by potřeboval ještě obvyklé čtvrté kolo navíc.

„Převodovka,“ hlásil pražský závodník pohromu, sotva se vrátil do depa. „V tréninku jsem jezdil s Mustonenem a předjížděl ho, ale vypadával kvalt. S Láďou Dvořákem jsme perfektně připravili GM. Ale neřadí to, je to v prdeli. Musím jet na Jawě, převodovka nejde přehodit. Ta jawka je dobrá na dráhy do sedm set metrů, ale na kilometr nestačí, to neudejchá.“

A vskutku, cesta Richarda Wolffa skončila pátým místem v úvodním semifinále, když za ním skončil jen Stefan Drofa. Karel Kadlec nakonec z mistrovského klání vycouval ještě dříve. „V jeden den jet dva závody nejde,“ vysvětloval. Ve veteránech doplatil na jedenáctou jízdu, kde ho předčil Anton Wannasek.

Ztracený bod chyběl na postup do finále A. Při rovnosti bodů totiž rozhoduje věk a John Hartley je starší. Triumf v béčku však Karlu Kadlecovi neuniknul. V mistrovství republiky mu výsledky dvou jízd stačily na celkové jedenácté místo. Mnohem důležitější je ovšem skutečnost, že výsledky dnešního závodu jsou bernou mincí pro přidělování reprezentačních vest. A v tomto žebříčku je plzeňský matador na čtvrtém místě.

Mistr prvního nájezdu
Rozjížďkou s číslem devět se uzavřel vítězná série Aleše Drymla. Zatímco Andy Appleton vedl, on vyjel z první zatáčky jako třetí. Hned ve druhém oblouku se však pustil směle pod Joela Nyströma. Vyvezl Švéda na venek, dostal se dopředu, avšak vedoucí Angličan už byl o půl rovinky dále.

Aleš Dryml byl však jednoznačně v semifinále a také na nejlepší cestě do finále. Vynořil se však technický problém – prasklé koleno výfuku. Společně s Alešem Drymlem starším a Oldřichem Řezníčkem vadný díl vyměnili. Ještě předtím Josef Franc v sedmé jízdě uštědřil porážku Aki-Pekkovi Mustonenovi, jehož objel v úvodní zatáčce.

Oba čeští závodníci stanuli na startovním roštu druhého semifinále. To se stalo kořistí Josefa France, když Aleš Dryml protnul metu hned za ním. A světe div se, vyměněné koleno výfuku bylo opět prasklé!

„Měli jsme je objednané, ale přišly pozdě,“ přibližoval pardubický závodník. „Táta s Oldou ještě předtím stačili něco poladit sami. Naštěstí, jinak bych ve finále neměl, na čem jet…“

Zatímco u Drymlů měli o čem přemýšlet, Robert Barth neskrýval svou radost, když se sprintem vracel po diváckém svahu od startovní věže do depa. Martin Smolinski, jemuž ladí motory a pomáhá cennými radami, totiž vyhrál úvodní semifinále. A to přitom lepší start vystřihl Andy Appleton. Němec byl však pekelně rychlý a na začátku druhého kola mu vedoucí příčku bez skrupulí sebral.

Semifinálovým programem skončilo neustálé přičítání bodů, protože finále mělo charakter umisovací jízdy. Josef Franc měl stejný počet bodů jako Martin Smolinski, když Aleš Dryml a Andy Appleton měli shodně o jeden bodík méně. Petr Moravec v roli předsedy jury tudíž musel zorganizovat losování, kdo si bude volit postavení na finálové roštu dříve.

Jako první si nakonec vybíral Josef Franc. „Šestku,“ měl ihned jasno o své dráze, což po semifinálovém triumfu ze stejné pozice nikoho nepřekvapilo. Martin Smolinski se podíval na Roberta Bartha a očima hledal jeho podporu, když říkal: „Fünf.“ Aleš Dryml vzápětí vyhrál losování s Andy Appletonem. Po chvilce přemýšlení pronesl: „Dejte mi tu trojku.“

Všechny předchozí boje, které se dnes odehrály na mariánskolázeňském oválu, byly zapomenuty, jakmile se šestice nejlepších seřadila u pásky. Po jejím vylétnutí letěl dopředu Josef Franc. Spodem se však dopředu šinul Martin Smolinski, který na rovinku vyjel jako první. „Zase jsem byl mistr do prvního nájezdu, ale z výjezdu už ne,“ povzdechl si Josef Franc v cíli a snad už ani nepočítal tituly vicemistra. Další byl na řadě, protože až na metu vzdoroval Aleši Drymlovi.

Hlasy z depa
„Nádherný,“ vystihl své pocity Josef Franc. „O tréninku jsem měl dost problémů s motorkou. Vychytali jsme to, motorka nejede špatně, ale dneska se dost měnilo počasí a chtělo to jít tomu naproti. Na Smoldu to nebylo, zase jsem byl mistr do prvního nájezdu, ale z výjezdu už ne. V Mariánkách je to OK, to se mi líbí, ale až pojedu trávu, nebude to prdel. Na tu bídu, co si finančně můžeme dovolit, jsme jeli maximum a byli jsme druhý. Ála to má lepší, je ještě rychlejší a já měl štěstí, že jsem odpích‘.“

„Jo, pěkný, zajímavý,“ hodnotil Aleš Dryml svou první závodní zkušenost s dlouhou dráhou. „Zezačátku to perfektně startovalo, čtvrtá a pátá jízda ale nebyla dobrá. Dvakrát mi prasklo přední kole výfuku, to se podepsalo na výkonu. Je tam svár, ostatním to nepraská, já dnes potřeboval dvě. Na finále jsme naštěstí měli svoje, zaplapánbůh, jinak bych neměl, na čem jet. Dlouhá dráha dobrý, ale jsem zvědavej‘, jak skočím zpátky na krátkou. V pondělí si dám trénink v Pardubicích, ve čtvrtek jedu v Peterborough, naštěstí je to dlouhá dráha.“

„Jsem nasranej‘, protože GM jelo fakt dobře,“ neskrýval Richard Wolff. „O tréninku jsem jel schválně s Mustonenem a předjížděl ho. Stálo mě to dost úsilí, s Dvořkou jsme to ladili a čekali, co to udělá. Jawa, co mám, tady na to není. Moc práce a nic z toho, jsem naštvanej‘. Jsem jen rád, že to GM něco dělá. Uvidíme.“

„Sere mi, že mi to uteklo,“ komentoval Karel Kadlec své vyřazení z finále A veteránského závodu. „Mám stejně bodů, ale on je starší. Po tom smutku bylo finále B takový zadostiučinění. Rád bych se svez i v mistrovství republiky, je to škoda, ale v jeden den to nejde. Zdá se, že tam jsou přestávky, ale jel jsem ob jízdu. Dneska jsem jel jen pro Míru Musila. Kdyby tady nebyl, už by tuten stadión zavřeli.“

		SF1	SF2	TOT	FIN
1. Martin Smolinski, D	5 4 5	5		19	1.
2. Josef Franc, Praha	5 4 5		5	19	2.
3. Aleš Dryml, Pardubice	5 5 4		4	18	3.
4. Andy Appleton, GB	4 5 5	4		18	4.
5. Sirg Schützbach, D (FMS)	4 5 3	2		14	5.
6. Nadine Frenk, D	4 2 4		3	13	6.
7. Aki-Pekka Mustonen, FIN	3 3 4	3		13
8. Joel Nyström, S	3 4 3		2	12
9. Richard Wolff, Praha	2 3 2	1		8
10. David Speight, GB	1 3 E		1	5
11. Karel Kadlec, Kadlec	3 1 –		–	4
12. Stefan Drofa, D	E 2 2	0		4
13. Klaus-Peter Gerdemann, D	E 1 E			1

Evropská série veteránů:

dvounventily:			C	B	A
1. Kevin Teager, GB	5 5 5	15			1.
2. Franz Greisel, D	5 5 4	14			2.
3. Kenny Blain, GB	4 4 5	13			3.
4. Gerald Short, GB	2 5 5	12			4.
5. Josef Goldbrunner, D	4 4 4	12			5.
6. Svein Geitsund, N	5 4 2	11			–
7. Jürgen Jucknies, D	4 3 4	11		1.
8. Jürgen Bruckner, D	3 3 3	9		2.
9. Henk de Haas, NL	3 2 3	8		3.
10. Jan Hamers, NL	2 2 3	7		4.
11. Christoph Eichhorn, D	1 1 2	4		5.
12. Frank Yates, GB	3 3 2	8		6.
13. Bill Haynes, GB	1 1 1	3	1.
14. Geoff Urben, GB	0 2 –	2	2.
15. Roy Gomm, GB	2 0 1	3	3.
16. Tom Blackwood, GB	1 1 0	2	4.
čtyřventily:			C	B	A
1. Bob Dolman, GB	4 5 5	14			1.
2. Ulrich Büschke, D	5 5 5	15			2.
3. Paul Evitts, GB	5 4 4	13			3.
4. Wim de Haas, NL	5 3 4	12			4.
5. John Hartley, GB	4 2 4	10			5.
6. Hylke Dijkema, NL	3 5 5	13			6.
7. Karel Kadlec, CZ	4 3 3	10		1.
8. Anton Wannasek, A	3 4 –	7		2.
9. Dave Hammond, GB	3 3 3	9		3.
10. Francesco Barbetta, I (ACCR)	2 2 1	5		4.
11. Rob Snow, GB	2 2 2	6		5.
12. Kevin Howse, GB	E 4 3	7		E
13. John Freeman, GB	1 1 2	4	1.
14. Ian Leverington, GB	2 0 2	4	2.
15. Olaf Marsch, D	1 1 1	3	3.
16. Andreas Blache, D	1 1 –	2	X

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)