AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 1. května
Filip Šitera byl do finálové jízdy Memoriálu Emila Sovy nasazen bez nutnosti absolvovat semifinále. K roštu přišel už s nasazeným modrým povlakem na své přilbě a na otázku spíkra Miloslava Čmejly odpověděl, že počtvrté vyhrál mšenský memoriál letos. Po pár minutách a čtyřech okruzích se potvrdilo, že měl pravdu. Přitom ještě předtím stačil triumfovat ve druhém závodě českého přeboru. Na pódium ho doprovodili Jan Holub a Michal Dudek, jenž v rozjezdu kvůli ojnice čouhající z bloku motoru přišel o stříbrný věnec, avšak nikoliv o průběžné vedení. Smůlu měl Ondřej Veverka, který skončil v mělnické nemocnici se zlomenou kostí v rameni a otřesem mozku.
Dva neporažení
Jsou věci mezi nebem a zemí. A tak se můžeme jen dohadovat, přišlo-li obloze líto upalovaných čarodějnic nebo se jen snažila ušetřit práci hasičům. Pro dnešní přebor bylo ovšem důležitější, že deště nad ránem ustaly. Pošmourný obzor obloha zůstával na Boleslavsku ještě dopoledne, avšak před obědem pražilo sluníčko.
Dráha vzbuzovala obavy. Většina účastníků o ní hovořila s respektem, avšak nakonec se shodla, že realita byla mnohem snesitelnější než očekávání. Filip Šitera se však na červené kolo vyloženě těšil. „Rozbitá, to se mi líbí,“ zhodnotil s uspokojením její stav. Nikdo jiný nevyhrál Memoriál Emila Sovy vícekrát než on. Letos měl šanci se do seznamu vítězů zapsat počtvrté, ale prvním bodem programu se stalo druhé kolo českého přeboru.
Filip Šitera ovšem i v něm dal jasně najevo, že i tady hodlá být doma více než jasnovidným prorokem. Už rozjížďka s číslem dvě ho zastihla v roli suverénního vítěze. Zopakoval si ji hned v páté jízdě, do jejíhož restartu kvůli zaseklé pásce nenastoupili Michal Klein ani Zdeněk Holub vinou defektů.
Teprve ve třetí sérii narazil Filip Šitera na soupeře, který mu mohl zkomplikovat život. Michal Dudek. Michal Dudek rozehrál své dnešní vystoupení vítězstvím v první jízdě, kde v úvodním oblouku překonal Zdeňka Vrbu. V rozjížďce s číslem šest se dočkal odvetu za středeční dobytí pardubického kolbiště. Václav Milík skvěle odstartoval a by slánský závodník zosnoval slibný útok vnějškem první zatáčky, měl ho plně pod kontrolou.
Prakticky stejně se Michalu Dudkovi vedlo při duelu s Filipem Šiterou. Zatímco domácí eso šlo dopředu současně s letem pásky, on se navíc musel v první zatáčce dostávat ještě před Eduarda Krčmáře. „Zkoušel jsem to dát na venek,“ líčil Michal Dudek v cíli. „Bylo tam málo materiálu, jinak bych Filipa předjel.“
Po dvanácti jízdách se Filipu Šiterovi mohl bodově rovnat pouze Jan Holub. K prozatímnímu maximu mu pomohla smůla Václava Milíka v rozjížďce s číslem čtyři. Pardubický borec v ní na čele dojel pouze do druhé zatáčky, v níž upadl. „Seděl jsem moc vzadu a tady na rozbitý dráze to nešlo,“ vysvětloval.
Při opakovačce už Janu Holubovi nestálo nic ve vítězné cestě. V rozjížďce s číslem osm zbavil čistého štítu Eduarda Krčmáře. Slánský draveček předvedl parádní start a zkušeného nájezdníka zásoboval cejchou materiálu, avšak vedení nakonec neudržel. Třetí triumf vystřihnul Jan Holub v deváté jízdě, kdy vyhrál stylem start – cíl.
Na nejvyšším stupni dvakrát obsazeno
Po třech sériích měli Filip Šitera a Jan Holub nejbližší sousedy v průběžné klasifikaci v osobách Michala Dudka a Zdeňka Vrby, kteří na ně ztratili dva body. O Slaňákovi už byla řeč. Pražský junior dobyl suverénní vítězství před Ondřejem Smetanou v sedmé jízdě, jinak se dvakrát skláněl pouze před Michalem Dudkem a Václavem Milíkem.
Eduard Krčmář zaznamenal fatální ztrátu v desáté jízdě. Musel zastavit v jejím druhém okruhu. „Vypadl mi fajfka,“ líčil okolnosti, které ho vyřadily ze souboje s Filipem Šiterou a Michalem Dudkem. „Dostal jsem ránu do nohy, že jsem myslel, že umřu.“ Hned po třetí přestávce si na něho nabrousil zuby Václav Milík. Expres z Pardubic dohánějící své úvodní bodové zpoždění nepustil Eduarda Krčmáře ke slovu.
Čtvrtá série vyřešila rovněž otázku průběžného leadera. Jan Holub sice v patnácté jízdě perfektně odstartoval, avšak ještě před prvním nájezdem ho minul Filip Šitera. Ještě předtím opanoval Michal Dudek rozjížďku s číslem čtrnáct. A slánský závodník ujel v osmnácté jízdě také Janu Holubovi, takže jejich bodový zisk se vyrovnal.
Filip Šitera se právě v té chvíli stal vítězem závodu. Na jeho samotný závěr si mohl dovolit luxus prohry s Václavem Milíkem, jenž se vlády ujal prakticky s vylétnutím pásky. „Dal si na mě novou hranu,“ komentoval svou jedinou prohru Filip Šitera, avšak v žádném případě nechtěl Pardubičanovo vítězství zlehčovat. „Ale jede dobře.“
Úvodní diskvalifikace mu ovšem uzavřela přístup na stupně vítězů. O jejich druhý stupínek se museli rozjíždět Michal Dudek s Janem Holubem. Slaňák hrál prim, avšak na začátku třetího okruhu se z jeho rámu zakouřilo. Ojnice prorazila bloky motoru a kovové kousky létaly kolem Jana Holuba.
Smolařem dne se stal Ondřej Veverka. Paradoxně jako jediný účastník úvodních dvou přeborových závodů měl zajištěný postup do semifinále mistrovství republiky jednotlivců na základě loňských výsledků. Dnes nebyl zpočátku bodově příliš výrazný. Zdálo se, že se vše otáčí, když v šestnácté jízdě na poslední chvíli sebral prvenství Ondřeji Smetanovi.
Jenže o tři jízdy později skončil při pokusu objet Eduarda Krčmáře ve vzduchové bariéře. Rána, která byla slyšet až na druhé straně v depu, nevěstila nic dobrého. A vskutku pražský junior utrpěl fakturu kosti v rameni a těžký otřes mozku.
Přeborovým závodem však prvomájový program ve Mšeně neskončil. Vyvrcholení nabídl dvanáctý ročník Memoriálu Emila Sovy. Z prvního semifinále si postup zajistili překvapivě vítězný Jaroslav Hladký a Jan Holub, zatímco Michal Dudek zůstal viset. Dalšími dvěma finalisty se vzápětí stali Václav Milík a Ondřej Smetana.
Přímo nasazený finalista Filip Šitera přišel na rošt nejen s jasnou představou o místě na startovním roštu, ale i svých ambicích. „Třikrát,“ odpověděl Miloslavu Čmejlovi na otázku, kolik vítězství už má. „Počtvrtý letos!“
A vskutku si druhý dnešní nejvyšší stupeň zajistil suverénním triumfem. Zatímco Václav Milík skončil pádem ve druhé zatáčce, který měl na svědomí přetržený řetěz, na druhé příčce se usadil Jaroslav Hladký. Jan Holub ho z ní vystrnadil až v nájezdu do posledního kola.
Hlasy z depa
„Jsem rád, že jsem vyhrál,“ netajil se Filip Šitera, aby vzápětí vysvětlil svou účast v podniku přeborového ranku. „Je to tradiční závod. Dráha byla dobrá, rozbitá, to se mi líbí. To je právě to dobrý, je to výhoda domácího prostředí. Porazil mě Milík, ale měl na mě novou hranu a jede dobře. Stává se.“
„Dobrý, dobrý,“ pochvaloval si Jan Holub. „Začalo to dobře, pak to šlo hůř. Nevím, proč mi ujeli, asi skvrny na slunci. Nakonec tam kolem mě v rozjezdu lítaly kusy motoru. Postup do semifinále je to hlavní, teď udělat ještě ve finále pěknej‘ výsledek. V memoriálu jsem si zazávodil. Měl jsem z toho drobet strach, ale dopadlo to dobře.“
„Pohoda, až na tu dráhu,“ svěřoval se Michal Dudek se svými pocity. „Očekával jsem ji horší, taky na začátku sezóny bejvá rozbitá. Teď to šlo. Každej‘ den se nedaří, Milík je lepší, příště mu to vrátím. Filip je taky porazitelnej‘. Zkoušel jsem to dát na venek, ale bylo tam málo materiálu. Jinak bych ho asi předjel. Po rozjezdu mi Holubín říká, že jel za mnou viděl jeden kousek motoru napravo, druhej‘ nalevo a už jsem stál. Mechanik to přitlačil a říká, že je to dobrý, protože je to jen bez komprese.“
„Bylo to dobrý až na tu první jízdu,“ bilancoval Václav Milík. „Seděl jsem moc vzadu a tady na rozbitý dráze to nešlo. Pak to bylo v pohodě, až v memoriálu mi prasknul řetěz. Jsem spokojenej‘, ale mohlo by se mi dařit ještě víc.“
„Závod dobrej‘, ale mně to nešlo,“ připouštěl Eduard Krčmář. „Dráha byla náročná a já se srovnal až na poslední dvě jízdy. Mám postup do semifinále, o to mi šlo. První jízdu jsem vyhrál, ale pak mi vypadla fajfka. Dalo mi to ránu ho nohy, že jsem myslel, že umřu. Dneska jsme měnili jenom motorky, na GM mi zase prasknul rám, tak jsem jel na Jawě.“
„Dobrý, jsem spokojenej‘,“ svěřoval se Ondřej Smetana. „V memoriálu jsem za nima nic neviděl, ale asi bych jim nestačil. Dráha trochu zničená, ale dalo se to. Jsem v semifinále, to je dobře, bude další závod.“
1. Filip Šitera, Mšeno | 3 3 3 3 2 | 14 |
2. Jan Holub, Mšeno | 3 3 3 2 2 | 13+3 |
3. Michal Dudek, Slaný | 3 2 2 3 3 | 13+E |
4. Václav Milík, Pardubice | X 3 3 3 3 | 12 |
5. Eduard Krčmář, Slaný | 3 2 E 2 3 | 10 |
6. Zdeněk Vrba, Praha | 2 3 2 0 2 | 9 |
7. Ondřej Smetana, Praha | 2 2 1 2 2 | 9 |
8. Ondřej Veverka, Praha | 2 1 2 3 X | 8 |
9. Jaroslav Hladký, Praha | 2 0 3 1 1 | 7 |
10. Tomáš Jůza, Pardubice | 1 1 X 2 3 | 7 |
11. Jaromír Otruba, Pardubice | 0 2 1 1 0 | 4 |
12. Zdeněk Holub, Praha | 1 – 1 1 1 | 4 |
13. Stanislav Pouznar, Mšeno | 0 1 2 E – | 3 |
14. František Irmiš, Plzeň | 1 0 0 1 1 | 3 |
15. Michal Klein, Mšeno | 1 – 1 0 1 | 3 |
16. Dominik Hinner, Praha | X 0 0 0 0 | 0 |
Průběžné pořadí šampionátu:
PCE | MŠE | TOT | |
27.4. | 1.5. | ||
1. Michal Dudek, Slaný | 25 | 18 | 43 |
2. Jan Holub, Mšeno | 16 | 22 | 38 |
3. Václav Milík, Pardubice | 22 | 16 | 38 |
4. Eduard Krčmář, Slaný | 18 | 14 | 32 |
5. Filip Šitera, Mšeno | NS | 25 | 25 |
6. Zdeněk Vrba, Praha | 10 | 12 | 22 |
7. Ondřej Veverka, Praha | 12 | 8 | 20 |
8. Ondřej Smetana, Praha | 7 | 10 | 17 |
9. Pavol Pučko, Praha | 14 | NS | 14 |
10. Jaroslav Hladký, Praha | 6 | 7 | 13 |
11. Tomáš Jůza, Praha | 4 | 6 | 10 |
12. René Vidner, Pardubice | 8 | NS | 8 |
13. František Irmiš, Plzeň | 5 | 2 | 7 |
14. Jaromír Otruba, Pardubice | 1 | 5 | 6 |
15. Zdeněk Holub, Praha | 2 | 4 | 6 |
16. Stanislav Pouznar, Mšeno | 0 | 3 | 3 |
17. Karel Kadlec, Kadlec | 3 | NS | 3 |
18. Michal Klein, Mšeno | 0 | 1 | 1 |
NC Dominik Hinner, Praha | 0 | 0 | 0 |
12. Memoriál Emila Sovy:
SF1 | SF2 | FIN | ||
1. | Filip Šitera, Mšeno | 1. | ||
2. | Jan Holub, Mšeno | 2. | 2. | |
3. | Jaroslav Hladký, Praha | 1. | 3. | |
4. | Ondřej Smetana, Praha | 2. | 4. | |
5. | Václav Milík, Pardubice | 1. | F | |
6. | Michal Dudek, Slaný | 3. | ||
Zdeněk Holub, Praha | 3. | |||
7. | František Irmiš, Plzeň | R | ||
Jaromír Otruba, Pardubice | 4. |
Foto: Eva Palánová