Divišov – 24. června
Včerejší přebor ve Slaném byl zamotaný, jak jen přebor dokáže být. Jasně, Hynek Štichauer se této větě bude potutelně smát pod svými vousy. Ale být Jan Macek o chloupek rychlejší v první jízdě, také on by zapadl do konceptu. Bohužel mítink byl provázen i pády, který se nevyhnuly ani reprezentantům sobotní kvalifikace evropských devatenáctek. Půjdeme-li rovnou k věci, jeden z nich nepojede, druhý možná.

 

Sanitka nejprve houkala pro Daniela Šilhána, který by už s paní Smůlou měl jít na dohodu o nějakém výpalném. „Vůbec netuším, co se tam stalo,“ komentuje svůj pád v rozjížďce s číslem tři. „Prostě se to nějak podělalo.“

Jeho tělo naštěstí nemá žádné zlomeniny, ale je pořádně domlácené, navíc jeho tváři dodává mužný ráz pár chirurgických stehů hned vedle oka. „Nechávám to otevřený,“ reaguje na dotaz, zda se v sobotu úderem patnácté hodiny pustí do boje o evropské finále. „Záleží, jak se budu cítit, jak v sobotu ráno vstanu.“

Zato Michal Baštecký má v otázce divišovského závodu chmurnou jistotu. Pád z včerejší šesté jízdy odskákal naraženým zápěstím. Jak rychle se z pozice náhradníka dostal do hlavní šestnáctky, tak rychle z ní vypadl.

„Bohužel nepojedu,“ reaguje na otázku po svém startu v Divišově. „Mrzí mě to a hlavně mě štve, že Evropu nemůžu jet. Ale budu se snažit se do ní dostat znovu.“

Foto: Pavel Fišer a Karel Herman