V klenotnici českých plochodrážních titulů se zlatá medaile z šampionátu jednotlivců třpytí stejně blyštivě jako triumf v extralize. Její lesk je možná ještě vyšší, protože se jím může pochlubit pouze jeden jediný závodník. Letos se o mistra jednotlivců bude závodit znovu ve třech závodech. Magazín speeedwayA-Z se ohlíží za historií nejstaršího motoristického šampionátu u nás a zároveň přináší sestavy na semifinále i finále, které je určeno výhradně výsledky loňské sezóny.

Historické ohlédnutí:
Mistrovství republiky jednotlivců je nejstarším domácím šampionátem v motoristickém sportu. O titul se mělo bojovat v Plzni už před druhou světovou válkou, nicméně premiérový ročník oficiálního klání pořádal Autoklub republiky československé až v roce 1949. Konalo se v rámci pěti mezinárodních závodů a do průběžné klasifikace bralo tabulkové body nejlepších deset československých závodníků. Premiérové klání 22. května při XII. Plzeňské škvárové dráze na stadiónu ZSJ Škoda vyhrál Švéd Eskill Carlsson. Nejlepším Čechem byl Hugo Rosák, který protnul metu finálové jízdy hned za ním.

O rok později se o titul mistra jelo ve stejném aranžmá, avšak v dalších letech nastala přestávka vzhledem k zániku AKRČS a vzniku Dobrovolného svazu lidového motorismu. Ten nakonec splynul s polovojenským Svazarmem, jenž nastartoval mistrovská klání ve všech odvětvích motoristického sportu v sezóně 1954. Opět se bojovalo v šesti podnicích, tentokrát národního charakteru bez účasti cizinců.

Systém seriálu v šampionátu zdomácněl a zůstal zachován prakticky ve stejné podobě až do sezóny 1989. Lišil se jen systém kvalifikace, v roce 1976 byly zrušeny tabulkové body, avšak o mistru republiky se rozhodovalo součtem umístění ve více závodech. Jejich počet kolísal mezi třemi a osmi.

Až v devadesátých letech zažily československé šampionáty převratné změny. O mistru republiky jednotlivců se bojovalo v jediném finálovém závodě. Počátkem nového tisíciletí se VV SPD pokusil o seriál. Roku 2000 byla dvě finále, v další sezóně tři. Avšak v letech 2003 – 2007 se opět pořádalo jediné finále, přičemž mistr pokaždé vzešel z jediné finálové jízdy čtveřice nejlepších po základní části.

V posledních letech po zrušení národní kvalifikace je výsledek mistrovství republiky jednotlivců významným faktorem určujícím držitele reprezentačních vest. Vedle přednosti při volbě dráhy pro mistrovství světa a Evropy si nejlepší osmička zajistí finálovou účast také pro nadcházející sezónu. A od roku 2008 se opět bojuje o zlato v seriálu, by pro původně zamýšlená čtyři klání se nenašli pořadatelé.

Nepřekonatelný Jiří Štancl:
Pouze čtyřiadvacet závodníků dokázalo ozdobit své jméno přídomkem mistr republiky jednotlivců. Prim hraje Jiří Štancl. Svůj první titul získal v jednadvaceti letech roku 1970. Z trůnu ho v jednasedmdesátém sestřelil Václav Verner, avšak Jiří Štancl se na něm vzápětí usadil naprosto pevně. Až počátkem další dekády ho atakoval Aleš Dryml, jemuž nejlepší borec české plochodrážní historie podlehl o pouhý bod v sezóně 1982. Jiří Štancl se však na trůn vrátil ještě jednou. V dalším sbírání zlatých medailí mu ovšem zabránil Svazarm. Sice ho uvolnil na tzv. komerční styk umožňující starty za železnou oponou, z něhož do jeho kasy plynul tučný příjem, ale na druhou stranu mu zakázal reprezentaci a domácí šampionáty.

Celkem Jiří Štancl získal dohromady neuvěřitelných a stěží překonatelných dvanáct titulů mistra republiky (1970, 1972 – 1981 a 1983). V historické hitparádě ho následuje Antonín Kasper ml. se sedmi (1985 – 1987, 1990, 1994, 1997 a 2002) primáty. Bohumil Brhel (1992, 1993, 1998, 2000, 2001 a 2004) má šest titulů, Luboš Tomíček nejstarší (1961 – 1965) pět a Hugo Rosák (1949, 1954 – 1956) čtyři.

Tři tituly získal Lukáš Dryml (2005 , 2008 a 2009), dva Rudolf Havelka (1950 a 1957), Antonín Šváb st. (1966 a 1967), Jan Holub nejstarší (1968 a 1969), Aleš Dryml starší (1982 a 1984) a Tomáš Topinka (1996 a 2003). Jednou se mezi šampióny zapsali Richard Janíček (1958), František Richter (1959), Jaroslav Machač (1960), Václav Verner (1971), Roman Matoušek (1988), Petr Vandírek (1989), Václav Milík st. (1991), Zdeněk Tesař (1995), Michal Makovský (1999), Adrian Rymel (2006), Martin Vaculík (2007) a Matěj Kůs (2010).

Rutina převažuje:
V šampionátu jednotlivců se vesměs prosazovali zkušení a ostřílení závodníci. I v dobách se silnou juniorskou základnou byl mnohdy postup závodníka mladšího jednadvaceti let mezi šestnáctku nejlepších Čechů spíše raritou.

V juniorském věku, bráno současnými měřítky, se na mistrovský trůn dokázali posadit pouze Jiří Štancl starší, Václav Verner, Tomáš Topinka a Matěj Kůs v jednadvaceti letech, ale absolutní primát v tomto ohledu náleží Martinu Vaculíkovi. Ten dobyl mistrovský titul v roce, v němž oslavil sedmnácté narozeniny.

Mistrovství republiky 2011:
Letošní mistrovství republiky jednotlivců zapadá do koncepce, kterou VV SPD uplatňuje v posledních letech. Vedle titulu a udržení se v elitní osmičce půjde opět o účast v šampionátech světa a Evropy 2012.

Pozitivem oproti loňskému roku je bezesporu skutečnost, že jsou v plánu hned tři finálové závody. Na rozdíl od dvou půjde o skutečný seriál, který může garantovat větší šance na nápravu jednoho zaváhání, jak o tom přesvědčil kupříkladu Lukáš Dryml ve Svitavách před dvěma lety. Navíc se objevuje širší spektrum drah, by velikánský extrém v podobě svítkového letiště letos mezi finálovými ovály není. By do úvodního dějství v Divišově zbývá prakticky stále ještě půl roku a spekulovat o konkrétních favoritech by bylo předčasné, je pravděpodobné, že letošním mistrem bude univerzální, zkušený závodník s kvalitním technickým zázemím.

Kvalifikační proces je prakticky totožný jako loni a zahrnuje tři stupně. Nejlepších jedenáct z průběžné klasifikace přeboru po dvou kolech v Pardubicích a ve Mšeně postoupí do pardubického semifinále. To doplní přímo nasazené finalisty o osm závodníků a dva náhradníky.

Pozitivně lze hodnotit větší časový odstup semifinále od prvního finále, což je výborným antistresovým opatřením v případě deštivého počasí. Na druhou stranu pořádat dvě finále na sklonku sezóny může být pořadatelskou sebevraždou. Loni jsme si sice užívali slunného a teplého babího léta ještě na sklonku října, avšak předloni v půlce desátého měsíce chumelilo. A ve Mšeně svého času museli vzhledem k počasí a nesjízdné dráze ve stejném období odvolat dvě své kdysi tradiční Super Prix.

Semifinalisté MR jednotlivců – Pardubice, 29.6.:

Jan Jaroš, Mšeno

Martin Gavenda, Praha

Richard Wolff, Praha

Jaroslav Petrák, Praha

Luboš Tomíček, Praha

Josef Franc, Praha

Roman Čejka, Slaný

Ondřej Veverka, Praha

Jiří Brummer, Praha

+ 11 závodníků průběžné klasifikace přeboru ČR po dvou závodech

Finalisté MR jednotlivců – Divišov, 13,8 + Praha, 3.10. a Mšeno, 15.10.:

Matěj Kůs, Praha

Lukáš Dryml, Pardubice

Hynek Štichauer, Pardubice

Aleš Dryml, Pardubice

Martin Málek, Březolupy

Filip Šitera, Mšeno

Zdeněk Simota, Praha

Tomáš Suchánek, Pardubice

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a archív autora