Mladá Boleslav – 29. ledna
V současné době chodí do posilovny, hraje hokej a prohání svůj pitbike. Připravuje se i po technické stránce a samozřejmě osnuje i plány na letošní sezónu. Rád by navázal na své loňské úspěchy. Obhájil se Mšenem extraligový titul a vylepšil své umístění z mistrovství Evropy jednotlivců a republikového šampionátu dvojic. Chtěl by vylepšit také svůj výsledek v mistrovství republiky jednotlivců a prostřednictvím Miskolce a King’s Lynnu se více etablovat na mezinárodní scéně. Ale dejme raději slovo přímo Filipu Šiterovi, který poskytl magazínu speedwayA-Z exkluzivní rozhovor.
speedwayA-Z: „Před loňskou sezónou sis stanovil poměrně jednoduchý, by ambiciózní cíl. A sice mít svůj první rok mezi seniory lepší než ten poslední v juniorech. I stalo se?“
Filip Šitera: „Sezóna nebyla rozhodně lepší v Anglii, ale zase lepší v mistrovství Evropy. A o dvě místa lepší v republice. Kdyby nebylo problémů, mohlo to bejt‘ ještě lepší. Ale na republiku mám poslední léta smůlu, takže aspoň, že to dopadlo takhle. Udržel jsem se v osmičce, nemusím jet kvalifikaci a jsem v reprezentaci. V nějakejch‘ závodech to bylo lepší, někde horší. Bylo znát, že jsem měl míň závodů. Určitě bych tenhle rok chtěl minimálně o jednu, dvě třetiny víc závodů. Úbytek byl znát na výkonnosti, nejlepší trénink jsou závody a těch bylo hodně málo. Neměl jsem velký výsledky, tak nebylo tolik nabídek. Doufám, že se to konečně změní. To ti říkám už dva roky, snad se to už změní. Každej‘ pozná, že skončí juniory. Hlavně v Polsku je pro tým přínos mít dobrýho juniora, seniorů je dost. I u nás může mít jako junior dvanáct závodů, když k tomu dáš Polsko, je to hned rozdíl dvaceti závodů. Jednou, dvakrát v tejdnu jedeš závody, víc sedíš na motorce a jezdíš.“
speedwayA-Z: „Loni Mšeno v extralize dostálo své pověsti favorita a ozdobilo se druhým titulem. V mnoha případech to ovšem nebylo vůbec jednoduché. Jak váš triumf hodnotíš?“
Filip Šitera: „Byl novej‘ systém. Za poslední tři roky zase jinej‘ systém, ale teď úplně novej‘, že to jsou dvojutkání. Má to svý pro i proti. Jezdí se to tak v celým světě, ale zase třeba diváci ze Slanýho se už nejeli kouknout, když jsme jeli v Pardubicích. Až na semifinále a finále se jezdili dívat i lidi z jinejch‘ měst. Ale systém je takovej‘, co určí VV SPD, my závodníci to určovat nemůžeme. Myslím, že třeba ve Mšeně neměli špatnou návštěvnost. Prohráli jsme v Pardubicích, ale bylo to o štěstí a mně to v Pardubicích nejde už delší dobu. Měli jsme tam i vyloučení. Chybělo nám štěstí, ale zase nám nevyšel jen jeden závod. Ještě v Plzni jsme prohráli. Lidi na to maj‘ různej‘ názor, ale každej‘ by udělal to samý. Jakejkoliv‘ klub by nechal jet mladý místo Poláků. Byli jsme v pozici, že jsme si mohli dovolit prohrát. Nechali jsme svýzt mladý, nepotřebovali jsme posily, měli jsme už jistý finále, když se tam dostaneme přes semifinále. A dopadlo to, jak to dopadlo. Semifinále nebylo jednoduchý, jak to vypadalo. Plzeň dokázala kolikrát potrápit soupeře. Mohli jsme doplatit na vyloučení nebo defekty. Domácí prostředí je výhoda, že si můžeme říct při úpravě dráhy, co chceme, ale stejně ostatní tu dráhu znaj‘. Na finále nám vyšlo, že pršelo a mně dráha vyhovovala. Co se dělo před závodama, mně se taky nelíbilo, že jel Aleš. Vzal mi místo v sestavě, ale na druhou stranu i Praha, kdyby věděla, že má slabinu, udělala by to samý. Kdyby se pořád neměnily řády, nemusely by se řešit tyhle díry. Když ty lidi z VV SPD udělaj‘ takový řády, nemůžou se divit, že manažer potom ty díry využije. Začalo to tím, že jsem po základní části chtěli po základní části Martina Vaculíka. Celou dobu od začátku, co závodí, jezdí v Čechách. Nikomu to nevadilo a se slovenskou licencí se na mistrovství světa v Pardubicích přihlásil už předloni. Když se každej‘ rok bude měnit systém, řády nikdy nebudou dokonalý a najde se v nich spousta děr. To samý bylo s Wolffíkem. Dali ho do Slanýho a pak si ho vzali zpátky. Sice to nebylo ve finále, ale to se jezdilo ještě normálně. A v řádech se našlo, že to šlo udělat. Titul je určitě dobrej‘, bylo jasný,že finále bude těžký. Když jsme viděli dráhu, věřili jsme si. V Praze je tvrdá, nám teď pomoh‘ déš a nemuseli jsme to řešit. Byly tam díry, ale i na takovejch‘ drahách se jezdí. A proč to překládat, když nám to vyhovovalo?! Loňskej‘ titul byl těžší, ve finále bylo všechno od nuly. Měli jsme výhodu domácího prostředí, přišli diváci, za to díky. Obhajoba se říká, že je těžká a teď obhájit potřetí bude ještě těžší. Je vidět, že některý týmy to nemůžou přenést, že jsme to vyhráli dvakrát. Pan Grepl extraligu hodně povznes‘, ostatní na nás museli nazbrojit. Byl tady Nicki, byl i větší zájem médií i divácky je to něco jinýho, když ho vidí víckrát než při Grand Prix a Tomíčkově memoriálu. I pro závodníky je to lepší. Svýzt se s Nickim taky není každej‘ den.“
speedwayA-Z: „V extraligovém rozpise jsou dvě místa vyhrazena pro juniorské závodníky s českou licencí. Mšeno staví stabilně dva cizince a na zbylé seniorské posty je docela tlačenice. Vyhovuje ti ten tlak, že si svou nominaci musíš zasloužit, nebo tě třeba napadlo volit jistotu v jiném klubu?“
Filip Šitera: „Určitě je to lepší. Je tam zdravá konkurence. V Polsku máš třeba pět lidí na jedno místo, my jsme na dvě místa tři. Je to motivující, vlastně v Plzni bylo, že jsme cizince nepotřebovali a junior moh‘ jet na seniorovi. Je to jedno, jestli junior startuje na pětce nebo šestce, stejně se potkává se seniorama. O finále se mi trošku nelíbilo, že jsem byl náhradník. Spíš měl bejt‘ na pozici náhradníka Aleš. A měl bejt‘ nasazovanej‘ do těžších jízd. Ale to bylo rozhodnutí manažera. Já s tím nesouhlasil a měl jinej‘ názor. Bylo to chvíli po finále mistrovství Evropy. Přišlo i přemejšlení, že by to jinde mohlo bejt‘ lepší, protože jsem měl výsledky a v tom základním týmu bych byl. Chvíli jsem o tom přemejšlel‘, ale na druhou stranu, Mšeno mám blízko, vyrůstal jsem tam a abych kvůli jednomu závodu chodil jinam, by taky nebylo dobrý. I když jsem jezdil za Plzeň, pořád pro mě byla domácí dráha mšenská. A sponzory jsem měl spíš z okolí Boleslavi než z Plzně. V Plzni jsem ale měl krásný tři roky, rád na ně vzpomínám a taky jsem se tam hodně naučil. Ve Mšeně se mi líbí, mám tam hodně fanoušků, tu dráhu znám, ale kdyby se to do budoucna opakovalo, že bych stál? Taky není jednoduchý v extralize skočit do půlky rozjetýho závodu.“
speedwayA-Z: „V mistrovství republiky dvojic ses objevil po boku Jana Jaroše v barvách DaK Moto Františka Liebezeita. V Divišově jste nakonec skončili třetí. Jaký to byl pocit stát zase na pódiu mistrovského závodu?“
Filip Šitera: „Určitě to bylo dobrý. V Divišově byla dobrá dráha, akorát pak to bylo suchý. Každej‘ věděl, že Kůsák s Dobruckim jsou favoriti, ale Pepe se Simoákem jim to vzali. S Gumou (přezdívka Jana Jaroše – pozn. redakce) jsme se domluvili líp než při extralize (smích). Určitě to bylo lepší. Předloni jsem jel se Simoákem, ale to je venkař jako já. Guma je lajnař a on věděl, že já pojedu venek a tak to bylo snazší. To ale neznamená, že se mi se Zdendou jelo špatně. V semifinále se Kůsák držel ideální stopu a já ho nemoh‘ předjet. Byli hlavní favoriti a všechno se jim povedlo až do finále. Pro nás byl úspěch bejt‘ na bedně. Zopakovat by to nebylo špatný, ale rozhodně bych na to nemusel čekat šest let (smích). Určitě bychom to teď chtěli obhájit, ale ještě radši skončit na lepším místě. Ale je to závod dvojic, záleží na celý dvojici. Lepší je dojet druhej‘ a třetí než první a poslední. Jak jsme to dělali v Divišově, nechat toho jednoho za sebou. Nevím, jak pojedu, je to na šéfovi. Něco říkal, s kým bych měl jet. A to by bylo na titul!“
speedwayA-Z: „Mistrovství republiky jsi začal osmým místem v Pardubicích. V Praze ses o jednu příčku zlepšil, v celkové klasifikaci hned o dvě. Lituješ dvou nul a defektu nebo jsi spokojený, že ses udržel v elitní osmičce?“
Filip Šitera: „Určitě jsem pomejšlel vejš‘ a přemejšlel o bedně. V Pardubicích jsem přidíral motor a zadřel ho v cíli. V Praze jsem měl problém s elektrikou. Je dobrý, že jsem se udržel ve světě, když jsem to měl v Evropě jistý, protože jsem finalista. Dva závody byly dostatečný, měl jsem tam smůlu, aspoň že to dopadlo takhle. Ale určitě úspěšný to nebylo. Tady čekám, můžu se o mistra pokoušet dlouho, není to jako v juniorech, kde jsem to vyhrál všechno najednou. Letos mi finálový dráhy vyhovujou. Uvidíme. Je pravda, že Pardubice v oblibě nemám a Divišov je pro mě lepší. Praha je dobrý, Mšeno ještě lepší, akorát je problém, že to tam jde hodně lidem.“
speedwayA-Z: „Šampionát Evropy jsi odstartoval pódiem v Diedenbergenu. Přes semifinále v Balakovu ses nakonec přece jen dostal do finále v Tarnowě a tam obsadil desátou pozici. Jak své vystoupení hodnotíš?“
Filip Šitera: „Diedenbergen dobrej‘. Byl jsem tam minulej‘ rok a absolutně mi to tam nešlo. Měl jsem obavy, ale dařilo se nadmíru dobře. Velký kolo, ale pršelo, bylo to hluboký, možná to bylo tím. Balakovo se mi nepovedlo, v poslední jízdě se mi zastavila motorka. Trošku jsem byl zklamanej‘, ale moh‘ jsem jet finále jako náhradník. Nakonec nepřijel Darkin a já byl šastnej‘. Dvakrát jsem se nechal blbě předjet. Jednou ve třetím kole od Žagara, pak v poslední zatáčce od Gizatulina. To mi chybělo, abych bylo okolo čtvrtýho, pátýho místa. Byl jsem rád, že jsem to moh‘ jet a letos nemusím na kvalifikaci někam do tramtárie. Spokojenost, že jsem neskončil poslední a nakonec se svez‘ a měl desátý místo. Budu se snažit ho vylepšit, jestli se do finále dostanu.“
speedwayA-Z: „Do Ruska jsi zamířil i v kvalifikaci o SGP. Čekalo tě Balakovo a v něm čtrnácté místo. Jak vidíš smysl takového mistrovství světa, kde většina účastníků mluví rusky?“
Filip Šitera: „Není problém, že je to daleko, ale špatný, myslím, bylo, že se udělal extraliga dva dny před Balakovem. To zabránilo vzít si tam auto a motorky. Všichni to věděli a to si myslím, že od nich bylo blbý. Všichni vědí, jak to chodí v reprezentaci, ale já kdybych si měl vybrat mezi mistrovství světa a extraligou, vybral bych si extraligu. Nakonec se to vyřešilo, že tam poletím a půjčíme si motorky. Když jsem viděl tu motorku, divím se, že jsem dojel vůbec dvakrát do cíle. Neměl jsem štěstí při vybírání. Vybírali jsme si tři, já jako první, zvenku vypadala ta motorka dobře, ale uvnitř ne. Postupovalo deset lidí, škoda, že jsem nepostoupil, ale zase na druhou stranu bych trávil víkend s Gumou na hotelu s policajtama v pokoji (Jan Jaroš měl v Togliatti propadlá víza – pozn. redakce).“
speedwayA-Z: „V dnešní ploché dráze hraje rozhodující roli i technika. Mnohdy se veškeré vybavení ani nevejde do dodávky. Jaké to pak je letět do Ruska jen třeba s jedním motorem v tašce?“
Filip Šitera: „Neměli jsme motory, pan Špinka říkal, že si motorky půjčíme tam. Ale bohužel nebyly nový. Na pohled nebyly tak hrozný, ale pak nám došlo, že nám nepůjčí dobrý motorky, abychom dělali konkurenci jejich závodníkům. Vzal jsem si řidítka, sedlo, karburátor a lamely do spojky. Na mistrovství světa se motorka zastavila. Měnili jsme zapalování a svíčku. Pak jsem byl druhej‘, ale další jízdy se to zadíralo. Ve čtvrtý jízdě se to zadřelo a v poslední jsem neměl, na čem jet. Když jsme s Gumou jeli na Evropu, pan Grepl nám půjčil auto, za což mu děkuju. Jeli jsme s vlastníma motorkama. Zážitky obrovský, bylo to 3200 kiláků. Co jsem si myslel o Rusku, nebylo tak hrozný. Pravda, párkrát nás policajti zastavili a chtěli pivo,ale nebránil bych se tomu jet tam znovu. Ale je to dva a půl dne cesty a člověk je tejden pryč. Když máš závody, nemůžeš si dovolit bej pryč tak dlouho. Bylo ale lepší mít českou techniku i českýho rozhodčího, s kterým jsme byli domluvený, že mi nechá trošku času při úpravě, ale bohužel na to zapomněl. Sundal jsem kolo a už šly dvě minuty, takže jsem to tam naházel zpátky, vzal helmu a šel rovnou na jízdu. Takže na těch závodech byla i trošku sranda.“
speedwayA-Z: „Do května jsi jezdil v Coventry, v srpnu jsi získal angažmá v Belle Vue. pár závodů jsi odjel rovněž s vestou Lublinu. Co bys řekl na téma svých zahraničních angažmá?“
Filip Šitera: „V Polsku se projevilo, že už nejsem junior. Dostal jsem příležitost ve třech závodech. První se povedly, ale před druhým jsem měl zadřený dva motory, jeden z Polska, druhej‘ jsem zadřel tady. Vzal jsem si anglickej‘ motor a v Polsku to nefungovalo. V Coventry se mi první závody povedly dobře, ale pak to šlo dolů. V létě jsem neměl v úmyslu jít do Anglie, ale z Belle Vue mi dali nabídku. Myslel jsem, když mi půjčí techniku, šel bych do toho. Na tři závody by se mi nevyplatilo odvážet tam svoje motorky, ale jejich technika nebyla konkurenceschopná. Určitě to byl v zahraničí neúspěch, docela propadák. Letos mám King’s Lynn. Topas mi říkal o dráze, zná to, je tam osmnáct let, doufám, že mi pomůže. A když to půjde, pomůžu jemu. Dráhy v Elite League znám, žádný nový pro mě nejsou. Uvidíme, jak to půjde, doufám, že líp než minulej‘ rok. Anglie je pro mě důležitá. Musím se v zahraničí chytnout, aby o mně věděli a byl o mě zájem. Budu mít nový bydlení, doufám, že to bude změna k lepšímu. A že mi to na domácí dráze půjde a venku se srovnám.“
speedwayA-Z: „Uběhne ještě pár dnů a nová sezóna bude realitou. Jak se na ní chystáš a co bys rád dosáhnul?“
Filip Šitera: „Chystám se odlišnějc‘ než minulej‘ rok. Změnil jsem zimní přípravu. Chodím hrát hokej, máme partu s motokrosařema. Párkrát jsem byl s Petrem Bartošem v superkrosový hale. Mám závodního pitbika. Nevadilo, když sněžilo nebo pršelo. A posilovna, chodím na heat program. Uvidíme, doufám, že budu připravenej‘ dobře. Zůstávám na GM, změní se ale design. I barevně. Cíle jsou určitě obhájit titul v extralize, bejt‘ na bedně v republice a dostat se do finále Evropy a kvalifikace SGP. A bedna ve dvojicích.“
Filip Šitera děkuje:
„V první řadě určitě dědovi za všechno a pak Frantovi Liebezeitovi taky za všechno. Panu Greplovi. Firmě Autokomplex Menčík, panu Kohútovi, SPS Bakov nad Jizerou, Martinu Švestkovi, firmám MOTO Point, EK řetězy a AA beton, panu Sýsovi, Bogasovi a mechanikům Kaldovi a Dolkovi.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Jiří Havlíček