Kopřivnice – 9. května
Řada vládních epidemických opatření dnes už platí jen na papíře, přičemž počty nakažených klesají, avšak v úterý v Praze a ve středu v Pardubicích nesměli diváci za vstupní bránu ani páchnout. Přitom úvod posunuté české plochodrážní sezóny stál za to. Favority přeboru byli přední muži loňského šampionátu spolu s trojicí excelentních pražských juniorů. Jenže sport levých zatáček jo už takový, že si čas od času nějaký šikovný závodník spálí papírové předpoklady stylem jezuity Koniáše. Kdo o výsledky obou mítinků přejel aspoň jedním okem a nebyl slepý, je mu jasné, že řeč je o Janu Mackovi.

 

Plochodrážní Vesna přišla do Čech opožděně, nicméně kopřivnický odchovanec ve vestě pražské Markéty měl pro ni pádné odpovědi na její dotěrné otázky, co dělal v zimě. „V dílně bylo hodně práce jak v Kopřivnici, tak na pražské Markétě,“ říká Jan Macek. „Udělat motorky od první šroubku po ten poslední. A po fyzické stránce hrozná makačka na sobě. Celou zimu jsme cvičili a na dráze je to znát.“

Na ní díky příslušnosti k Olympu na ní mohl vyjet v celé tréninkové sérii. „Před závoděním byly výborné,“ kvituje s uznáním. „Mívali jsme tréninky na pásku, to taky hrozně pomohlo.“

Úterní večer jej zastihl na šesté pozici oficiálních výsledků pražského přeboru. „Mohlo to být lepší,“ reaguje Jan Macek na připomínku, že pár bodíků poztrácet nemusel. „Ale bojoval jsem s nastavením motorky a nějak jsem to nedopasoval. Ale nevadí, myslím, že i přesto je to dobrý výsledek.“

Nazítří v Pardubicích zlepšení vskutku přišlo, o čem ví své mimo jiné Josef Franc. „Řekl bych, že závod v Pardubicích byl asi nejpovedenější závod kariéry,“ neskrývá. „Hodnotím ho za výbornou, mám radost a chci to takhle táhnout dál.“

Jenže co bude dál, se prozatím neví… „Sezóna je velmi nejistá,“ souhlasí Jan Macek. „A budu rád za každý odjetý závod. Ale nechme se překvapit.“

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer