Bernardov – 7. května
Navzdory pádu při první lize v Krosně šel v pondělí večer spát s myšlenkou, že se nazítří na Markétě popere se soupeři o místo v evropském challenge. Během dvou hodin byl však zase vzhůru kvůli bolavé ruce. V ten moment věděl, že se ostrý start letošní sezóny v Čechách bude muset obejít bez něho. Nicméně Václav Milík plánuje rychlý návrat na ovály. A to nejen proto, že po čtyřech pádech se čtyřmi rozsekanými motocykly a dvěma rozbitými přilbami moc dobře ví, kam s penězi.

 

Na středeční přebor Václav Milík dorazil, aby se svou rodinou sledoval závod ze závratné výšky věže rozhodčího. „Trošku mě štve, že nejedu,“ přiznal. „Dráha se mi dneska líbí. Pardubice s materiálem mám rád, musí bejt skvělý v tý první zatáčce se rozjíždět po venku…“

To by ovšem čtrnáctá jízda pondělního duelu Krosno vs. Lodž musela mít jiný průběh. „Super jsem to vymyslel,“ křenil se sarkasticky při vzpomínce na duel s Norbertem Kosciuchem o třetí příčku. „Nedal jsem to na lajnu, myslel jsem, že se rozjedu po venku. Než jsem šel, předjel jsem ho, nevím, proč rozhodčí vyloučil mě.“

První informace, které do Čech dorazily, tvrdily, že pardubický závodník má utržený sval. „Rameno,“ uvedl Václav Milík všechno na správnou míru. „Mám natržený vazy, když jsem šel do pádu, hodil jsem si rukou za sebe. Sval to není, akorát ten přední vaz mě táhne, když chci dát ruku před sebe.“

Úřadující český vicemistr nechce marnit čas na marodce. „V pátek mám rehabilitaci,“ svěřil se, co pro svou levačku zorganizoval. „Tam se domluvím. V úterý mě to bolelo dvakrát víc než ve středu. Závody nemáme, budou až sedmnáctýho, ale potřebuju trénovat, abych z toho nevypad‘. A vydělávat, peníze za podpis v Krosně šly do motorek.“

 

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer