AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Růžená – 8. ledna
Mlha, která po většinu času ležela nad zamrzlou hladinou rybníku Pařezitý v Růžené, bylo to nejmenší, co trápilo pořadatele úvodního kola mistrovství republiky na ledové dráze. By se rtuti teploměru vůbec nechtělo pod nulu a dešové kapky odešly padat někam jinam až v průběhu dopoledne, nikdo ze sedmnáctky účastníku nežehral na kvalitu dráhy. Zlatý věnec a pohár si odvezl Andrej Diviš. V rozjížďce s číslem čtyři sice podlehl nejžhavějšímu favoritu Güntheru Bauerovi, avšak vysoký bavorský sedlák hned ve druhé sérii zastavil s poruchou motoru. Nakonec ho v průběžné klasifikaci předstihl Mario Schwaiger. Jan Pecina přišel o vidinu pódia až v sedmnácté jízdě, když ho předjel Petr Klauz. Smolařem dne se stal Lukáš Hutla, jemuž dva defekty sebraly dvě vítězství. Nejprve byl na vině sekundární řetěz, podruhé se mu samovolně zavřel kohout přívodu paliva.

Obleva vs. Ledová dráha: 0:1
Někdy ve čtvrtek odpoledne, nejpozději večer, se čela fanoušků ledové dráhy začala chmuřit. Z oblohy padal mrznoucí d隝. V pátek se vrásky ještě prohloubily pohledem na stupnici teploměru, kde rtu chtěla klesnout stejně ochotně jako nejdůležitější pracovní nástroj úspěšného pornoherce. Ke všemu ani dešové srážky neustávaly a sobota místo mrazivého lednového dne připomínala spíše březnové předjaří.

Jenže více než šest stovek metrů nad mořem, v nichž je rybník Pařezitý posazen, sehrálo opět svou pozitivní roli. „U nás je jaro,“ kroutil nevěřícně hlavou Andrej Diviš. „Zelená tráva a lidi už málem tahaj‘ na zahrádky grily.“ Zatímco v západočeské Zhůři si jeho sousedé užívali tepla, on se v Růžené společně s šestnácti dalšími závodníky chystal na start mítinku, v němž se mu nikoliv neprávem přisuzovala role české jedničky.

Jenže tady byl Günther Bauer. Bavorské eso ční nad ostatními nejen svou bezmála dvoumetrovou výškou, ale také svými výkony. Andrej Diviš se s ním potkal hned v rozjížďce s číslem čtyři. Pořadatelé střežili křišálový povrch svého rybníku bedlivěji než české korunovační klenoty. Trénink byl samozřejmě nereálný. Na to byl při oblevě každý centimetr ledu přespříliš cenný.

Proto před každou jízdou úvodní série účastníci dostali k dispozici pět koleček na seznámení se s dráhou. A když šla páska nahoru k ostrému závodu, byl to právě Günther Bauer, který rozehrál své dnešní skóre jednoznačným triumfem ve stylu start – cíl. Andrej Diviš mírně zaspal. „Byl jsem ještě trochu mimo, myslel jsem, že je to ještě trénink,“ vysvětlil později.

Už v první zatáčce ovšem nesmiřitelně atakoval vedoucího bavorského závodníka. Ten si ovšem svůj první vítěznou rozjížďku letošní zimy nenechal vzít. Avšak po dvou sériích mu už průběžné vedení neříkalo pane. A přitom ani sedmá jízda nevypadala, že by měla otřást jeho suverénním postavením.

Günther Bauer opět opustil rošt jako první. Mario Schwaiger ho okamžitě zasypával útoky, stejně důraznými, jako ovšem marnými. Přesto se však ze zisku třech bodů mohl radovat rakouský závodník. Vedoucí Němec totiž v půlce závěrečného kola zastavil s poruchou motoru.

Přesně v té chvíli osaměl na čele průběžné klasifikace Jan Pecina. Nikdo jiný se už šesti body u svého jména nemohl pochlubit. Úřadující mistr republiky dvojic, jenž loni zhubnul pětadvacet kilogramů vystříháním se konzumace piva a střídmou stravou, vyhrál úvodní jízdu dne.

Její úvod vyzněl lépe pro Mario Schwaigera, zatímco Jan Pecina musel krotit motocykl, jenž se vzepjal na zadní kolo. Po sérii nájezdů, jimiž zasypal vedoucího Rakušana, jel od druhé zatáčky druhého kola jako první on. „Smeká se to, musíš opatrně,“ popisoval stav dráhy. „Je to měkký, ale to se vyhází a bude to tvrdší. Snad to nebude děravý…“

Jednička na zádech poslala Jana Pecinu do akce hned po přestávce. Předvedl perfektní start, jemuž Martin Posch a Josef Kreuzberger museli přihlížet. Přesto se ovšem oba Rakušané cpali dopředu. Martin Posch ve druhém oblouku vskutku dostal svůj motocykl poháněný novým GM na první místo, nicméně předposlední zatáčka vrátila na tři body Jana Pecinu.

Souboje v mlze
Okamžiky absolutistické vlády Jana Peciny byly ovšem ohraničeny devátou jízdou. Prvním mužem, jenž zkřížil jeho vítěznou cestu se stal Florian Fürst. Němec shodou okolností v úvodních dvou sériích nenašel cestu k vítězství. Nejprve ho v první zatáčce podjel Martin Posch, podruhé mu Andrej Diviš ukázal výfuk už po vylétnutí pásky.

Nyní však perfektně odstartoval, zatímco Jan Pecina zůstal trčet ještě za Charlie Ebnerem. Ve druhé zatáčce ho objel zvenčí, avšak na stíhání Floriana Fürsta už bylo pozdě. Severočechovo zaváhání se náramně hodilo do krámu Andreje Diviše. Maličký bojovník předvedl vzrušující podívanou v rozjížďce s číslem jedenáct.

Po vylétnutí pásky totiž dopředu šel Mario Schwaiger. Následoval Radek Hutla, zatímco Andrej Diviš se pohyboval po ovále až jako třetí. Záhy bylo všechno obráceně. V první zatáčce druhého kola podjel Radka Hutlu, aby na konci třetího kola už vedl. Rázem měl stejně bodů jako Jan Pecina.

Mlha houstla, z depa nebylo takřka vidět na diváky stojící na hrázi, když se schylovalo k souboji, jenž měl ambice rozhodnout celý závod. Ve třinácté jízdě začal Andrej Diviš vychylovat misky vah na svou stranu, když předvedl ukázkové vítězství ve stylu start – cíl. Před Janem Pecinou se však usadil jeho Lukáš Volejník. Ten na úvod ve svůj prospěch vyřešil tahanici o první příčku s Petrem Klauzem, aby vzápětí podlehl jen Charlie Ebnerovi.

Ve třetí sérii přišla ovšem nula, takže by mu skalp svého učitele v rozjížďce s číslem třináct vytrhl celý jehelníček trnů z paty. Leč co se nestalo. Na sklonku druhého kola ve výjezdu z druhé zatáčky upadl. Motocykl se v depu objevil bez sekundárního řetězu, avšak jeho majitel nesváděl vinu na defekt. „Spadnul, jak jsem s tím praštil,“ přiznal.

Andrej Diviš byl rázem na koni, protože měl k dobru jeden bod na Jana Pecinu. Libereckého vousáče bodově dorovnal Mario Schwaiger. V rozjížďce s číslem patnáct nenašel přemožitele, když Martin Posch tentokrát dlouho visel za Charlie Ebnerem.

Závod těhotný dramatickými zvraty
Hvězda Günthera Bauera nezapadla jen díky mechanickému třesku v jeho pohonném agregátu. V desáté jízdě znovu tvrdil muziku, ačkoliv se pozornost českého publika soustředila především na Lukáše Hutlu. Dvaadvacetiletý Přeloučan v ní v posledním oblouku před cílem vzal z jedné vody na čisto Lukáše Volejníka i Martina Posche. Ani v šestnácté jízdě neměl Günther Bauer přehnaný počet starostí.

A tak se čekalo, co přinese rozjížďka s číslem sedmnáct, v níž bavorský sedlák příjmením i profesí narazí na Jana Pecinu. Ten potřeboval alespoň dva body, aby mohl živit alespoň teoretickou naději na vavříny laurely. Dle předpokladu, ani tady Günther Bauer nezaváhal a mohl operovat tvrzením, že dnes prohrál jen s technickými šotky. Jan Pecina se držel na druhém místě, avšak ještě ve druhém okruhu se stal obětí lepšícího se Petra Klauze.

Janu Pecinovi už bylo jasné, že jedenáct bodů na pódium stačit nebude. Jeho myšlenky dlely spíše v Hamru na Jezeře, odkud očekával zprávy o stavu své dráhy, aby mohl nasměrovat kolonu závodníků na sever Čech.

Ani závěrečná trojice jízd v žádném případě nepostrádala tu správnou dávku napětí. V rozjížďce s číslem devatenáct udělal rozhodující krok ke stříbrnému věnci Mario Schwaiger. Odvedl Lukáše Volejníka, jenž však po slibném úvodu vyšel už potřetí naprázdno. V posledním výjezdu třetího kola upadl a byl vyloučen. „Koplo mě to a najednou jsem ležel,“ popisoval příčinu svého pádu. Florian Fürst mu při incidentu přejel přes nohu, avšak Lukáš Volejník své rány bagatelizoval mávnutím ruky.

Mario Schwaiger úřadoval i při repete. A pakliže ho Andrej Diviš chtěl překonat, nezbylo mu než v poslední jízdě zvítězit. Startovní rošt opustil dříve Martin Posch, avšak český borec udržel vnitřek první zatáčky a posunul se tudy na první místo. A pak už jen třikrát dokolečka dokola a mohl slavit vítězství a radovat se z průběžného vedení v šampionátu.

První místo českého závodníka potěšilo domácí fanoušky stejně jako výkony ostatních našich borců. Hodně na sebe upozornil Petr Klauz a rovněž otec a syn Hutlovi. Právě Lukáš si rozhodně nezasloužil předposlední místo. Ve čtrnácté jízdě mu sebral vítězství ve čtrnácté jízdě, avšak nehorázná smůla přišla o čtyři rozjížďky později.v ní odjel od pásky jako poslední, avšak postupně za sebou nechal Reného Dünkiho, Charlie Ebnera i Josefa Kreuzbergera. Na protilehlé rovince posledního kola však zastavil. „Vibracema se zavřel kohout na metyl,“ kroutil nevěřícně hlavou.

Hlasy z depa
„Dobrý,“ odtušil Andrej Diviš cestou ze stupňů vítězů se zlatým věncem okolo krku a zlatým pohárem v ruce. „Akorát ta první jízda. Myslel jsem, že je to trénink, byl jsem ještě trochu mimo. První místo je super, pokusím se ho udržet. Dráha byla suprová, jelo se skvěle. U nás je jaro, zelená tráva a lidi málem už tahaj‘ na zahrádky grily.“

„Bramborová medaile je bramborová,“ filozofoval Jan Pecina. „Ale docela se to vydařilo. Dráha nebyla nejhorší, na to, jak bylo, to bylo super. Dalo se na tom závodit. Škoda, že jsem posral tu poslední jízdu. Nechal jsem se předjet.“

„Jak jsem s tím praštil, vypad‘ mi řetěz,“ vrátil se Lukáš Volejník k rozjížďce s číslem třináct. „V další jízdě mě to koplo a najednou jsem ležel. Mám trošku popíchanou nohu, jinak jsem v pohodě. Dráha byla dobrá, nemám s ní problém, ale největší problém je se mnou. Jezdí se mi parádně, budu doufat, že u nás to bude lepší a přestanu padat.“

1. Andrej Diviš, CZ	2 3 3 3 3	14
2. Mario Schwaiger, A	2 3 2 3 3	13
3. Günther Bauer, D	3 E 3 3 3	12
4. Jan Pecina, CZ	3 3 2 2 1	11
5. Martin Posch, A	3 2 1 2 2	10
6. Florian Fürst, D	2 2 3 1 2	10
7. Petr Klauz, CZ	2 1 3 0 2	8
8. Josef Kreuzberger, A	1 1 1 2 3	8
9. Charlie Ebner, A	1 3 1 1 2	8
10. Lukáš Volejník, CZ	3 2 0 F X	5
11. Charlie Ebner ml., A	0 2 0 2 1	5
12. Radek Hutla, CZ	1 0 0 3 0	4
13. Jan Klauz, CZ	1 1 2 0 0	4
14. René Dünki, CH	0 1 1 1 1	4
15. Lukáš Hutla, CZ	F 0 2 E E	2
16. Martin Běhal, CZ	0 0 0 1 1	2
res Robert Růžička, CZ		DNR

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)