Jindřichův Hradec – 6. února
Loni začal sezónu hodně brzo. Zkraje března vyrazil s Eduardem Krčmářem do Krška. Metylu projezdil hodně, ale rady od slánského esa stály za to. Domů se vracel natěšený, ale místo závodní kampaně začala omezení první koronavirové vlny. Závodit se začalo o čtvrt roku později. Slepé střevo mu uštědřilo lekci z biologie člověka v nepříliš správný okamžik, avšak Adam Bubba Bednář se přesto do historie zapsal jako český mistr a vítěz evropského poháru.
Nejvíce vítězství se nerovná zlaté medaili
„V Kršku to byla pecka,“ netají se. „Vyzkoušel jsem si poprvé dvěstěpadesátku a těšil jsem se na sezónu. Byla škoda, že se nám zkrátila, a bylo míň závodů…“
Všechno zlé je na druhou stranu k pro něco dobré. Dvěstěpadesátky, na něž se Adam Bednář soustředil, se místo jediného mistrovského závodu stačily rozšířit na celý seriál. On se v něm zapojil do boje o titul s Vojtěchem Šachlem a Jaroslavem Vaníčkem. V Praze dokonce vyhrál, ale záhy prakticky rovnou z pódia pohárových stopětadvacítek na malé Markétě musel na operaci se slepým střevem.
„Moc věci jsem o slepáku nevědělo, skoro vůbec nic,“ přiznává Adam Bednář svou mírnou neznalost. Český šampionát dvěstěpadesátek nakonec nedokončil kvůli pádu při slánském mezinárodním závodě. Skončil až třetí, byť vyhrál čtyři závody, což se nikomu jinému nepovedlo…
„Výsledek mě štve,“ říká na rovinu. „Měli jsme celkem pěkně rozjetou sezónu a ztráceli jsme asi čtyři body na prvního. Ale kvůli dvoum neodjetým závodům a jednom blbým závod se to pokazilo. Jo, ty čtyři závody se nám povedly. V tu chvíli jsme ještě mysleli, že to doženem‘ a uděláme titul.“
Osminková zlata
Skvělou show však Adam Bednář předvedl při evropském poháru stopětadvacítek v Plzni. Neprohrál jedinou jízdu, ani v základní části, ani v semifinále a po vítězství ve finále se stal šampiónem. Češi v sedlech motocyklů Shupa patři stabilně k favoritům, ale kde je třeba hledat příčiny takové dominance?
„V Plzni byla krásná dráha,“ přemítá závodník z Jindřichova Hradce, který závodí s vestou pražské Markéty. „Od rána jsem se cítil skvěle. Na ten závod budu vzpomínat rád. Byl jsem úplně vyklidněnej a soustředil se na starty a bezchybnou jízdu. Tady to bylo tím, že mi tam přijeli pomoct a fandit kamarádi z motokrosu. A za to moc děkuju!“
Titul Adam Bednář loni získal i v mistrovství republiky stopětadvacítek na malé dráze, ačkoliv po již zmiňovaném pádu ve Slaném nejel poslední závod série na malé Markétě. Na klasice skončil čtvrtý, při PRO-TEC Speedway Mini Cupu sedmý.
„Mistrovství republiky stopětadvaítek se nám povedlo,“ bilancuje. „První dva závody jsme neztratili ani bod, pak jsem ztratil jeden a ve Slaným tři. Ale i to nám stačilo k titulu a jsme za něj rádi. Klasickou dráhu jsme moc nejezdili, odjeli jsme jeden nebo dva závody a pak to odpískali. A Mini Cup jsme měli spíš jako takovej závodní trénink.“
Sezóna 2021 zahájena
Abychom byli přesní, měli bychom mezi jeho křestní jméno Adam a příjmení Bednář vkládat ještě přídomek Bubba. Již třetím rokem jej má dopsáno nejen na závodní licenci, ale i ve svém rodném listě. Protože se před příchodem na ovály pohyboval v motokrosovém prostředí, inspirace u legendárního Jamese Stewarta je zřejmá. Ostatně fandil mu i jeho tatínek Petr, který si oblíbil jeho startovní číslo sedm.
„Když jsem se narodil, tak táta řek‘ ‚narodil se mi malej Bubba,“ musí se Adam Bednář vrátit na začátek září roku 2007. „Přezdívka bývalého profesionálního motokrosaře se se mnou táhne už od narození.“
Adam Bubba Bednář letos už plochodrážní speciál osedlal minulý měsíc na ledě v parku v Jindřichově Hradci. „Jednou jsem už na pětistovce jel,“ přiznává své předchozí zkušenosti s plnoobjemovým motocyklem. „Ale na šroubkách to bylo poprvé. Doufám, že ještě zamrzne a budu se moct ještě svézt.“
Adam Bubba Bednář děkuje:
„Chtěl bych poděkovat AK Markéta, Olymp Praha, SV 34, Multi air, Thomas Drance, Davidovi Kreuzerovi, Edům Krčmářům, Jirkovi Matějcovi a hlavně tátovi a rodině a všem, co mě v tomto sportu podporují. Poděkování taky patří Honzíkovi Válkovi a dvoum okurkám.“
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a Petr Bednář