Loňská extraliga začala dlouho, až v září. Trvala krátce, jen jeden kalendářní týden. Přinesla dramatické momenty, ale i několik statistických rarit. Jedno vítězství stačilo na titul, ale zároveň nepřineslo více než třetí místo. Přesně to se stalo Slanému. Po domácím triumfu přišla jen dvě třetí místa, a ačkoliv svěřenci Milana Macha dali dohromady nejvíce bodů z rozjížděk, mistrovských bodů měli o mistrovský bod méně než Pardubice a dvě než vítězná Praha.
Pohádka zářijového soumraku
„Extraliga byla loni nesmírně vyrovnaná,“ otáčí se Milan Mach za loňskou specifickou extraligovou kampaní. „A pro nás byla škoda, že jsme nedokázali navázat na skvělý výkon a výsledek z prvního závodu na naší dráze také v dalších utkáních.
Přitom ve Slaném bylo všechno úžasné. Když pořadatelé vyřešili všechny patálie, které je zaplavily jako záplavová vlna. Domácí suverénně vyhráli a zdálo se, že konečně ohnou paní Smůlu přes koleno, stáhnou jí spoďáry a naloží na holý zadek. Milan Mach musel devátý zářijový večer spát úžasně.
„Mně se po žádném závodě dobře nespí, protože ať se nám daří nebo ne, projíždím si ty závody s tužkou znovu a spát se mi ani nechce,“ nesouhlasí slánský kouč. „Jinak ten závod pro nás byla pohádka, Jakub Jamrog Patnáct bodů, Eda čtrnáct, Zdeněk Simota deset, Honza Macek tři. Slovy Cimrmana, lepší počasí jsme si nemohli přát (smích).“
Obrat v Liberci
Následující úterý přišel Liberec. Slaný se zamotal do boje o vítězství. Závod skončil rozptylem pouhých čtyř bodů mezi prvním a posledním. Jenže Slaný byl až třetí…
„V Liberci jsme nezačali špatně, ale pak se přestalo dařit Zděndovi Simotovi,“ konstatuje Milan Mach. „Kuba Jamrog taky nebyl stoprocentní, zranil se Honza Macek a všechno šlo do kopru. V celém závodě to jelo jenom Edovi Krčmářovi a nakonec jsme byli rádi za třetí místo.“
Z dramatu vytěžila nejvíce Markéta, která se vyhoupla na hrot tabulky. Jan Macek si zlomil klíční kost, proto si Milan Mach stáhnul z hostování nazpět Jakuba Valkoviče. Nebyla to pravá chvíle pozvat do sestavy druhého cizince? Ostatně mohl být už v Liberci, kam Slaný přijel bez náhradníka.
„O dalším, juniorském cizinci jsem neuvažoval,“ říká Milan Mach. „Za koho by mohl jet? Za Edu, za Kubu? A stavět ho místo Zdendy, když se mu nepovede jízda, se mi taky nechtělo. Naopak jsem chtěl, aby cítil moji důvěru, i když se mu nebude dařit podle svých i mých představ…“
A co na to historie?
- poté, co se Plzeň na ligové scéně přestala angažovat, nejvíc extraligových sezón má na svém kontě trojice Praha, Pardubice a Slaný
- Slaný byl součástí nejvyšší divize, ať již nesla jména první liga, či extraliga od roku 1968, nikoliv však souvisle – v letech 1985, 1989, 1990 a 1996 spadl do první ligy
- s trojicí svých mistrovských titulů se Slaný drží na třetím místě historických tabulek za Pardubicemi a nepřekonatelnou Prahou – vyhrát domácí ligu se povedlo již pouze Plzni
Místo na plochou dráhu do supermarketů
Druhý den v Pardubicích vypadal závod téměř jako jednovaječné dvojče Liberce. Slaný opět vedl, zase však byl třetí. Těsně třetí. Středočeský klub měl sice nejvíce malých bodů, ale propadl se na třetí příčku tabulky.
„Joo,“ odtuší Milan Mach. „Pardubice byly podobné tomu Liberci pouze s tím rozdílem, že náš prapor tam držel jenom Jakub Jamrog, Edovi to tentokrát nejelo a k němu se přidal i Zdeněk. Pět bodů Jakuba Valkoviče bylo krásných, bohužel to stačilo opět jen na třetí místo.“
Naděje umírá poslední. Extraligu měl uzavřít poslední závod v Praze. Ovšem plukovník Prymula, který si ještě nezaskočil do vyšehradské restaurace, svými opatřením zatnul tipec nejen ploché dráze. Slaný zůstal třetí. Přitom, když se všechno vezme kolem a kolem, v Liberci ztratili na vítěze čtyři, v Pardubicích pět bodů, což odpovídá dvěma, třem podařeným rozjížďkám.
„V Praze, pokud by se jelo, se teoreticky dalo ještě něco změnit, ale nesmyslná vládní nařízení, kdy do supermarketů můžeš, ale sportovat nesmíš, sezónu odpískalo,“ konstatuje Milan Mach. „Škoda, slánští příznivci by si zasloužili zase nějaký ten titul, chodí jich u nás na závody nejvíc. Chtěli jsme se o něj pokusit také ve dvojicích, ale ty nakonec odnesl déšť. Tak snad za rok.“
Slaňáci v extralize:
konečné umístění: | třetí místo |
Bilance výsledků v jednotlivých závodech:
vítězství | 2.místo | 3.místo | 4.místo | |
Slaný | x | |||
Liberec | x | |||
Pardubice | x | |||
celkem | 1 | 2 |
Sestava:
SLA | LIB | PCE | TOT | average | |
9.9. | 15.9. | 16.9. | |||
Jakub Jamrog, PL | 15 | 11 | 13 | 39 | 2,60 |
Eduard Krčmář | 14 | 12 | 8 | 34 | 2,27 |
Zdeněk Simota | 10 | 5 | 2 | 17 | 1,13 |
Jakub Valkovič, SK | 5 | 5 | 1,00 | ||
Jan Macek | 3 | 1 | 4 | 0,40 | |
Martin Málek | změna | ||||
kouč: | |||||
Milan Mach | x | x | x |
Vítězné rozjížďky:
Eduard Krčmář | 7 | Slaný 4, Liberec 3 |
Jakub Jamrog | 7 | Slaný 5, Liberec 2 |
Zdeněk Simota | 1 | Slaný 1 |
Nedokončené jízdy:
pády: | Jan Macek (Liberec) |
poruchy: | Zdeněk Simota (Pardubice – prasklá hadička přívodu metylu |
Eduard Krčmář (Pardubice – ztráta výkonu motoru) |
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer, Kiril Ianatchkov a Petr Čunek