Pardubice – 29. listopadu
Naší plochodrážní lize táhne na sedmdesátku. Za svou existenci napsala mnoho dramatických příběhů a zajistila statistikům spoustu témat. Ještě nikdy se však nestalo, aby obhájce mistrovského titulu skončil poslední. Natož aby se v další sezóně zase vrátil na trůn nazpět. I když nešťastná sezóna se dvěma dvacítkami v letopočtu se v tomto ohledu o primát postarat mohla. Pardubickou Zlatou přilbu dělil od nakreslení takové dokonalé sinusovky jeden jediný tabulkový bod.
Nakumulované problémy
Přesto se Pardubice odrazily od loňského dna a ozdobily se stříbrnými medailemi. Ještě zkraje září, kdy extraliga začínala ve Slaném, by si na takový výsledek nevsadil ani Lubomír Vozár. Václav Milík musel ve stejný den hájit barvy polského Rybniku a na přesun v kalendáři již bylo příliš pozdě. Aby smůly nebylo málo, motor motocyklu Jaroslava Petráka neměl tak statečné srdce jako jeho majitel.
A řekl dost již ve druhé sérii. Daniel Šilhán byl třetím týdnem na marodce se zlomenou rukou. Klub si musel ze slánské soupisky půjčovat Jakuba Valkoviče, aby naplnil pravidlo o povinném juniorovi v sestavě, byť za využití nového reglementu o pozvání druhého cizince. Bez náhradníka, jenž by nahradil Jaroslava Petráka, si Lubomír Vozár však do svého programu mohl ve dvou jízdách napsat rovnou dvě vypasené nuly.
„Co se dá hodnotit?“ opáčí pardubický kouč, když se jej zeptáte na jeho skok v tabulce oproti loňské sezóně. „Škoda, moh‘ být ještě jeden závod v Praze. Smůla, že jsme ve Slaným neměli Vaška a Jardovi odešla motorka. Ještě se nám zranil Dan, to byla další věc. Potom se Slaným zranil Jan Macek a oni si stáhli zpátky Jakuba Valkoviče.“
Chybějící bod v jízdě i v tabulce
Navzdory problémům se však Pardubice ve Slaném vešly na stupně vítězů, byť na jejich nejnižší stupínek. Vedle Hynka Štichauera se skvěle prezentoval také Andrzej Lebeděvs, který se v české lize objevil vůbec poprvé.
„Měl zájem už loni,“ komentuje jeho angažmá Lubomír Vozár. „Letos jezdil s Vaškem Milíkem v Rybniku, tak se jeho účast dohodla. Bylo to dobrý. Akorát ty poslední rozjížďky mu nevycházely (smích). V Liberci a v Pardubicích taky.“
Copak závod ve Svítkově měli Pardubičané vyhraný již po rozjížďce s číslem devatenáct. Ale Liberec… Matias Nielsen se těsně před Lotyšem prohnal metou dvacáté jízdy a vynutil si tak rozjezd své Markéty s východočeským klubem o vítězství. V něm Jan Kvěch přelstil Václava Milíka. Kdyby Andrzej Lebeděvs své třetí místo před dánským Pražanem udržel, dnes by Pardubice byly mistry republiky. Měly by v tabulce o jeden bod více než Markéta.
„Nebo kdybychom vyhráli rozjezd…“ zasní se Lubomír Vozár. „Ale to je vždycky to ‚kdyby‘. Každý rok je něco jiného, co bude příště se neví. Záleží, jak se bude pokračovat s kovidem. V Pardubicích jsme začaly trénovat. Tréninky se dělaly i na směny po šesti lidech a odjezdili jsme všechno kromě MACECu.“
A co na to historie?
- AMK ZP Pardubice je účastníkem extraligy nepřetržitě od sezóny 1972, v čemž ji může konkurovat pouze Praha, které v nejvyšší divizi nechyběla nikdy. Pravda, v říjnu 2006 Východočeši vypadli po baráži se Mšenem, ale po šetření antidopingové komise závod skončil remízou a extraliga byla rozšířena na pět družstev.
- Pardubice se svého prvního titulu dočkaly jako třetí klub v pořadí po Praze a Slaném roku 1978. Od té doby získaly celkem třináct zlatých medailí, což je v historickém žebříčku staví na druhé místo za Prahu. Z něho je ještě dlouho žádný konkurent nevystrnadí, jelikož o třetí místo se dělí Slaný a Mšeno se třemi triumfy.
- Jeden bod je sice proklatě málo, ale v konečném důsledku má velkou váhu. A nemusí být ani tabulkový, o nějž letos Pardubice extraligu prohrály, ale i ten z rozjížďky. Přesně ten měla v sezóně 1984 Plzeň navíc nad Slaným a zachránila se, zatímco středočeský celek se zřítil do první ligy.
- V extralize 2020 jsou Pardubice jediným týmem, který se umístil na všech třech stupíncích pódia jednotlivých závodů.
Nedokončená soutěž
Extraliga pokračovala rovnou z chodu a den po Liberci se zastavila ve Svítkově. Na své domácí trati sehrál bílý koník úlohu suveréna. V průběžné tabulce se nalepil těsně na Prahu. Říjnové vyvrcholení na Markétě slibovalo skvělou podívanou. O to větší, že ani Milan Mach ještě nestahoval kalhoty, byť na svůj slánský triumf nenavázal. A po pódiu pošilhával rovněž INTERTEAM.
„V Pardubicích jsme vyhráli,“ říká Lubomír Vozár. „V Praze to mohlo bejt zajímavé. Chyběl by jim zraněný Jan Kvěch, ale asi by si pozvali cizince.“
Vládní antikoronavirové restrikce však zastavily veškeré dění na našich oválech, sotva se Jason Doyle prohnal vítězně metou velkého finále Zlaté přilby. Zmražená zůstala také extraligová tabulka na čele s Prahou. Pardubice od ní dělil jediný bod.
„Stříbro je lepší než čtvrté místo,“ připomíná Lubomír Vozár loňský rok. „Tamto byla divná sezóna, chyběl nám Vašek. A šlo to jedno s druhým.“
Pardubičané v extralize:
konečné umístění: | vicemistři |
Bilance výsledků v jednotlivých závodech:
vítězství | 2.místo | 3.místo | 4.místo | |
Slaný | x | |||
Liberec | x | |||
Pardubice | x | |||
celkem | 1 | 1 | 1 |
Sestava:
SLA | LIB | PCE | TOT | average | |
9.9. | 15.9. | 16.9. | |||
Václav Milík | 14+2 | 14 | 28+2 | 2,80 | |
Andrzej Lebeděvs, LAT | 12 | 11 | 9 | 32 | 2,13 |
Hynek Štichauer | 10 | 6 | 9 | 25 | 1,67 |
Jakub Valkovič, SK – Slaný | 4 | 2 | 6 | 0,60 | |
Jaroslav Petrák | 1 | DNR | DNR | 1 | 0,50 |
Pavel Kuchař, Praha | 1 | 1 | 0,20 | ||
kouč: | |||||
Lubomír Vozár | x | x | x |
Vítězné rozjížďky:
Václav Milík | 8 | Liberec 4, Pardubice 4 |
Andrzej Lebeděvs | 7 | Slaný 2, Liberec 3, Pardubice 2 |
Hynek Štichauer | 1 | Pardubice 1 |
Poznámka: Hynek Štichauer vyhrál ve Slaném rozjížďku s číslem jedna, která však byla anulována a uskutečněna znovu
Nasazení jako žolík:
Hynek Štichauer | Slaný – 4 body |
Nedokončené jízdy:
poruchy: | Jaroslav Petrák (Slaný – prasklé vahadlo ventilu) |
Pavel Kuchař (Pardubice – zadřený motor) | |
Andrzej Lebeděvs (Pardubice – prasklý sekundární řetěz) |
Poznámka: Jakub Valkovič upadl v Liberci, jízda však byla opakována i s ním, v Pardubicích za kolizi s ním pykal diskvalifikací Daniel Klíma
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer a Petr Čunek