Rudná u Prahy – 5. prosince
Už během letošní extraligy se Petr Vandírek několikrát svěřil, že letošní sezóna bude jeho posledním ve funkci manažera extraligového Mšena. Jeho rozhodnutí nakonec nezvrátil ani fakt, že po stříbru z roku 2008 a loňském titulu zapsal Mšeno mezi extraligové šampióny už podruhé. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že se Mšenem bude spolupracovat i nadále, když celek povede František Liebezeit.
„Jsem unavený,“ říká muž, pod jehož taktovkou mšenský celek získal tři cenné extraligové kovy. „Ne, že by se mi koučovat Mšeno nelíbilo, ale jsou to přece tři roky. Když jsem Mšeno převzal, byli jsme poslední. A pak jsme dva a půl roku doma neprohráli.“
Petr Vandírek přestal pravidelně závodit v roce 2005. O rok později se však vrátil, aby obohatil startovní listinu prvního Memoriálu Antonína Kaspera. Zkusil i semifinále mistrovství republiky jednotlivců v Divišově a od postupu nebyl zas tak daleko. Poté se věnoval kariéře syna Adama, kterou však ukončil úraz. Ve stejném období koučoval Mšeno. A když na něho přišla personální bída, neváhal sám usednout za řidítka, aby inkasoval tři body ze čtyřech rozjížděk!
Petr Vandírek však ze světa levých zatáček rozhodně nezmizí. „Budu pracovat ve své firmě a chodit se dívat na závody,“ plánuje. „Ze Mšena neodcházím úplně. Budu jim shánět závodníky a pomáhat. A měl bych jim do toho pořád kecat ve VV SPD (smích)!“
Tři osobnosti v manažerském křesle Mšeno:
| František Liebezeit (2000 – 2004) | působil v roli jezdícího trenéra a kouče od vzniku mšenského družstva. Z první ligy atakoval postup do extraligy, který Mšenu unikl o vlásek. Brány vyšší soutěže se klubu nakonec otevřely samy od sebe. Po rezignaci Březolup na ročník 2001 dostalo Mšeno pozvánku od VV SPD doplnit počet účastníků na čtyři. Výzvy se zhostilo se ctí a už 1. května 2002 oslavilo před svým domácím publikem historicky první vítězství. Největším úspěchem manažerské kariéry Františka Liebezeita se ovšem stala sezóna 2004. Mšeno se až do poslední chvíle drželo na průběžném třetím místě, aby podlehlo Praze až v posledním extraligovém kole. K plzeňské výzvě k baráži se ovšem obrátilo zády, když spoléhalo na rozšíření extraligy na pět. To se však nestalo, takže klub spadl do 1. ligy. Při podzimních volbách nedostal František Liebezeit důvěru od členů, aby pracoval v klubovém výboru a rozhodl se odejít. |
| Antonín Kasper st. (2005 – 2007) | převzal celek v nelehké situaci, kdy Rudolf Grepl nastoupil na pozici prezidenta klubu po problematickém odchodu Vladimíra Wasyliwa. Vybudoval silné prvoligové družstvo, avšak zlatých žní v první lize se dočkal až v sezóně 2006. Na podzim vyzval Pardubice k baráži. Díky skvělé strategii se zapůjčeným Sebastianem Ulamkem a silným Adrianem Rymelem na postu operativněji užívaného náhradníka dokázal východočeský klub bez bratří Drymlových porazit. Nález dopingové kontroly však výsledek baráže změnil na remízu. Extraliga 2007 se jela s pěti týmy, Mšeno přišlo o řadu závodníků prvoligové éry a hrálo druhé housle. |
| Petr Vandírek (2008 – 2010) | zatímco František Liebezeit dostal Mšeno do extraligy a Antonín Kasper ho do ní vrátil, Petr Vandírek z něho vybudoval nepřemožitelnou extraligovou veličinu. V sezóně 2008 získal stříbrné medaile. O rok později celou soutěž vyhrál v nervy drásajícím posledním klání, když si na zlato brousily zuby Pardubice i Slaný. Zapsal se do historických tabulek jako jediný Čech, který vyhrál extraligu jako závodník i manažer a navíc se stal i individuálním šampiónem republiky. Letos v roli mšenského kouče loňský titul obhájil, přičemž se jelo dle úplně jiné formule. |
Přehled manažerů vítězných extraligových celků za posledních deset let:
| 2001 | Josef Laštovka, Pardubice |
| 2002 | Josef Laštovka, Pardubice |
| 2003 | Milan Špinka, Praha |
| 2004 | Josef Laštovka, Pardubice |
| 2005 | Milan Mach, Slaný |
| 2006 | Milan Mach, Slaný |
| 2007 | Bořivoj Hádek, Plzeň |
| 2008 | František Kalina, Pardubice |
| 2009 | Petr Vandírek, Mšeno |
| 2010 | Petr Vandírek, Mšeno |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Pavel Loužecký
