Otrokovice – 3. června
Na sklonku loňského roku se život zdál růžový jako jedna z barev designu jeho kombinézy. Plochá dráha jej měla živit nejen na ovále, ale i mimo ně. Jenže všechno se nějak zašmodrchalo. Ve startovní listině dnešního pardubického přeboru jej tím pádem budete hledat marně. Patrik Mikel se magazínu speedwayA-Z svěřil, že svůj život musí uchopit z jiné strany.

 

„Končím,“ potvrzuje Patrik Mikel zprávu, která se vzhledem k jeho nepřítomnosti při všech letošních trénincích i absenci jeho jména ve startovní listině dnešního přeboru dala očekávat. „Je to na hovno, jednu na hovno. A ještě teď ta situace. Sponzoři žádný, kdybych poskládal motorky, jsem v mínusu.“

Přitom ještě nedávno se zdálo, že jeho závodní kariéra dostává nový impuls. „Po loňské sezóně to bylo fajn,“ souhlasí. „Říkal jsem si ‚mám jít do Anglie, do Somersetu, a dělat v Jawě, je to super‘. Jak to rychle přišlo, tak to odešlo.“

Souhra nepříznivých okolností byla už moc i na žraloka v jeho plochodrážním logu. „Nemá cenu do toho sypat,“ smutní. „Jsem ve věku, abych se stavěl na vlastní nohy. A ne, abych přešlapoval na místě.“

Po více než deseti letech v závodní branži něco takového není jednoduché. „Bude mi to chybět,“ neskrývá Patrik Mikel. „Občas se někde sklouznu, koupím si krosku. Ale musím jít do práce, mít stálý příjem, musím koukat na jiný hodnoty. Zatím nevylučuju, že bych někdy pokračoval, ale nejdřív se musím postavit na vlastní nohy. Plochá dráha by v tom případě byla jenom koníček, nebude to číslo jedna.“

 

Foto: Karel Herman