Třebusice – 8. května
Kdyby se Jan Kvěch před šesti lety na pozvání Jiřího Bendy ze Shupy nepřijel s tatínkem a brášky podívat na závody stopětadvacítek na malé Markétě, byl by právě on českou juniorskou jedničkou. Nicméně o takové postavení se snažil i tak a před rokem juniorku dokonce rozehrál jako leader. O zlato sice posléze přišel, ale titulem se kromě obou ligových divizí ozdobil ještě v juniorských družstvech shodou okolností právě pod manažerskou taktovkou Jana Kvěcha. Kdeže však loňské sněhy jsou, letos mohl pouze trénovat. Petr Chlupáč se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že volného času o plochodrážních i školních prázdninách rozhodně nazbyt nemá.

 

Mistrovská mise splněna při juniorských družstvech

„Posral jsem si to v Praze,“ reaguje Petr Chlupáč, sotva mu připomenete loňskou juniorku. „Spadnul jsem a ještě ztratil další body. Jinak by to dopadlo asi jinak.“

Nakonec se však radoval Jan Kvěch, který kvůli zraněné ruce zvažoval, zda přece jen závěr šampionátu nevypustí, aby se soustředil raději na pardubické mistrovství světa. Právě vinou jeho pádu Petr Chlupáč srovnával rok staré účty v Žarnovici spolu s Danielem Klímou.

„Den předtím jsme byli v Maďarsku,“ vypráví. „Honza si tam nakřápnul ruku. Udělalo se to jiným způsobem, ale naštěstí to vyšlo.“

Pražský tandem neměl na slovenském ovále konkurenci. Porazil všechny své soupeře maximálním poměrem 5:1. Vysoké prohře před zraky domácího publika se nevyhnuli ani David Pacalaj s Jakubem Valkovičem, kteří prahli po obhajobě primátu z roku 2018.

„Měli jsme s Danem plán, kdo pojede venek, kdo vnitřek,“ líčí Petr Chlupáč, přičemž ocení i Jana Kvěcha, z něhož se přes noc stal kouč. „Honza byl dost dobrej‘ manažer. Ale asi ho štvalo, že nejel. Byly to hezký závody.“

 

Po prázdninách ani vidu, ani slechu

Pandemie nemoci Covid 19 letos zapříčinila, že na závody můžeme zatím pouze vzpomínat. „Aspoň, že se pojedou přebory,“ kvituje Petr Chlupáč plán sportovní komise rozběhnout plochodrážní kolotoč příští měsíc. „Že se sezóna rozjíždí pomalu, je problém. Člověk se celou zimu připravuje na semifinále mistrovství světa juniorů. A teď mu řeknou, že nemůže jet.“

Čekání je už dlouhé. „Teď si maximálně, co můžu dělat, jednou tejdně si zatrénovat,“ povzdechne si. „Pracuju na fyzičce, mám domácí práce a ještě školu. Koncem měsíce mám závěrečky. Nezdá se to, ale žádný prázdniny to nejdou.“

Naštěstí všechno nasvědčuje, že nás budou čekat již jen pozitivní zprávy. „Důležitý jsou přebory,“ komentuje pražský junior. „A taky, aby nás pouštěli do Polska a do zahraničí. Tohle čekání je strašný, nic příjemnýno pro žádnej‘ sport, nejen plochou dráhu.“

 

Na jinou dráhu

Polská extraliga začíná příští měsíc, o nižších ligách jasno není. „Z Polska zatím žádný informace nemám,“ nemůže sloužit žádnými novinkami ani Petr Chlupáč, jenž se upsal prvoligové Toruni. „Ideální by bylo, kdyby tu čtrnáctidenní karanténu zrušili.“

Opatření, jaká nemají v novodobé historii obdoby, však dopadají také na české soutěže. „bylo by fajn vyhrát extraligu jako loni,“ zamýšlí se Petr Chlupáč. „Ale pokud vím, zredukovali ji. A bez cizinců, nevím, jak chtějí složit týmy. To ale není na nás závodnících, to je na vyšších mocích, my to můžeme maximálně odjet.“

A než se rozběhne čtveřice červnových přeborů trénovat. „Ve středu bych měl bejt na tréninku,“ souhlasí Petr Chlupáč. „Buď Pardubice nebo Plzeň, jestli nás tam pustěj‘. Chtělo by to už jet na jinou dráhu. Mělo by se trénovat i v Chabařovicích, chtěj‘ tam úterky, čtvrtky a soboty.“

Foto: Petr Makušev, Karel Herman a Mirek Horáček