Praha – 12. února
Loni na sváteční den vzniku Československa již bylo na českých oválech rozhodnuto prakticky úplně všechno. I když… V Divišově se chystal poslední díl seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup a on byl ve hře o bronzovou příčku. Nakonec se musel smiřovat s bramborovou medailí, navíc se nedostal do nadstavbového finále o velký pohár a tisícovku. Zmocnil se však menší trofeje, což však nebyl jediný důvod, proč byl Adam Nejezchleba se sezónou s devatenáctkou na konci letopočtu v zásadě spokojený.
Zvykání si na pódia
„Před poslední závodem jsem byl o tři body za Adamem Bednářem,“ připomíná skutečnost, že po zářijovém Slaném měl svého jihočeského jmenovce na dohled. „V Divišově jsem měl namířeno tak trošku na třetí místo, ale nakonec jsem byl čtvrtej‘.“
Adam Bednář si na svůj bronz nenechal sáhnout. Adam Nejezchleba posléze skončil v semifinále nadstavbové Ceně speedwayA-Z již v semifinále. A tak svůj rozpočet neobohatil o žádnou z finančních prémií, které byly určeny pro čtveřici finalistů. Velký pohár skončil v rukou Jaroslava Vaníčka a on musel vzít zavděk jeho menším bratříčkem, když triumfoval v závodě pro nejmladší účastníky o Toniččin pohárek.
„Byl jsem naštvanej‘, povzdechne si. „Jak se jelo o ten litr, vynechal mně motor. V Kostěnicích byl o dva dny před tím velkej‘ prach. Dostal se dovnitř, a proto to zlobilo. A předjel mě Bruno Belan.“
Nicméně Adam Nejezchleba loni nevítězil jen mezi nejmladšími kolibříky, dokladem čehož jsou třetí místa při pohárových závodech v srpnu na malé Markétě a v září v Chabařovicích. „Byl jsem překvapenej‘ hlavně z Prahy,“ přemítá. „V Chabařovicích jsem to trošičku maličko čekal. Nebyli tam Jára, Adam Bednář ani Bruno. Proto jsem čekal lepší umístění, nebyli tam závodníci, který většinou bejvaj před mnou.“
Třešničkou na dortu se ovšem stalo třetí místo z mistrovství republiky stopětadvacítek na malém ovále ve Slaném. „Za to jsem byl šťastnej‘,“ netají se. „Třetí místo v mistráku bylo lepší než v Mini Cupu. Pro mě to víc znamená.“
Kostěnický král
Sezóna ovšem nebyla bez problémů, protože hned začátek šampionátu na krátkých oválech v Praze jej zastihl v roli diváka. „Zajížděli jsme na jaře motor,“ obrací oči v sloup. „Táta ho chtěl doladit a… A přeladil to. V Shupě to zase dali zpátky dohromady, ale o první závod jsme přišli.“
Závěrečný účet sezóny 2019 však nevypadá nikterak špatně. Kromě čtvrtého místa v seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup bral osmou pozici v mistrovství republiky. Vavříny kosil i v pouťácích ve Štětí a v Kostěnicích, kdy jej po čtyřech vítězných Srandamačích z piedestalu jeho kategorie sundal až při Rozlučce Adam Bednář.
„Kostěnice jsem vyhrál skoro všechny, než přijel Adam,“ říká Adam Nejezchleba. „Tam je blbý, když někdo jede rovnou před tebou. Nedá se závodit kvůli prachu. Bylo by to možný, kdyby tam byla lepší kropička. Je tam výborná dráha. Ani krátká, ani dlouhá, jezdí se na ní pohodlně.“
A ty ceny, že? „Přivez‘ jsem si větší pohár, než jsem já,“ směje se. „Nečekal jsem, že bude tak těžkej‘. Sezóna byla určitě lepší než ta minulá. To doladění od Shupy přineslo své ovoce.“
Led u ledu
Mírná zima s trapnými parodiemi na kousavý mráz zkřížila plány nejen našim ledařům. „Počasí se nevydařilo,“ povzdechne si Adam Nejezchleba. „S tátou jsme si mysleli, že bude pořádný ježdění. Když začal prosinec, bál jsem se, že nebude led. Táta říkal, ať počkám na leden. Teď je únor a furt nic.“
Plány závodníkova otce Zbyňka totiž nebyly nízké. „Z pětašedesátky KTM měla bejt‘ ledovka po vzoru ruskejch‘ závodníků,“ smutní Adam Nejezchleba. „Oni to dají na hřebíky, ale ty jsou menší, kouká jen necelej‘ centimetr. Na malý motorce to udělá efekt jako na leďáku. Drží to, ne jako na šroubcích, kde je to plochá dráha, ale tady by to bylo jako na klasickým ledě. Zůstala jen vzpomínka na loňskej‘ rok a trénink s Davidem Lizákem. A tak aspoň fandíme Honzovi Klatovskýmu a Lukáši Hutlovi, to je pro nás inspirace.“
Ledový projekt tak musel být uložen k ledu. „Tady se to nedá plnohodnotně provozovat,“ vysvětluje hrdina článku. „Bylo by to trápení. Vymyslel jsem náhradní program na zimu. Udržuju si kondici na boxu a judu, koníček je motokros a kytara. Proběhnou i motokáry v Radotíně, mají taky smysl. A po roce se zase můžeme k ledům vrátit.“
Velká dráha ne, velký rám ano
Mezitím však proběhne celá hlavní sezóna. „Letos to bude to samý jako loni,“ plánuje Adam Nejezchleba. „Budu závodit jenom na malý, velkou nemám v plánu teď začít. V půlce sezóny bude přesun na velkej‘ rám.“
Program pro kolibříky je tradičně střižen velkoryse. „Mini Cup a mistrák na malejch‘ drahách,“ vypočítává vlasáč, který na vestě vozí chabařovické písmeno CH. „A nějaký Polsko, tam jezdíme rádi. Plus tréninky Mariánky, Chabařovice. Zkusíme Plzeň, budu držet kondici i na motokrosu. Pojedu i závod v Pelhřimově, tentokrát na pětaosmdesátce.“
A nechystá se náhodou přestup od ploché dráhy k motokrosu? „Mně baví plochá dráha, že je to závod, a že je to všechno hned,“ vyvrací Adam Nejezchleba podobné hypotézy. „Na motokrosu se jede patnáct, dvacet minut. A pak se dlouho čeká na další jízdu. Závod je na celej‘ den a to mě štve.“
Adam Nejezchleba děkuje:
„Shupa, Polymer BC, SC Chabařovice, Klabo team, Andrej Diviš, Zdeněk Schneiderwind, Marian Jirout, Standa Tišer, 101 Underground Riders, Lufoli, Míra Bareš, své rodině a všem fanouškům ploché dráhy.“
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a laskavostí Adama Nejezchleby
