Pardubice – 9. června
By letošní extraliga příští týden ve Slaném teprve završí svoji úvodní polovinu, v zákulisí probíhá jednání o podobě jejího příštího ročníku. Ve hře jsou dvě alternativy. Buď zachovat stávající systém nebo rozšířit vyšší soutěž na pět týmů podle návrhu Petra Moravce, předsedy VV SPD.
Čtyři nebo pět, klíčová otázka do pranice
Otázka rozšíření extraligy na pět týmů je dlouhodobě skloňovaným tématem. Na přetřes se dostala především s loňským vyřazením Mšena. Klub z kraje pod Mělníkem dokonce spoléhal, že skvělými výkony v sezóně 2004 osloví delegáty říjnové valné hromady natolik, že posvětí pětičlennou extraligu už pro letošní rok. A díky tomu ignoroval baráž s Plzní. Jenže bohužel řada nešastných výroků na adresu západočeského týmu způsobila pravý opak. Pro extraligu v pěti nakonec hlasoval pouze pražský Olymp, víceméně jediný spojenec Mšena na politické scéně.
A tak se letošní extraliga jede dle starého systému, který se používá
po zeštíhlení vyšší soutěže na čtyři celky od roku 1999. Jenže při jednání s různými potenciálními marketingovými partnery, kteří by mohli ligové boje zobchodovat, zaznívá stížnost, že osm závodů je málo.
Ovšem mezi kluby dlouhodobě není ochota zvýšit počet kol. Proto Petr Moravec vypracoval návrh na rozšíření extraligy kompromisním způsobem. Díky pěti týmům v akci bychom viděli deset mítinků a navíc jedno superfinále. Tato myšlenka je po posledním zasedání VV SPD jediným soupeřem stávajícího systému při rozhodování klubů o podobě extraligy 2006.
Atraktivní návrh
Petr Moravec navrhuje rozšířit extraligu na pět celků a vypsat finále, jehož výsledek by určil mistra. To by šlo uskutečnit v případě zachování současného systému. Superfinále by se uskutečnilo na stadiónu vítěze základní části. Zúčastnit by se ho mohla čtveřice nejlepších po základní části nebo rovnou všech pět účastníků. Potom by přišel ke slovu rozpis pro pět jezdců na dráze známý z dřívějších ročníků světového poháru či současné italské ligy. Čeští fanoušci jej viděli při finále EP klubových družstev v říjnu 2002 v Pardubicích.
Šéf VV SPD ve svém návrhu řešil také podcenění základní části soutěže, protože by všichni účastníci měli zajištěn finálový start už jen z podstaty své účasti. Přišel proto se zajímavou myšlenkou, aby se tabulkové body po základní části transformovaly do malých bodů.
Pro příklad, v loňském roce by se finále jelo v Pardubicích a před rozjížďkou s číslem jedna by Pardubice měly 27 bodů, Slaný 19, Olymp 18 a Mšeno 16. K těmto bodům by se přičítaly body ze závodu a celkový vítěz by se pak stal mistrem republiky.
Otázkou je formát extraligového závodu. Použít klasický rozpis čtyř celků a jedním pauzírujícím či nechat závodit pět týmů v každém závodě? Pro první alternativu hovoří ekonomická stránka věci. Každý celek by stejně jako dnes absolvoval jen osm podniků. Navíc by bylo pouze jedno finále.
Atraktivnější varianta pěti týmů na startu by každý klub logicky odjel více klání. Jeho jezdci by také získali vyšší počet bodů. Pro snížení nákladů Petr Moravec navrhnul změnu bodování ze 4 – 3 – 2 – 1 – 0 na 3 – 2 – 1 – 0 – 0. To má však sportovní háček. Proč by poslední závodník bojoval o čtvrté místo, když za něj získá stejné nic?
Petr Moravec klade také důraz na zachování první ligy. Svůj postoj logicky zdůvodňuje potřebou dvoustupňové soutěže s ohledem na přístup k penězům ze státní kasy. A také neopomíjí závodnické příležitosti pro seniory. Připouští, že by šlo jednat také o povinnosti extraligových celků mít v nižší divize svůj farmářský tým. To by mohlo přinést pravidelné závodění na jiných stadiónech, což dnes umožňují osy Pardubice – Svitavy a Slaný – Březolupy. Kopřivnice, Divišov či Chabařovice jsou ligou nepoznamenány již léta.
Prosadí se švédský systém?
Petr Moravec se snaží řešit i problém použití pneumatik. Limit jediné zadní pneumatiky v minulosti neumožňoval závodníkům rychle přeskočit na rezervní motocykl. Museli totiž měnit celé kolo.
Proto svého času VV SPD umožnil obout na druhý stroj opotřebovanou pneumatiku. Nicméně různé třenice, co je ojeté a co ne, vídáme i dnes. Šéf české ploché dráhy proto vyrukoval s návrhem zavést v lize 2006 systém užívaný ve Švédsku.
Každému jezdci označí dvě nové hrany a závod může absolvovat pouze na nich. Systém umožňuje, aby měl neustále připravené dva motocykly. Samozřejmě není možné závodit na neoznačené hraně.
Stávající systém: | |
výhody | přehlednost, výsledky každého závodu se okamžitě promítnou do aktuálního pořadí |
přítomnost ambiciózního celku prahnoucího po postupu dává skvělý náboj první lize | |
nevýhody | malý počet závodů |
Návrhy Petra Moravce: | |
výhody | zvýší se počet závodů |
při povinném zavedení farem pro všechny kluby se rozšíří i první liga | |
systém pěti družstev v jediném závodě přinese větší atraktivnost | |
nevýhody | systém vypadávacích závodů nedává objektivní pohled na aktuální pořadí |
souboj prvoligových farem by bez vidiny baráže mohl postrádat jiskru | |
systém pěti družstev v jediném závodě přinese větší nároky na rozhodčího |
Čtenáři magazínu speedwayA-Z mohou svůj názor vyjádřit v naší nové anketě a samozřejmě i prostřednictvím vloženého komentáře.
Ilustrační foto: Pavel Fišer