Kostěnice – 27. července
Mšenské úspěšné působení v extralize je již bohužel dávno v české plochodrážní historii ostatně stejně jako plochá dráha na tamním stadiónu. Nicméně dávná přátelství fungují i nadále. Dnes se o tom při třetím Srandamači v Kostěnicích přesvědčil Vladimír Višváder. Když na sklonku rozjížďky s číslem tři zadřel svůj motocykl, František Klier se svým otcem neváhali ani na okamžik. Vytáhli ze své dodávky druhý stroj, za jehož řidítky Vladimír Višváder vydřel triumf nad Janem Hlačinou nejen v kategorii Speedway, nýbrž také ve zvláštní jízdě O cenu speedwayA-Z s modrou přilbou coby hlavní trofejí. Stopětadvacítky se staly kořistí Adama Nejezchleby, který se zmocnil rovněž prvenství v rozjížďce O pohárek Toničky Škachové. Flat tracky byly dnes poněkud slaběji obsazené, navíc Suzuki Jakuba Sluky brzy přestala fungovat, takže si na nejvyšší stupínek pódia stoupnul Aleš Duben.

Časné dopoledne na poli s pšenicí

Máme-li třetí letošní Srandamač brát chronologicky, musíme se vrátit již ke čtvrtku. Jan Hlačina byl coby technik divišovské Jawy na dvouventilovém Nice Cupu v Grudziadzi. Včera se s jeho účastníky přesunul do Gdaňsku, odkud celou noc pádil do Divišova. Jeho starší syn Jan v pátek oslavil své dvanácté narozeniny, aby se dnes nad ránem nalodil do rodinné dodávky, jejíž čumák ji neomylně vedl do Kostěnic.

Dnes se opět začínalo brzo, proklatě brzo. Nebylo ani devět, když nedočkaví Dan Macl a František Klier vyjeli jako první na ovál a zahájili trénink. Přivstal si také Vladimír Višváder, jemuž doktoři po vyšetření jeho zad nedoporučili pokračovat v závodní kariéře. Jenže Srandamač a vidina netradiční modré přilby coby trofeje při Ceně speedwayA-Z byla velkou motivací, aby dorazil včas.

Měl dost času vyměnit indukční cívku, která se během tréninku uklepala. Mezi posledními přibyl Jan Jeníček, ale jako poslední dorazil Zbyněk Nejezchleba se svým synem Adamem. Nechybělo mnoho do desáté. Na sousedním poli s pšenicí lovila káně, Josef Štěpánek vymyslel rozpis pro všechny tři obligátní kategorie, takže se mohlo jít na věc.

Jako první přišla na řadu kategorie Speedway. Pakliže si Vladimír Višváder brousil zuby na vítězství, v první jízdě poznal, že to nepůjde jen tak. Zatímco Jan Hlačina vedl svou dvěstěpadesátku k triumfu ve stylu start – cíl, on zůstal trčet za Františkem Klierem.

Ve druhé zatáčce se ale dostal před něho na druhou příčku. V rozjížďce s číslem dvě na něho se svou stopětadvacátkou odstartoval Jen Jeníček. Vladimír Višváder ale do druhého oblouku vletěl po venku. Na protilehlé rovince nabral rychlost, díky níž se na protilehlé rovince přenesl před kolibříka s pardubickou vestou.

Idylce však byl konec v rozjížďce s číslem tři, která na svůj startovní rošt svedla motocykly hned třech kubatur. Vladimír Višváder po rychlém startu poslal svůj půllitr před dvěstěpadesátku Jana Hlačiny a stopětadvacítku Jana Jeníčka. Jenže v posledním okruhu výrazně zpomalil, takže se ze závěrečného výjezdu na čele vynořil Jan Hlačina.

„Zadřel jsem motor,“ křičel Vladimír Višváder zpoza své přilby, než vjel do depa. Jan Hlačina vzápětí ve čtvrté jízdě udržel na uzdě dravého Dana Macla, jemuž by mohl být vnukem. A když triumfoval stylem start – cíl v rozjížďce s číslem pět, stal se prvním finalistou.

O jeho soupeřích se rozhodovalo již v oné páté jízdě. František Klier a Jan Jeníček stáli na roštu vedle sebe loket na loket. Starší z nich měl vrch, když pardubického stopětadvacítkáře zavřel na vnitřní čáru. Ten se navíc v oblacích prachu špatně orientoval, a proto raději zvolnil.

 

Směr finálové jízdy

Prach byl signál pro úpravu dráhy, na níž nejprve vyjela nezaměnitelná vétřieska, jejíž původní funkce fekálního vozidla se změnila na kropící. Vzápětí Aleš Duben za svůj passat kombi zapřáhnul bránu a usmykoval trať. Po stopětadvacítkách a flat tracku opět pokračovala kategorie Speedway. Na start šesté jízdy přijel Vladimír Višváder jako deus ex machina v sedle motocyklu, který mu šlechetně zapůjčil František Klier se svým otcem.

Přitom samotnému divišovskému závodníkovi šlo o finále stejně jako modrou přilbu! Dávné přátelství z času mšenské extraligy a sportovní smysl pro fair play ovšem zvítězily. Start rozjížďky s číslem šest vyšel nejlépe Františku Klierovi. V úvodním oblouku poslal cejchu Vladimíru Višváderovi.

Bezmála padesátiletý matador si ovšem našel cestu dopředu ještě během úvodního okruhu a s deseti body se kvalifikoval do finále. Větším skóre se mohl pyšnit již jen neporažený Jan Hlačina. Třetí soupeř musel vzejít z rozjížďky s číslem sedm. Tady hrál Jan Jeníček vabank.

Dokonale odstartoval a ujal se vedení. Než se František Klier vypořádal s Danem Maclem, usadil se v čele a jel, jel a jel. V cíli vyrovnal sedmibodové skóre Františka Kliera, ale ve vzájemné konfrontaci mohl nabídnout trojku, kterou divišovský závodník dnes nezískal.

Skvělou podívanou dnes servírovaly rovněž plochodrážní stopětadvacítky v kategorii Junior. Jejím prvním vítězem se stal Dominik Hrbek, když v úvodním kole překonal Tonyho Katru, když Josefa Novotného po startu zdržely problémy s řazením.

Ve druhé jízdě se Adam Nejezchleba rychle utrhnul balíku, v němž Josef Novotný v první zatáčce závěrečného třetího kola přece jen podjel Dominika Hrbka. Adam Nejezchleba zabral naplno také v rozjížďce s číslem tři, v níž se ujal vedení hned po startu. Po úžasném duelu s Tony Katrou se druhé příčky zmocnil Dominik Hrbek.

Čtvrtá jízda naplnila pohár Josefa Novotného hořkostí až po okraj, protože se kvůli filtru ani nerozjel. Adam Nejezchleba zase vyhrál stylem start – cíl, druhý byl Tony Katra. A právě oni dva spolu s Dominikem Hrbkem na úkor Josefa Novotného postoupili do finále. V akci se však měli objevit ještě jednou úplně všichni.

 

Finále za finále

Obě plochodrážní kategorie dnes účastí závodníků jen kvetly, ale flat track jakoby trpěl úbytěmi. Borci z ef-té-jedniček byli v Itálii na Poháru FIM a místním šampionátu a do Kostěnic si vedle domácího Aleše Dubna našel cestu již jen Jakub Sluka. Ten zde trénoval, avšak dnešek přinesl jeho ostrý debut.

V první jízdě podjel Aleše Dubna již ve druhé zatáčce, avšak souboj obou klasiků ukončila již rozjížďka s číslem dvě. Než Jakub Sluka stačil svůj předchozí předjížděcí manévr zopakovat, zůstal na konci druhého z šesti okruhů stát.  Pokusil se sice svou Suzuki opravit, než dal ale zanesené zapalování dohromady, bylo pozdě. Flat track tedy skončil předčasně.

Finálové části se dočkaly jen plochodrážní motocykly. Její úvod obstaraly stopětadvacítky. Povedený start mě Tony Katra, ovšem Adam Nejezchleba dobře věděl, proč si na startovním roštu vybral vnější pozici. Ještě v úvodním nájezdu svého slánského soupeře objel, zatímco Dominik Hrbek byl tentokrát třetí.

Malé finále Speedway pokračovalo v nastoupeném dramatickém trendu. František Klier byl rychlejší, ovšem Dan Macl držel vnitřní stopu a v úvodním výjezdu převzal vedení. Jenže divišovský závodník vyznával i nadále rychlejší venek. Ve druhém kole se vrátil do čela na protilehlé rovince. Dan Macl se pokoušel o odvetu, ale musel kapitulovat.

Ve velkém finále se zprvu ujal vlády Jan Jeníček, avšak vnějšek úvodního oblouku rozhodl o triumfu Vladimíra Višvádera. Po pardubickém kolibříkovi se sápal rovněž Jan Hlačina. Jejich duel došel rozuzlení ve druhém kole, v jehož druhé zatáčce Jan Jeníček upadl.

„Bylo to mokrý a suchý, přetočil jsem se a šel,“ vysvětloval později. Jelikož Vladimír Višváder v okamžiku přerušení byl v závěrečném okruhu, nebylo třeba opakovat. Nicméně program na kostěnickém oválku ještě nekončil.

Celá čtveřice stopětadvacítek se sešla na startovním roštu zvláštní jízdy o Pohárek Toničky Škachové. Adam Nejezchleba vedl skoro celá tři kola, dokud si v cíli toho druhého neustlal Josef Novotný. Urazil si karburátor, ale zůstal celý a zdravý. Při repete si chabařovický vlasáč s obráceným číslem čtyři na vestě, pojistil triumf definitivně.

Kromě poháru získal místo na startovním roštu Ceny speedwayA-Z a zároveň právo volit si postavení na startovním roštu jako první. Zůstal věrný svému vnějšku, ale nyní z něho nestihnul ani třetího Jana Jeníčka. Ten loni dovedl svou stopětadvacítku do cíle jako první, ale nyní přece jen platil daň za nižší zdvihový objem svého motoru.

Dopředu vypálil Jan Hlačina, na něhož Vladimír Višváder udeřil spodní stranou první zatáčky. Zprvu neuspěl, ovšem ve výjezdu ano. Jenže divišovský závodník byl záhy zpět. V nájezdu do druhého kola však musel čelit opět slovenskému borci, s nímž nejednu bitvu už svedl jeho otec.

Na protilehlé rovince měl dvanáctiletý benjamínek stejně velké srdce jako bezmála padesátiletý rutinér. Jenže ten měl na tandemu zkušenosti a v motoru o polovinu více kubíků. Do druhého oblouku přijel o kousek dříve než Jan Hlačina. Ve třetím kole jej už vodil a pak se mohl těšit na druhé pódium a modrou přilbu.

Speedway:

		TOT	MF	FIN
1. Vladimír Višváder	2 3 2 3	10		1.
2. Jan Hlačina (250 ccm)	3 3 3 3	12		2.
3. Jan Jeníček, Pardubice (125 ccm)	2 1 1 3	7		X
4. František Klier, Divišov	1 2 2 2	7	1.
5. Dan Macl, Úhřetická Lhota	1 2 1 1	5	2.

Speedway Junioři 125 ccm:

		TOT	FIN
1. Adam Nejezchleba, Chabařovice	3 3 3	9	1.
2. Tony Katra, Slaný	2 1 2	5	2.
3. Dominik Hrbek, Pardubice	3 1 2	6	3.
4. Josef Novotný, Pardubice	1 2 E	3

Flattrack:

	motocykl	kategorie		TOT	FIN
1. Aleš Duben #14	Honda	FT Classics	1 2 – –	3
2. Jakub Sluka #101	Suzuki	FT Classics	2 E – –	2

Poznámka: po poruše motocyklu Jakuba Sluky nebyl závod dokončen

O pohárek Toničky Škachové:

1. Adam Nejezchleba, Chabařovice
2. Tony Katra, Slaný
3. Dominik Hrbek, Pardubice
4. Josef Novotný, Pardubice	X

Poznámka: zvláštní jízda pro plochodrážní stopětadvacítky; vítěz se kvalifikoval do Ceny speedwayA-Z spolu s prvními třemi v kategorii Speedway

Cena magazínu speedwayA-Z:

1. Vladimír Višváder

2. Jan Hlačina (250 ccm)

3. Jan Jeníček, Pardubice (125 ccm)

4. Adam Nejezchleba, Chabařovice (125 ccm)

Foto: Karel Herman a Eva Palánová