Svitavy – 5. července
Po řadě tropických dnů se pátý přebor trefil do černého. Díky teplotám okolo pětadvacítky nebylo závodníkům horko, navíc si fotografové pochvalovali bílé mraky na obloze. A při neúčasti juniorských se rozhodně bylo, na co dívat, ačkoliv Zdeněk Simota přirovnával mítink k lepšímu tréninku. Nebylo divu, pětkrát triumfoval prakticky ve stylu start – cíl a na prahu druhé půle získal v aktuální klasifikaci na své pronásledovatele obrovský náskok. Na druhou příčku si po návratu z tréninků v Anglii vyšlápnul Ondřej Smetana. Klíčové se pro stalo vítězství, které sebral ve třetím kole rozjížďky s číslem pět Michalu Škurlovi. Ten poté přesedl na druhý motocykl. Ale ani s ním nebyl spokojen, když jej porazil nejen Zdeněk Simota, ale i Jaroslav Petrák. Zkušenému matadoru, jenž se vrátil na ovály po svém chabařovickém pádu, sebral naději na rozjezd Filip Hájek, jenž jej před sebe nepustil ve dvacáté jízdě. A klobouk dolů před Jaroslavem Vaníčkem! Když před ním v rozjížďce s číslem třináct upadl Milan Dobiáš, dokázal se mu vyhnout, ačkoliv v podnicích kolibříků takové ošemetné momenty nezažívá. Roztrhnul přitom nafukovací vak, při jehož výměně se objevily nečekané komplikace, s nimiž si však svitavský pořadatelský tým nakonec poradil.

Na čele jsou dva neporažení

Úderem jedné hodiny po obědě nestálo letošnímu pátému přeboru nic v cestě. Celá šestnáctka závodníků byla již na místě. Dorazil dokonce Zdeněk Simota, pochopitelně na poslední chvíli jako vždycky. Jenže po tréninku bylo o závodníka méně.

Pavel Čermák se dodatečně přihlásil o poslední volné místečko ve startovním poli. Nicméně tréninkový pád jej přinutil k rychlému balení stejně jako v Pardubicích. Trucující motocykl jej vystřelil ze sedla a on přišel o štít z přilby, který se zlomil, ale hlavně o motocykl, s nímž by mohl závod absolvovat.

Pavel Čermák kroutí hlavou nad svou smůlou:

„Před tejdnem jela ta motorka bez problémů. Přijedu na závody a je to zase na hovno. A to jsem dělal přípravu na sto deset procent. Všechno zbytečný…“

Naproti tomu Jan Macek byl po tréninku spokojený. „Myslím, že jsme to dobře naladili,“ přemítal. Závod mu měl dát zapravdu, nicméně nás čekal ještě nástup. Pak se již šlo zostra na věc. Ondřej Smetana triumfoval v rozjížďce s číslem jedna ve stylu start – cíl. A Jan Macek mohl být spokojený ještě víc, protože do cíle doje druhý před Pavlem Kuchařem a Františkem Klierem. I když on, ve třetím okruhu vyjel na trávník s výmluvným gestem na rychlopal.

Druhá jízdě viděla velký triumf Zdeňka Simoty, jenž ujel o celou rovinu Václavu Kvěchovi. Ten se po startu rychle zařadil za jeho záda před Daniela Šilhána a Jaroslava Vaníčka, který s dvěstěpadesátkou prvně vstoupil mezi velké hochy. V rozjížďce s číslem tři se zprvu prosadil Martin Gavenda.

V úvodním nájezdu vyhnal na venek Michala Škurlu, jenž se ovšem nevzdal. Ve třetím kole objel vedoucího Moravana vnějškem druhé zatáčky. Čtvrtou jízdu zkomplikovala porucha startovacího zařízení, protože se páska na levé straně nezvedla. Když si konečně dala říct, mohl Jaroslav Petrák hrát velikánské sólo.

Hned po přestávce přišel na řadu duel o leadera aktuální klasifikace. Michal Škurla měl v cestě za svým druhým primátem všechny trumfy v rukou. Skvěle odstartoval a v první zatáčce přikryl na vnitřní čáře Ondřejem Smetanu. Když se ve výjezdu ohlížel doprava, jeho klubový kolega jel přesně na opačné straně.

Jenže všeho do času! Ondřej Smetana, který se vrátil z tréninku na anglických oválech, překypoval aktivitou. „Dal jsem to tam nad něj,“ komentoval svůj manévr, jímž se v nájezdu do třetího okruhu jako blesk mihnul pod Michalem Škurlou. Slavil vítězství, zatímco druhý Pražan okukoval spíše motor.

„Nějak se tomu nechce jet,“ vrtěl hlavou o pár minut později v depu. Než připravil druhý stroj, mohl zatím kalkulovat s pěti body stejně jako Jan Macek.

Kopřivnický junior v repete sedmé jízdy odstartoval na Filipa Hájka, jenž se málem oběsil na pásce, jež se opět nezvedla na levé straně. Pět bodů měli Václav Kvěch, když v úvodním oblouku osmé jízdy podjel Milana Dobiáše.

Mezitím ovšem Zdeněk SImota napodobil Ondřeje Smetanu. Z šesté jízdy vypadl Pavel Kuchař, který vinou závady v elektrickém okruhu nemohl ani odstartovat. Zato Jihočech v plzeňské vestě v prvním oblouku objel Martina Gavendu. A svůj útok na přebornický titul nemohl rozehrát lépe.

 

Nečekaná pauza

Oba neporažení změřili své síly v rozjížďce s číslem devět, kde o všem rozhodl start. Zdeněk Simota nezaváhal, šel rovnou do čela a Ondřej Smetana s Fillipem Hájkem byli okamžitě ti druzí. Vzápětí musel zastavit Pavel Kuchař kvůli problematické spojce. Přitom v úvodní zatáčce objel Daniela Šilhána, jenž se ale ve druhém oblouku vrátil nazpět.

Smůlu si vychutnal rovněž Jan Macek. V jedenácté jízdě mohl z bezprostřední blízkosti sledovat, kterak se Jaroslav Petrák na protilehlé rovince prohnal okolo vedoucího Michala Škurly. Kopřivničan jel pro bod, ale v poslední zatáčce upadl.

Jaroslav Petrák líčí, kterak v jedenácté jízdě připravil o vedení Michala Škurlu:

„Jelo to samo. Hezky se mi to rozjelo. Já mám přebor jako trénink. Do všeho nejdu, ale tady jsem věděl, že to vyjde. Proč bych tedy klapal?! Po měsíci na tom sedím poprvý.“

„Vletěl jsem do nafukovačky,“ líčil, sotva vyskočil na nohy. „Už ten venek byl moc velký, narvalo mě to tam.“ Jan Macek zůstal na pěti bodech, zatímco jeho přemožitelé disponovali sedmi. O jeden více měl Ondřej Smetana, před nímž stál již jen neporažený Zdeněk Simota. Na sedmibodovou hodnotu se v rozjížďce s číslem dvanáct dostal také Martin Gavenda, jenž odstartoval jako z praku na Jaroslava Vaníčka. Michal Baštecký v sedle druhé dvěstěpadesátky zůstal stát hned na startovním roštu s poruchou zapalování.

V rozjížďce s číslem třináct mířil Ondřej Smetana za dalším primátem. Jaroslav Petrák v úvodním výjezdu objel Milana Dobiáše, avšak ten hned ve druhé zatáčce upadl. Jaroslav Vaníček nemohl jinak, než složit svůj motocykl také. „Milan se kutálel od motorky na druhou stranu,“ líčil incident Jaroslav Vaníček o chvilku později v depu. „Moc možností jsem neměl. Ale do těch nafukovaček to byla prda!“

V tom měl loňský multinásobný šampión stopětadvacítek dokonalou pravdu. Při svém pádu prorazil jedno pole, které splasklo jako tlouštíkovo břicho po drastické dietě. Jenže bohužel nepasovaly límce pro kompresory. Proto se musely měnit vaky z obou zatáček a oprava se protáhla na bezmála padesát minut.

 

Maximální Zdeněk Simota

Při repete rozjížďky s číslem třináct nenašel Ondřej Smetana sobě rovného. Červená světla blikala rovněž ve čtrnácté jízdě. V ní předvedl nejlepší start Pavel Kuchař, jenže Filip Hájek se v závěru dostával do slušného tempa a vnějškem úvodní zatáčky převzal vedení. K pražskému juniorovi se blížil i Václav Kvěch.

Pavel Kuchař popisuje kolizi s Václavem Kvěchem ve čtrnácté jízdě:

„S Vaškem to bylo o fous. Já to bral po venku, Vašek vnitřkem. Oba jsme nevěděli, kam pojedeme. A pak jsme se střetli.“

V posledním kole si Pavel Kuchař najížděl zatáčku u depa po vnější straně. Václav Kvěch udeřil zleva. Jenže na začátku protilehlé rovinky do sebe vrazili. Pražský mladík krizový moment ustál, ale plzeňský závodník letěl do mantinelu. Zaplaťpánbůh vyvázl bez zranění, byť byl diskvalifikovaný a přišel i o poslední bod.

Hned vzápětí se blýsknul Jan Macek. V rozjížďce s číslem patnáct celá čtyři kola dorážel na Martina Gavendu, jenž mu k vítězství nechtěně pomohl v posledním výjezdu. „Trefil jsem nějakou díru,“ vysvětloval své zaváhání. „Natáhla mě.“

S devíti body se Moravan přece jen dostával mimo závěrečné dějství boje o pódium. Na ně měl naopak nakročeno Ondřej Smetana, jenž ve čtyřech úvodních sériích ztratil jediný bod. A jak to dneska vlastně skončí, měla napovědět rozjížďka s číslem šestnáct.

Zprvu v ní hrálo všechno do karet Michala Škurly. Pohotově reagoval na let pásky, v úvodním nájezdu šel nekompromisně na vnitřní čáru a nepustil Zdeňka Simotu před sebe. Jenže Plzeňan byl při chuti na maximální bodové vítězství. A okamžitě na vedoucího Pražana útočil.

Závodníci objeli celý okruh a pak přišla ta správná chvíle pro Zdeňka Simotu. V prvním výjezdu naznačil pokus o předjetí zprava. A když Michal Škurla mimoděk otevřel více prostoru po své levici, bleskově zlomil motocykl na vnitřek a proburácel do čela.

V poslední sérii šlo všechno ráz na ráz. Václav Kvěch se objevil na ovále se žlutám povlakem přilby, ale jeho omyl byl rychle napraven, když mu mechanik zezadu za brýle zastrčil správný modrý. Za pár sekund již mohl Ondřej Smetana oslnit pohotovým startem. Nicméně Martin Gavenda nebyl o moc pomalejší.

Cpal se v nájezdu dovnitř, nicméně Ondřej Smetana nezbaštil jeho návnadu a stylem start – cíl si dojel pro tři body. Již mu bylo jasné, že hůře než druhý dnes skončit nemůže. Michal Škurla si hned na to v osmnácté jízdě suverénním vítězstvím řekl o třetí post pódia, zatímco Zdeněk Simota v rozjížďce s číslem devatenáct s přehledem zkompletoval patnáctibodové maximum.

Mezi nejlepšími třemi mohl skončit rovněž Jaroslav Petrák, kdyby ovšem vyhrál závěrečnou jízdu. Jenže Filip Hájek odstartoval, jak to umí. Pardubický matador neuspěl s útokem po vnitřní čáře. Bojoval až do cíle, jenže Pražana nedostihnul. A po návratu do depa okamžitě pádil do jeho boxu prožít i celou jízdu ještě jednou.

 

Hlasy z depa

„Takovej‘ pěknej‘ trénink,“ hodnotil dnešní závod Zdeněk Simota. „Bylo to docela v pohodě, myslel jsem, že tu bude dráha horší. Nebejt‘ tý přestávky na výměnu vaků, mělo to i docela spád. Teď pojedu u nás všechno. Do Birminghamu jsem se už nevešel se svým average. Rádi by mě podepsali, ale omlouvali se, že to nejde.“

„Pěkně jsem si zazávodil,“ kvitoval Ondřej Smetana. „Porazil mě jen Zdeněk. Šel z jedničky, start jsme měli podobnej‘. Holt si to vybojoval on a ne já. Jsou to závody a tohle byly pěkný závody.“

„Pěkný závody,“ kvitoval Michal Škurla. „Ale dost dlouhý. Docela se dařilo, ale mrzí mě pár rozjížděk, to se nepovedlo. Startoval jsem, ale předjeli mě. Jelo se mi docela těžce. Nejela mi jedna motorka, vyměnil jsem ji a ta druhá byla lepší.“

„Říkal jsem, že zkusím vyhrát poslední jízdu,“ usmíval se Jaroslav Petrák v boxu Filipa Hájka. „Filip celý závody nic moc, asi se šetřil na mě. Říkal jsem si, že ho porazím a pojedu rozjezd, že by mi to Škurlič vrátil. Dobrý závody, říkám, nic jsem nevymejšlel, nelaboroval jsem. Ale teď ta poslední jízda byla asi hodně suchá dráha a nebylo to ono.“

„Nejsu nasraný, dneska to bylo dobré,“ odmítal Martin Gavenda, že by mu porážka od Jana Macka sebrala náladu. „Mohlo to být o bodíček lepší. Kdybych to nepokazil… Stane se…“

„Splnil jsem cíl,“ radoval se Jan Macek. „Hezkých deset bodů na dráze, co jsem neměl rád. Ztratil jsem jen jeden bod díky pádu. Líbilo se mi to, dráha byla celkem dobrá, škoda, že to ve středu závodu začalo tvrdnout. Za mě závody super!“

„S Járou jsme udělali krásnou poslední jízdu,“ zastihl konec závodu ve skvělé náladě také Filipa Hájka. „Byl jsem tam a půlku kola a pak to stahoval. Po dvou tejdnech jsem na motorce, normálně na pohodu a žádnej‘ stres.“

„Tvrdý,“ reagoval Václav Kvěch na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Myslel jsem si, že Pavlíka Kuchaře vyvezu, ale ono ne. Říkal jsem si, že teď to tam vezmu. Ale on byl rychlejší. Chybama se musím poučit, ale prdel mě bolí (smích).“

„Poslední jízdu jsem je skoro měl,“ vyprávěl Daniel Šilhán. „Ale ta cejcha do nohou bolela. Zezačátku to vypadalo hrozně. Dvě jízdy jsem nejel, pak mně to vyhovovalo. A snad se dostanu zpátky, kde jsem byl před tím pádem v Chabařovicích.“

„Škoda defektů,“ litoval Pavel Kuchař. „Poprvý elektrika, pak byl povolenej‘ spojkovej‘ koš. Po dlouhý době jsem si zajezdil. Minulej‘ tejden jsem jen trénoval v Plzni, aspoň mám nějaký zkušenosti navíc.“

1. Zdeněk Simota, Plzeň	3 3 3 3 3	15
2. Ondřej Smetana, Praha	3 3 2 3 3	14
3. Michal Škurla, Praha	3 2 2 2 3	12
4. Jaroslav Petrák, Pardubice	3 1 3 2 2	11
5. Martin Gavenda, Březolupy	2 2 3 2 2	11
6. Jan Macek, Kopřivnice	2 3 F 3 2	10
7. Filip Hájek, Praha	1 2 1 3 3	10
8. Václav Kvěch, Praha	2 3 1 X 1	7
9. Daniel Šilhán, Pardubice	1 1 3 1 1	7
10. Milan Dobiáš, Chabařovice	0 2 2 X 1	5
11. Pavel Kuchař, Praha	1 – E 2 2	5
12. Jaroslav Vaníček, Praha (250 ccm)	0 1 2 1 1	5
13. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)	2 0 E 1 0	3
14. František Klier, Divišov	E 1 1 1 0	3
15. Jakub Exler, Praha	1 0 1 0 0	2
16. Pavel Čermák, Praha	– – – – –	DNR

Poznámka: Pavel Čermák po problémech s motocyklem a tréninkovém pádu odstoupil

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	BŘE	CHA	PCE	SVI	TOT
	20.4.	27.4.	8.6.	12.6.	5.7.
1. Zdeněk Simota, Plzeň	15	12	13	12	15	67
2. Jan Kvěch, Praha	13	9	15	14	NS	51
3. Michal Škurla, Praha	9	7	12	10	12	50
4. Martin Gavenda, Březolupy	10	14	5	10	11	50
5. Petr Chlupáč, Praha	12	13	11	12	NS	48
6. Ondřej Smetana, Praha	NS	11*	NS	8*	14	33
7. Filip Hájek, Praha	4	4	8	7	10	33
8. Daniel Klíma, Praha	9	5	10	9	NS	33
9. Jaroslav Petrák, Pardubice	9	5	6	NS	11	31
10. Patrik Mikel, Pardubice	o	10*	10	8	NS	28
11. Jan Macek, Kopřivnice	4*	5	NS	6*	10	25
12. Václav Kvěch, Plzeň	3*	2*	7*	4	7	23
13. Milan Dobiáš, Chabařovice	3*	0*	6*	2*	5	16
14. Michal Dudek, Slaný	8	7	NS	NS	NS	15
15. Daniel Šilhán, Pardubice	6	1	INJ	NS	7	14
16. Hynek Štichauer, Pardubice	13	NS	NS	NS	NS	13
17. Martin Málek, Březolupy	NS	12*	NS	NS	NS	12
18. Zdeněk Holub, Praha	NS	NS	NS	11*	NS	11
19. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)+	2	NS	2*	DNR*	5	9
20. František Klier, Divišov	DNR*	o-Q	5*	0*	3	8
21. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)	0*	NQ	4*	o-Q	3	7
22. Michal Danko, SK – Žarnovica	NS	3*	NS	3*	NS	6
23. Jaroslav Vaníček, Praha (250 ccm)	NS	NS	NS	NS	5	5
24. Jakub Exler, Praha	NS	NS	3*	NS	2	5
25. Sindy Weber, D – Kopřivnice (ACCR)	NS	NS	3*	NS	NS	3
26. Roman Marek, Kopřivnice	INJ*	NS	NS	DNR*	NS	0
27. Lukáš Hromádka, Kopřivnice	NS	0*	NS	NS	NS	0
28. Pavel Čermák, Praha	o-Q	NS	NS	Q-NS*	DNR	0
NC Eduard Krčmář, Slaný	NS	NS	NS	o-Q	NS	–
NC Andrej Rozaljuk, UA – Slaný	NS	NS	NS	4*	NS	4
NC Daniel Schroder, D (250 ccm)	NS	NS	0*	NS	NS	0

Poznámka: prvních dvanáct má zajištěnou účast v dalším závodě přeboru; o = přihlášen k závodu, ale omluven, o-Q = dtto v kvalifikaci; NQ = nekvalifikoval se; Q-NS = kvalifikoval se, ale nestartoval; * účastník kvalifikace; INJ = zraněn v tréninku; + Pavel Kuchař od třetího závodu v Chabařovicích startoval se strojem 500 ccm

Foto: Karel Herman a Eva Palánová