Chotíkov – 19. prosince
Štěstí a smůla jsou faktory, které se neodmyslitelně řadí k plochodrážnímu sportu. Jenže se bohužel nestřídají jako den a noc, ale vyskytují se v dlouhých sériích. Jeho v letošní sezóně navštěvovaly stejně často. Užil si zaslouženě vybojované tituly v juniorských a tříčlenných družstev, ale i patálie v jednadvacítkách. A navzdory svému klidnému založení explodoval během šampionátu do devatenácti let jako jeho motor, který mu vzal naději na medaili v jeho posledním roce této věkové kategorie. Výrazně se podílel na finálovém postupu juniorských nároďáků a nebyl spokojen s konečným umístěním. O tom všem, stejně jako kupříkladu o svém světovém rekordu, hovoří Michael Hádek v exkluzivním rozhovoru s magazínem speedwayA-Z. Jeho vyprávěním se však prolíná i nová výzva v podobě dlouhé dráhy.
speedwayA-Z: „Když Martin Vaculík za nešastných okolností vypadl z boje o titul juniorského mistra republiky, stal ses prakticky během okamžiku jeho spoluleaderem. By byl titul hodně blízko, nakonec jsi skončil pátý…“
Michael Hádek: „Dá se říct, že to bylo i souhrou náhod. Jak bylo u mě letos zvykem, defekty. Zkazil jsem to i v té poslední jízdě ve Mšeně. Odstartoval jsem a objeli mě jak učedníka. Titul byl pryč, ale získal ho ten lepší, tak gratuluju Matějovi. Liberec byl jeden z mála závodů, co se poved‘. Ale zase ta poslední jízda! Nějak se to nepovedlo. A byla z toho rozpáraná kombinéza a rukavice. Ani jsem tomu nevěřil, že bych čtyři jízdy moh‘ mít plnej‘ počet bodů a pátá jízda, že by rozhodovala, ale bylo to tak. Akorát mě nasral Divišov s tím metylem. To mi hnulo žlučí. Celej‘ závod pohoda a v poslední jízdě vyplej‘ kohoutek! Taky nemusel padat ten Němec. S pátým místem jsem se už smířil, s tím nenaděláš nic. Bylo to našláplý, nějak se to lepší. Vůbec bych se nebránil útočit na titul, ale musí bejt‘ štěstí. A hlavně, aby mě neporáželi Milíčkové a tuty mlaďoši. To k tomu patří, hlavně, a se zlepšujou. Ale říkám to každej‘ rok, pro titul udělám maximum.“
speedwayA-Z: „Tvé jméno se hodně skloňovalo v souvislosti s mistrovstvím republiky do devatenácti let. Patřil jsi na hrot favoritů, jel jsi naposledy a Pardubice ti kromobyčejně sedí. Dva defekty ovšem byly až přespříliš, že?“
Michael Hádek: „To bylo moc i na mě. Jsem klidná povaha, ale teď jsem vybouch‘. Zase defekty, jak jsem říkal v předchozí otázce. Nejdřív zapalování, pak se to kouslo úplně. I lidi kolem říkali, že bych na Vaculdu měl, že jsem byl rychlejší. Ale štěstí prostě hrálo Martinovi do karet. Bohužel to tak je, o titulu se rozhoduje v jediným závodě všude a proč bychom se u nás měli zařizovat jinak?! Smířil jsem se s tím, už mě to nežere jako tejden po tom. Akorát lidi z Chotíkova byli v aquaparku v Praze a já je pozval, a se jedou podívat do Pardubic. A viděli akorát jednu mou vyhranou jízdu a dva defekty. Žralo mě to hodně,ale čas jde dál, třeba se mi to stane jednou i v jednadvacítkách. S tím nic nenadělám, to se může stát komukoliv. My Plzeňáci na to máme v devatenáctkách kliku. Nejdřív Filip u nás v Plzni, teďka já a kdyby se to příští rok stalo Holoubkovi, asi bych seknul s plochou dráhou a všude říkal, že je to nefér.“
speedwayA-Z: „V juniorském mistrovství Evropy do devatenácti let jsi ze semifinále ve slovinské Lendavě dokázal postoupit do finále v Tarnowě. Ve finále jsi byl i v evropském finále družstev, když jste hladce postoupili z Moorwinkelsdammu do Holstedu. Jak tyto závody hodnotíš?“
Michael Hádek: „Lendava byla hodně vyrovnaná. Šel jsem tam, že bych moh‘ bejt i na bedně. Během závodu už bylo jasný, že to tak snadný nebude. Bylo to hodně našláplý, já měl velkou kliku a nakonec byl rád za postup z posledního místa. Finále bylo jako vždycky u mě. Během závodu jako bych neměl svůj den. Byly i problémy s technikou. V první jízdě se mi protáčelo kolo a málem vjel do pásky. A ještě jsem dostal napomenutí, že jsem si ohřejval‘ gumu. Pak jsem byl na tý motorce rozházenej‘ a nesrovnal se. Moorwinkelsdamm jsme si užívali. Tomu se říká diktát! Hlavně poslední série, to bylo něco suprovýho. Akorát já jim tou jednou dvojkou zkazil průměr (smích). Před tréninkem jsme obcházeli dráhu a odchyt‘ nás tam nějakej‘ šéf. Ptal se nás, co jsme zač. Když jsem řekli,že Češi, povídal, že jsme tam černý koně. A taky to tak bylo. Senzační, ale Dánsko byl kámen úrazu. Finále prostě, na ty mám kliku. Celkově patnáct bodů snad nečekal ani náš největší odpůrce. Devět jsem dělal já, prostě správnej‘ kapitán. Ale začalo se mi nějak líbit na těžkejch‘ drahách a z mý strany se tam zadařilo. Ani nevím, co se stalo, ale najednou se mi daří na drahách, kde je materiál a dá se jezdit na venku. Začalo to při mistrovství světa v Pardubicích, dělala se tam hlubina. Dobře jsem se s tím popasoval a už toho nejsem takovej‘ odpůrce.“
speedwayA-Z: „V mistrovství světa juniorů jsi vypadl v Neustadt/Donau, ale s nároďákem jsi vyhrál semifinále v Pardubicích. Ve finále v Gorzowě ti ovšem tréninkový pád sebral možnost účasti. Smůla se pravidelně střídala se štěstím, souhlasíš?“
Michael Hádek: „U mě to bylo v tý sezóně takový půl na půl. Půlka propadák, půlka dobrý nebo hodně dobrý. Neustadt byl při tréninku dobrej‘, nakonec to ale skončilo třema bodama. V první jízdě jsem si škrt‘ o Rene Deddense a byl na hubě. Dával jsem to pod něj, ale on se přetočil, já o něho škrtnul a šel. A ve čtvrtý jízdě se to zvedlo v díře a kdyby tam nebyla před prknama tráva, jsem v nich. A v poslední jízdě jsem zadřel GM. Zase dokonalej‘ den blbec. Pardubice mi přišly jako Moorwinkelsdamm. Užíval jsem si to, hlavně jsem ale startoval. Kluci bojovali a odnesli to i Dánové. Jsem za to rád, i když ve finále to vypadalo jinak. Na to Polsko bych radši zapomněl. Nemoh‘ jsem se s tím srovnat. Místo abych to pustil na venek, šmrdlal jsem lajnu. Natáh‘ mě nájezd a pak jsem se přetočil. To bylo jednoznačně zklamání. Fandil jsem klukům, ale taky měli defekty, takže to nedopadlo, jak jsme chtěli. Akorát kapitán to zas držel nad vodou. Když jsem viděl, kdo příští rok pojede tady v Plzni, byl bych rád, kdybychom postoupili. Je to atypická dráha, rozhodujou na ní starty, pak už nepředjedeš. Říkám to nerad, ale myslím, že budeme hrát tak třetí housle. Půjdu do toho, nechci ten závod zatracovat, stát se může všechno a můžeme překvapit.“
speedwayA-Z: „V souvislosti s reprezentací jsi však zaznamenal ojedinělý rekord. Během jediného dne jsi stačil dva podniky ranku mistrovství světa, dopoledne v Pardubicích, odpoledne v Divišově. Co to obnášelo a šlo by něco takového zvládnout, pakliže bys v Divišově nebyl jen náhradník?“
Michael Hádek: „Určitě by to šlo zvládnout. Ale já byl vyfluslej‘ z Pardubic. Neměl jsem nastavenou motorku, přijeli jsme rovnou na nástup a ani jsem netrénoval. A přijet z Pardubic na maličkou dráhu je risk. I když pro peníze udělám všechno (smích). Zohejbal jsem motorku, ale nějaký peníze byly. Nejeli jsme tam neprázdno se jen podívat. Z pohledu financí byl Divišov dobrej‘, ale z pohledu jezdce katastrofa. Ale zase je rekord, všechno špatný je pro něco dobrý. Snad se na mě jen tak nezapomene (smích).“
speedwayA-Z: „Když otočíme naše vyprávění pozitivnějším směrem, nemůžeme nezmínit titul v mistrovství republiky juniorských družstev. Ten byl zaslouženě vybojovaný, obzvláš pakliže jste v Pardubicích vyřídili nabitou Prahu. Vidíš to také tak?“
Michael Hádek: „Zezačátku to vypadalo jako procházka růžovou zahradou. Pak nastoupil Matěj a začalo se to vyrovnávat. Praha nám nesedla, asi špatná konstelace hvězd. Ví se o mě, že se mi tam nedaří, nedá se tam dát přední kolo za lajnu. Do Mšena jsme přijeli s pádlama a nakonec byli zklamaný, že se to nejelo, protože ostatní kluby měly neslabší sestavy. Byla by to jen formalita. Pak se to překopalo do Pardubic a tam měli dokonalej‘ den blbec Pražáci. Bojovali jsme s Jéňou. Startovali jsme. Během závodu jsem byl klidnej‘ a jel hlavou. Ke konci mě naštval jeden pořadatel. Nechtěl pustil přítelkyni Lucku do depa. A jak jsem byl naštvanej‘, odnesl to Kůsák. Vyvážečka na prkna a nenechal jsem mu místo. Ale odved‘ mě Milíček, ale finále jsme měli jistý. A když jsme si tam poradili s Martinem Gavendou, měli jsme titul. Tenhle závod rozhod‘. Nebylo reálný, že by ve Mšeně byla Praha první a my poslední. To by pro ně musela bejt hodně, hodně velká klika. Tenhle titul byl těžší než ten v roce 2007. To byl Filip špička, bezkonkurenční. Já jsem mu notoval a Jéňa to jistil jako náhradník. Ne, že bych si tohohle titulu cenil víc, ale víc jsem si ho užil.“
speedwayA-Z: „Další titul, by jen přebornický, přišel ve tříčlenných družstvech. Březolupy byly hodně dominantní. Jak vysoko tento titul řadíš?“
Michael Hádek: „Neberu to ani jako titul. Ne, že bychom byli nejlepší, ale byli jsme nejvyrovnanější. Zasloužili jsme si to, ale jako titul to neberu, je to jenom přebor. Není tak důležitej‘, nedávám tomu velkou váhu. Přece jenom mistr je mistr a přeborník je přeborník. Bral bych to jako hodně, hodně dobrej‘ trénink. Jezdci tam nebyli tak dobrý jako v extralize. A když člověk neodstartoval, moh‘ ještě něco dělat. A oproti tréninku se tam taky dali vydělat peníze. A zazávodit si. Příští rok nevím, bude to hodně zajímavý. Nedokážu si představit, jak to bude fungovat a co od toho čekat.“
speedwayA-Z: „Extraliga přinesla Plzni vskutku hořkou pilulku. Po titulu v roce 2007 jste se loni nevešli na stupně vítězů a letos vypadli už po základní části. Nemáš pocit, že Plzeň stále něco extraligově ztrácí, navíc nyní po odchodu Zdeňka Simoty?“
Michael Hádek: „Určitě, odchod Filipa a Zdendy je kámen úrazu. Nevím, ale klub věří, že s Jéňou dorosteme a budeme to táhnout my. Ne, že bych se v extralize letos nesvez‘, ale nedělal jsem body. Čekali ode mě víc. Na extraligu se nedokážu motivovat a radši jsem jezdil trojky. Mělo by to bejt‘ naopak, ale není. Jsem zvědavej‘, jak to bude příští rok. S Jéňou jsme sehraný, ve dvojici by to mohlo bejt‘ lepší. Ale pojede proti nám celá česká špička. Tak uvidíme jako každej‘ rok. Necháme se překvapit. Po prvním závodě jsem čekal, že vypadneme. Ty naše výsledky nebyly aspoň vyrovnaný s ostatníma klubama. Nedařilo se celýmu týmu, ani zahraničním posilám a šlo to od desíti k pěti. Předloni jsme měli Filipa, Zdendu a Walaska. Já se to pořád učím, Jéňa taky, chtělo to dva lepší jezdce. Nebylo to prostě ono.“
speedwayA-Z: „Už dlouho hovoříš o dlouhé dráze. Nyní se už na ni chystáš na ostro. Po Neustadtu jsi dokonce prohlašoval, že prodáš motorky na krátkou dráhu a zaměříš se jen na dlouhou. Za jakých okolností by tato alternativa mohla nastat?“
Michael Hádek: „Já nevím. Teďka, když jsem nad tím přemejšlel, chtěl bych dojet juniory na krátký. Ale když mi to půjde závratně, chtěl bych spíš dlouhou, než to střídat s krátkou. Chce to čas, ale na dlouhou se těším jako malej‘ kluk. Nevím, jak mi to půjde v šesti. Hlavní problém bude cejcha nebo se orientovat v tý rychlosti. Pojedou proti mně mazáci. Než se vyjedu, bude to hodně velkej‘ oříšek. Nevím, jestli se tam dá třeba dát loket. Snad se mi povede se prosadit. A doufám, že mladý kluci jako třeba Kůsák nebo Filip se toho chytnou a dlouhá se u nás zase zvedne. Ale hodně jim to jde na krátký, těžko říct, jestli by se toho chytli. Já jsem se rozhod‘ takhle a určitě by mi nevadilo, kdyby to oni jezdili taky. Hlavně na to maj‘ peníze, myslím. Na tu dlouhou se dá říct, že jsem se spolčil s Káčou Kadlecem a on mi pomáhá a radí. Říkal, že mi určitě sežene i závody. Co jsem se s ním bavil, už dva dopadly. Určitě bych na rozjetí šel do B lizenz. Prostě, co pojede Káča a budu mít možnost, pojedu to taky. Před mistrákem v Mariánkách by měly bejt‘ dva nebo tři tréninky. Nevidím žádnej‘ problém si tam jet zatrénovat.“
speedwayA-Z: „Nový rok se kvapem blíží. Nová sezóna je jen o kousek dál. Jak se připravuješ a co bys rád dokázal?“
Michael Hádek: „V pondělí a čtvrtek chodím s Káčou do posilovny. Chtěl bych s chotíkovskejma hokejistama chodit každou středu na tréninky a sem tam to proložit bazénem. Zůstanu u techniky, co jsem měl doposud. Jedno GM a jedna Jawka. Za prvý nejsou peníze na nic extra a za druhý s tím jsem spokojenej‘. Motory mi jedou vždycky a tak by to mělo bejt‘ dobrý. Cíle v sezóně jsou určitě se pomalu, ale jistě prosazovat na dlouhý. Třeba vyhrát béčkový finále v Mariánkách, ale to jen kecám. Na ty mý začátky by tohle bylo až moc dobrý. A na krátký s Jéňou obhájit juniorský družstva a pokusit se o titul v jednadvacítkách. A předvést se při družstvech v Plzni při svěáku. Mám nabídku z Miskolce a na facebooku se mi ozval jeden chlápek, že dá telefon Rafalu Wilkovi z Lublinu. Kdyby polská liga nebyla, ani by mi to nevadilo, protože by to vadilo kvůli dlouhý. A jestli klapne Diedenbergen nebo něco, nevím, ještě se neozvali. Ale myslím, že zase budu mít závodů až až.“
Michael Hádek děkuje:
„Určitě našim, že maj‘ se mnou trpělivost, i když to někdy vypadá, že půjdu z baráku i s motorkama. Péovi Vysockému, strejčkovi, Pavlu Homolojovi, Petru Farkašovi, dědovi, našemu klubu PK Plzeň. Těch lidí je, dá se říct, strašně moc. A tak děkuju všem těm, který stojej‘ za mnou.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Antonín Škach a Pavol Pučko