Slaný – 20. dubna
V horkém sobotním odpoledni ve Slaném odstartoval český přebor, v němž prakticky neměl konkurenci Zdeněk Simota. Po pěti elegantních triumfech skončil na nejvyšším stupínku pódia i na hrotu průběžné klasifikace. Za jeho zády se však strhla mela. Jan Kvěch ztratil sice bod s obhájcem loňského primátu, ale směřoval ke druhému místu. Jenže pak jej v rozjížďce s číslem osmnáct zaskočil Hynek Štichauer. Pardubičan přitom prve ve dvanácté jízdě prohrál s Petrem Chlupáčem, takže jej čekal ještě rozjezd s Janem Kvěchem. Byť v něm píchnul zadní pneumatiku, porazil Pražana podruhé a tak si šel stoupnout na druhý stupínek. Rozjíždět se s nimi mohl i Petr Chlupáč, ovšem Martin Gavenda v závěru nabral vítr do plachet, což pražský junior poznal na vlastní kůži v devatenácté jízdě. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek se stalo kořistí Vojtěcha Šachla, jenž slavil druhý dnešní triumf. Navzdory technickým problémům se z poháru s dvojkou radoval Bruno Belan, zatímco Jaroslava Vaníčka v dodatkové jízdě s ním přibrzdil trucující karburátor.

 

Létající Zdeněk Simota

Ranní chlad byl ten tam. Na obloze se smálo sluníčko a pod ním motorová letadla pomáhala větroňům v rozletu. A ještě níže se ve slánském depu chystala vůbec první kvalifikace v novodobých dějinách českého přeboru. Pavel Čermák se omluvil a bohužel startovní listina dostala další trhlinu, když v tréninku upadl Roman Marek. Kopřivnický závodník posléze musel sledovat hlavní závod s levačkou v dlaze a nepříjemnou vyhlídkou na závodní pauzu.

Na cestu do hlavní šestnáctky nejrychleji vyrazil František Klier, když se ujal vedení ihned po startu rozjížďky s číslem jedna. Jenže ve druhém oblouku jej podjel Václav Kvěch, jenž se po roční pauze vrátil na ovály. A když se František Klier nechal ve druhé zatáčce třetího kola rozházet, na dostřel se mu přiblížil i Michal Baštecký.

Pražan v milíkovských barvách neváhal v posledním výjezdu svou dvěstěpadesátku drze nasunout pod divišovského borce, aby posléze projel cílem o chvilku dříve. Ve druhé jízdě Jan Macek odvedl Milana Dobiáše. Chabařovičan vzápětí provedl stejný kousek Michalu Bašteckému a s pěti body se mohl chystat na hlavní závod.

Jan Macek vyhrál stylem start – cíl také rozjížďku s číslem čtyři. Odvedl v ní Václava Kvěcha a Františka Kliera, v jehož rukou zůstal smolný primát jediného vyřazeného. Divišovský závodník se sice stal prvním náhradníkem, jenže žádná příležitost se pro něho neměla najít. Zraněný Roman Marek byl na osmnáctce jen pro formu.

V hlavním závodě však měli první housle hrát úplně jiní borci. V rozjížďce s číslem jedna stylem start – cíl triumfoval Jan Kvěch. Hned nato jej dokonale napodobil Hynek Štichauer, zatímco Daniel Klíma vnějškem první zatáčky proklouznul jen na druhé místo před Filipa Hájka. Třetí jízdu začal režírovat Michal Škurla. Jenže zezadu se řítil jeho jmenovec Dudek, jenž po protilehlé rovince převzal vedení.

Michal Dudek vysvětluje, co se mu stalo v rozjížďce s číslem tři:

„Utrhla se mi hlava od karteru!“

Michal Škurla nebyl po svém pádu z úterního českého finále na Markétě ještě dokonale v pořádku, nicméně útočil ze všech sil. Skutečně se do čela vrátil, jenže jenom proto, že Michalu Dudkovi v závěrečném okruhu explodoval motor. Seznam úvodních vítězů uzavřel Zdeněk Simota, když jej Petr Chlupáč nestihnul vnějškem první zatáčky.

Jihočech v plzeňské vestě byl prvním mužem, jenž svůj triumf obhájil v rozjížďce s číslem šest. A opět ve stylu start – cíl, protože Jan Kvěch se spodní stranou první zatáčky dostal jen před Michala Škurlu a jeho další útok na protilehlé rovince nevyšel. Hned vzápětí Hynek Štichauer v první zatáčce sedmé jízdy objel Jaroslava Petráka a na hrotu průběžné klasifikace srovnal krok se Zdeňkem Simotou.

Jenže třetí série smetla konsensus na čele. Michal Dudek předvedl v rozjížďce s číslem jedenáct ještě pohotovější start než Zdeněk Simota. Jenže úřadující přeborník jej předjel vnější stranou první zatáčky a pak mařil všechny Slaňákovy útoky až na cílovou čáru. Naproti tomu Hynek Štichauer na startu dvanácté jízdy zaváhal.

V úvodním oblouku šel před Michala Škurlu. „Je to tvrdý, strašně mydlím,“ posteskl si Pražan. Ovšem Pardubičan rovnou z chodu udeřil na Petra Chlupáče, jehož startu nešlo vytknout vůbec nic. Pražský junior ale nepustil první příčku ze svých rukou.

 

Vítězství i s píchlou pneumatikou

Před čtvrtou pětinou vedl neporažený Zdeněk Simota, ale za sebou měl početný sbor pronásledovatelů. O osmibodovém Hynku Štichauerem již víme.  Jan Kvěch sice v šesté jízdě nedohnal plzeňského leadera, ale po hladkém triumfu v desáté jízdě se na osm bodů dostal také. V této souvislosti je třeba zmínit skvělý souboj o druhé místo mezi Janem Mackem a Václavem Kvěchem, který kopřivnický junior rozhodl ve svůj prospěch až ve třetím okruhu, když protáhnul nájezd do druhé zatáčky.

Osmi body disonoval rovněž Petr Chlupáč, jehož v rozjížďce s číslem čtrnáct čekal klíčový duel s Janem Kvěchem. Než oba pražští junioři vyjeli na ovál, vracel se Zdeněk Simota do depa s dalším vítězným zářezem. Hynek Štichauer byl sice pohotovější při letu pásky, avšak plzeňský Jihočech se prosadil po pravé straně úvodního oblouku.

Petr Chlupáč se však podobným způsobem od svého kolegy zaskočit nenechal. Vypálil do čela a na Jana Kvěcha zůstala role útočníka. Jenže on si v ní doslova libuje. Zasypával Petra Chlupáče jedním útokem za druhým. Zkoušel venek, vnitřek, avšak nic platno, zůstával druhý. Až v posledním kole se Jan Kvěch dostal dopředu.

Jan Kvěch měl tím pádem jedenáct bodů. O jeden bod méně než vedoucí Zdeněk Simota, o jeden bod více než Hynek Štichauer a Petr Chlupáč. Bylo jasné, že se na stupně vítězů postaví někdo z této čtveřice. Rozjížďka s číslem čtrnáct totiž vyřadila dva další adepty na rozšíření kolekce svých pohárů.

„Předtím to ze čtyřky odjel, teď jsem šel o kolej vedle, bylo to sušší a mydlil jsem,“ posteskl si Jaroslav Petrák nad svou nulou. Přitom do té doby prohrál jen s Michalem Škurlou a Hynkem Štichauerem a z deváté jízdy se vracel jako vítěz. Nula pokazila skóre také Danielu Klímovi, který pardubickému matadorovi sebral poslední bod.

Pražský benjamínek měl na kontě pět bodů, když vyšel naprázdno v rozjížďce s číslem jedenáct. „Od startu se mi zvedla motorka, vymáčk‘ jsem spojku a zatím mi kluci ujeli,“ odhaloval, že se navzdory svému mládí hodlal pasovat se Zdeňkem Simotou, Michalem Dudkem a Martinem Gavendou.

Ale přistupme raději k poslední pětině, kterou shodou okolností právě Daniel Klíma odstartoval triumfem nad Michalem Škurlou. Hned vzápětí Hynek Štichauer srovnal bodový krok s Janem Kvěchem. Pardubičan odstartoval, a byť pražský junior nic neslevil ze své bojovnosti, cestu k předjetí nenašel. A bylo jasné, že se utkají spolu ještě jednou v rozjezdu.

Jan Kvěch glosuje svou porážku v dodatkové jízdě o druhé místo:

„Nemůžu vyhrát všechno, Hynek byl lepší i s píchlou gumou.“

Společnost jim přitom mohl zajistit Petr Chlupáč. Jenže Martin Gavenda v závěrečných dvou pětinách dnešního závodu konečně kápnul na správné převody. V rozjížďce s číslem patnáct o tom přesvědčil Michala Škurlu, o čtyři jízdy později také Petra Chlupáče. Moravan perfektně odstartoval a byl ten tam. Raketový start se stal alfou a omegou rovněž vítězství Zdeňka Simoty v samotném závěru, které jej poslalo na vrchol pódia.

Účet druhého místa nebyl stále ještě uzavřený.  Lepší start si střihnul Hynek Štichauer. Jan Kvěch po něm okamžitě vytrapoval, jenže Pardubičan až moc dobře věděl, co dělat. Pražan se nedostal dopředu ani v první zatáčce, ani po celá zbývající čtyři kola do cíle. Rozhodně mu nešla vytknout pasivita.

V poslední zatáčce nejdřív zkusil vnějšek, aby posléze na cílové rovince zlomil motocykl na vnitřní stranu. Jenže Hynek Štichauer už pádil vstříc šachovnicové vlajce, byť mu ze zadní pneumatiky unikal vzduch. Pro Jana Kvěcha mohlo být útěchou, že svého dnešního dvojnásobného přemožitele přivezl do depa na tandemu svého motocyklu.

 

Druhý triumf Vojtěcha Šachla

Po omluvě Luboše Krejči zůstala ve dvanáctičlenné startovní listině úvodního kola klasického šampionátu stopětadvacítek volná trojka. Čtyři rozjížďky se tím pádem musely konat jen s trojicí závodníků na startovním roštu. Hned ta první nebyla výjimkou. Nicméně Jaroslav Vaníček řešil aritmetiku po svém.

Josef Černý kvůli poruše odpadl již na startu a jeho kolegu Štěpána Ševčíka změřil Pražan o celou rovinu. Nicméně jeho trojku rychle srovnali jeho tradiční rivalové. Vojtěch Šachl vyhrál druhou jízdu stylem start – cíl a vzápětí se stejným způsobem prosadil Bruno Belan. Ten svůj zisk vynásobil dvěma hned v rozjížďce s číslem čtyři, v níž ve druhém kole vyzrál na Matěje Frýzu.

Mezi herce hlavních rolí se začal míchat také Jan Jeníček. Zatímco Bruno Belan směřoval ke svému úvodnímu triumfu, on na začátku druhého okruhu připravil o druhé místo Matěje Frýzu. A v páté jízdě zahrál sólo dvojici Poláků.

Pro celkové pořadí byla nesmírně určující rozjížďka s číslem šest. Jaroslav Vaníček rozhodně při letu pásky nespal jako šípková Růženka. Nicméně Vojtěch Šachl se hnal dopředu vnějškem první zatáčky. Převzal rychle vedení a v půli závodu se stal jediným neporaženým.

Druhou nohu na nejvyšší stupínek položil v rozjížďce s číslem devět. Rychle se ujal vedení. A když se Bruno Belan, jenž po tréninku musel měnit karburátor, ačkoliv dopoledne na malé dráze fungoval skvěle, hnal vnější stopou úvodní zatáčky, vůbec se s ním nemazlil. A ve výjezdu Slaňáka vyvezl.

Velkým sólem v desáté jízdě Vojtěch Šachl vskutku zkompletoval dvanáctibodové maximum a po ranní malé dráze vyhrál dnes podruhé. Hned vzápětí Jaroslav Vaníček odvedl Jana Jeníčka, jemuž tím uzavřel cestu mezi nejlepší trojici. Jenže sám neměl jisté ani stříbro. Bruno Belan si totiž ve dvanácté jízdě dojel pro komfortní triumf před osamoceným Štěpánem Ševčíkem a řekl si o rozjezd.

Před ním stál Jaroslav Vaníček dlouho ve stínu pod mostem klenoucím se nad depem. Bruno Belan vyšel ze své dílny současně, když se rozeřvala siréna se svým dvouminutovým signálem. Lépe začal Pražan. Dostal se do čela, ale zahlcoval se mu karburátor. Díky němu zůstal ve druhém kole stát a druhý post připadl domácímu borci.

 

Hlasy z depa

„Dobrej‘ trénink,“ liboval si Zdeněk Simota. „Byl jsem letos počtvrtý na motorce. Dráha dobrá, zkoušel jsem novej‘ motor. A start – cíl a domů. Chtěl bych poděkovat za pomoc Rozruchovi.“

„Dobrý, fajn svezení,“ usmíval se Hynek Štichauer. „Trošku jsem se trápil s nastavením. Myslel jsem, že je to dobrý, ale nebylo. Pak jsem to nastavil, jak jsem byl zvyklej‘. Škoda, že jsem to tak neměl už od druhý jízdy. Teďka se musím zregenerovat a zejtra Pocking.“

„Škoda rozjezdu,“ povzdechl si Jan Kvěch. „Ale nemůžu vyhrát všechno (smích). Hynek byl lepší i s píchlou gumou.“

„Škoda začátku, první jízdy,“ říkal Martin Gavenda. „Jezdil jsem zvenku, tam to bylo sušší a nebylo to na startech ono. Pak jsem dal větší převod a už to byly bomby.“

„Nebylo to, jak bych si představoval,“ naznačoval Daniel Klíma mnohem větší ambice. Ale poslední jízdu jsem si už zlepšil náladu. Škoda třetí jízdy, aspoň bod…

„Škoda jedný jízdy, ze čtyřky to neodjelo,“ želel Jaroslav Petrák nuly z rozjížďky s číslem čtrnáct. „Bylo to tím, jak je tady jiná dráha, oředtím jsem ze čtyřky odjel. Teď to bylo sušší, šel jsem o kolej vedle a mydlil jsem. A měl jsem nulu. Pak jsem jel z trojky a říkal si, že tam snad budu ještě dřív než Zdeněk. Byl to pěknej‘ trénink, líbilo se mi to. Potřebuju se do toho dostat.“

„Dneska se nedařilo,“ nebylo Michalu Škurlovi do řeči. „Jsem ještě nějakej‘ praštěnej‘ z toho úterního mistráku…“

„Nevybereš si,“ odtušil Michal Dudek. „Technika řekla stop a je to hotový. Jel jsem vlastně po roce první závod, mám dva tréninky za sebou, jsem spokojenej‘. Letos do toho dávám všechno, co se dá. Dnes to bylo vidět. Motorka poslouchala, škoda první jízdy, ale to je plochá dráha.“

Kvalifikace:

1. Jan Macek, Kopřivnice	3 3	6
2. Václav Kvěch, Plzeň	3 2	5 (los)
3. Milan Dobiáš, Chabařovice	2 3	5 (los)
4. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)	2 2	4
5. František Klier, Divišov	1 1	2
6. Roman Marek, Kopřivnice	– –	2

Poznámka: z původně přihlášených se omluvil Pavel Čermák; po tréninkovém pádu odstoupil Roman Marek

Hlavní závod:

1. Zdeněk Simota, Plzeň	3 3 3 3 3	15
2. Hynek Štichauer, Pardubice	3 3 2 2 3	13+3
3. Jan Kvěch, Praha	3 2 3 3 2	13+2
4. Petr Chlupáč, Praha	2 3 3 2 2	12
5. Martin Gavenda, Březolupy	2 1 1 3 3	10
6. Daniel Klíma, Praha	2 3 0 1 3	9
7. Jaroslav Petrák, Pardubice	2 2 3 0 2	9
8. Michal Škurla, Praha	3 1 1 2 2	9
9. Michal Dudek, Slaný	E 2 2 3 1	8
10. Daniel Šilhán, Pardubice	1 1 2 1 1	6
11. Jan Macek, Kopřivnice	0 0 2 1 1	4
12. Filip Hájek, Praha	1 0 F 2 1	4
13. Milan Dobiáš, Chabařovice	0 2 1 0 0	3
14. Václav Kvěch, Plzeň	1 0 1 1 0	3
15. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)	1 1 0 0 0	2
16. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)	0 0 0 0 0	0
17. František Klier, Divišov		DNR
18. Roman Marek, Kopřivnice		DNR

Poznámka: z původně přihlášených se omluvil Patrik Mikel

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	TOT
	20.4.
1. Zdeněk Simota, Plzeň	15	15
2. Hynek Štichauer, Pardubice	13	13
3. Jan Kvěch, Praha	13	13
4. Petr Chlupáč, Praha	12	12
5. Martin Gavenda, Březolupy	10	10
6. Daniel Klíma, Praha	9	9
7. Jaroslav Petrák, Pardubice	9	9
8. Michal Škurla, Praha	9	9
9. Michal Dudek, Slaný	8	8
10. Daniel Šilhán, Pardubice	6	6
11. Jan Macek, Kopřivnice	4	4
12. Filip Hájek, Praha	4	4
13. Milan Dobiáš, Chabařovice	3	3
14. Václav Kvěch, Plzeň	3	3
15. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)	2	2
16. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)	0	0
17. František Klier, Divišov	DNR	0
18. Roman Marek, Kopřivnice	DNR	0
NC Pavel Čermák, Praha	o-Q	–
NC Patrik Mikel, Pardubice	o	–

Poznámka: prvních dvanáct má zajištěnou účast v dalším závodě přeboru; o = přihlášen k závodu, ale omluven, o-Q = dtto v kvalifikaci

MR 125 ccm:

1. Vojtěch Šachl, Divišov	3 3 3 3	12
2. Bruno Belan, Slaný	3 3 2 3	11+3
3. Jaroslav Vaníček, Praha	3 2 3 3	11+E
4. Jan Jeníček, Pardubice	2 3 2 2	9
5. Mateusz Lopuski, PL	2 2 3 1	8
6. Matěj Frýza, Plzeň	1 2 2 0	5
7. Štěpán Ševčík, Plzeň	2 0 0 2	4
8. Antoni Kawczynski, PL	0 1 1 2	4
9. Matouš Kameník, Divišov	0 1 1 1	3
10. Adam Bednář, Praha	1 1 0 –	2
11. Josef Černý, Plzeň	E 0 1 0	1

Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a Pavel Fišer