Česká Třebová – 4. listopadu
Šlágrem letošního podzimu se stal prvoligový úspěch Plzně, která si díky druhému místu a následné neochotě Mšena zúčastnit se baráže zajistila extraligovou příslušnost. Musím se přiznat, že jsem plzeňskou pou do vyšší divize sledoval s velkou dávkou sympatií. Předloni dal Václav Verner družstvu správný řád, ale bohužel sladké plody sklízel až ve druhé půlce soutěže. Loni jeho úsilí zase nahlodal zákaz startu cizinců prosazený Prahou, Mšenem a Pardubicemi. Plzeňáci se tak dočkali až letos. Jezdci udělali své, teď je však řada na funkcionářích. A ti své extraligové účinkování nezačali na valné hromadě příliš šastně.

Zpochybnit právo Plzně na extraligu by mohl snad jedině šílenec. Včas vyzvala Mšeno k baráži a splnila všechny ultimativní podmínky Mšena, by nebyly v souladu s platným zněním řádů. A tak se tedy po čtyřech sezónách společnost extraligových týmů mění. Mšeno bohužel postihl sestup paradoxně v jeho nejlepší sezóně. Černého Petra zřejmě v městečku u Kokořína nečekali, protože se ani jednou nepokusili ovlivnit věci ve svůj prospěch také na druhé frontě v první lize. Naproti tomu Plzeň hojně využívala všech možných hostů, což se jí nakonec vyplatilo.

Právě jezdecký kádr je dnes nezbytnou podmínkou důstojného fungování extraligového celku. V Plzni se musí smířit s myšlenkou, že po letošní kromobyčejně vyrovnané extraligové kampani nikdo nestojí o tým, který by ve vyšší lize paběrkoval třicet bodů za leaderem. A to jen proto, aby si některý funkcionář mermomocí splnil svůj sen. A chceme, či nechceme, jedinou záruku takového stavu přinášejí dnes cizinci. Ti jsou navíc prokazatelně katalyzátorem diváckého zájmu.

Plzeňští delegáti sobotní valné hromady však do plochodrážního světa jasně poslali své poselství, týkající se zahraničních závodníků v soutěži. Nejenže jako jediný extraligový klub přímo podpořili návrh na redukci cizinců ze dvou na jednoho, ale Jan Hádek dokonce neváhal otevřeně posměšně kritizovat slánského předsedu Petra Křikavu za běžné nasazování dvojice Poláků. Zřejmě si nestačil všimnout, že Slaný s nimi již třetí sezónu bojoval o titul a jeho ochozy rozhodně nezejí prázdnotou. Příliš šastná nebyla ani reakce plzeňského předsedy a člena VV SPD Leopolda Klímy na snahy jisté části delegátů zpochybňovat plzeňské odhodlání do extraligy 2005 skutečně nastoupit. Vyhrožování odstoupením z první ligy, pakliže toho okamžitě nenechají, nemělo skutečně pražádnou úroveň. Navíc používat nižší ligu jako rukojmí pro dosažení svého cíle, je přinejmenším trapné.

Pro nováčka v extralize rozhodně není postup bourání zavedených hodnot zrovna diplomatický, a to tím spíše, nevstupuje-li do extraligy v roli Mesiáše. Její letošní ročník byl totiž nejpovedenější v celé české ligové historii. A Plzeň se tak upřímně řečeno bude muset hodně zapotit, aby se stala důstojným nástupcem Mšena.

Rád bych se však mýlil a už při extraligové ouvertuře viděl v akci nebezpečný plzeňský tým. Teprve tam se prokáže, zda Západočeši na vyšší soutěž skutečně mají. A to i po organizační stránce. Milan Kůs, úspěšný plzeňský podnikatel a otec juniora Matěje, díky němuž se při prvních dvou závodech skvěly křiklavě oranžové plakáty s plochodrážníkem všude po celé Plzni a jejím okolí, totiž kvůli rozepřím s vedením klubu, ve své propagační činnosti přestal. A rozdíl v návštěvnosti mezi jarními a podzimními mítinky poznal každý. Deset let používaný stále stejný program a ignorace vyhlašování vítězů, k níž se na Borech při posledním prvoligovém klání opět uchýlili, by pak z Plzni nesmazatelně přiřkl predikát extraligového Buranova.