Praha – 26. března
Jakoby se stalo takovou špatnou tradicí, že má vždy komplikovaný vstup do sezóny. Vrcholem byly dvě poslední léta, kdy mu zlomený závitník poranil nechráněné oko a vracel se z ruského Balakova se zlomenou klíční kostí. Dnes si nad tím jen povzdechne. Během zimy vyřešil své zdravotní problémy, pracoval na sobě i motocyklech a před dnešní prvoligovou ouverturou je v dokonalém rozpoložení. Ostatně přesvědčte se sami, Zdeněk Holub totiž magazínu speedwayA-Z poskytl exkluzivní rozhovor.
speedwayA-Z: „Loňská sezóna v tvém podání začala vskutku nadějně. V Žarnovici jsi vyhrál titul slovenského mistra, i když ti v závěru finálové jízdy poněkud vysychala nádrž. Jak takový úspěch hodnotíš?“
Zdeněk Holub: „Jo, je to super mít v loňským roce nějakej‘ titul. Závody byly pěkný, dlouhý, zjara pěkná rozcvička. Finále se vyvedlo, jak mělo. Do tý doby jsem proklouzával, ale finále vyšlo. Vybíral jsem si jako čtvrtej‘, ale tu červenou bych si vybral i jako první. Červená byla suprová. Odjeto to a dojelo to až do cíle na prvním místě, tak jsem spokojenej‘. Šest kol se hodně dlouhejch‘, ale vyšlo to. i ten metyl vydržel (smích).“
speedwayA-Z: „V prvním závodě extraligy jsi pronesl rozhodující slovo, díky němuž Markéta vyhrála před svým domácím publikem. Jenže pak se ozval Milan Špinka a ty jsi nabídku na poslední chvíli odjet na mistrovství Evropy do Balakova reflektoval…“
Zdeněk Holub: „No jo, no. Extraliga byla super, že jsme vyhráli na domácí půdě a ještě v poslední jízdě. Byl to skvělej‘ start do sezóny. Jináč byla škoda, že v Balakovu závody začaly, protože se stejně po čtyřech jízdách zrušily a jely se až druhej‘ den. To byla škoda, kdyby to tak nebylo, možná, že jsem celej‘ rok odjezdil zdravej‘. Pršelo dva dny a bohužel to chtěli odjet v termínu, jak bylo v plánu. Dráha tomu ale neodpovídala. Zrušili trénink, dali nám jen dvě kola před první rozjížďkou. Nešel ani vyvolat smyk. V tý jízdě, co jsem jel, jsem odjel start a projel první zatáčku. A tím skončily závody. A já šest tejdnů stál, než jsem se pořádně vrátil na motorku.“
speedwayA-Z: „A tak ti opět úvod sezóny zkomplikovalo zranění. Předloni sis přivodil úraz oka při soustředění, loni fraktura klíční kosti z Balakova. Ta ale byla pro tvůj návrat do závodního rytmu horší, že?“
Zdeněk Holub: „Bylo to horší. Co si pamatuju, předloni se mi to stalo víc zjara. Nečekal jsem, že se zlomenou klíční kostí budu stát tak dlouho. Zkusil jsem to moc brzo, jel jsem na závody do Německy. A uprostřed jízdy mi to zničehonic křuplo. Tak jsem si po těch třech tejdnech dal zase tři další tejdny pauzy a vrátil jsem se až do Kopřivnice na extraligu. Takovej‘ pech mám poslední čtyři roky, tak doufám, že to přežiju bez zranění! A že by to mohlo začít stoupat. Už nesoustružím ani na jaře (smích)!“
speedwayA-Z: „V mistrovství republiky jednotlivců jsi díky dvěma jarním vynechaným závodům nemohl pomýšlet na lepší výsledek než třinácté místo. Ovšem dvojice se ti v Liberci s Michalem Škurlou náramně povedly. Jak na vaši třetí příčku vzpomínáš?“
Zdeněk Holub: „Bylo to pěkný umístění za tým, kterej‘ jel první rok. A byli jsme na bedně! Paráda, překvapili jsme i sami sebe. Ne, že bychom na to neměli, ale dopadlo to dobře, bedna padla. A míříme vejš! Doufám, že zase pojedeme ve stejný dvojici. I když já si vlastně proti Plzni (roku 2017 skončil s Hynkem Štichauerem druhý – pozn. redakce) pohoršil (smích). Ale tam to bylo hodně štěstí. To je potřeba vždycky. Finále v Kopřivnici je ještě daleko, ale zatím mám zprávy, že bychom měli jet spolu se Škurličem a mířit vejš. Škoda mistráku je, že jsem vypad‘ z reprezentace, ale snad se mi povede mistrák.“
speedwayA-Z: „Titul však mohl přijít v extralize. Skutečně jste zprvu mířili k obhajobě, ačkoliv vás Pardubice a Slaný hodně trápily. Nakonec jste na závěr o zlato přišli. Čím to?“
Zdeněk Holub: „Nevím, nejsem si jistej‘. Kdyby to šlo jako na jaře, bylo by to super. Je pravda, že na domácí dráze nám to jede líp. Jinde třeba hůř a je taky potřeba štěstí, abychom vyhrávali závody. Na prd bylo taky, že jsme měli přetlak v týmu a bojovali o místo v sestavě. A hádali se kvůli tomu mezi sebou. Letos to bude jinak, jsem v tom novým Interteamu. Nebo je taková domluva, že bych tam měl bejt‘, takže budu bojovat o body někde jinde. Titul by nebyl špatnej‘ a myslím si, že to není nemožný. Letos se extraliga vyrovnala, a když to půjde, jak má, nevidím důvod, proč bychom neměli nějakej‘ závod vyhrát a bojovat o titul.“
speedwayA-Z: „Naproti tomu první liga byla ve vašem podání famózní triumfální šňůra! Jak si vysvětluje, že jste všechny čtyři závody vyhráli?“
Zdeněk Holub: „Pro nás to byl takovej‘ lepší trénink, svezení motorce a ježdění na různejch‘ drahách. Brali jsme to jako zábavu, i tím to bylo. Zvládli jsme všecky závody vyhrát bez stresu a s úsměvem na tváři. Škoda toho jednoho závodu v Plzni, že nebyl rekord vítězství ve všech jízdách. Letos jedu zase, uvidíme ve čtvrtek, tam se ukáže.“
speedwayA-Z: „Během zimních přestávek jsi býval pravidelnou součástí šroubkařských seriálů Drift-On-Ice. Proč jsi v nich tedy nestartoval letos?“
Zdeněk Holub: „Měl jsem přes zimu zdravotní problémy, který jsem si potřeboval vyřešit. Bylo lepší šroubky vynechat a soustředit se, abych se dal do kondice na sezónu. Je to škoda, mrzí mě to, že jsem nejel. Tak třeba napřesrok…“
speedwayA-Z: „A jak tedy probíhala zimní příprava? Soustředění v Lamothe-Landerron jsi vynechal, byl jsi v Goričanu a na pražské Markétě se již druhý týden pravidelně trénuje.“
Zdeněk Holub: „Celou zimu jsem chodil cvičit sám v Ústí nad Labem. Dával jsem se do pořádku, jak psychicky, tak fyzicky se svojím trenérem, kterýmu jsem taky vděčnej‘. Myslím si, že letos jsem připravenej‘ dost, abych ukázal, co ve mně je. Vydalo se to tím správným směrem. Než se mělo jet do Francie, byl jsem ve Wittstocku, Goričan byl super, krásně připravená dráha, počasí vyšlo. A teď se už začíná jezdit tady. Motorky jsou nabušený, já jsem taky nabušenej‘ a sezóna může začít.“
Zdeněk Holub děkuje:
„Olymp Praha, AK Markéta Praha, manželům Chvapilovým, Stuha, LZengineering, Bellis a budnejlepsi.cz.“
Foto: Karel Herman, Kiril Ianatchkov, Mirek Horáček a Pavel Fišer
