Pfarrkirchen – 27. září
Uplynulou neděli, zhruba týden po odjetí Challenge pro GP na klasické dráze, se odbyl obdobný podnik o místa mezi nejužší světovou elitu také na dlouhé dráze. Jeho dějištěm byla písková dráha v jihoněmeckém Pfarrkirchenu a i zde měla česká plochá dráha jednoho zástupce, v tomto případě Pavla Ondrašíka. Na základě čtvrtfinálového výsledku měl startovat rovněž jeho pražský klubový kolega Richard Wolff, který skončil třetí ve francouzském Artigues de Lussac, ale jeho postupové ambice zhatilo dosud nezhojené zranění ze žarnovické Zlaté přilby. Nešlo zdaleka o jediný škrt ve startovní listině, z nejrůznějších příčin nestartovali ani Jannick de Jong, Daniel Bacher, Tim Nobes, nebo Kaj Laukkanen.

Účast v příštím ročníku GP si přímo zajistila neúspěšnější sedmička seriálu, tři divoké karty udělí FIM, jedno místo je rezervováno pro domácího závodníka a zbývajících sedm bylo rezervováno pro nejlepší z osmnáctky v Pfarrkirchenu. Okruh favoritů tvořili především domácí jezdci, s vysokými ambicemi přijel určitě i mezinárodní mistr ČR Andrew Apppleton, jeho krajan Paul Hurry, nebo Francouz Mathieu Tresarrieu.

Pětice německých jezdců, kterým tento typ drah obvykle plně vyhovuje, také od počátku nenechávala početnou diváckou kulisu na pochybách o tom, že to s útokem na vstup do elitního klubu myslí více než vážně. Jejich počet se navíc brzy rozrostl, když po defektu v první sérii odstoupil Angličan Paul Hurry a místo něho nastupoval původně náhradník Herbert Rudolph. Ten, ač měl oproti soupeřům o jízdu méně, rychle zavětřil šanci a ke třem bodům za své první vystoupení přidal výhru a druhé místo.

Semifinálové vítězství ho už katapultovalo mezi vyvolené a stejným způsobem (start – cíl) vyhraná finálová jízda pak i na stupně vítězů. O tom, že půjde o stříbrný stupínek musela rozhodnout až dodatková jízda, ve které „Pepi“ porazil Alessandra Milaneseho. I u nás populární a dobře známý italský sympaák nebyl v žádné ze svých rozjížděk horší, než třetí a jednoznačně potvrdil, že jeho letošní velmi dobré výsledky nebyly náhodné.

Na nejvyšší stupínek se ale nad oba postavil Stephan Katt. Čerstvého třicátníka zastihl závěr sezony v mimořádné formě. Před měsícem si v Berghauptenu nasadil korunu evropského mistra na trávě, před týdnem se v domácím šampionátu musel sklonit jen před fenomenálním Gerdem Rissem a v neděli zarámoval svůj bezproblémový postup do Grand Prix vítězstvím na kilometrovém oválu v Pfarrkirchenu. Dalšími třemi spokojenými aktéry finálové jízdy byli Němci Jörg Tebbe, Richard Speiser a Enrico Janoschka.

Sedmou příčku, poslední zajišující ještě Grand Prix vybojoval Mathieu Tresarrieu. Bronzový medailista MS z roku 2007 celou loňskou sezonu stál, když se zotavoval z následků těžkého zranění a jeho letošní divoká karta tak vyvolala poměrně dost diskuzí. Nejmladší ze známé plošinářské rodiny se sice v Grand Prix mezi nejlepší nevešel, ale v Bavorsku plně využil možnosti složit úspěšný reparát.

Prvním vyřazeným byl Němec Jan Pape, který hodně litoval nepovedeného semifinále, protože po základní části vše vypadalo na jistý postup. Ještě smutnější mohl být Jérome Lespinase. Nepříliš známý Francouz začal výborně a po třech sériích byl blízko senzaci, když měl na kontě výhru a dvě druhá místa. Jenže následný defekt a zničení ostrého motoru znamenalo dvě nuly na kontě a postup unikl třiadvacetiletému jezdci doslova mezi prsty. Před branami světové série po semifinálových jízdách zůstali i ukrajinský veterán Vladimír Trofimov, Fin Rene Lehtinen a nečekaně také Andrew Appleton.

Náš jediný zástupce Pavel Ondrašík neprožil dvakrát šastný závod. V první jízdě získal dva body, bohužel byly jediné, které si připsal na konto. V dalších třech rozjížďkách se už více než se soupeři potýkal s technickými problémy a ani jednou neprotnul cílovou métu. Po výsledném sedmnáctém místě tak reálně hrozí, že po dlouhých letech bude vrcholný dlouhodrážní podnik bez české účasti. Zbývá sice ještě šance na udělení divoké karty FIM, ale ta není příliš vysoká.

Foto: Zdeněk Flajšhanz