AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 21. května
Pověstný kousíček štěstí navíc chyběl v sobotu v Pardubicích české trojici nominované na čtvrtfinále juniorského mistrovství světa. Jako jediný do přímo postupující sedmičky prosadil pouze Zdeněk Simota. Nicméně nedorozumění s otcem v otázce převodů a povolená matice přední kyvné vidlice jej připravily o toužebnou účast ve finálové jízdě. K ní totiž potřeboval jediný bod navíc. Navzdory bojovnému nasazení zůstal Luboš Tomíček pouze v roli náhradníka. Také jemu chyběl jeden jediný bod. O jednu příčku za postupem zůstal Filip Šitera. Plzeňský závodník dvakrát vyhrál svou úvodní rozjížďku, kterou rozhodčí nařídil opakovat kvůli předčasnému ukončení o kolo dříve z titulu omylu startmaršála. Pak se však na tvrdé dráze výraznějšího přídělu nedočkal.

Slibný začátek
Z pozice českého diváka začaly závody vskutku nadějně. Zdeněk Simota nenašel už v úvodní rozjížďce dne žádného přemožitele a úřadoval na čele od startu až do cíle. Nebezpečného Christiana Hefenbrocka zdržel Maksim Kallimulin. A než se před něj na konci úvodního okruhu dostal, měl Zdeněk Simota situaci plně pod svou kontrolou.

O velikánské drama se vzápětí postaral Luboš Tomíček. Do prvního oblouku najížděl až jako třetí. Před sebou měl Maksima Karajčenceva a Kjastase Puodžukse. Pražský junior se však nehodlal s hubeňoučkým jednobodovým ziskem jen tak smířit. Před druhou zatáčkou už byl druhý, před průjezdem cílem úvodního okruhu zaútočil a vzápětí už vedl.

Jenže za jeho záda se prokousal Mathias Schultz. A už první zatáčka třetího kola jej zastihla před Lubošem Tomíčkem. Náš reprezentant se však pral jako lev a dokázal vedoucí příčku znovu z Němcových rukou vyrvat. Leč předposlední oblouk vyzněl přece jen pro Mathiase Schultze.Do třetice nám velkou radost udělal Filip Šitera. Na protilehlé rovince se rázně vypořádal s tvrdě se bránícím Maďarem Mate Szegedim. Ten navíc ve druhé zatáčce upadl. Vsedl však na motocykl a pokračoval. To se vzápětí ukázalo jako nesmírně šastný krok.

Filip Šitera s rozmotaným rolem brýlí protnul cílovou čáru suverénně jako první. Jenže švédský sudí Krister Gardell nařídil opakovat rozjížďku ještě jednou, nebo jí startmaršál omylem odmával ještě jednou. Přestože výsledek byl díky velkým odstupům nad slunce jasný a nezpochybnitelný, všichni museli na start ještě znovu.

A tentokrát Filip Šitera nezaváhal a triumfoval stylem start – cíl. Maďar mu tentokrát žádnou starost nepřidělal. Sice se zpočátku držel na druhém místě, ale postupně klesl na poslední místo. Výsledek opakované jízdy tedy přesně kopíroval předchozí pořadí. Hrátky s osudem se tedy vyplatily. Ovšem co kdyby kupříkladu našemu jezdci odešel motor?!

Rozhodčí se ve svém zápisu odvolával na patřičný článek reglementů. Kdyby jej nedodržel, mohl přijít o licenci. Nicméně tohle závodníky asi jen pramálo zajímalo. Ostatně jak jim na nich záleží, prokázal Švéd v úplně poslední jízdě dne. Když v ní Kjastas Puodžuks upadl a kroutil se bolestí na trávníku, červená světla se nerozblikala.

Filip Šitera sice svou první rozjížďku vyhrál hned dvakrát, ale pak musel na start znovu po přestávce. To se od něho štěstí odvrátilo. Od startovního roštu odjížděl jako druhý za Zdeňkem Simotou. Jenže rychle klesnul na poslední příčku, kterou se mu už nepovedlo vylepšit. Ani Zdeněk Simota své vedení neudržel. V první zatáčce totiž udeřil Mateusz Szczepaniak a rázem se z poslední příčky dostal do čela.

V sedmé jízdě se poprvé a naposledy vytáhl Antonín Galliani. Junior pražské Markéty nastupoval do závodu jako náhradník, ale po absenci Ukrajince Andreje Karpova se mu naskytla šance absolvovat všech pět rozjížděk. Při svém druhém startu se dostal do čela. A a Luboš Tomíček útočil ze všech sil, ne a ne jej překonat. Když se však dva perou, obvykle se směje ten třetí. V tomto případě jím byl Christian Hefenbrock. Když se v první zatáčce druhého kola Luboš Tomíček konečně před svého klubového kolegu dostal, Němec je současně objel oba.

Komplikuje se nám to
Úvodní dvě série tedy mohly naplnit českou část ochozů optimismem. A ten pokračoval rovněž po druhé přestávce. Zdeněk Simota suverénně vyhrál rozjížďku s číslem devět. Po vylétnutí pásky se dopředu dostal Maksim Karajčencev. Plzeňák zaútočil vnějškem, a by jej Rus zavíral, tvrdě pronikl do čela.

Osm bodů na kontě mu již dávalo prakticky jistotu postupu. Devátá jízda však byla snadná, takže Zdeněk Simota nemohl odhalit svou chybu, které se nevědomky dopustil. Když jej totiž prve předjel Mateusz Szczepaniak, rozhodl se pro rychlejší převod. Jenže si trošku popletl čísla a svému otci řekl o pomalejší. Ten jen udiveně zakroutil hlavou, ale přání svého syna vyplnil.

Rozjížďka s číslem třináct však oběma Simotům přinesla jiné starosti. Její start zvládl nejlépe Luboš Tomíček. Po pár metrech jej však v čele vystřídal Američan Chris Kerr. Zdeněk Simota jel třetí, ovšem ve druhé zatáčce jej podjel i Holanďan Rene van Welle. Plzeňský junior jej nakonec s vypětím všech sil na konci druhého kola předjel a urval alespoň bod.

Heroičnost jeho úsilí se však ukázala až po příjezdu do depa. Někde na dráze v zápalu boje ztratil matici z kyvné vidlice. Osa kola se vysunula úplně ven a kolo šmajdalo jako válečný invalida. Před závěrečnou sérií tedy otec a syn Simotovi kmitali ve svém boxu jako mechanici formule jedna. Naštěstí jim při výměně vidlice z druhého stroje na ten lepší asistovala celá řada ochotných rukou. Vše se stihlo, ovšem nad špatným převodem nikdo ani nevzdechl…

Zatímco Zdeněk Simota jednoznačně vykročil za postupem do semifinále, zbylým dvěma reprezentantům se jejich cesta do další úrovně šampionátu zašmodrchávala. Luboš Tomíček s Filipem Šiterou na sebe shodou okolností narazili v rozjížďce s číslem dvanáct.

A její start zvládl nejlépe právě Filip Šitera. V prvém oblouku jej překonal Karol Zabik spěchající dalším triumfem odčinit svou úvodní nulu. Z třetí příčky by se rád dopředu dostal i Luboš Tomíček. Jak je jeho dobrým zvykem, permanentně útočil ze všech sil. Avšak Filip Šitera mu nic neulehčil.

Přišlo však druhé kolo a výjezdu z jeho druhé zatáčky. Filip Šitera mírně zaváhal. A na rovince se pak přesunul hodně vpravo, odkud očekával svého soka. Jenže ten už měl nasazeno k ataku vnitřkem. Dostal se na úroveň Filipa Šitery a do dalšího oblouku skládal svůj motocykl na výhodnější vnitřní stopě. Dva body byly jeho. Vzápětí po přestávce přidal ještě další dva ve zmiňované jízdě s vítězstvím Chrise Kerra s Simotovým bojem s kulhajícím motocyklem.

Osm bodů na kontě Luboše Tomíčka nedávalo žádný důvod k beznaději. Zato smutný osud Filipa Šitery se pomalu, ale jistě začal naplňovat. Ve rozjížďce jen asistoval duelu Maksima Kallimulina s Mathiasem Schultzem, jenž nakonec vyzněl ve prospěch německého mistra.

Manka české reprezentace
Výměna přední vidlice u motocyklu Zdeňka Simoty se nakonec povedla včas. Od startu sedmnácté jízdy mu však uletěl Mathias Schultz. A plzeňskému jezdci při marné snaze o dostižení vedoucího Němce začala docházet jeho chyba s převodem.

I když Zdeněk Simota nahromadil jedenáct bodů, na finálovou jízdu to nestačilo. Christian Hefenbrock, který shodou okolností prohrál pouze s plzeňským juniorem, měl čtrnáct. O jeden méně vyjel Mateusz Szczepaniak a o dva Chris Kerr a Karol Zabik. Tím byl výčet účastníků finálové jízdy kompletní.

Bohužel jednobodové manko Zdeňka Simoty nebylo tím jediným, které naši juniorskou reprezentaci v sobotu odpoledne postihlo. S hořkostí v hlase by vám o tom mohl vyprávět Luboš Tomíček. Snad nejbojovnější závodník celé šestnáctky totiž v osmnácté jízdě doplatil na pomalejší start. A tak se před něj dostali Mateusz Szczepaniak a Maksim Kalimullin.

Pražský junior se snažil útočit až do poslední chvíle. Leč jeho úsilí bylo marné. Když se po dvou letech smůly v nominačních závodech českého juniorského šampionátu konečně dostal do kvalifikačního kola mistrovství světa, pouhopouhý bod jej dělil od přímého postupu. Vedle naděje, že mu někdo nakonec své místo ve startovní listině semifinále přenechá, mu zbyla jediná útěcha, že Lukáš Dryml, náš jediný mistr světa mezi juniory, se ve světových jednadvacítkách prosadil také až těsně před svým přechodem mezi seniory.

Zázraku se nakonec nedočkal ani Filip Šitera. Navíc ani vítězství v devatenácté jízdě by mu už k postupu nestačilo. Odstartoval hned za Christianem Hefenbrockem a Chrisem Kerrem. Ovšem Američan jej v první zatáčce zavřel a plzeňskému jezdci zbyl jediný bod. Při svém debutu v mistrovství světa tak skončil na deváté, první nepostupové příčce.

Závěrečná finálová jízda se tedy musela obejít bez českého zastoupení. Vše pod svou kontrolou měl Karol Zabik. Nejprve vyvezl Christiana Hefenbrocka a Chrise Kerra. A vzápětí ztrestal svého krajana Mateusze Szczepaniaka, jenž jeho zaujetí zbývajícími soupeři využil a spodem na malou chvilku převzal vedení. Nakonec Karol Zabik protnul metu s náskokem rovinky.

Hlasy z depa
„Docela dobrý,“ pochvaloval si závod Zdeněk Simota. „První jízdy byly skvělý, ke konci však byla honička. Chtěl jsem těžší převod a řekl tátovi omylem kolečko o tři zuby lehčí. Pak mi ve čtvrtý rozjížďce vypadnul šroub z kyvky. Osa byla úplně vylezlá ven, kolo opřený na stranu. Před pátou jízdou jsme si teda hodně mákli. A ten blbej převod tam zůstal i na tu poslední rozjížďku! Myslel jsem si totiž, že je dobře. Tak mi utekly dva body a postup do finále. Škoda, že nebyla finálovka, ale za blbost se platí.“ Pardubice byly jen jednou ze
zastávek náročného cestovatelského turné plzeňského juniora. „Přijel jsem ve dvě ráno,“ svěřil se. „A zejtra se do Anglie vracím. Ráno chci bejt v Calais. Ještě jednou jedu autem, pak už budu lítat. Českej juniorák však stejně nejedu, to nejde stíhat!“

„Chyběl bod,“ posteskl si Luboš Tomíček. „Beru všechno, ale dnes mě to nastalo. Zkurvenej bod! Beru to ale sportovně. Je to těžký, ale musím to tak brát. Vyjde to ale napřesrok. To budu o rok starší.“ A jaké má Luboš Tomíček plány do nejbližší budoucnosti? „Teď se pokusím vyjet v Anglii,“ odpověděl, aby se vzápětí vrátil k otázce nešastného juniorského mistrovství světa. „Blbý je, že se semifinále jede už za tři tejdny. Pravděpodobnost, že se někdo zraní je tak malá.“

„Tvrdý,“ odpověděl Filip Šitera na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to bylo. A neměl dozajista na mysli jen povrch svítkovského oválu. Dalším slovům se však z úst zklamaného závodníka nechtělo ven. „Kdyby se ta první jízda neopakovala, bylo by to taky jiný.“ A co přinese nejbližší budoucnost? „Hodně se těším ve středu na Markétu,“ řekl Filip Šitera. „Tam musím zabrat!“

1. Karol Zabik, PL	0 3 3 3 3	12	1.
2. Christian Hefenbrock, D	2 3 3 3 3	14	2.
3. Mateusz Szczepaniak, PL	3 3 2 2 3	13	3.
4. Chris Kerr, USA	2 2 3 3 2	12	4.
5. Mathias Schultz, D	3 1 1 3 3	11
6. Zdeněk Simota, CZ	3 2 3 1 2	11
7. Maksim Kallimulin, RUS	1 3 2 2 2	10
8. Luboš Tomíček, CZ	2 2 2 2 1	9
9. Filip Šitera, CZ	3 0 1 1 1	6
10. Maksim Karajčencev, RUS	0 2 2 1 0	5
11. Rene van Welle, NL	2 1 0 0 2	5
12. Kjastas Puodžuks, LAT	1 1 1 2 F	5
13. Justin Boyle, USA	1 0 1 1 0	3
14. Antonín Galliani, CZ (res)	1 1 0 0 1	3
15. Roland Kovacs, H	0 0 0 R 1	1
16. Mate Szegedi, H	0 E 0 0 0	0
17. Andrej Karpov, UA	– – – – –	DNR
18. Hynek Štichauer, CZ (res)		DNR

Foto: Pavel Fišer