Přelouč – 4. února
Již po svém sobotním pádu v Holicích si naříkal na oteklou ruku, aby včera po ránu pochopil, jak se cítí zbitý kůň. Přesto nemá příliš času na zotavenou. Dnes totiž nastartuje svou dodávku a spolu s Andrejem Divišem, Lukášem Volejníkem a Janem Klauzem vyrazí na dlouhou cestu do Ruska. Radek Hutla se magazínu speedwayA-Z svěřil s důvody, které jej na východ vedou, ačkoliv závodit nebude ani v mistrovství Evropy, ani ve světovém šampionátu družstev.

 

„Nejsem černej‘ kůň, ale jsem zbitej‘ jako kůň,“ odmítá Radek Hutla spekulaci, že sází kartu dalšího uvolněného místa ve startovní listině mítinku v Ufě. „Nebudu závodit, já jsem jen takovej‘ krizovej‘ manažer. Ani si s sebou neberu věci, závodit nemám v plánu. Ale kdyby se někdo na Evropě zmáknul, v Togliatti bych nastoupit asi musel.“

Přeloučský závodník se do ledařské země zaslíbené vydává s myšlenkami na příští sezónu svého syna. „Už od loňska tam mám přední vidlice a další věci,“ prozrazuje. „A jinak je nedostanu, oni to nepošlou. A tak, i když tam nejedu s naším Lukášem, beru kluky, mám největší auto a tak jedeme spolu.“

Česká výprava se vydává na cestu dnes k večeru. „Jedeme Polsko, Litva, Lotyšsko na Moskvu do Togliatti a Ufy,“ svěřuje se Radek Hutla, jemuž ještě není zrovna hej po sobotním pádu. „Asi dobrý, chodím, ale bolí mě všechno. Koleno bolí fest, chodím normálně, zlomený to není, ale naražený pořádně. Nemůžu ležet ani na levým rameni. Při závodě jsem kvůli adrenalinu necejtil nic, ale jak jsem se v noci přetočil na levej‘ bok, píchalo to fest.“

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer