Osečná – 15. prosince
Před rokem se rozhodl přerušit svou ledařskou kariéru a věnovat se flat tracku. A zima byla taková, že jsme o soubojích na zamrzlých vodních plochách mohli jenom snít. Na flattrackové dobrodružství mu nezbyl čas, a když se dnes vrací do sedla ohřebovaného speciálu, klidně se může stát, že nebude zase závodit ani jako aktivní ledař. Lukáš Volejník pro magazín speedwayA-Z vysvětluje vznik takového zamotaného gordického uzlu.
Přitom ještě zkraje týdne měl všechno připravené na švédské soustředění. „Hutlové s Davidem Lizákem jeli na blind, my jsme zůstali doma,“ vysvětluje, proč v tuto chvíli nemíří na sever. „Když jsme neměli jistotu, jestli tam budeme jezdit nebo ne, neriskovali jsme zbytečnou cestu. Lukáš Hutla tam má ligu, u něj je větší šance, že ho tam pustěj‘.“
Loni v Soběslavi nevyšel Lukáši Volejníkovi smělý plán vyhrát mistrovství republiky ledařských družstev, čímž by svému parťákovi Janu Klauzovi dal skvělý dárek k jeho šedesátinám. Od té doby závodil jen při říjnovém flat tracku v Chabařovicích. Jeho závodní půst už přesáhnul hranici jednoho roku.
„Flat track bych nestíhal,“ reaguje na otázku, proč navzdory svým loňským plánům neprohání smečku klasiků či veteránů. „Jezdím se svejma holčičkama, závoděj‘ na kolech, pětkrát tejdně trénink, o víkendech závody.“
Pustíme-li paměť na výlet nazpět proti proudu času, záhy zjistíme, že s výjimkou příznivých sezón 2011 a 2017 bylo pořádání ledových závodů u nás spíš šťastnou souhrou okolností než typickým jevem. A pakliže se zatouláme nazpět až o dvacet let, snadno spočteme, že zimy bez českých ledařských závodů mají rozhodně převahu.
„Letošní sezona může vypadat jako loňská,“ uvědomuje si Lukáš Volejník, že může mít stejný počet závodů jako o rok dříve, byť nezávodil. „Na Švédsko bylo všechno připravený, ale nebylo proč a kam odjíždět.“
Meč, jímž by ledařský gordický uzel šlo rozsekat na kousíčky, může pozvednout jedině paní Zima. „Včera u nás bylo mínus devět a půl, ve středu mínus čtrnáct,“ zní z hlasu Lukáše Volejníka naděje. „Na Žabáku v Chrastný jsou už dva cenťáky ledu. Uvidíme, jestli pořádně zamrzne. Rusko už je pro mě konečná, budu doufat, že tady něco vyjde…“
Foto: Karel Herman
