AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Chabařovice – 27. června
Chabařovický Memoriál Jiřího Hurycha se dočkal svého osmnáctého ročníku. Svou délkou tak patří k nejstarším plochodrážním pouákům v Čechách, pomineme-li legendární podniky v Pardubicích a v Praze. Jeho sobotní pokračování přineslo trošku návrat k původní myšlence, když se počátkem devadesátých let konal vůbec poprvé, tedy volný závod pro juniory. Triumf si však nakonec odvezl nejzkušenější jezdec Ronny Weis, když ve finálové jízdě nepoznal sobě rovného. Na pódium se vešli ještě polští mladíci Kamil Fleger a Pawel Paliga. Mistrovské stopětadvacítky se staly kořistí Jaroslava Hladkého. Daniel Hádek se v rozjížďce s číslem dvanáct dokázal probít za jeho záda, což stačilo na druhou příčku. Pražan triumfem ve třetím mistrovském klání po sobě zvýšil svůj náskok v průběžném pořadí na čtyři body.

Jsou stadióny, které mají své charisma. Chabařovice mezi ně bezesporu patří. Vnímavý návštěvník může vnímat, kudy kráčely české plochodrážní dějiny posledních čtyř dekád. Věž, budova klubovny i depa by mohly vyprávět.

Příběhy o hektolitrech potu nadšenců, kteří se v první polovině sedmdesátých let rozhodli, že slavná éra ústecké ploché dráhy by mohla mít pokračování, zní dnešnímu uchu podobně jako báje o Přemyslu Oráčovi z nedalekých Stadic.

Genius loci chabařovického stadiónu je však silnější. Stačí však přivřít oči a vybavíte si Poláky, kteří si sem v pětasedmdesátém odskočili na pouák po mistrovství světa. Tehdy ještě nebylo zázemí hotovo a všichni měli šatny v odstaveném autobusu. Přeběhnou vám na mysl všechna ta léta, během nichž se chabařovický tým vyšvihl z druhé ligy přes první až do extraligy.

Stěny klubovny by mohly vyprávět o všech oslavách. V jednaosmdesátém, kdy družstvo na domácím kolbišti postoupilo do první ligy. Nebo o osm let později, kdy se z Liberce vrátilo jako účastník extraligy. A co teprve po bronzu v extralize 1991 nebo stříbru ve dvojicích v následující sezóně! A pak do vašeho rozjímání vstoupí Jan Verner. A řekne, že umyvadlo s bojlerem je nad barem přesně na stejném místě jako v devětaosmdesátém, kdy se loučil s úspěšnou kariérou.

Jenže žhavá současnost není v české ploché dráze příliš růžová. Chabařovice proto pořádají jediný závod ročně. A v aktuální ekonomické situaci není příliš borců ochotných startovat pouze za věcné ceny. Početní prim ve startovní listině hráli Poláci, z nichž někteří složili zkoušky na licenci teprve v letošní sezóně.

Jejich manažer Jan Chudzikowski dokonce tvrdil, že pokud by někdo z jeho svěřenců jen položil otázku, kolik za takový závod dostane, zůstal by doma. V zemi, kde i ten úplný začátečník není bez sponzorů, se není čemu divit. Poláci také hráli celému klání prim a do finále je doprovodil pouze německý rutinér Rony Weis, který na své výslovné přání dostal startovní číslo pět.

Z dvojice našich Ondřej Veverka laboroval s technikou. Jendou přišel o řetěz, jednou mu vzalo šance předčasné najetí do pásky. Janu Holubovi nevyšly dvě rozjížďky. A tak mu k postupu nepomohlo ani závěrečné vítězství v rozjížďce s číslem sedmnáct, v níž dojížděl po prázdném zadním kole.

Ve finále Rony Weis nezaváhal. Rychle odstartoval a hladce proniknul do čela . Kamil Fleger za jeho zády uhájil druhou příčku před Pawlem Paligou. A bramborová medaile zbyla na Dawida Baka.

Po roční pauze se do Chabařovic vrátily mistrovské stopětadvacítky. Do duelu mezi Jaroslavem Hladkým a Danielem Hádkem vstoupil Zdeněk Vrba. V rozjížďce s číslem čtyři sice Plzeňan lépe odstartoval, ovšem Zdeněk Vrba byl v první zatáčce dříve. Tato trojice už při jiné příležitosti neztratila ani bod.

Jako tradičně měla rozhodnout úplně poslední dvanáctá jízda. Triumvirátu nejlepších sekundoval Ondřej Smetana, který doposud prohrál pouze s Jaroslavem Hladkým a Danielem Hádkem. V závěrečné rozjížďce měl trable Zdeněk Vrba. Nejprve přijel omylem s bílým povlakem, pak nejlépe odstartoval, aby se postupně během jednoho okruhu propadl až na chvost a nakonec ve druhém kole upadl.

Bez větších problémů triumfoval Jaroslav Hladký. Stal se celkovým vítězem a navíc zvýšil svůj náskok v průběžné klasifikaci. Daniel Hádek začínal z posledního místa. Postupně se probil na druhou příčku, avšak to bylo maximum.

			FIN
1. Ronny Weis, D	3 1 3 2 3	12	1.
2. Kamil Fleger, PL	3 3 3 3 1	13	2.
3. Pawel Paliga, PL	2 3 3 3 2	13	3.
4. Dawid Bak, PL	3 3 2 1 3	12	4.
5. Jakub Jamrog, PL	2 2 2 3 3	12
6. Jan Holub, Plzeň	1 3 0 3 3	10
7. Denis Wienke, D	3 2 1 2 2	10
8. Benjamin Borgers, NL	2 2 3 2 1	10
9. Lukasz Piecha, PL	2 0 2 1 2	7
10. Marcel Kalms, D	E 2 2 1 1	6
11. Jeroen van der Veen, NL	1 1 1 0 2	5
12. Ondřej Veverka, Praha	0 E 1 2 0	3
13. Rafal Malczewski, PL	E E – – –	0
14. Edward Mazur, PL	M – E – –	0

Poznámka: z původní startovní listiny vypadli Marcin Bubel, který se zranil při pátečním soustředění, a Ronny Weber, jenž nepřijel.

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Jaroslav Hladký, Praha	3 3 3 3	12
2. Daniel Hádek, Plzeň	3 2 3 2	10
3. Zdeněk Vrba, Praha	3 3 3 0	9
4. Ondřej Smetana, Mšeno	2 3 2 1	8 (los)
5. Michaela Krupičková, Slaný	2 2 1 3	8 (los)
6. Michal Průcha, Slaný	1 2 F 3	6
7. Michal Škurla, Praha	2 1 2 1	6 (los)
8. David Štěrovský, Pardubice	1 1 2 2	6 (los)
9. Zdeněk Vitmann, Slaný	0 0 0 2	2
10. Dominik Hinner, Praha	1 0 1 0	2
11. Richard Geyer, D	E – – –	0

Poznámka: David Plecitý nenastoupil kvůli nevolnosti.

Průběžné pořadí šampionátu:

	SLA	PLZ	PHA	CHA	TOT
	12.4.	13.5.	9.6.	27.6.
1. Jaroslav Hladký, Praha	20	25	25	25	95
2. Daniel Hádek, Plzeň	25	22	22	22	91
3. Zdeněk Vrba, Praha	22	16	18	20	76
4. Ondřej Smetana, Mšeno	18	20	20	18	76
5. Michal Průcha, Slaný	16	18	16	14	64
6. Michaela Krupičková, Slaný	10	14	8	16	48
7. Michal Škurla, Praha	14	10	6	12	42
8. David Štěrovský, Pardubice	12	12	7	10	41
9. Richard Geyer, D	7	8	14	6	35
10. Dominik Hinner, Praha	–	7	12	7	26
11. Tom Irrasch, D	8	–	10	–	18
12. Jaroslav Drbal, Slaný	5	5	5	–	15
13. Zdeněk Vitmann, Slaný	6	–	–	8	14
14. David Plecitý, Plzeň	4	6	–	–	10

Foto: Luboš Hrstka