Praha – 6. října
Dostal divokou kartu pořadatel pro poslední finále mistrovství světa juniorů v Pardubicích a skončil jako nejlepší Čech. Tento primát mu vydržel rovněž při Zlaté stuze, byť mu čtvrtou pozici sebral přetržený primární řetěz. Vysloužil si právo startovat ve Zlaté přilbě města Pardubice a v Memoriálu Luboše Tomíčka, kde už se dlouhá závodní šňůra projevovala. Nyní jej čeká stejně náročný víkend. Jan Kvěch se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by rád při dnešní první lize v Žarnovici a zítra v posledním českém finále v Březolupech uzavřel sezónu anno domini 2018 jaksepatří.

 

Dlouhá závodní šňůra lemovaná zlatými odlesky

„Závodů bylo dost,“ komentuje Jan Kvěch svou akční šňůru, která se nepřetržitě táhla od minulého pátku až k tomuto pondělku. „Čtyři po sobě. Na fyzičku to bylo dobrý, ale čtvrtej den jsem byl už ospalej, utahanej a unavenej.“

Do evropského finále juniorů ve Stralsundu se dostal z pódia v ukrajinském Rovně, debut v pardubickém finále juniorského mistrovství světa mu zajistila divoká karta. „Dobrý,“ bilancuje. „Akorát mě začala kuckat motorka, zjistili jsme, že je to v elektrice, musel jsem skočit na druhou.“

V této výměně Jan Kvěch spatřuje důvod, proč se ve výsledkové listině jeho jméno neobjevilo ještě výše. „Bylo to ve čtvrtý jízdě,“ říká. „Druhá motorka byla stejně nastavená, ale byla horší a nejela tolik. Bylo to udušený. Přeházeli jsme elektriku a na poslední jízdu jsem skočil nazpět na tu první. Honil jsem se s Drabikem, ale stejně mě předjel…“

V sobotu čekala pražského juniora Zlatá stuha. „Dobrý, všechno bez problémů, dostal jsem se do finále,“ vypráví. „Předjel jsem toho Dána (Frederika Jakobsena – pozn. redakce), ale prasknul mě primární řetěz, ale skončil jsem aspoň pátej‘.“

Takový debut zaskočil mnoho lidí. „Nečekal jsem, že budu takhle vysoko, Stuhu jsem jel poprvý,“ připouští Jan Kvěch, že také on sám byl mezi nimi. Vysloužil si právo jet nedělní Zlatou přilbu města Pardubice. Pořadatelé garantovali nejlepšímu Čechovi Zlaté stuhy pozici druhého náhradníka. Jenže nedorazil Andreas Jonsson a Jan Kvěch se ocitnul s vestou s číslem dvacet osm na startu závodu všech závodů.

 

Dědeček je pořád lepší

Vzhledem ke své nominaci do první vylučovací skupiny zasáhnul Jan Kvěch do pardubické Zlaté přilby již v rozjížďce s číslem jedna. Dojel v ní třetí za Nicolasem Covattim a za vítězným Tobiasem Buschem. Gleb Čugunov zůstal stát kvůli poruše motocyklu. Ob čtyři jízdy později byl čtvrtý, když se před ním celá čtyři kola držel Stanislav Mělničuk. V rozjížďce s číslem devět byl Ukrajinec diskvalifikován za pád ve druhé zatáčce. V opakovačce se Jan Kvěch nedostal před vedoucího Gleba Čugunova, aby v celkovém účtování skupiny zůstal čtvrtý.

„Škoda, nepostoupil jsem o jeden bodík,“ uvědomuje si pražský junior. „Ve druhý jízdě jsem neodstartoval a to mně právě chybělo. Mám ale dobrej pocit, že jsem jel Zlatou přilbu, lidi fandili, takovej kotel jsem ještě nezažil.“

Sedmnáct tisícovek diváků vskutku vytvořilo parádní atmosféru. „Když jsem to viděl po první jízdě, kde jsem dojel třetí, věřil jsem, že by to s postupem mohlo vyjít,“ připouští Jan Kvěch, že se nerad loučil ze závodem již v jeho úvodních fázích. „Ve třetí jízdě jsem dojel druhej, kdyby to dojelo, jak to bylo, než to zastavili, postoupil jsem. Ale on tam uklouz a jak se to opakovalo, všechno bylo jinak.“

Rodinný rekord dědečka Václava, jenž se v dvaašedesátém se svou terénní dvěstěpadesátkou postavil na start finále útěchy Zlaté přilby Československa, odolal. „Snad příští rok…“ doufá jeho vnuk Jan. „Kdybych se do Zlatý přilby zase dostal…“

 

Konec letošní sezóny je tady

Počtvrté během čtyř dnů se Jan Kvěch postavil na start pondělního Tomíčkova memoriálu. „Dobrý závody a velká konkurence,“ hodnotí. „Za tři dny jsem byl už ospalej, ale jinak dobrý. S Ondrou Smetanou jsme se trošku honili. Nedohodli jsme se v nájezdu a on mě zavřel, já to naštěstí ustál.“

Z Markéty pospíchal, aby hned nazítří usedl do školní lavice. Hned po vyučování ale zamířil nazpět do dílny na plochodrážním stadiónu v šestém pražském obvodu. Víkend s první ligou v Žarnovici a čtvrtým finále domácího šampionátu jednotlivců v Březolupech totiž rychle zaklepla na dveře.

„Musel jsem si připravit motorky,“ vysvětluje pražský junior, že volného času neměl rozhodně nazbyt. „Těším se na sobotu a neděli. Letos to jsou moje poslední závody.“

Foto: Pavel Fišer a Mirek Horáček