Volný víkend bez jediného podniku ranku mistrovství světa či Evropy a bez polské ligy využili v řadě zemí k pořádání svých národních šampionátů. Svých mistrů, někde i juniorských se dočkali v Dánsku, Polsku, kde konali i závod nejlepších osobnostní své extraligy, Švédsku, Německu, Finsku a Slovinsku. Rovněž v Liberci se konal skvělý šampionát dvojic a v Žarnovici další kolo extraligy. Za hranicemi se však čeští a slovenští závodníci v uplynulém týdnu objevovali prakticky jen sporadicky. A nebýt Martina Málka, točil by se dnešní díl pravidelné pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z pouze okolo úterního jedenáctého kola švédské Elitserien.

 

 

Indianerna Kumla vyjela do Malilly, kde místní Dackarně podlehla 41:49, přičemž o bonusový bod přišla ještě menším rozdílem (87:93). Václav Milík se na výsledku podílel osmi body (2 1 2 1 2).

Do nejvyšší švédské soutěže se letos poprvé vrátil Martin Vaculík. Jeho Västervik doma prohrál s Rospiggarnou Hallstavik 36:54. Slovák skóroval sedmi body s jedním bonusem (2 3 2 0), ale po pádu v rozjížďce s číslem patnáct musel opustit závodiště v sanitce. Stěžoval si na bolesti v noze, kterou si zranil v dubnu. Naštěstí ještě v průběhu noci informoval, že je v pořádku, a včera mohl startovat v žarnovické extralize.

Mezinárodní pouťák na trávě v Melsungenu měl program na dva dny. „V sobotu tam byl závod enduro,“ říká Martin Málek. „A přitom jsme měli tréninkový den. Tak jsme spíše místo formy přitahovali šrouby na opravených motorkách a zkoušeli všechno možné.“

Hlavní kategorii A-Solo včera vyhrál James Shanes (24 bodů) a spolu s ním si na pódium vyskočili také Andy Appleton a Martin Smolinski (oba 19). Martin Málek (5) byl v osmičlenném poli sedmý, ale byl nejlepší v závodě o traťový rekord.

„Krom teda velkého vedra byla dráha celkem náročná, dost prokropená a dost hluboká,“ líčí. „Bohužel v neděli při závodě se mi moc nedařilo a byly jen tři jízdy v základní části a pak finále. Já nezačal zrovna nejlíp. Nakonec ještě před naší první jízdou jílovou dráhu nakropili a udělali z toho pěknou klouzačku, kde byl každý rád za to, že se udržel na motorce. Já dojel hned na úvod poslední. V druhé jízdě to vypadalo podobně, špatný start, z výjezdu jsem dostal takovou cejchu, že mi to vytrhlo chcípák. Na poslední jízdu jsem vyměnil jedničku a hned to bylo lepší. Odpálil jsem jako první před Shanesem a Smolinskim, ale dlouho mi to nevydrželo, zastavili jízdu a já jsem se při opakovačce doklouzal do cíle jako třetí. Ale jedno pozitivum krom spousty závodních zkušeností přece jen bylo. Vyhrál jsem Bahnrekord. Tak jsem neodjížděl úplně tak zklamaný. Bylo vidět, že mi to zas tak špatně nejede… Děkuju klukům Matesovi Čermákovi a Davidu Lizákovi za dobrou spolupráci!“

Foto: Kiril Ianatchkov a Martin Málek