AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Slaný – 11. dubna
Veni, vidi, vici. Přišel, viděl, zvítězil. Tak by se stručně dalo vystihnout počínání Martina Vaculíka ve včerejším úvodním kole české juniorky ve Slaném. Český exmistr musel coby držitel zahraniční licence podstoupit kvalifikační proces. Už v něm se vydal na vítěznou dráhu, z níž se posléze během hlavního závodu neodchýlil ani o milimetr. Na stupně vítězů se postavili také Michael Hádek a Pavel Pučko, by si při kolizi s Václavem Milíkem poranil ruku. Z okruhu favoritů doplatil Martin Gavenda na poruchu karburátoru, díky níž byl vyloučen za překročení dvou minut a Jan Holub na pomalejší úvod.
Slovenské sólo s netradičním začátkem
Při neúčasti Matěje Kůse a Filipa Šitery, které čekal trénink při kvalifikaci o SGP 2010 v bavorském Pockingu se okruh žhavých favoritů smrskl na jediného. Martina Vaculíka zastihl úvod sezóny v excelentní formě. Řády mu ovšem od loňského roku měří stejně jako každému cizinci. A tak ho na úvod čekala kvalifikace se začínajícími závodníky.
Slovenský exmistr České republiky v ní ovšem nedal žádný prostor pro senzace jakéhokoliv druhu. V rozjížďce s číslem dva skvěle odstartoval a pak už stačilo vcelku poklidné tempo na permanentní zvyšování náskoku před Němcem Denisem Wienkem a Ondřejem Veverkou.
„Je to předpis, je potřeba ji jet,“ hodnotil kvalifikační povinnost, aby si vzápětí neodpustil drobný žertík na její účet. „Bylo to těžký, jel jsem pod velkým tlakem, ale podařilo se to. Velmi mi pomohla první startovní pozice.“
Na první pokus se z kvalifikace do hlavního závodu dostal rovněž René Vidner. Kvůli pádu Jiřího Brummera a přerušení jízdy musel startovat dvakrát. Pražský závodník se však v rozjížďce s číslem tři postaral o drama zcela odlišného řádu. Po vylétnutí pásky byl poslední. Do prvního oblouku třetího kola stačil pokořit Jiřího Vonáska a Ondřeje Veverku, aby projel cílem jako druhý. Trucující motocykl ho však v hlavním závodě nepustil v prvních třech sériích ke slovu.
Stejně rozhodně jako v kvalifikaci si Martin Vaculík počínal také v hlavním klání. Do čela se dostával pravidelně už po vylétnutí pásky bez ohledu na barvu povlaku přilby. Mohl se tedy soustředit na testování vychytávek pro pondělní utkání polské ligy.
Do pozice útočníka jej dostal až Michael Hádek v rozjížďce s číslem osmnáct. Plzeňan předvedl výtečný start a navíc ustál útok slovenského závodníka vnějškem první zatáčky. Martin Vaculík ale nepolevoval, až se v nájezdu do druhého oblouku přece jen posunul do vedení. Patnáct bodů bylo v Žarnovici a už dnes se můžeme těšit na květnovou Prahu, kde se do hry o vítězství zapojí také Matěj Kůs a Filip Šitera.
Ze hry vinou jehly
By se zbytek české špičky rozhodně nedal podceňovat, upřímně řečeno, Martin Vaculík ji nedopřál víc než drobky ze své trachtace. Boj o zbývající stupínky pódia rozhořel s intenzitou charakteristickou pro domácí juniorku. Dnešní mítink navíc nabídl i množství strhujících dramat, jejichž prvním nedobrovolným aktérem se stal Martin Gavenda.
Účastníci první jízdy se už řadili na startovním roštu, ovšem pražský závodník se otočil a vracel se zpátky do svého depa. Společně s otcem Jaroslavem a věrným mechanikem Martinem Šerým chvilku dumali nad haprujícím motocyklem. Dvouminutový limit rychle ubíhal.
Martin Gavenda si nechal při přejímce označit dvě hrany na jedné pneumatice, kterou měl logicky obutou na stávkujícím stroji. Přehodit ji na studený druhý motocykl bylo v časové tísni zhola nemožné. A tak nešastnému závodníkovi nezbylo, než rezignovaně zahodit brýle a sundat přilbu.
„Jehla v karburátoru,“ vysvětlil Jaroslav Gavenda příčinu předčasného vyřazení svého syna. „Tolik tréninků a stane se to až teď v nejlehčí jízdě. To tak bývá…“ Leč Martin Gavenda se závodními proprietami rozhodně neodhodil odhodlání servat se o nejvyšší stupínky. Pádný důkaz o jeho nasazení přinesla rozjížďka s číslem pět.
S modrým povlakem na přilbě nekoukal po vylétnutí pásky ani napravo, ani nalevo a pádil rychle dopředu. Michael Hádek startující od mantinelu zůstal viset za svým klubovým kolegou Janem Holubem. V první zatáčce se však nezadržitelně sunul vnější stranou kupředu, avšak pražského Moravana na čele nestihl.
Zůstal druhý a by byl Martinu Gavendovi více než udatným soupeřem až k šachovnicové vlajce, nebylo mu souzeno rozmnožit svou trojku za suverénní triumf před Pavlem Fuksou a Jakubem Fenclem ve třetí jízdě. „Štve mě,“ vzkázal Michael Hádek žertem Martinu Gavendovi. „Já mu půjčím jehlu a on mě porazí!“ Zatrolená jehla z karburátoru shodou okolností hrála do karet Pavlu Pučkovi.
Dočasná remíza se Slovenskem
Pavel Pučko proslul před pěti lety jako terminátor ve stopětadvacítkách, nicméně nástup byl vzhledem k limitovaným prostředkům pomalejší. Loni se blýskl v českých devatenáctkách a dnes byl odhodlán vystrčit své růžky ještě více. Jako první se o tom měl přesvědčit Denis Wienke, jemuž Pražan nedal sebemenší šanci celých sedm kol.
Neuvěřitelná číslovka dokládá, že rozjížďka s číslem čtyři nebyla v žádném případě poklidným motocyklovým výletem. Pavel Pučko vedl od startu a jasně dával Němcovi najevo, že na tři body nemá nárok. Jenže na začátku posledního kola spadl poslední Václav Lacina. Vedoucí závodník k němu neměl daleko a aby ležícímu kolegovi neublížil, gentlemansky strhnul svůj motocykl k zemi.
Opakovaný start zkopíroval původní situaci jako nepříliš nápaditý plagiátor. Snad jen s tím rozdílem, že Denis Wienke byl o poznání důslednější ve svých atacích. Proháněl Pavla Pučka až k metě, nicméně kýženého efektu se nedočkal. Říká se, že první vyhrání z kapsy vyhání. Avšak citovat známé lidové rčení v Pražanově depu v přestávce před druhou sérií by si asi dovolil jen málokdo.
V rozjížďce s číslem osm hrál zpočátku prim Pavel Fuksa. Jenže Pavel Pučko byl v ohromném laufu. Při průjezdu první zatáčkou neznal bratra, natož pak jmenovce. A už na protilehlé rovince si mohl říkat leader jízdy. Ani tentokrát mu však osud neuklízel překážky z cesty. Ve výjezdu z úvodního oblouku to spodní stranou pod Pavla Fuksu poslal také Michal Dudek. A že nezkusí postoupit ještě o jednu pozici, by se mohl domnívat jen naivní pošetilec.
Přišla první zatáčka a bylo to tady! Slánský závodník se zvnějšku ocitl na úrovni vedoucího Pavla Pučka! Ten však prahnul dotáhnout svůj triumf do vítězného konce. Podařilo se, by se Michal Dudek s dvěma body smiřoval jen velice nerad. Hvězda Pavla Pučka však měla stoupat ještě výše.
V deváté jízdě vodil Martina Gavendu od startu až do cíle. „Nemohl bych vyhrát, ani kdybych měl už jen samé trojky,“ nechal se slyšet Martin Gavenda. A Pavel Pučko byl se třemi triumfy jediným borcem, který se mohl rovnat neporazitelnému Martinu Vaculíkovi.
Událostmi nabitý finiš
Martin Gavenda prve pronesl skutečně prorocká slova. Navíc po startu rozjížďky s číslem třináct zaostal za Denisem Wienkem. A když se přes něj v první zatáčce přenesl na druhé místo, vedoucí Martin Vaculík věděl, že se do stejné situace jako při žarnovické Zlaté přilbě dnes rozhodně nedostane. Na začátku poslední série sice Martin Gavenda přijel do cíle první před Michalem Dudkem, leč na pódium to bylo skutečně málo.
Co čert nechtěl, ani Pavel Pučko to neměl nikterak jednoduché. Jan Holub po závodech přizná, že se dnes zpočátku nemohl najít. Vítězství nad Pavlem Fuksou v rozjížďce s číslem deset však dalo jasně najevo, že počáteční tápání je u konce. A jak známo, s jídlem roste chu. By do rozjížďky s číslem patnáct odstartoval nejlépe Pavel Pučko, z úvodního výjezdu se venkem do čela prosadil Jan Holub.
Dopředu se dral i Václav Milík. Další z nejmladších motocyklových kouzelníků se v těchto chvílích mohl pyšnit sedmi body na svém kontě. Rozhodně chtěl více a tak zasypával Pavla Pučka jedním nájezdem za druhým. Naneštěstí v předposlední zatáčce vrazil pardubický benjamínek do zadního kola svého pražského soupeře.
Oba skončili pádem a k zemi šel preventivně také Jakub Fencl, který byl za nimi. Okamžitě se rozblikala červená světla. Václav Milík byl vyloučen, zatímco Pavel Pučko málem nestačil svému otci sprintujícímu s motocyklem do depa. Pád nechal své bolestivé následky na Pražanově ruce, takže Jan Holub hrál při repete velké sólo. A Pavel Pučko málem v těsném finiši podlehl i Jakubovi Fenclovi.
Martin Vaculík tím pádem osaměl na čele průběžné klasifikace. Zisk Pavla Pučka vyrovnal Michael Hádek. A osud chtěl, aby o pořadí tohoto tria s definitivní platností rozhodl jejich vzájemný souboj v rozjížďce s číslem osmnáct. Jak už bylo napsáno, Martin Vaculík v ní nakonec uštval Michaela Hádka. Pavel Pučko bolestem navzdory uhlídal René Vidnera. Třetí místo mu však udrželo jednobodový vrch nad Janem Holubem, by Plzeňan triumfoval v závěrečné jízdě dne.
Hlasy z depa
„Jsem rád, že jsem vyhrál,“ nezastíral Martin Vaculík. „Byl to dobrý trénink. Co jízda, to jsem zkoušel něco nového. Sem tam horší, sem tam těžší. Byl to dobrý trénink na pondělí na Polsko. Pokud budu mít čas, pojedu český juniorák i dál. Rád bych jel s Matějem a Filipem.“
„Normální závod jako závod,“ říkal Michael Hádek. „Letos jsem jel pořádně potřetí. Měl jsem dva závody a jeden trénink. Dobrý, ale štve mě Martin Gavenda. Půjčili jsme mu jehlu a on mě odvede (smích). Jsou to závody, chce to štěstí a bojovat, bojovat a bojovat. Dráha byla dnes dobrá, ale víc mně seděly ty houpáky.“
„Těžký, hodně těžký,“ zněl komentář k závodu z úst Pavla Pučka. „Nejdříve sklouzávačka kolem Laciny. Bylo docela dost defektů na motorce, ale stíhali jsme je vyřešit v depu. Pak to vypadalo hodně slibně, jenže pak se to hodně sejřilo. Přišel pád, neudržel jsem to a málem prohrál i s Rozruchem. Špičkově udělaný motory to vyřešily.“
„Zezačátku dobrý,“ hodnotil Jan Holub, jenž zůstal hned pod pódiem. „Nemoh‘ jsem se srovnat. Starty dobrý, ale neměl jsem kudy. Pak to bylo lepší. Nakonec těsně pod bednou, to zamrzí. Přijde to příště!“
„Na začátku jsem měl pech,“ povzdechl si Martin Gavenda. „Jehla v karburátoru zůstala viset. Další jízdy jsem se snažil to dohánět. Ale stejně bych nevyhrál ani, kdybych udělal samé trojky…“
„Byla určitě lepší dráha než loni,“ nechal se slyšet Michal Dudek. „Spokojenost až na ty starty. Kdyby ten první byl lepší, možná jsem měl i na Martina. To se musím ještě učit.“
„Vytočily se závity z koše spojky,“ vysvětloval Václav Milík příčinu svého odstoupení v rozjížďce s číslem devatenáct. „Škoda i toho pádu. Moh‘ jsem bejt čtvrtej‘. V Praze to snad dopadne dobře.“
Kvalifikace:
| 01 | 02 | 03 | |
| 1. René Vidner, Pardubice | 1. | ||
| 2. Martin Vaculík, SK – Slaný | 1. | ||
| 3. Denis Wienke, D – Chabařovice | 2. | 1. | |
| 4. Jiří Brummer, Praha | X | 2. | |
| 5. Ondřej Veverka, Praha | 3. | 3. | |
| 6. Jiří Vonásek, Plzeň | 2. | 4. |
Hlavní závod:
| 1. Martin Vaculík, SK – Slaný | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Michael Hádek, Plzeň | 3 2 3 3 2 | 13 |
| 3. Pavel Pučko, Praha | 3 3 3 2 1 | 12 |
| 4. Jan Holub, Plzeň | 1 1 3 3 3 | 11 |
| 5. Martin Gavenda, Praha | M 3 2 2 3 | 10 |
| 6. Michal Dudek, Slaný | 2 2 1 3 2 | 10 |
| 7. Roman Čejka, Slaný | 0 3 1 2 2 | 8 |
| 8. Pavel Fuksa, Mšeno | 2 1 2 0 3 | 8 |
| 9. Václav Milík, Pardubice | 3 2 2 X E | 7 |
| 10. Denis Wienke, D – Chabařovice | 2 2 0 1 2 | 7 |
| 11. René Vidner, Pardubice | 2 1 1 2 0 | 6 |
| 12. Jakub Fencl, Praha | 1 T 2 1 1 | 5 |
| 13. Ondřej Veverka, Praha | 1 0 1 1 F | 3 |
| 14. Jiří Vonásek, Plzeň (res) | 0 1 0 0 1 | 2 |
| 15. Jiří Brummer, Praha | – – – 0 0 | 0 |
| 16. Václav Lacina, Plzeň | X 0 0 – F | 0 |
| 17. Miroslav Horák, Mšeno | E – – – – | 0 |
Průběžná klasifikace šampionátu:
| SLA | TOT | |
| 11.4. | ||
| 1. Martin Vaculík, SK – Slaný | 15 | 15 |
| 2. Michael Hádek, Plzeň | 13 | 13 |
| 3. Pavel Pučko, Praha | 12 | 12 |
| 4. Jan Holub, Plzeň | 11 | 11 |
| 5. Martin Gavenda, Praha | 10 | 10 |
| 6. Michal Dudek, Slaný | 10 | 10 |
| 7. Roman Čejka, Slaný | 8 | 8 |
| 8. Pavel Fuksa, Mšeno | 8 | 8 |
| 9. Václav Milík, Pardubice | 7 | 7 |
| 10. Denis Wienke, D – Chabařovice | 7 | 7 |
| 11. René Vidner, Pardubice | 6 | 6 |
| 12. Jakub Fencl, Praha | 5 | 5 |
| 13. Ondřej Veverka, Praha | 3 | 3 |
| 14. Jiří Vonásek, Plzeň | 2 | 2 |
| 15. Jiří Brummer, Praha | 0 | 0 |
| 16. Václav Lacina, Plzeň | 0 | 0 |
| 17. Miroslav Horák, Mšeno | 0 | 0 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
