Assen – 14. a 15. března
Prodloužený víkend v holandském Assenu uzavřel světový šampionát jednotlivců na ledové ploché dráze. Dvojici závodů Grand Prix tradičně předchází páteční volný podnik o Pohár Roelofa Thijse. Nejlepší holandský ledař historie má dnes v Assenu prodejnu motocyklů a je jedním ze sponzorů svého oblíbeného sportu. V závodě jsme měli dvojí zastoupení. Andreji Divišovi se nedařilo podle představ a třiadvacáté místo určitě není výsledek, se kterým by byl sám spokojen. Jan Klatovský procházel závodem podstatě lépe a probojoval se až do finálové jízdy čtyř nejlepších. V ní ale zakončil svoje vystoupení i celou letošní sezónu pádem, po němž ozdobila jeho nohu sádra fixující zlomenou kůstku. Vítězství si odnesl Rus Stanislav Archipov před nám dobře známým domácím matadorem René Stellingwerfem a krajanem Eduardem Krysovem. Hlavním bodem programu se ovšem stalo vyvrcholení finálové části mistrovství světa.
Franz Zorn jde do boje
Sobotnímu závodu elitní společnosti Grand Prix dlouho kraloval populární Franz Zorn. Mnoha svými fanoušky mohutně podporovaný Rakušan statečně vyrazil proti ruské přesile do boje o celkovou stříbrnou medaili. Hned v první jízdě dne předvedl po výtečném startu málokdy vídanou situaci, když se vypořádal s fenomenálním Krasnikovem, kterému navíc nadělil více minimálně dvacet metrů. Ve stejném duchu pak pokračoval při všech svých vystoupeních základní části, které absolvoval bez ztráty bodu. Z boje o medaili se naopak hned v úvodu vyeliminoval exmistr světa Vitalij Chomicevič, který se po pádu v první sérii už v sobotu na dráze neobjevil.
Pád v následující sérii pak mohl v konečném účtování hodně mrzet dalšího Rusa Bazejeva, stál ho totiž účast v A-finále. Velmi solidním výkonem se do elitní čtyřky dopracoval i mladší z bratrů Chomicevičů Dmitrij a druhý v průběžné klasifikaci Daniil Ivanov. I ve velkém finále odstartoval nejlépe Zorn, ale ve třetím kole neodolal soustředěnému útoku Nikolaje Krasnikova, který se tak už po sobotě stal mistrem světa. Mimochodem popáté v řadě za sebou, což dějiny (a nejen ty ledové) nepamatují. Na stupních vítězů duo nejlepších doplnil Daniil Ivanov.
Antonín Klatovský zahájil sobotní závod nulou, když se za zády dvou dominantních borců startovního pole neubránil atakům Haralda Simona. Druhá rozjížďka nezačala pro Tondu právě šastně – zastavením jízdy po Bazejevově pádu ve chvíli, kdy se ve výjezdu z první zatáčky prodral na první příčku. Druhý start už mu zdaleka tolik nevyšel a naopak se povedl jeho konkurentu Skabrautovi. Výsledkem tak byl jen jeden bod. Ve třetí sérii si náš závodník připsal další bodík v jízdě, ve které bylo určitě na víc než porážku nevýrazného Fina Lehtinena. Ve čtvrtém představení se sice Anton držel v těsném dostřelu favorizovaného dua Ivanov – Chomicevič, ale výsledkem byla další jednička na bodovém kontě.
Ke vstupence do C-finále potřeboval v závěrečné jízdě základního rozpisu vyjet alespoň bod. Ten nakonec získal, když za sebou udržel mocně dotírajícího Lindströma. V boji o 9. až 12. místo potom předvedl Tonda nejlepší vystoupení dne. Po slabším startu za sebou brzy nechal Flyktmana a v posledním kole úspěšně zrealizoval připravovaný útok na Rakušana Skabrauta, čímž si v celkovém účtování připsal velice solidní desáté místo. Stejnou příčku pak držel i před závěrečným dějstvím celkové klasifikace.
Ledový car
Nedělní poslední závod seriálu měl mít v podstatě dva otazníky. Prvním byl boj o stříbrnou medaili, ke které měl Daniil Ivanov o krok blíž než Franz Zorn. Tím druhým pak bylo, zda Nikolaj Krasnikov dotáhne svoji famózní sezónu do konce bez ztráty a přepíše plochodrážní dějiny. Vyhrát všechny závody Grand Prix v sezóně je kousek, kterým se v dějinách plochodrážních Grand Prix rozhodně nikdo pochlubit nemůže.
První tajenka se začala rozkrývat velmi brzo. Franz Zorn totiž zažil asi svůj nejhorší závod Grand Prix v životě. Po první vítězné jízdě přišly dva defekty a ve čtvrtém vystoupení nebezpečně vypadající pád, při kterém prorazil ochranný plot a došlo i k lehčímu zranění diváků. Doslova vydřený bod proti triu Rusů (Krasnikov, D. Chomicevič a Bazejev) znamenal alespoň C-finále. Ani vítězství v něm ale nezaručovalo jistotu bronzu před finišujícím Bazejevem.
Rakušan tak musel spoléhat na to, že někdo ze soupeřů porazí ve velkém finále jeho hlavního konkurenta. Největší naděje pochopitelně upíral k staronovému mistru světa. Ten vskutku prokázal sportovního ducha, nepustil před sebe krajana Bazejeva a vedle radosti, kterou určitě způsobil Zornovi i všem rakouským příznivcům, se v závěrečném účtování může pochlubit unikátní vítěznou bilancí ve všech závodech Grand Prix.
Titul vicemistra světa získal v celkové klasifikaci GP Daniil Ivanov. Na toho si někteří pozorní čeští příznivci mohou vzpomenout ve spojitosti s loňským finále evropského poháru ve Slaném, kde nastoupil s vestou vítězného Togliatti. Mladý Rus (ještě s krajanem Kononovem) je dnes jediným borcem, který sbírá úspěchy v zimním i letním období.
Antonín Klatovský se stejně jako v sobotu probil do C-finále, jeho cesta byla vzhledem k vyššímu bodovému přídělu méně dramatická než v sobotu. V první jízdě si připsal bod za zády Dmitrije Chomiceviče a Aakka. V dalším vystoupení po mizerném startu celá čtyři kola bojoval s domácím Tuinstrou, ale na ohrožení druhého Flyktmana pak už nebylo pomyšlení. Následovaly dva body za Daniilem Ivanovem a před dotírajícím Holsteinem, když favorizovaný Zorn stál v tu chvíli po defektu uvnitř oválu. Ve čtvrté sérii držel Anton dlouho druhou příčku za Bazejevem, ale nakonec podlehl útokům dalšího Rusa Pavla Čajky. Základní rozpis uzavřel dalším bodem získaným na v Assenu nepříjemně kousajícím Lindströmovi.
Ve finále C pak nedal favorizovaný Zorn svým soupeřům pražádnou šanci, jeho krajan Skabraut zas Tondovi vrátil porážku z předešlého dne, takže z toho byla jedenáctá příčka v závodě. V celkovém pořadí mistrovství světa udržel náš jediný zástupce mezi elitou velmi slušné desáté místo.
Hlasy z depa:
Antonín Klatovský: „Ještě mě čekají dva závody na menších drahách ve Švédsku a Norsku, tam tolik nezáleží, na čem jedeš, rozdíl v technice se víc stírá. Grand Prix celkově? Není to tak zlé, byla léta, kdy jsem tomu dával víc a výsledky byly horší. Je nutno hodně zapracovat na technice, hlavně na motorech, víc se věnovat naladění. Měl jsem třeba možnost se svézt na Anttiho motorce, byl to velký rozdíl. My se tu furt tak trochu bimbáme ve sračkách. Přes léto zkusím dlouhou, hlavně abych něco držel v ruce.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)