Praha – 24. ledna
Když se v pondělí nad ránem vrátí z utkání polské ligy do svého bytu na pražském Jižáku, má na spánek zhruba tři hodiny. Nejpozději v devět totiž musí být v práci a vydělávat korunky. Je živ nejen plochou dráhou, a přesto dokáže na oválech prohánět profesionály. Svědčí o tom nejen titul ve tříčlenných družstvech, ale také lví podíl na mšenském extraligovém stříbru. Jan Jaroš se nedávno středočeskému klubu upsal na jednu sezónu. O tom, ale také o mnoha dalších tématech si můžete přečíst ostatně sami, protože nový mšenský závodník poskytl magazínu speedwayA-Z exkluzivní rozhovor.

speedwayA-Z: „Předloni ses rozhodl, že s plochou dráhou skončíš, nicméně v půlce sezóny jsi prožil úspěšný comeback. Loni jsi už opět jel v závodním kolotoči naplno. Svého rozhodnutí vrátit se tedy zřejmě nelituješ, že?“
Jan Jaroš: „To, že jsem nezávodil, vzniklo ohledně zdravotní situace. Určitě toho nelituju, závodění mi chybělo. Loni jsem měl úspěšnou sezónu. Cíle, které jsem si před ní předsevzal, sem splnil. A věřím, že v tom budu pokračovat i letos. Bylo by blbý jít předloni do závodního důchodu, jenže číslo jedna, co hrálo největší roli, bylo, že jsem nebyl úplně zdravotně v pořádku. A pokud nejsi stoprocentně fit, nesouhlasím, aby člověk šel do závodění. Má bejt úplně v pořádku, aby si nedělal žádný handicap. Takže jsem to vzal takhle. Ve chvíli, kdy jsem byl zdravotně v pořádku a cejtil se ve výborný kondici, bylo mi jasný, že se připravím, jak musím. Velkou pomoc jsem dostal od Mšena a pana Grepla, kterej‘ mi hodně pomoh‘ se zase vrátit zpátky. Byl jeden z mála lidí, co věřil, že to dokážu a budu zase vyhrávat.“

speedwayA-Z: „Podepsal jsi kontrakt s Krosnem a pravidelně jsi za ně startoval ve druhé polské lize. Jak jsi tam byl spokojený?“
Jan Jaroš: „Spokojenej‘… Závodil jsem za to, co jsem podepsal. Snažil jsem se dodržet smlouvu, ale myslím si, že kolik jsem vozil bodů a kolik jsem za to dostal zaplaceno, s tím jsem spokojenej‘ nebyl. Nicméně jsem dodržoval kontrakt, co jsem podepsal v zimě, kdy jsem si nemoh‘ vybírat. V Krosně se mi závodilo dobře, zvyknul jsem si i na lidi, o to víc mě zamrzel ten jejich finální postup. Dráha v Krosně byla dobrá, hlavně samozřejmě pro domácí, atmosféra taky a člověk poznal hodně novejch‘ lidí. Bylo to fajn, nová zkušenost, byl jsem spokojenej‘. Je přínosem, když máš v týmu i závodníky ze svý země. Znáte se blíž a prohodíte pár slov. Pak je atmosféra hned jinačí, ale mít Čechy v družstvu pro mě není rozhodující. Ale je to určitě příjemný, když den před závodem na hotelu pokecáš a trošku se odreaguješ. Hlavně zezačátku jsem tam jezdil s Adamem Vandírkem. Jsme velký kamarádi, rozumíme si a pak je to jiný. Nemůžu říct, že by celá sezóna byla špičková. Přišly závody, na který bych zapomenul, ale globálně jsem spokojenej‘. Byla to moje první sezóna v Polsku, nikdy předtím jsem ji nejezdil. Je to něco jinýho než v Anglii, ale jo, jo, jsem spokojenej‘. Přišlo i zranění, zlomená pata. A zrovna v blbým období a musel jsem vynechat extraligu ve Mšeně. Zvažoval jsem, že bych jel, ale jak říkám, jsem zastánce, když nejsi stoprocentně fit, nemůžeš předvýst stoprocentní výsledek. A zkoušet to jako ruskou ruletu není cesta, kudy bych se chtěl ubírat.“

speedwayA-Z: „Nicméně na sklonku roku jsi ohlásil svůj přestup na Ukrajinu. Není angažmá v novém klubu Kaskada Rovno trošku riskantní krok? Vždy polská média už dokonce spekulovala, že Ukrajinci do jejich ligy nenastoupí.“
Jan Jaroš: „Co se týče tohohle, jsem ve spojení s majitelem klubu. Risk, nerisk, co v dnešní době není risk?! Kdo neriskuje, nic nezíská. A jak říkal František Šastný, kdo se bojí, sere v síni. Takže jsem to podepsal i z tohoto důvodu. Přišlo mi to jako velice zajímavá nabídka poté, co mě vyšplouchli v Krosně. Byl jsem domluvenej‘ na určitejch‘ podmínkách a z nich sešlo. A tak jsme s manažerem začali hledat jiné kluby, nicméně jsem chtěl mít podepsáno do půlky prosince. Abych měl klid a moh‘ se soustředit na motorky. S tím jsem do toho šel. Buď jsou ty lidi schopný a dopadne to, nebo ne. Myslím si, že řeči o neúčasti jsou fámy. Ve finále nemáš nikde nic jistýho. Nemáš. A já z toho fakt nemám blbej‘ pocit. Nemá cenu sejčkovat, problémy budu řešit operativně, jestli nastanou. Čas prostě ukáže.“

speedwayA-Z: „Přestup jsi ohlásil také na české scéně. Na Silvestra ti vypršel pětiletý kontrakt s Prahou. A před pár dny jsi podepsal smlouvu se Mšenem, kde jsi už tři roky hostoval. Nelituješ svého rozhodnutí opustit dobře zabezpečený klub?“
Jan Jaroš: „Určitě nelituju. Myslím si, že jsem se rozhod‘ správně. Jak jsem už dříve uváděl, je pro mě důležitá atmosféra v klubu. A komunikace jezdec – klub. Na Markétě jsem to necejtil, a to bylo z jakejhkoliv důvodů. Nicméně není to tam takový uvolněný a rodinný. Mšeno drží pospolu a mně se tam závodí opravdu dobře. Teď jsem jejich kmenovej‘ závodník, na jak dlouho se domluvíme a dokud to oběma stranám bude vyhovovat. Kontrakt je zatím jen na tuhle sezónu. Opravdu jsem rád, že to se Mšenem dopadlo. Cejtím oporu v týmu i ve vedení. Spolupráci jezdec – klub, jezdec – činovníci a zase obráceně. Rozhodně nelituju!“

speedwayA-Z: „Mšeno prožilo nejlepší extraligovou sezónu své historie a na jejím konci cinkalo stříbrnými medailemi. Jak to hodnotíš a domníváš se, že letos můžete zajít ještě dále?“
Jan Jaroš: „Papírově si myslím, že máme opravdu silnej‘ tým. Pevně věřím, že se nám bude dařit a šance na titul budou. Co se týče mě, ten titul bych chtěl vyhrát. Uvidíme, jak se s tím jako mančaft popereme. Ale myslím, že máme opravdu reálný šance ho dosáhnout. Loni byla určitě velká spokojenost. Myslím, že jsme odvedli dobrou práci. Nejen závodníci, ale i manažer. Byla to celkově práce všech lidí v klubu a dali jsme všem najevo, že se se Mšenem musí stoprocentně počítat. Určitě nebudeme jednoduchej‘ soupeř ani letos, i když je to sport a může se stát cokoliv. Ale věřím tomu, že každej‘ z nás pro to v daný situaci udělá maximum. Perfektní nemáš v životě nikdy nic, úplně stoprocentní taky nikdy nic není, ale globálně jsem rád za všechno, co se loni dokázalo. A že Mšeno nejezdilo na ocase. A jak jsem řek‘, je to práce každýho, kdo zapadá do extraligovýho týmu. Prostě se to seběhlo, že to tak dopadlo. Jen věřím, že na to dokážeme navázat a udělat ten krok napřed. U mě nepracuje žádná rivalita, když jedu proti Pražákovi, že bych byl v transu a za každou cenu se ho snažil porazit. Když jsi na pásce, snažíš se vždycky urvat maximum. Ale v Praze to byl zajímavej‘ pocit stát na bedně a mít pod sebou domácí mužstvo. Před posledníma jízdama panovala obrovská nervozita ze strany pražskýho vedení. Moje jízda se opakovala čtyřikrát. Nemyslím si, že by to s Aďou bylo v regulích fair play, od toho je rozhodčí, aby to posoudil. Ale já to viděl trošku jinak.“

speedwayA-Z: „Nicméně je tady šampionát republiky jednotlivců. A tvé dvanácté místo. S ním asi nejsi spokojený, soudě dle faktu, že jsi na rozdíl od svého běžného zvyku nebyl ani po jednom závodě příliš sdílný k médiím…“
Jan Jaroš: „Co se týče prvního závodu na Markétě, někdy do jeho půlky to bylo rozjetý dobře. Figuroval jsem okolo třetího, čtvrtýho místa. Po tom zvratu s Martinem Vaculíkem jsem měl zdemolovanou ostrou motorku. Nedokázal jsem pak tu druhou naladit a přizpůsobit jako první. To byla velká škoda. Druhej‘ den se jelo v Pardubicích. A na to bych radši absolutně zapomněl. Vyloženě se mi to nevydařilo a od toho se odvíjel zbytek. Bylo to jednoznačně motorkou, možná se to ve mně pralo i psychicky. Přišla i trošku smůla, byly i defekty. Od začátku jsem si ale blbě nastavil motorku a úzkoprse se toho držel. Skákal jsem z motorky a motorku a to člověka rozhodí. Bylo to špatný, udělal jsem jeden bod a hodně ztratil na lidi před sebou. Do Liberce jedeš s tím, že budeš sbírat trojky a dvojky jak na běžícím páse. A když to není, na psychice ti to nepřidá. Liberec se mi taky nevyved‘. Jel jsem už na GM a přechod znamená jezdit úplně jiný převody. Neměl jsem to vyzkoušený a tápal, co se týče nastavení. Teprve jsem se to učil a prostě to nevyšlo. Letos bych se chtěl umístit podstatně líp.“

speedwayA-Z: „S pražskou Markétou jsi dobyl titul ve tříčlenných družstvech. Zpočátku měl vrch Liberec, pak zase vy. Avšak Liberec v závěru hodně kousal. Dostal ses někdy do fáze, že by ses o titul bál?“
Jan Jaroš: „Ani ne. Věřil jsem tomu, že jsme silný. A pokud to má dopadnout, že to dopadne. Když jsme jeli do Liberce, měli jsme už velkej‘ náskok a bylo to v pohodě. Ani v nejmenší chvilce jsem neuvažoval, že bychom ten titul nedali. Každej‘ je dobrej‘ a ve trojkách byly kolikrát i pěkný jízdy. Někdy to bylo i hodně vyostřené, když mě Martin Vaculík v Březolupech za cílem sundal. To jsou věci, co do sportu nepatří. Měl mi to říct do očí a ne zbaběle přijet zezadu a srazit mě. Nejsem z těch lidí, co by si tyhle věci nechali líbit. Trojkama jsem se snažil vyplnit volný chvíle. Než bych seděl doma na zadku, pojedu si radši někam zazávodit. Pojal jsem to, že titul není k zahození, takže to určitě bylo příjemný.“

speedwayA-Z: „V republikových šampionátech je tvé jméno pravidelně hodně vysoko, nicméně v reprezentaci jsi prozatím nenechal výraznější stopu. Loni ti nevyšel záměr s mistrovství světa na dlouhé dráze a nabídku Milana Špinky na mistrovství Evropy ve Lvově jsi odmítnul. Nechybí ti reprezentace?“
Jan Jaroš: „Tahle otázka je velice aktuální pro letošní rok. Chtěl bych letos jet mistrovství Evropy. Pevně věřím, že na jaře bude moje výkonnost natolik dobrá, že si to poslední volný místo vyjedu. Jet bych samozřejmě chtěl, otázka ale je dostat se tam. Určitě mi reprezentace chybí, chtěl bych víc zabrousit i tady do těch vod. Co se týče dlouhý, říkal jsem už loni, že je to disciplína, která mě zajímá už delší dobu, ale teď veškerý finanční prostředky soustředím do krátký. A od toho se to odvíjí. Ale v budoucnu bych se jí chtěl věnovat.“

speedwayA-Z: „Letos vzniká nový šampionát motokrosových motocyklů na ploché dráze. Jak se ti tato myšlenka zamlouvá? A neoslovuje tě? Vždy ještě předloni jsi vedle ploché dráhy také zvažoval paralelní účast v motokrosovém mistrovství republiky.“
Jan Jaroš: „Když jsem to slyšel poprvý, přemejšlel jsem o tom. K motokrosoý motorce mám blízko, ale letošní rok se chci maximálně soustředit na krátkou dráhu. Nevím, jak to skloubím a bude to vycházet časově. Práce, přejezdy na Ukrajinu, příprava… Nechám tomu otevřený dveře. Nebráním se tomu, ale je pro mě prioritní mít výsledky na plochý dráze než blbnout v nový disciplíně. Motokros určitě pro mě není uzavřenou kapitolou, pár závodů se na krosce svezu. To samý s klukama na silnici. Dáme kousky po zadním a jízdy na nádrži (smích). S kamarádem Tondou jsme si pořídili skútry. Závodíme a hecujeme se a zkoušeli jsme, kdo dojede co nejdál po zadním. A někdy to v provozu bylo kuriózní, když jsi jel hodně daleko a auta za tebou byly vystresovaný, co je to za magory (smích). Jak říkám, jsem pro každou srandu. A osedlat si každou motorku a vyzkoušet všechno. A je to motard, skútr, silniční motorka, čtyřkolka… Každá motorka mi něco dá.“

speedwayA-Z: „Dnešní den jsi strávil ve své čelákovické dílně. Jsi tedy v plné přípravě na novou sezónu. S jakými ambicemi do ní vstoupíš?“
Jan Jaroš: „Přípravy jsou určitě v plným proudu, počínaje stavěním novejch motorek a konče fyzičkou. Repasoval jsem auto a připravil ho na ukrajinský cesty. Snažím se připravit i co se týče psychiky a rodinnýho a týmovýho zázemí. Věřím, že letos budu připravenej‘, jak jsem ještě nebyl. Dal jsem do toho hodně a podle toho budu očekávat adekvátní výsledky.“

Jan Jaroš děkuje:
„Poděkuju určitě svý manželce Zdenče. Potom rodině. Panu Greplovi. Rozruchovi za jeho neustálé povídání, abych neusnul za volantem. A všem lidem, kteří se nějakým způsobem zasloužili, abych vůbec mohl natočit motorku a postavit se na start.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Antonín Škach, Jan Neruda a archív Jana Jaroše