Slaný – 8. května
Ze závodů stopětadvacítek oku diváka ladí spíše malé ovály, nicméně pro řadu samotných závodníků jsou lákavější klasické dráhy. A své lepší motory si nechávají právě na ně. Přesně to samé učinil v sobotu Bruno Belan při třetím pokračování pohárového PRO-TEC Speedway Mini Cupu ve Slaném. Jenže jeho Shupa nejenže nezavrčí ani dnes v Plzni, ani možná až do konce června.

 

„Klasická dráha je mazec a to mě baví,“ přibližuje Bruno Belan svůj názor. „Proto jsem jel ve Slaným na starým rámu a ne jen na něm, ale i se starým klubovým motorem, jelikož jsem si svou motorku šetřil na Plzeň. Ve třetí rozjížďce mi upadl výfuk, tak jsem jel tři kola bez něho.“

Základní část ukončil se ziskem devíti bodů. „Už jsem si myslel, že se už na bednu nedostanu,“ svěřuje se, že již byl smířený s finále B. „A pak přišli s tím, že mám rozjezd do áčka s Lukášem Vinterem. Měl svůj den a jel tvrdě. A i já bojoval, co to šlo. Ani jeden to nechtěl vzdát, bedna je bedna. Vjeli jsme spolu bok po boku a už v první zatáčce jsme se přetlačovali. A v druhé jsem to už neustál.“

Z nemocnice se Bruno Belan vracel se závodnickou neschopenkou na půldruhého měsíce, což jej bude stát dost závodů. „Mám rozlomený kloub u malíčku,“ povzdechne si slánský závodník. „Proto mi malíček vypadl z jamky a tak je doba léčení opravdu šest neděl. Pokud bude možnost začít dřív, určitě budu rád jezdit. Moc mě to mrzí, že přijdu o závody.“

Nezbývá než za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z popřát Bruno Belanovi co nejrychlejší rekonvalescenci.

Foto: laskavostí Bruno Belana a Karel Herman