AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 23. dubna
Nevídané drama se odehrávalo v sobotu odpoledne během úvodního dílu juniorského šampionátu republiky. Zdeněk Simota prohrál až v poslední rozjížďce s Lubošem Tomíčkem. Toho však připravil o body Tomáš Suchánek, jenž naopak podlehl Zdeňku Simotovi. A tak se všichni tři sešli na startu dodatkové jízdy o vítězství. A v něm už Tomáš Suchánek nezaváhal a kromě zlatého věnce vybojoval také přímé nasazení do semifinále mistrovství světa. Druhý byl Zdeněk Simota a třetí Luboš Tomíček. Ti získali místa ve světových kvalifikačních kolech stejně jako čtvrtý Patrik Linhart a na divokou kartu nominovaný Jan Jaroš, který mítink po pádu nedokončil.

Vítězem kvalifikace na jeden zátah
Z dvanáctky přihlášených závodníků do dopolední kvalifikace vypadl pouze březolupský Vladislav Troják. Ten se v zimě podrobil operaci slepého střeva a stále není fit. Navíc jej nyní ještě ke všemu sklátily horečky.

Dle všech předpokladů se kvalifikačním rozjížďkám vesměs nuda vyhýbala. Nejprve se v první z nich razantně prvou zatáčkou prosadil do čela Pavel Fuksa. Jenže v oblouku u depa ve druhém kole upadl debutující Slovák Martin Vaculík. Místo postupu do druhého patra tak byl vyloučen a musel do opravy. Do ní se z opakované jízdy dostal také Michael Gregor, jehož během úvodního okruhu překonal Jakub Fabian. Ani tentokrát nic neotřáslo vedoucí příčkou Pavla Fuksy.

Rozjížďku s číslem dvě ovládl Matyáš Hlaváček. Na postup se soustředil také Adam Vandírek. Za této situace dojel ex stopětadvacítkář Petr Babička třetí. Na startu opravy se však neobjevil, takže pozůstalí Martin Vaculík a Michael Gregor si jen svým umístěním určili čísla dalších rozjížděk.

Ve čtvrté jízdě se povedl husarský kousek Martinu Gavendovi. V sedle černého motocyklu po Zdeňku Tesařovi ovládl situaci a stal se na jeden zátah vítězem kvalifikace. Adam Vandírek po nezdařeném startu předjel nejprve Jana Markvarta a poté i Pavla Fuksu, ale na stíhání Březolupáka už bylo pozdě. O druhé z čtveřice volných míst si vzápětí řekl Matyáš Hlaváček.

Mítink gradoval dvojicí jízd, jejichž vítězové zabrali poslední dvě postupové příčky, zatímco druzí se dělili o náhradníky. Pořádnou dávku smůly si vybral Adam Vandírek. Po vylétnutí pásky se ujal vedení. Zezadu jej však stahoval Martin Vaculík. Mladý Slovák se ve druhé zatáčce třetího kola dostal do čela. Současně s tím se však motocykl Adama Vandírka zastavil. „Začalo to prskat a přestalo to jet,“ vysvětlil později v depu posmutnělý závodník.

O tom, jak se vyplatí bojovat o každé místečko, se přesvědčil Jan Markvart. Ten ve druhém kole předjel Patrika Doubka a po vyřazení Adama Vandírka se tak stal hned
náhradníkem hlavního závodu. Dravost pak ozdobila také Matěje Kůse. V poslední jízdě sice odstartoval až jako třetí, ale hned se jal zdánlivě beznadějnou situaci vylepšovat. Ve výjezdu z prvního oblouku objel Jakuba Fabiana. A pak už byl na řadě vedoucí Pavel Fuksa. Na stejném místě a stejným způsobem jako prve svého klubového kolegu předjel o kolo později také Pardubáka.

Jediný neporažený
Zdeněk Simota se po nevydařené středeční národní kvalifikaci v Pardubicích zdravě naštval. A usmyslel si, že první klání juniorského šampionátu ve Slaném vyhraje. Silné odhodlání na něm bylo znát hned při jeho prvním účinkování. Jenže podobně motivovaných střelců bylo ve slánských boxech víc. Kupříkladu Filip Šitera, jenž se díky svému rychlému startu v rozjížďce s číslem tři stal první výraznou překážkou na Plzeňákově cestě za naplněním své velké ambice.

Nicméně Zdeněk Simota neztrácel čas. Už ve výjezdu na svého nového klubového kolegu rázně udeřil. Jenže se dočkal neméně pádné odpovědi a zavření na mantinel. Do druhé zatáčky však Zdeněk Simota složil motocykl podél vnitřní čáry. Dostal se na úroveň stále ještě vedoucího Filipa Šitery. Bok po boku vjeli do druhého kola, ale v nájezdu do zatáčky byl Zdeněk Simota dříve. Filip Šitera zkusil ještě kontrovat, leč jeho pokořitel si počínal mistrovsky a nepustil vedení už ani na okamžik.

Mnohem důležitější pro realizaci předsevzetí Zdeňka Simoty byla pátá jízda. V ní jej totiž čekal tvrdý oříšek v osobě Tomáše Suchánka. Pardubický závodník v prvé sérii opět vyučoval rychlé starty. Už v nájezdu do prvého oblouku vedl o dobrých deset metrů a během zbývajících čtyř kol naměřil druhému Hynku Štichauerovi téměř celou rovinu. A také tentokrát se po vylétnutí pásky dostal do čela. Ovšem ve výjezdu z úvodní zatáčky se zezadu přihnal modročervený blesk. A v mžiku vedl Zdeněk Simota.

V rozjížďce s číslem deset se však Tomáš Suchánek proměnil ve spojence svého pokořitele. Porazil totiž Luboše Tomíčka, který do té doby nepoznal hořkost porážky. V úplně první jízdě dne mu stačila délka protilehlé rovinky, aby v úvodním kole dokázal oplatit
Antonínu Gallianimu předjetí. Při svém druhém startu sice odjížděl jako druhý za Matyášem Hlaváčkem, aby jej pak promyšlený útok spodkem druhé zatáčky poslal do čela.

Na Tomáše Suchánka však něco podobného neplatilo. V oné desáté jízdě triumfoval stylem start – cíl. Smělý útok Luboše Tomíčka vnějškem prvého oblouku zmařil Jan Jaroš, který útočníka zavřel na prkna. Druhou příčku stejně neuhájil, nebo jej Luboš Tomíček objel hned v následující zatáčce.

Ztráta jednoho Tomíčkova bodu byla pro Zdeňka Simotu velikánskou pomocí. Ovšem hned v další jízdě si musel pomoci sám. Po vylétnutí pásky jej totiž vyškolili Věroslav Kollert a Matyáš Hlaváček. V prvé zatáčce si prohodili pořadí, ale to už Plzeňák nastupoval k útoku. Z druhého oblouku však vyjel jako první opět Věroslav Kollert, nicméně Zdeněk Simota už číhal za jeho výfukem. V následující zatáčce šel tvrdě a nezadržitelně do vedení, které mu jako jedinému jezdci garantovalo maximální bodový zisk po třech sériích.

Koncert zkušeného tria
Jednobodová převaha nad Lubošem Tomíčkem a Tomášem Suchánkem byla pro Zdeňka Simotu nesmírně důležitá. Přesto však neměl ani zdaleka vyhráno. A to tím spíše, když Luboš Tomíček hladce triumfoval v rozjížďce s číslem čtrnáct a vzápětí Martin Málek vedl Tomáše
Suchánka jen do první zatáčky.

Navíc na Plzeňáka čekal v šestnácté jízdě soupeř jako hrom. Jan Jaroš, jemuž předcházející ztráta dvou bodů nikterak neubrala na motivaci. Start ovšem vyšel lépe Zdeňku Simotovi. Jan Jaroš zůstal druhý, nicméně se dral dopředu. Ve druhé zatáčce svého soka tvrdě naremploval. Přitom mu shodil oba řetězy a vzápětí nestačil objet zadní kolo náhle zpomaleného vedoucího jezdce. A už si to šinul v piruetách k mantinelu.

Karlu Voborníkovi v roli sudího nezbylo než rozsvítit červená světla a Jana Jaroše diskvalifikovat. Zatímco se závodníci řadili na rošt opakované jízdy, v boxu Zdeňka Simoty se stále usilovně pracovalo na zprovoznění pocuchaného motocyklu. Už to vypadalo, že prošvihne limit. Když však spíkr Miloslav Čmejla tuto myšlenku s obavou v hlase vyslovil nahlas, ozvalo se z depa zoufalé: „Ne!“

Výkřik pocházel z hrdla otce Zdeňka Simoty, který už svého syna doslova v hodině dvanácté roztlačoval dolů depem. Smyk v otevřených vratech plzeňský závodník naštěstí
ustál, takže se o pár sekund později mohl už hřát na vedoucí příčce. Ale ta mu ještě nebyla dopřána. Ve třetím kole upadl v zatáčce u depa Martin Vaculík. A za ním jedoucí Martin Gavenda složil svůj motocykl gentlemansky také. A tak až teprve třetí start přinesl Zdeňku Simotovi kýžené čtvrté vítězství.

V té chvíli však nikdo nemohl tušit, že Zdeněk Simota vidí šachovnicovou vlajku jako první naposledy. V osmnácté jízdě jej rozpis svedl dohromady s Lubošem Tomíčkem. Do první zatáčky vjížděl jako první Plzeňák. Pražan zkusil v první zatáčce útok vnějším obloukem, leč nebyl úspěšný.

I když ve svých nájezdech nepolevil, přece jen se zdálo být rozhodnuto. Pak však přišlo třetí kolo. Na protilehlé rovince najel Luboš Tomíček doleva a ve vnitřní stopě se udržel i v nájezdu do zatáčky. Zdeněk Simota se jen lehce ohlédl. Jeho nepatrné zpomalení bylo právě to, co Luboš Tomíček potřeboval. Nechal Plzeňáka po své pravici a z výjezdu už jel v čele.

Zdeněk Simota už nestačil svou chybičku napravit. A všem diváků bylo jasné, že je
před cestou domů čeká ještě rozjezd. Když pak Tomáš Suchánek suverénně triumfoval v rozjížďce s číslem dvacet, rozšířil počet jeho účastníků. Přitom ještě o pár minut dříve zřejmě ani netušil, že se mu podobná šance naskytne. Teď jí však dokonale chytnul za pačesy.

Ono ani tak nešlo o zlatý věnec. Slánský závod byl nominačním kritériem pro juniorské mistrovství světa a pro vítěze byla přichystána mnohem lákavější cena. Přímé nasazení do semifinále v Tarnowě. To se celé trojce rovnající se na startovním roštu dodatkové jízdy určitě honilo hlavou. Vše však zvládl nejlépe Tomáš Suchánek. Na jeho tradiční zbraň v podobě raketového startu nenašli jeho konkurenti pádnou odpověď. Luboš Tomíček sice zaútočil zvnějšku první zatáčky, ale nakonec zůstal stejně třetí.

Pomoc domnělého Simoty
Start v mistrovství světa měli automaticky zaručen pouze první tři. Zbývající závodníci měli jedinou šanci. Zajet co nejlépe a přesvědčit přítomné členy VV SPD, že právě oni jsou tou nejlepší zárukou důstojného výsledku na světové úrovni.

Velikánským kandidátem reprezentace byl samozřejmě Jan Jaroš. Ten přijel do Čech už počátkem týdne potlučený po kolizi s týmovým parákem Oliverem Allenem. Vynechal středeční národní kvalifikaci, ale ve Slaném se nakonec objevil navzdory bolestem. Jeho přítelkyně jeho zdravotní stav komentovala, že díky otoku teď konečně ví, co je to mít zadek jako ženská.

Navzdory situaci se však pro Jana Jaroše začal závod vyvíjet nadějně. Rozjížďku s číslem čtyři vyhrál stylem start – cíl. Přitom stačil ještě odrazit útok Martina Málka. Březolupský junior, který letos vedle maturitních zkoušek stihnul zatím jen dva tréninky, jeden z nich ještě se zadřeným motorem, se Pražana pokusil objet ve druhém oblouku. Ten však byl ve střehu a neopustil vedoucí příčku ani na okamžik. Tři body pak připisoval také v sedmé jízdě, kdy si počínal neméně suverénně.

Jenže pak mu v desáté jízdě uletěl Tomáš Suchánek a za svými zády neudržel ani Luboše Tomíčka. To však nebylo ničím v porovnání s výsledkem souboje se Zdeňkem
Simotou, který pro Jana Jaroše skončil již popsaným pádem. Pražský smolař se přitom znovu praštil přes bolavá místa a raději ze závodu odstoupil.

Předčasný konec Jana Jaroše však v žádném případě nepomohl řešit otázku definitivní podoby juniorské reprezentace. I nadále zůstával žhavým kandidátem na jednu ze dvou divokých karet udělovaných VV SPD. Ve hře tak zbývalo ještě jedno jméno. By i o něm rozhodovali členové řídícího orgánu zpoza zeleného stolu, přesvědčivý výsledek na dráze by mohl být pádným přesvědčovacím argumentem.

Jenže s výjimkou tria vládnoucímu celému závodu konzistentní nadprůměrné výsledky všechny ostatní míjely. Antonín Galliani i Hynek Štichauer dokázali vyhrát rozjížďku, ale nevyhnuli se ani nule. Matyáše Hlaváčka bylo hodně vidět, ale po roční pauze mu přece jen ještě chyběla potřebná rutina. A Martina Málka zaměstnávala v těchto dnech především maturita.

Filip Šitera začal báječným soubojem se Zdeňkem Simotou. V sedmé jízdě mu však druhé místo za Lubošem Tomíčkem sebral v první zatáčce Antonín Galliani. To podnítilo Miloslava Vernera k cestě z ochozů do depa, aby svému vnukovi vyčinil. Intervence bývalého šéfa české ploché dráhy se zřejmě neminula účinkem. Filip Šitera v prvém oblouku rozjížďky s číslem jedenáct přeskočil naráz Martina Málka i Patrika Linharta a držel je v šachu až do cíle. Pak se však musel sklonit před Lubošem Tomíčkem a nakonec mu body sebral nejen Tomáš Suchánek, ale také Matyáš Hlaváček.

Ve hře o reprezentační vestu se dlouho držel také Věroslav Kollert. Pomohlo mu především vítězství v rozjížďce s číslem osm, které dobyl na útočícím Martinu Málkovi navzdory defektu pneumatiky. Vzápětí dodal druhé místo za Zdeňkem Simotou, jenže pak dojel až třetí za Lubošem Tomíčkem a Filipem Šiterou. A záhy se mu zjevil konkurent v podobě Patrika Linharta.

Na něho by po dvou sériích jen málokdo vsadil víc než zlámanou grešli. V tréninku se mu zadřel motor a v sedle druhého motocyklu proměnil své úvodní dvě vystoupení
v hubeňoučký zisk dvou bodů. Impuls ke změně dodala devátá jízda. Celá čtyři kola proháněl vedoucího Filipa Šiteru. V třinácté jízdě pak velkým obloukem v zatáčce po startu objel Hynka Štichauera a připisoval první vítězství.

Vzhledem k vývoji závodu se tak dostal do přímého boje o čtvrtou příčku. Ohrozit jej mohl jedině Věroslav Kollert, s nímž se měl utkat v sedmnácté jízdě. Matematika byla jednoduchá. Kdo z nich vyhraje, skončí čtvrtý. Ve prospěch této hypotézy svědčili také snadnější soupeři. Zatímco Věroslav Kollert s Patrikem Linhartem narazili na Matěje Kůse a Jan Markvarta zaskakujícího za Jana Jaroše, Hynek Štichauer a Martin Málek by museli porazit Luboše Tomíčka a Zdeňka Simotu a Filip Šitera by musel vyhrát nad Tomášem Suchánkem.

Zázraky se však v sobotu ve Slaném neděly. A o čtvrtém místě vskutku rozhodla sedmnáctá jízda. Patrik Linhart v ní nezaváhal a už po vylétnutí pásky si před Věroslavem Kollertem upaloval pro tři body. Ty mu nakonec pomohly ke čtvrtému místu a potažmo i divoké kartě od VV SPD. „Myslel jsem, že s náma jede Simoák,“ divil se Patrik Linhart po svém druhém triumfu. „A tak jsem uháněl jako blázen. Teprve v depu jsem zjistil, že on tam nebyl.“

Hlasy z depa
„Dobrý,“ liboval si svým typickým slůvkem vítězný Tomáš Suchánek. „Až na tu jízdu se Simoákem. Bylo to po úpravě a trojka byla tvrdá. Navíc samá louže, takže jsem to mydlil a mydlil. Dráha byla tvrdá, ale lepší než loni. Vše ale dopadlo, jak jsem předpokládal a říkal. Povedlo se to a já mám místo opět v semifinále. Kvalifikace neberu (smích)!“ Na závodnickém obzoru Tomáše Suchánka je debut v britské Premier League. „Už se těším,“ netajil se pardubický junior. „Ale netěším se na tu honičku. Dneska jsem si psal termíny a Premier League se kreje s naším juniorákem. Radši budu v Anglii, domácí tituly už mám. Ty dva mi stačí.“ A co druhé kolo extraligy ve Svítkově? „Do Pardubic přijedu,“ odpověděl Tomáš Suchánek. „V Praze se nám to nepovedlo, tak snad doma vyhrajeme.“

„Po Pardubicích jsem byl hodně nasranej,“ prozradil zdroj své motivace Zdeněk Simota. „A tak jsem tady chtěl vyhrát. Buď první nebo nic. Nakonec jsem byl druhej. Aspoň to.“ Rozhodnutí o tom padlo svým způsobem v rozjížďce s číslem osmnáct, kdy do té doby
suverénního Plzeňáka o bod připravil Luboš Tomíček. „Hlídal jsem si ho,“ vzpomínal na rozhodující momenty Zdeněk Simota. „Jak jsem se ale otočil, zpomalil jsem a on mě podjel. Moje chyba.“ Jakou lokalitu by si Zdeněk Simota přál pro své vystoupení ve světovém šampionátu? „Anglie je trochu z ruky,“ komentoval téma své nominace. „Tak spíš u nás. V Pardubicích se mi daří.“ Britské ostrovy však figurují v jeho nejbližších plánech. „Zítra tam jedu autem,“ svěřil se plzeňský junior. „Vrátím se na extraligu v Pardubicích. Když to bude možné, chtěl bych taky odjet všechny junioráky. Větřím šanci na titul, loni mi utekl o bod. Družstva nepojedu, ale jednotlivce jo.“

„Start v rozjezdu jsem měl dobrej,“ popisoval klíčové okamžiky závodu Luboš Tomíček. „Natáhlo mě to ale k prknům a už šla jenom lajna. Jízda se Zdeňkem Simotou byla dobrá, motor od táty jede.“ Takže spokojenost s třetím místem při bodové rovnosti s vítězem? „Spokojenost je,“ připustil pražský junior. „Ale hlavně a zítra doma vyhrajeme s Hullem. Britský lize jsem propadnul. Je tam hodně kontaktů a to mi pomáhá. Získáš zkušenosti.“ Kdy
však Luboše Tomíčka uvidíme opět v Čechách, není jasné. „Závody v Čechách, to je otázka,“ řekl. „To se ještě neví. V Plzni určitě. Teď spíš přemejšlím, kde dostanu místo v mistrovství světa. Chtěl bych malou dráhu.“

„Nic moc, bylo to těžký, ale zazávodil jsem si,“ hodnotil sobotu Patrik Linhart. „Byl jsem čtvrtej, ale doma jsem chtěl bejt lepší. O tréninku jsem zadřel, ale druhej motor jel super. Na Jawě se musím ještě naučit startovat. To se musí odstranit.“ By skončil čtvrtý, bezprostředně po závodech neměl ještě jistou nominaci do mistrovství světa. „Mám smíšený pocity, jsem ze svýho výsledku zklamanej,“ nezastíral slánský junior. „Doufám, že mě vyberou. Loni jsem žádnou ostudu neudělal, ale teď je to na nich.“

„Z tý Prahy se musím nějak dostat,“ komentoval svůj výkon Filip Šitera. „Chvilku mi bude po tom pádu asi trvat, než zas do těch soubojů půjdu jako dřív.“

„Tady se mi nelíbí nikdy,“ netajil se Věroslav Kollert svým obligátním názorem na slánský ovál. „Ale vyhrál jsem rozjížďku na děravým kole. Prošoupala se tam ďoura jako
dlaň. Závod mi vyšel, takže dobrý.“

„Zase jsem se bouchnul na to samý místo,“ posteskl si Jan Jaroš, když už před závěrečnou sérií chodil po depu převlečený do normálního oblečení. „Do poslední chvíle jsem si myslel, že to chytím, ale nešlo z toho vystoupit. To je tak, když to nedoléčíš. Od první jízdy jsem se nemohl postavit do háku. Co můžu dělat?! Chtěl jsem nominaci.“ Po týdnu v Čechách se pražský jezdec přesunoval zase zpátky do Anglie. „Ve středu bych tam měl závodit,“ řekl. „Ale uvidím, jak se to rozleží.“

Martin Málek seděl ve Slaném na plochodrážním stroji letos potřetí. Velkou část volného času mu zabere maturita. „Nejhorší bylo čekat, co si vytáhnu,“ líčil magazínu speedwayA-Z okolnosti své praktické maturitní zkoušky z fyziky. „Nakonec jsem měl určit Yongův model pružnosti v tahu z průhybu. Prvních deset minut jsem jen přemýšlel, co dělat, ale pak jsem věšel závaží na ocelovou tyčinku. Teď v úterý píšu matiku.“

Matyáš Hlaváček absolvoval první kompletní závod téměř po roční pauze zaviněné zraněním a rekonvalescencí. I když rázně pronikl z kvalifikace do hlavního závodu a udržel se v průběžné dvanáctce, nebyl spokojen. „Pro diváka to možná bylo dobrý, ale pro mě na hovno,“ nešetřil sebekritikou. „A přitom start co start jsem tam byl. Mrzí mě to, chtěl jsem víc. Už se těším na ligu do Prahy. Chci, aby Pardubice měly radost, že za ně dělám body. Udělám vše, abych jim pomohl. Furt bych jen jezdil a jezdil a doufám, že to bude lepší. Ten rok pauzy je tam znát.“

Kvalifikace – celkové pořadí:
1. Martin Gavenda, Březolupy
2. Matyáš Hlaváček, Mšeno
3. Martin Vaculík, Žarnovica (SK)
4. Matěj Kůs, Markéta Praha
5. Jan Markvart, Plzeň
6. Pavel Fuksa, Pardubice
7. Patrik Doubek, Markéta Praha
8. Jakub Fabian, Markéta Praha
9. Michael Gregor, Markéta Praha
10. Adam Vandírek, Markéta Praha
11. Petr Babička, Slaný

Kvalifikace – jednotlivé jízdy:
1 – Pavel Fuksa, Jakub Fabian, Michael Gregor, Martin Vaculík X
2 – Matyáš Hlaváček, Adam Vandírek, Petr Babička
3 – Martin Vaculík, Michael Gregor, Petr Babička NS
4 – Martin Gavenda, Adam Vandírek, Pavel Fuksa, Jan Markvart
5 – Matyáš Hlaváček, Jakub Fabian, Patrik Doubek, Matěj Kůs E
6 – Martin Vaculík, Jan Markvart, Patrik Doubek, Adam Vandírek E
7 – Matěj Kůs, Pavel Fuksa, Jakub Fabian, Michael Gregor

Hlavní závod:

1. Tomáš Suchánek, Pardubice	3 2 3 3 3	14+3
2. Zdeněk Simota, Plzeň	3 3 3 3 2	14+2
3. Luboš Tomíček, Olymp Praha	3 3 2 3 3	14+1
4. Patrik Linhart, Slaný	1 1 2 3 3	10
5. Filip Šitera, Plzeň	2 1 3 2 1	9
6. Věroslav Kollert, Mšeno	1 3 2 1 2	9
7. Antonín Galliani, Markéta Praha	2 2 0 1 3	8
8. Martin Málek, Březolupy	2 2 1 2 1	8
9. Jan Jaroš, Olymp Praha	3 3 1 X –	7
10. Hynek Štichauer, Pardubice	2 0 3 2 0	7
11. Matyáš Hlaváček, Mšeno	1 2 1 1 2	7
12. Michal Matula, Markéta Praha	1 1 0 F 2	4
13. Martin Gavenda, Březolupy	0 F 1 2 0	3
14. Zdeněk Šuranský, Mšeno	0 0 2 0 0	2
15. Matěj Kůs, Markéta Praha	E 1 E 0 1	2
16. Martin Vaculík, Žarnovica (SK)	0 0 0 X 1	1
17. Jan Markvart, Plzeň (res)	0	0
18. Pavel Fuksa, Pardubice		DNR

Průběžné pořadí šampionátu:

1. Tomáš Suchánek, Pardubice	14
2. Zdeněk Simota, Plzeň	14
3. Luboš Tomíček, Olymp Praha	14
4. Patrik Linhart, Slaný	10
5. Filip Šitera, Plzeň	9
6. Věroslav Kollert, Mšeno	9
7. Antonín Galliani, Markéta Praha	8
8. Martin Málek, Březolupy	8
9. Jan Jaroš, Olymp Praha	7
10. Hynek Štichauer, Pardubice	7
11. Matyáš Hlaváček, Mšeno	7
12. Michal Matula, Markéta Praha	4
13. Martin Gavenda, Březolupy	3
14. Zdeněk Šuranský, Mšeno	2
15. Matěj Kůs, Markéta Praha	2
16. Martin Vaculík, Žarnovica (SK)	1
17. Jan Markvart, Plzeň	0
18. Pavel Fuksa, Pardubice	DNR
NC Patrik Doubek, Markéta Praha	NQ
NC Jakub Fabian, Markéta Praha	NQ
NC Michael Gregor, Markéta Praha	NQ
NC Adam Vandírek, Markéta Praha	NQ
NC Petr Babička, Slaný	NQ

Foto: Pavel Fišer