Praha – 24. dubna
Oproti zvyklostem dvou předcházejících sezón odpadla ze závodů české juniorky finálová jízda, nicméně rozjížďka s číslem dvacet prvního závodu na pražské Markétě ji de facto zastoupila. Do té doby totiž nepoznali hořkost porážky Filip Hájek a Patrik Mikel, který měl ovšem namále v patnácté jízdě, kde Petra Chlupáče překonal až v poslední zatáčce. Na závěr však nezaváhal a skvělým startem se ujal vedení. Jenže Filip Hájek se pustil do křížku s Jánem Mihálikem, jenž v první zatáčce skončil na zemi. K repete přijela celá čtveřice a příležitosti se chopil Filip Hájek. Sotva páska letěla k večerní pražské obloze, vypálil sice dopředu Patrik Mikel, avšak pražský závodník se hnal nezadržitelně dopředu vnějškem první zatáčky, aby posléze projel pod šachovnicovou vlajkou v rukou Stanislava Klenovce jako vítěz. Třetí skončil Jan Kvěch, který body ztratil jen s oběma závodníky, které měl na pódiu po své pravici.
Papíroví favorité se ujímají vlády
Jak rychle kvalifikace do šampionátu po šesti letech přišla, tak skončila. Po dodatečné omluvě Pavla Čermáka z hlavního závodu se pětici závodníků v sedlech dvěstěpadesátek nabízela rovnou čtyři místa. Zatímco Sebastian Kössler mířil k triumfu stylem start – cíl, Milan Dobiáš zůstal stát.
Milan Dobiáš popisuje příčinu svého odstoupení z kvalifikace:
„Motor přestal jet. Začal se cukat, odjel tři čtvrtě kola a hotovo!“
Prohlídka v depu ani nemusela být obšírná, aby bylo jasné, že chabařovický závodník nemůže pokračovat. „Sezóna začala blbě,“ říkal jeho dědeček Milan Linek. „Druhej‘ závod a třetí motor! V Pardubicích jsme zadřeli stopětadvacítku, dneska v první jízdě dvěstěpadesátku, piliny byly až v karburátoru!“
Protože ve čtyřech jezdcích už nebylo o co bojovat, kvalifikace skončila. Během okamžiku začal hlavní závod, kde se Patrik Mikel a Filip Hájek ujali svých rolí favorita. Nikdo jiný neměl po dvou sériích čisté skóre. Moravan v pardubické vestě vstoupil do závodu v rozjížďce s číslem dvě, v níž malinko přistřihl křídla ambicí Jakuba Valkoviče.
Ob jízdu později sice nejlépe odstartoval David Pacalaj, nicméně Filip Hájek se okolo něj mihnul zvnějšku první zatáčky jako blesk. Jan Kvěch sice triumfoval v rozjížďce s číslem pět ve stylu start – cíl před zraky Richarda Geyera, ovšem na startu páté jízdy byl rychlejší Patrik Mikel.
Přestávka od pádu při slovenském šampionátu byla znát a musíme vzít do úvahy, že Patrik Mikel ještě cítil bolesti ve zraněné ruce. Přesto však urputně odrážel všechny nájezdy, jimiž jej Jan Kvěch častoval. A to včetně toho závěrečného.
„Už jsem myslel, že mě dostane,“ komentoval Patrik Mikel poslední zatáčku, v níž se Jan Kvěch po vnitřku užuž sunul pro vítězství. Za daných okolností to byl však pardubický závodník, kdo se dopracoval k mezisoučtu šest. Vzápětí mu však v tomto ohledu zdatně sekundoval Filip Hájek, který s přehledem triumfoval v rozjížďce s číslem šest.
Na záda obou neporažených borců dýchala rovnou celá čtveřice pětibodových. Jako první se na tuto hranici dostal pochopitelně Jan Kvěch. A po něm Petr Chlupáč, jenž na úvod odvedl Jána Mihálika, ale poté si nechal ujet Filipa Hájka. Třetím byl Ján Mihálik, který se v sedmé jízdě dočkal triumfu na úkor Davida Pacalaje. A konečně řadu uzavřel Jakub Valkovič. V rozjížďce s číslem osm se příliš nevšímal souboje Jarno de Vriese a Richarda Geyera v první zatáčce a současně s letem pásky pádil pro tři body.
Sedmnáctá a dvacátá rozhodují
Jak třetí, tak i čtvrtá série jakoby schválně posouvaly konečné řešení obsazení stupňů vítězů až na svou nejmladší sestřičku. Ani jeden z neporažené dvojice nedopustil ztrátu bodu. Patrik Mikel napodruhé vyhrál rozjížďku s číslem deset. Muselo se opakovat kvůli pádu Sindy Weber. Německá dlouhovláska už ve třetí jízdě vrazila do bariéry a musela zastavit s bolestí v noze. Nyní vyšla z celého extempore nezraněna, avšak z dalšího průběhu závodu raději odstoupila.
Filip Hájek zase opanoval jedenáctou jízdu, čímž nepřímo promluvil i do boje o další pořadí, protože odvedl Jakuba Valkoviče. Jan Kvěch zase prve v rozjížďce s číslem devět neměl sebemenší problém přeskočit v první zatáčce Jána Mihálika. Jenže hned na začátku čtvrté pětiny jej očekával Filip Hájek. A ten dokonale odstartoval a ujal se vedení.
Jan Kvěch se znovu stylizoval do role nájezdníka. Předvedl několik slibných manévrů a ve třetím kole se dokonce spodní stranou druhé zatáčky opravdu dostal do vedení. Ale chyba hned v následujícím oblouku naděje Jana Kvěcha spálila na uhel.
V patnácté jízdě napsal Patrik Mikel obdobný příběh s Petrem Chlupáčem, jenž předtím opanoval dvanáctou jízdu. Tu odstartoval Sebastian Kössler, jenž se po vylétnutí pásky převrátil a další zbytek závodu vzdal. Milan Dobiáš mohl hovořit o štěstí, že na Markétu přijel také Martin Málek, který měl s sebou záložní čtvrtlitrový motor. Jediná oběť kvalifikace se tak mohla z pozice náhradníka přece jen zapojit do hlavního podniku a devatenáctou jízdu dokonce vyhrát.
Ale zpátky na konec předposlední série. Stále vedli neporažení Patrik Mikel a Filip Hájek, přičemž jejich nejbližšími pronásledovateli se ztrátou dvou bodů byli Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Jakub Valkovič. Ten svou druhou prohru napravil v rozjížďce s číslem čtrnáct, kde druhou příčku nechal Jánu Mihálikovi. Ten před vrcholem dnešního klání pracoval s devítkou i svého skóre stejně jako David Pacalaj, který v šestnácté jízdě odstartoval na Richarda Geyera.
Zápletka pro poslední kvartet jízd byla tedy nastavena více než slibně. Hned v rozjížďce s číslem sedmnáct si o druhé pódium během čtyř dnů rázně řekl Jan Kvěch. Odstartoval jako plochodrážní pánbůh a nechal Davida Pacalaje, Petra Chlupáče a Jakuba Valkoviče zpytovat svá svědomí, proč dnes na pódium nepůjdou.
Tato skutečnost byla nad slunce jasná. Jan Kvěch totiž skončil závod s třinácti body a více než ona trojice měli logicky i oba neporažení. Ti se spolu utkali až na samotný závěr, kdy se jim o společnost postarali Richard Geyer, jehož evidentně stále trápila noha po pádu při pardubickém přeboru, a Ján Mihálik.
Ján Mihálik líčí rozjížďku s číslem dvacet svýma očima:
„Byla to dost rozhodující jízda, což asi každý ví. Měl jsem dobrý start, jenom mě Filip sejmul. Nevím, jak to bral rozhodčí, ale byl to faul podle mě. V opakované jízdě jsem start pokazil, velmi mě to zvedlo a motorka nejela dopředu. Nevadí, v šampionátu jsou ještě dva závody a tak se uvidí, jak to bude.“
Dvacátá jízda začala pádem Jána Mihálika v první zatáčce. „Asi jsem mu sebral přední kolo,“ reagoval Filip Hájek na Slovákovy výtky. Lenka Felixová však pro repete pozvala celou čtveřici. Patrik Mikel opět skvěle reagoval na let pásky. Nicméně Filip Hájek projel vnějškem první zatáčky jako nůž máslem, aby si namířil vstříc svému premiérovému vítězství v české juniorce.
Patrik Mikel měl rázem před sebou rovněž Richarda Geyera. Zbavil se jej podjetím ve druhé zatáčce. Dohnal i Filipa Hájka a útočil na něj. Ale nic naplat, o výsledku dnešního podniku rozhodl první oblouk. A ve své podstatě vlastně i blikající červená světla v okamžiku, kdy se Patrik Mikel cítil ve vedení stejně pevně jako rytíř v sedle svého věrného koně.
Hlasy z depa
„Bylo to suprový,“ nešetřil Filip Hájek superlativy. „Dobrý nastavení, všechno klapalo, nebyly defekty. Poslední jízdu jsme opakovali, byli jsme tam natěsno. Sebral jsem mu asi přední kolo. Pak mi vyšel dobře start a výjezd. Jelo to samo, byl tam materiál.“
„Na hovno,“ nebral si Patrik Mikel žádné servítky. „Po dvou týdnech na motorce, dařilo se, ale porazil mě Fíla. Škoda toho opakování, byl jsem tam, ujel jsem jim, ale druhý start nevím, co jsem tam dělal. Jeden bod ztráty ale ještě nic neznamená. Bolí mě ruka, při jízdě to necítím, ale jak opadne adrenalin, je to znát.“
„Jelo se mně pěkně,“ svěřoval se Jan Kvěch. „Celej‘ závod jsme akorát ladili motorku. Na tu tvrdou dráhu jsem nevěděl, co s tím. Dvakrát jsem prohrál, nepoved‘ se mi start. Jednou jsem měl handicap z nejtvrdší žlutý. Jak jsem to zkazil na startu, už jsem to nedojel.“
„Od třetí jízdy jsme zkoušeli novej‘ motor,“ konstatoval Petr Chlupáč. „Je to paráda, moc rychlý. Závody hezký, pár závodníků tu bylo. Jen nebejt‘ poslední jízdy. Kdybych nezaspal a nezvedlo se to, mohlo to bejt‘ jiný. Příště to vyjde.“
„Celkem dobré,“ bilancoval David Pacalaj. „První jízdy jsme to neuměli dopasovat, točilo to, z výjezdů jsem stál a trápil se. Jsem aspoň nejlepší ze Slováků.“
„Jsem zklamaný z konečného výsledku,“ nechal se slyšet Jakub Valkovič. „Měl jsem to dobře rozběhnuté, ale poslední jízdu jsem pokazil. Měl jsem pomalejší motorku oproti ostatním z té jízdy. Chtěl jsem lepší výsledek.“
„Jelo se mi celkem dobře,“ vyprávěl Ján Mihálik. „Jen jsem nedokázal trefit nastavení. Až později jsme ho doladili, dráha se neustále měnila, motorky jely super. No, a o dvacáté jízdě jsme si už povídali.“
Kvalifikace:
| 1. Sebastian Kössler, A (250 ccm) | 4 |
| 2. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm) | 3 |
| 3. Daniel Šilhán, Liberec (250 ccm) | 2 |
| 4. Michal Baštecký, Praha (250 ccm) | 1 |
| 5. Milan Dobiáš, Chabařovice (250 ccm) | E |
Poznámka: po fatální poruše motoru Milana Dobiáše ztratila plánovaná druhá jízda smysl a byla tudíž zrušena
Hlavní závod:
| 1. Filip Hájek, Praha | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Patrik Mikel, Pardubice | 3 3 3 3 2 | 14 |
| 3. Jan Kvěch, Praha | 3 2 3 2 3 | 13 |
| 4. Petr Chlupáč, Praha | 3 2 3 2 1 | 11 |
| 5. David Pacalaj, SK – Žarnovica | 2 2 2 3 2 | 11 |
| 6. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 2 3 2 3 0 | 10 |
| 7. Ján Mihálik, SK – Žarnovica | 2 3 2 2 0 | 9 |
| 8. Richard Geyer, D | 2 2 2 2 1 | 9 |
| 9. Jarno de Vries, NL – Plzeň | 1 1 1 1 3 | 7 |
| 10. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm) | 1 1 1 1 2 | 6 |
| 11. Daniel Klíma, Praha | 1 1 1 1 1 | 5 |
| 12. Daniel Šilhán, Liberec (250 ccm) | 1 1 1 1 0 | 4 |
| 13. Milan Dobiáš, Chabařovice (250 ccm) (res) | 0 3 | 3 |
| 14. František Klier, Divišov | 0 0 0 0 2 | 2 |
| 15. Michal Baštecký, Praha (250 ccm) | 0 0 0 0 1 | 1 |
| 16. Sebastian Kössler, A (250 ccm) | 0 0 X – – | 0 |
| 17. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR) | R 0 X – – | 0 |
Poznámka: kvůli maturitním zkoušce nepřijel původně přihlášený Pavel Čermák (Praha)
Legenda použitých zkratek
E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do opakované jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádu jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád, * – žolík v ligových utkáních extraligy
Průběžné pořadí šampionátů:
| U21 | U19 | PHA | TOT | |
| 24.4. | ||||
| 1. | Filip Hájek, Praha | 15 | 15 | |
| 2. | Patrik Mikel, Pardubice | 14 | 14 | |
| 3. | 1. | Jan Kvěch, Praha | 13 | 13 |
| 4. | 2. | Petr Chlupáč, Praha | 11 | 11 |
| 5. | 3. | David Pacalaj, SK – Žarnovica | 11 | 11 |
| 6. | 4. | Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 10 | 10 |
| 7. | 5. | Ján Mihálik, SK – Žarnovica | 9 | 9 |
| 8. | Richard Geyer, D | 9 | 9 | |
| 9. | 6. | Jarno de Vries, NL – Plzeň | 7 | 7 |
| 10. | 7. | Pavel Kuchař, Praha | 6 | 6 |
| 11. | 8. | Daniel Klíma, Praha | 5 | 5 |
| 12. | 9. | Daniel Šilhán, Liberec | 4 | 4 |
| 13. | 10. | Milan Dobiáš, Chabařovice | 3 | 3 |
| 14. | 11. | František Klier, Divišov | 2 | 2 |
| 15. | 12. | Michal Baštecký, Praha | 1 | 1 |
| 16. | 13. | Sebastian Kössler, A | 0 | 0 |
| 17. | 14. | Sindy Weber, D – Liberec | 0 | 0 |
Foto: Karel Herman a Mirek Horáček
