Pardubice – 14. dubna
Spojením evropské série dlouhodrážních veteránů a prvního dílu mistrovství republiky ve flat tracku dalo slunečnému pardubickému odpoledni neopakovatelnou směs podívané na úžasné závodní motocykly a skvělého závodění. Maratón celkem třiceti šesti rozjížděk měl pokračování také při vyhlašování vítězů. Dlouhodrážní dvouventily vyhrál Wolfgang Barth, strojům se čtyřventilovým rozvodem vévodil Henk Snijder. Po návratu z italského soustředění se Pavol Pučko stal suverénem flattrackové kategorie FT1. Aleš Plecháč, který letos pojede jen FT Classics, si obdobným stylem počínal i ve své kategorii, zatímco třaskavá bitka veteránů přinesla zlato Jaroslavu Franců.

Verdikt poslední zatáčky

Po roční přestávce způsobené rozmary počasí k sobě našly opět cestu evropská dlouhodrážní série veteránů a mistrovský český flat track. Historické motocykly vždy spíše těšily technicky zaměřené jedince stejně jako flat trackové stroje, které rovněž akcentují technický um svého majitele. Nicméně zdařilá symbióza obou disciplín, které rozhodně nemohou Svítkov nazývat svým tradičním domovem, přinesla i skvělé závodní momenty.

V kategorii dlouhodážních motocyklů s dvouventilovým rozvodem první jízdu s velkým přehledem opanoval Wolfgang Barth. Vzápětí se navlas stejným způsobem prosadil Kevin Teager. Oba pak na svou vítěznou šňůru navázali ještě po dvou uzlících. Rozpis je v základní části nesvedl dohromady ani jednou, takže na startovním roštu spolu stanuli až ve finále A.

Finálový program dvouventilů rozehrál v céčku svým triumfem Gerd Mauer. V béčku zprvu vedl Johann Last, ale o vítězství jej v první zatáčce druhého kola sebral Keith Snelling. Duel obou suverénů ve finále A zahájil lépe Kevin Teager.

Wolfgang Barth byl přitom ještě v půli úvodního okruhu na třetí pozici. Ovšem v druhé zatáčce se ocitnul před Uwe Wickem. Ten se ve druhém kole na chvíli vrátil na druhé místo, ale posléze spadl zpátky a nakonec podlehl také Franzi Greiselovi.

Sotva se Wolfgang Barth zbavil Uweho Wicka stáhl vzdálenost, jež ho dělila od prvního Kevina Teagera. V poslední zatáčce na Angličana udeřil, aby o pár chvil později projížděl pod šachovnicovou vlajkou v rukou Jaroslava Kocka jako dvouventilový vítěz.

 

Neschopenka vyřadila českého Slováka

Startovní číslo třiadvacet v poli čtrnácti motocyklů se čtyřventilovými motory původně patřilo Vladimíru Višváderovi. Nestárnoucí Záhorák se rozhodl zužitkovat licenci, kterou si pořizoval kvůli ledařské reprezentaci a v sedle motocyklu po Janu Boháčovi zaznamenat svůj dlouhodrážní comeback přesně po čtvrtstoletí. Jenže bolavá záda jej poslala do pracovní neschopnosti a on nechtěl pokoušet byrokraty, kdyby jeho činnost na neschopence vešla v širší známost.

Smolný závod prožil Kevin Howse, který přitom rozjížďku s číslem dvě vyhrál. Jenže v páté jízdě upadl ve druhé zatáčce druhého kola, když jezdil třetí. Vrátil se do sedla a zachránil alespoň poslední jeden bod. Jenže v rozjížďce s číslem osm se převrátil již na startu v ukázkové svíci a skončil v nemocnici.

Při repete Arne Andersen odvedl Henka Snijdera, který ztratil svůj první dnešní bod, a svého dánského přemožitele shodou okolností porazil v první jízdě kategorie. Arne Andersen však připravil o punc neporazitelnosti rovněž Martina Cazemiera, na něhož odstartoval v rozjížďce s číslem šest.

Ve finále A se tím pádem objevili hned tři čtrnáctibodoví závodníci. V céčku startovali pouze dva borci, v béčku, kde se Bart Uil probil k vítězství z třetí příčky, dva.  Ovšem áčkem si čtyřventily nikterak nezadaly s předchozí kategorií.

Arne Andersen rychle zjistil, že nemá puštěný metyl. A během třech kol neměl sebemenší možnost své zaváhání napravit. Na čele úřadoval Henk Snijder. Graeme Brown se ve druhé zatáčce dostal moc ven a nechtěně pustil Martina Cazemiera na druhou příčku. Graeme Brown měl namále i s třetím místem, protože John Hartley v těsném finiši skončil za ním jen o vlásek.

 

Italský trénink přináší ovoce

Ještě loni spojovaly Jiřího Krause a Aleše Plecháče nejen růžové dresy, ale i působení v obou hlavních flattrackerských kategoriích. Nyní v prestižní FT1 zůstal jen Jiří Kraus. Aleš Plecháč předal svou Yamahu synovi Danielovi. Ovšem v ef-té-jedničkách se objevil i Jiří Kraus mladší sedlající Suzuki 450 po otci. Ten coby milovník dvoutaktů vyrazil s Hondou CR 500, kterou předchází pověst o výkonu, který dokáže zvládnout jen málokdo.

Zatímco v dlouhodrážních kategoriích nebyl žádný Čech, mistrovský flat track odstartoval bez cizinců, pakliže mezi ně nebudeme počítat oba slovenské závodníky. Pavol Pučko, který k nové disciplíně zběhl od ploché dráhy již před šesti lety, byl proto o poznání větším favoritem při obhajobě svého titulu.

„Na tréninku jsem byl v Badii Calaveně,“ vyprávěl jeden z otců zakladatelů českého flat tracku. „Věnoval se mi Emmanuele Marzotto jako trenér. Tři dny ježdění, pilovali jsme hlavně starty. To je to, co mi jde nejvíc. Zbytek musím zažít.“

Start první rozjížďky se musel opakovat. „Asi porucha na startovacím zařízení,“ vysvětloval Pavol Pučko. „Na rozpravě se říkalo, že budeme startovat na rozsvícení zelený a nakonec se startovalo na zhasnutý zelený.“

Napodruhé všechno klaplo a vpředu se mihl zelený dres Daniela Plecháče. Toho záhy podjel Jiří Kraus, ovšem v úvodním oblouku je oba předčil Pavol Pučko. Jiří Kraus musel ještě jednou překonávat Daniela Plecháče, nicméně oba ujeli Romanu Janošťákovi, jemuž zákaz čertovských rohů na přilbě rozhodně nesebral rychlost.

 

Otec zakladatel úřaduje naplno

Další průběh závodu kategorie FT1 ukázal, že se Pavol Pučko na vítězství nadřel nejvíce v první rozjížďce. V té druhé odstartoval jako blesk a ujal se vedení. Od té chvíle jen zvyšoval svůj náskok a již někdy v sedmém okruhu předjel Tomáše Kise o kolo.

Mezi Jiřího Krause a Daniela Plecháče za zády vedoucího závodníka se vklínil Michal Hloušek, který zde však vydržel cirka půlku jízdy, než klesl na čtvrtou pozici. Za sebou měl Romana Janošťáka, jenž však na sklonku osmého kola upadl. Jiří Kraus mladší se mu již bohužel nestačil vyhnout a přes ležící KTM vystřelil vysoko do vzduchu. Naneštěstí bohužel skončil s frakturou ruky v pardubické nemocnici.

Pokud se týká vedoucího závodníka, třetí jízda jakoby své mladší sestřičce vypadla z oka. Po dalším bleskovém startu vypálil Pavol Pučko dopředu. V čele strávil celých deset okruhů, přičemž Tomáše Kise tentokrát předčil již v tom šestém. Letos český flat track změnil styl bodování v základní části. Již se nečítají umístění, ale přiděluj se body. Vítězství je za dvanáct, takže Pavol Pučko postupoval do finále s šestatřiceti.

Druhé místo dlouho držel Roman Janošťák. Jiří Kraus za ním dlouho bojoval s Danielem Plecháčem, který se v pátém okruhu dostal před něho. Pavol Pučko měl náskok zvící celé dlouhé pardubické rovinky, když se v osmém okruhu Daniel Plecháč posunul rovněž před Romana Janošťáka. Toho ve finiši těsně předčil také Jiří Kraus.

Patnáctikolovou finálovou bitvu rozehrál nejlépe Jiří Kraus. Jenže Pavol Pučko se rychle převlékl do kostýmu herce hlavní role. V první zatáčce zamířil nekompromisně před svého vousatého soupeře. A pak už to byl stejný příběh, který jsme dnes viděli již v jeho třetí repríze. Na ostatní závodníky úřadující šampión narazil, až když okolo poloviny finále začal dojíždět chvost a předjíždět jej o celé kolo.

Ještě v úvodním výjezdu se před Jiřího Krause dostal také Daniel Plecháč, ale oba si však své pořadí zase prohodili. Ve druhém okruhu však Daniel Plecháč v zatáčce u depa překonal Jiřího Krause jednou provždy. Na nejnižší pozici pódia aspiroval rovněž Roman Janošťák.

V pátém kole se vskutku chvíli mihnul na třetí příčce, než náchodský kominík sjednal nápravu. Čerta, jehož reglementy připravily o rohy, posléze trápil Michal Hloušek. Jejich duel zuřil dlouho, než se bývalý classic v jedenáctém okruhu dostal na čtvrtou pozici. Ve čtrnáctém kole předjel Pavol Pučko Tomáše Kise již podruhé o celý okruh, vzápětí nadělil jedno Václavu Gehartovi a pak projel pod šachovnicovou vlajkou v rukou Jaroslava Kocka jako první letošní vítěz.

 

Klasici a veteráni nezůstávají s dramaty pozadu

První mistrovské klání kategorie Classics nestihnul Petr Mrázek, který si při hokeji polámal žebra. Do role suveréna se stylizoval Aleš Plecháč. Již na konci úvodního kola první jízdy vedl bratru o dvacet metrů před Jakubem Matějíčkem a Petrem Hlouškem, po němž se sápal Jiří Mikšovský. Podruhé se vedení ujal Petr Hloušek. Záhy jej vystřídal Jakub Matějíček, jenže od třetího kola říkalo vedení pane opět Aleši Plecháčovi, který stačil ještě nadělit celý okruh Vladimíru Dankovi.

Třetí jízdu vyhrál Aleš Plecháč stylem start – cíl. Zprvu jej ohrožoval Martin Hakl, jenž ale brzy musel věnovat svou pozornost blížícímu se Jakubovi Matějíčkovi. Ten se úvodní zatáčce pátého kola doopravdy dostal na druhou příčku.

Ve finále chyběl Jaromír Kraus kvůli poruše své krásné Yamahy, která svými žluto-bílo-černými barvami evokovala vzpomínky pamětníků na éru Kenny Robertse. Aleš Plecháč tentokrát odstartoval jako flat trackerský pánbůh a již na protilehlé rovince měl solidní náskok, jímž položil základ svému výstupu do nejvyšší sféry pódia.

Podobným tempem ujížděl soupeřům také druhý Jakub Matějíček, ale za ním se vytvořila čtyřčlenná skupinka, která si zadarmo nedarovala ani metr. Petra Hlouška v jejím čele ve třetím kole vystřídal Jiří Mikšovský. Chvilku byl čtvrtý Martin Hakl, než se Petr Hloušek vrátil nazpět. Martin Hakl se však nenechal zpacifikovat jen tak, avšak když se znovu posunul dopředu, ve druhé zatáčce třináctého okruhu upadl.

Vrátil se zpátky do sedla, ovšem v konečném pořadí měl za sebou jen Vladimíra Danka, jehož vedoucí Aleš Plecháč změřil o kolo již v devátém z patnácti finálových okruhů. Aleš Duben byl vmžiku pátý a ve finiši neváhal atakovat Petra Hlouška.

Veteráni našli tradičně svůj azyl na spodním parkovišti s výjimkou Františka Chvojky, který rozbil svůj stan v plochodrážních boxech. Po úspěšné onkologické operaci nešetřil optimismem a každému na potkání vyprávěl historku, kterak po posledním vyšetření odmítl sanitku, protože na kontrolu dorazil na motocyklu.

Na ovále pak piloti motocyklů nejstarších dat výroby tradičně drželi prim největším počtem předjetí za celé dnešní dlouhé pardubické odpoledne. Ve vítězstvích v základních jízdách se vystřídali otec a syn Slezákovi s Jaroslavem Franců. Ten ve finále v úvodním výjezdu minul staršího Jiřího Slezáka s jeho bílou ČZ. V ten moment byl vítěz známý. Nicméně za jeho zády to vřelo a šachovnicová vlajka jako druhého přivítala Jiřího Slezáka juniora.

ELVS – dvouventily:

		TOT	C	B	A
1. Wolfgang Barth, D	5 5 5	15			1.
2. Kevin Teager, GB	5 5 5	15			2.
3. Franz Greisel, D	4 4 4	12			3.
4. Uwe Wick, D	5 5 4	14			4.
5. Tom Flemming, D	2 4 5	11			5.
6. Keith Sneling, GB	3 4 2	9		1.
7. Johan Last, NL	3 3	6		2.
8. Brad Davis, GB	2 3 3	8		3.
9. Billy Haynes, GB	4 2 2	8		4.
10. Manfred Giertz, D	F 3 4	7		5.
11. Gerd Mauer, D	1 2 3	6	1.
12. John Wheatley, GB	0 T 3	3	2.
13. Andreas Blache, D	3 1 1	5	3.
14. Rainer Borchers, D	1 1 2	4	4.
15. Peter Reitzel, D	4 E –	4
16. Pierre Schröder, D	2 2 T	4

ELVS – čtyřventily:

		TOT	C	B	A
1. Henk Snijder, NL	5 5 4	14			1.
2. Martin Cazemier, NL	5 4 5	14			2.
3. Graeme Brown, GB	3 4 4	11			3.
4. John Hartley, GB	4 4 5	13			4.
5. Arne Andersen, DK	4 5 5	14			5.
6. Bart Uil, NL	3 5 E	8		1.
7. Ian Leverington, GB	2 3 4	9		2.
8. Paul Morfey, GB	2 3 3	8		3.
9. Rainer Arndt, D	4 3 3	10		4.
10. Francesco Barbetta, I	3 2 3	8		–
11. Kevin Howse, GB	5 1 X	6		–
12. Steen Larsen, DK	2 2 1	5	1.
13. Mick Norton, GB	1 2 2	5	2.

MR flat track – FT1:

					TOT	FIN
1. Pavol Pučko	KTM 450	12	12	12	36	1.
2. Daniel Plecháč	Yamaha 450	9	9	10	28	2.
3. Jiří Kraus	Honda CR 500	10	10	9	29	3.
4. Michal Hloušek	Honda 450	6	8	7	21	4.
5. Roman Janošťák	KTM 525	8	X	8	16	5.
6. Václav Gehart	Suzuki 450	5	6	6	17	6.
7. Michal Špaček	Yamaha 550	4	5	5	14	7.
8. Tomáš Kis, SK	Yamaha 420	R	4	4	8	8.
9. Jiří Kraus ml.	Suzuki 450	7	7 (F)	–	14	–

MR flat track – FT Classics:

1. Aleš Plecháč	Yamaha	12	12	12	36	1.
2. Jakub Matějíček	Yamaha	10	10	10	30	2.
3. Jiří Mikšovský	Yamaha XT 600	8	7	8	23	3.
4. Petr Hloušek	Yamaha	9	9	6	24	4.
5. Aleš Duben	Honda	6	6	7	19	5.
6. Martin Hakl		7	8	9	24	6. (F)
7. Vladimír Danko, SK	Yamaha	4	4	5	13	7.
8. Jaromír Kraus	Yamaha	5	5	E	10	–

MR flat track – Pohár veteránů:

1. Jaroslav Franců		10	12	9	31	1.
2. Jiří Slezák ml.		12	10	10	32	2.
3. Jiří Slezák	ČZ	8	8	12	28	3.
4. Jan Brožek		9	7	7	23	4.
5. Václav Kvíz	ČZ	7	9	8	24	5.
6. František Chvojka	Jawa	6	6	4	16	6.
7. Jiří Wurm		E	4	5	9	7.
8. Jiří Matějíček		4	3	3	10	8.
9. Jiří Kozák		5	5	6	16	–

Foto: Karel Herman a Mirek Horáček