Živanice – 4. dubna
Loňské ledařské hody zmeškal kvůli práci v zahraničí. Na Srandamač do Kostěnic dorazil pozdě, a když mimo soutěž přijel na start jedné z rozjížděk, zůstal stát se spadlým sekundárním řetězem. V Pardubicích mu techničtí komisaři odmítli převzít kejvačku do flat trackové kategorie veterán. Nicméně Vladimír Višváder ještě nedopsal svůj závodnický curriculum vitae do poslední stránky. Popadl příležitost za pačesy v reprezentaci na ledových oválech a nyní se v rámci evropské série veteránů přesně po čtvrtstoletí vrací na dlouhé dráhy.
„Motorku už mám připravenou,“ pochlubí se Vladimír Višváder. „Je to sedmička po Hanzi Boháčovi, už jsem ji provětral po Živanicích. Musel jsem dávat převod do rychla, aby to bylo rychlejší. Ještě trénink ve Svítkově a chtěl bych zkusit závod veteránů. Mám licenci z těch ledů, škoda to nevyužít.“
Dlouhodrážní část kariéry Vladimíra Višvádera:
Vladimír Višváder se s juniorskou kategorií rozloučil třetím místem v posledním federálním šampionátu do jednadvaceti let, než se Československo rozdělilo na dvě části. Menší počet závodních příležitostí, kterých se mu jako seniorovi dostávalo, se rozhodl řešit na dlouhých oválech.
V půli května startoval v Mariánských Lázních v českém mistrovství. Jak v sobotu, tak v neděli skončil se sedmi body v semifinále a dvojice jedenáctých míst mu stačila na desáté místo v závěrečném pořadí. Ještě ve stejném měsíci vyrazil do Francie ke kvalifikačnímu kolu travnatého mistrovství Evropy, kde byl vyřazen.
Než se shlédnul v ledových zrcadlech a flat tracku, závodil výhradně na klasických oválech. Proto ELVS v Pardubicích příští sobotu bude ve znamení jeho dlouhodrážního comebacku takřka po pětadvaceti letech.
MR na dlouhé dráze 1993: | 10. (Mariánské Lázně 11. – 11.) |
ME na travnaté dráze 1993: | kolo Plateau/Rocroi 17. |
Foto: Antonín Škach a archív