AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 23. září
Pardubice jely na včerejší poslední závod letošní extraligy už jako jistí mistři. A na pražské Markétě si jako skuteční šampióni počínali. Rozjížďky, po nichž se nehřály na čele průběžné klasifikace, by dokázalo spočítat i dítě předškolního věku. Hlavní část divácké pozornosti ovšem poutal boj o celkové stříbro. Záhy bylo jasné, že se nebude konat plzeňský zázrak. Zpočátku si drželo vrch Mšeno, avšak domácí stahovali jeho náskok, aby ho posléze předstihli. Po rozjížďce s číslem dvaadvacet byl dokonce pražský Olymp dva body před Mšenem. Jenže v závěrečných třech jízdách dokázal pokaždé mšenský závodník porazit pražského soupeře. A klub z městečka u Mělníka se dočkal stříbrné extraligové medaile.

Propaganda systému SWC
Pakliže by si zastánci extraligového modelu dle rozpisu světového poháru družstev naplánovali předvolební kampaň na prodloužení života svého kandidáta i na další sezónu, nemohli ji načasovat lépe. Po svítkovském kole nabídla extraliga skvělou podívanou také dnes na Markétě.

Z objektivního hlediska je však nutné vzít do úvahy, že na rozdíl od jarního prvního kola teprve tady o něco šlo. A to o hodně. Praha a Mšeno měly stejný počet tabulkových bodů. Život jim mohla zkomplikovat nejen Plzeň, s dvěma body méně, ale také Pardubice. By už vyhrály titul ve Svítkově, do hlavního města zamířily vskutku se silnou sestavou.

Hlavní otázka dne ovšem zněla, zda se Mšeno dokáže udržet na druhé příčce tabulky. Ve své krátké extraligové historii ještě nikdy nedosáhlo na medaile v celkovém pořadí. Nejblíže bronzu bylo v sezóně 2004, ovšem Olymp mu ho nakonec zdrcujícím finišem sebral. Houfy příznivců, které se z městečka pod Kokořínem vydaly do Prahy, doufaly, že se v tomto směru historie opakovat nebude.

Hned na úvod měly důvod k radosti. Piotr Protasiewicz, hlavní postava mšenské kampaně za stupni vítězů, triumfoval v rozjížďce s číslem jedna ve stylu start – cíl. Ve prospěch Mšena byly i dva body Aleše Drymla, zatímco Luboš Tomíček startující s nedoléčenými následky otřesu mozku obral o body pouze Jana Holuba.

Plzeňský benjamínek si zažil hektický vstup do závodu. Nešel mu roztlačit motocykl a nakonec musel vzít zavděk, když mu Jan Hádek přivezl stroj svého synovce. Ten však byl řečeno oděvní terminologií o několik čísel větší. Plzeňské problémy však nebraly konce. K rozjížďce s číslem dvě přijel Filip Šitera s bílým povlakem na helmě místo modrého. Chyba byla zakrátko napravena, ovšem závodník se nestačil divit, že motorka, která minulý týden při tříčlenných družstvech létala od jedné trojky ke druhé, najednou nestíhá.

Do depa přivezl jediný bod, když jej o druhé místo v prvním oblouku připravil Hynek Štichauer. Daniel Jeleniewski vzápětí tento zisk zdvojnásobil, nicméně přišla řada nul. Plzeň nepozvedl ani žolík Daniela Jeleniewskeho a už na začátku druhé série začalo být jasné, že se úřadující mistři dnes na pódium nedostanou.

Ale zpátky na čelo. Adrian Rymel ovládl rozjížďku s číslem dvě. V kombinaci s nulou Pavla Fuksy. Praha šla do čela, a protože Hynek Štichauer sebral druhou příčku Filipu Šiterovi, srovnaly s ní Pardubice krok. Avšak všeho do času. Ve třetí jízdě zůstal Josef Franc po vylétnutí pásky vzadu. K pražskému štěstí však Jan Jaroš, kterého v prvním oblouku rozházely díry, nakonec nenašel recept na Daniela Jeleniewskeho. Mšeno zůstávalo o bod třetí, ovšem Pardubice díky sólu Jespera B. Monberga začaly výrazně unikat.

Jenže Mšeno mělo v rukávu ještě dvě silná esa. Matěj Kůs ve čtvrté jízdě dokázal předčit Mateje Ferjana, avšak Norbert Kosciuch na čele unikal. Tomáš Topinka nenašel v rozjížďce s číslem pět sobě rovného, zatímco Richard Wolff a Tomáš Suchánek dosáhli na body až po chybě Michaela Hádka v první zatáčce.

Konec první pětiny zastihl na pozici vedoucího družstva Mšeno s deseti body. Pardubice měly o jeden, Praha o dva a Plzeň o sedm méně. Do konce podniku však zbývaly ještě takřka dvě hodiny, když Jesper B. Monberg suverénním triumfem v šesté jízdě vrátil do čela Pardubice. By Norbert Kosciuch v úvodním výjezdu neuhlídal zleva útočícího Luboše Tomíčka, Mšeno zůstávalo o bod před Prahou. A co víc, jeho náskok se stále více prohluboval.

Adrian Rymel se v sedmé jízdě držel vedoucího Mateje Ferjana jen do první zatáčky. V ní upadl. Tomáš Topinka visel dlouho za plzeňským žolíkem Danielem Jeleniewskim. Udeřil z posledního výjezdu, aby metu protínal o chvilku dříve. Do osmé jízdy nejrychleji odstartoval Josef Franc, avšak už po prvním výjezdu se díval na záda Piotra Protasiewicze. A když Pavel Fuksa v rozjížďce s číslem devět vyšel naprázdno, Olymp si příliš nepomohl. Matěj Kůs byl třetí, zatímco o prvenství si to rozdávali Aleš Dryml s Danielem Jeleniewskim.

Mšenská šastná hvězda
Po devíti rozjížďkách to vypadalo, že Mšenu svítí vskutku šastná hvězda. O dva body za Pardubicemi, ale především o tři před Prahou. Takový vývoj si nemohl přát ani ten nejzarytější mšenský optimista. Nicméně ono to bylo ještě lepší. Rozjížďka s číslem deset viděla triumf Jana Jaroše. Richard Wolff se serval o druhé místo s Miroslawem Jablonskim a na konci třetího kola byl úspěšný.

Po přestávce se svého prvního triumfu dočkala Plzeň. Filip Šitera si vzal druhý motocykl a v první zatáčce za sebou nechal Jana Jaroše. Před mšenského závodníka se dostal ve druhém kole také Matej Ferjan. Ale Luboš Tomíček zůstal za ním a mšenské konto bytnělo. A to tím spíše, poslal-li Norbert Kosciuch v rozjížďce s číslem dvanáct mšenský tým opět do vedení.

Neměl to však vůbec jednoduché, protože se startovalo dvakrát. Poprvé svítila červená světla kvůli pádu Adriana Rymela a Tomáše Suchánka ve druhé zatáčce, za nějž pykal pražský závodník. Podruhé vinou neregulérního startu. Teprve napotřetí mohl Norbert Kosciuch úřadovat naplno. Spodem protáhl nájezd do první zatáčky a byl rázem první místo Daniela Jeleniewskeho.

Mšeno mělo na svém kontě třiadvacet bodů, Pardubice jednadvacet, Praha patnáct a Plzeň čtrnáct. Třináctá jízda však poměry v průběžné klasifikaci mírně upravila. Aleš Dryml neměl se svým druhým vítězstvím sebemenší problém, stejně jako Josef Franc se svým druhým místem. Tomáš Topinka se sice v prvním oblouku protlačil pod Miroslawa Jablonskeho, ale v další zatáčce jel opět jako poslední.

Neskládal však zbraně a znovu a znovu dotíral na Poláka v plzeňských službách. Ten ho v nájezdu do třetího kola tvrdě zavřel, avšak v další zatáčce musel přece jen kapitulovat. Tomáš Topinka se okolo něj protáhnul pro poslední bod. Vzápětí ukrojil z mšenského náskoku pořádný díl Matěj Kůs. Senzační na jeho výsledku nebyla ani porážka Hynka Štichauera jako spíš až třetí místo Piotra Protasiewicze!

Pardubice byly zpátky v čele, když Jesper B. Monberg vyhrál patnáctou jízdu. Krátce po startu zbavil vedení Filipa Šiteru, jenž však držel na uzdě Richarda Wolffa. Plzni to však moc nepomohlo a stupně vítězů se jí vzdalovaly víc a víc. „Aspoň nemáme takové nervy jako loni ve Slaným,“ bral celou situaci s nadhledem Leopold Klíma, šéf klubu.

Pražská kůže není zadarmo
Před závěrečnými deseti jízdami mítinku vedly Pardubice s devětadvaceti body. Jejich vítězství však v pořadí závěrečné tabulky neřešilo vůbec nic. Stejně tak jako čtvrtá příčka prozatím šestnáctibodové Plzně. Otázka postu vicemistra ovšem stále čekala na své konečné řešení.

Zdálo se, že Mšeno je od nevídaného zápisu do historických análů už jen opravdový kousíček. A to tím spíše, vyšli-li Pražané v úvodu čtvrté série naprázdno. Nejprve Luboš Tomíček jezdil takřka tři kola poslední, aby nakonec zastavil s defektem. A v rozjížďce s číslem sedmnáct se z poslední příčky nemohl povznést Adrian Rymel.

Mšeno využilo zaváhání obou Pražanů takřka stoprocentně. Nejprve se Tomáš Topinka ve druhé zatáčce probil před Hynka Štichauera, aby nakonec protnul metu jako druhý za Danielem Jeleniewskim. A vzápětí všechny přítomné nemohl nenadchnout Piotr Protasiewicz, když se během třech kol dokázal vypořádat s Jesperem B. Monbergem i Miroslawem Jablonskim.

Ovšem kůže pražského Olympu nebývá k mání zadarmo. V osmnácté jízdě o tom podal pádný důkaz Josef Franc. Nebýt chybičky v prvním oblouku čtvrtého kola, dovedl by Mateje Ferjana do cíle jako vítěz. Ale i tak jeho dva body v kombinaci s nulou Pavla Fuksy šlo brát jako dělostřeleckou přípravu závěrečné pražské ofenzívy.

Matěj Kůs nastoupil do rozjížďky s číslem devatenáct jako žolík. Po rychlém startu se usadil v čele a bravurně zvládl nájezd Jana Jaroše vnitřní stopou úvodního oblouku. Z devítibodového odstupu Mšena na Olymp byla rázem během třech jízd třetina. Na jejich vzájemném saldu nezměnila takřka nic ani nula Richarda Wolffa z dvacáté jízdy. Byla totiž hlavně o duelu Filipa Šitery s Alešem Drymlem, zatímco Norbert Kosciuch dodal do mšenských boxů jediný bodík.

Bohumil Brhel taktizoval i nadále. V rozjížďce s číslem dvacet jedna se neobjevil Luboš Tomíček, avšak takticky nasazený Josef Franc. Po vylétnutí pásky vyrazil razantně před Miroslawa Jablonskeho, Tomáše Suchánka a Pavla Fuksu. Do konce zbývaly čtyři jízdy a Mšeno mělo na Pražany k dobru jediný bod.

Adrian Rymel však neměl čas na matematická cvičení. Sotva vyjel na ovál k dvaadvacáté jízdě, jeho motocykl se zastavil. Závodník ho odstavil a spěchal pro náhradní. Vše klaplo v limitu, ale o pár vteřin později přesto blikala červená světla. Na vině byl Michael Hádek, respektive jeho děsivé kotrmelce v první zatáčce. „Byla tam tlačenice a odsral jsem to já,“ vysvětlil poté, co nezraněný seskočil z tandemu Jana Jaroše a spěchal připravit se na repete.

Ani napodruhé se dvaadvacátá jízda neobešla bez problémů. K zemi se poroučel Adrian Rymel, by za nesrovnatelně méně spektakulárních efektů než jeho plzeňský soupeř. Tím však byly rozdíly sečteny, protože i tento pád se obešel bez diskvalifikace. O chvilku později odstartoval Adrian Rymel na Aleše Drymla. Jan Jaroš jezdil třetí, leč ve druhé zatáčce třetího kola předvedl ukázkové hodiny jako ve škole smyků a propadl se za Michaela Hádka.

Praha rázně drapla po stříbru a tři jízdy před koncem byla před Mšenem v mžiku o dva body. Jenže Mšeňáci bránili vysněnou metu zuby nehty. Norbert Kosciuch si dával před startem rozjížďky s číslem třiadvacet hodně na čas. Po vylétnutí pásky ovšem pádil jako zběsilý, aby na své vítězné cestě k šachovnicové vlajce zmařil plejádu útoků Josefa France. Praha 37:Mšeno 36!

Předposlední jízda začala lépe z pražského úhlu pohledu. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Matěj Kůs. Ještě před prvním nájezdem ho překonal Jesper B. Monberg, jehož krátce nato napodobil Filip Šitera. Tomáš Topinka ovšem zůstával za pražským juniorem. S tímto stavem se ale mšenský borec nehodlal smířit.

Ve druhé zatáčce zaútočil vnitřkem. Celou cílovou rovinku jel vedle Matěje Kůse, aby se v první zatáčce druhého kola definitivně prokousal na třetí místo. Jak se záhy ukázalo, jeho bod měl cenu stříbra. A do nejen obrazně, ale i doslova. Richard Wolff už stál ve vratech, aby najel na rošt závěrečné jízdy. Jako last minute cestovní kanceláře přišla z pražských boxů změna a na ovále se nakonec objevil Adrian Rymel v roli taktické rezervy.

Sedmatřicetibodový status quo mezi Mšenem a Prahou měl však vyřešit úplně jiný muž. Piotr Protasiewicz, o jehož astronomické gáži padají neuvěřitelné spekulace, opět nenašel sobě rovného. A po rychlém startu a čtyřech kolech bezpečného vedení korunoval Mšeno titulem vicemistra v obávané pražské jámě lvové. Slavit mohl i druhý Matej Ferjan, protože Pardubice se s extraligou 2008 rozloučili vskutku mistrovsky, ovšem pražská pilulka musela mít pořádně hořkou příchu.

Hlasy z depa
„Byl jsem spokojenej‘,“ netajil se Aleš Dryml. „Motorka fakala. Jsem nadšenej‘ z vítězství. Nechtěli jsme nic vypouštět. V poslední jízdě jsem odstartoval, ale bylo chybný rozhodnutí rozhodčího, když Aďa spadnul. Ale proti tomu se nedá protestovat. Z jedničky jsem pak už neodjel, ale dvanáct bodů a vítězství je super.“

„Dneska jo,“ odtušil Hynek Štichauer spěchající na stupně vítězů odpověď na otázku, zda byl spokojený. „Bodíků moc nebylo, ale jsem rád, že jsme vyhráli.“

„Nic moc,“ hodnotil svůj výkon Tomáš Suchánek. „Prašný. Měl jsem špatný starty. A když se mi povedl, zastavili to. A mistři jsme byli už, když jsme sem přijeli.“

„Je to v prdeli,“ komentoval Richard Wolff stručně, leč výstižně náladu v pražských boxech.

„Začátek byl na hovno,“ nezastíral Filip Šitera. „Pak jsem si vzal jinou motorku. Dnes byla jiná dráha, minulej‘ tejden to tady letělo, teď ne. A čtvrtý místo? Co naděláš?! Sezóna byla blbá už s tím Zdendou. Pak to nešlo, musíme na to zapomenout, život jde dál. Nenaděláš nic, celej‘ tým musí tahat.“

„Tlačenice a odsral jsem to já,“ líčil Michael Hádek osudové momenty před svým pádem v rozjížďce s číslem dvaadvacet. „Bolí mě úplně všechno, nehejbám palcem, ale v pohodě. Výsledek se dal čekat, už když jsem viděl soupisky. Snažili jsme se všichni, ale nikdo neudělal víc než deset bodů. Tuto je v prdeli.“

1. ZP Pardubice		45
Aleš Dryml	2 3 3 2 2	12
Hynek Štichauer	2 0 2 1 1	6
Jesper B.Monberg, DK	3 3 3 1 3	13
Matej Ferjan, H	1 3 2 3 2	11
Tomáš Suchánek	1 0 1 0 1	3
Václav Milík		DNR
2. Grepl PDK Mšeno		40
Piotr Protasiewicz, PL	3 3 1 3 3	13
Pavel Fuksa	0 0 E 0 0	0
Jan Jaroš	1 3 1 2 0	7
Norbert Kosciuch, PL	3 1 3 1 3	11
Tomáš Topinka	3 2 1 2 1	9
Miroslav Horák		DNR
3. PSK Olymp Praha		38
Luboš Tomíček	1 2 0 E –	3
Adrian Rymel	3 F X 0 3 1	7
Josef Franc	0 2 2 2 3 2	11
Matěj Kůs	2 1 3 6* 0	12
Richard Wolff	2 2 1 0 –	5
Martin Gavenda		DNR
4. PK Plzeň		31
Jan Holub	0 – – 1 0	1
Filip Šitera	1 1 3 2 3 2	12
Daniel Jeleniewski, PL	2 2* 2 2 3 0	11
Miroslaw Jablonski, PL	0 1 0 2 2	5
Michael Hádek	0 0 0 1 1	2
Jiří Lang		DNR

Konečná tabulka finálové části extraligy:

	malé body	velké body
1. Pardubice	187	19
2. Mšeno	145	12
3. Praha	123	11
4. Plzeň	131	8

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)