Pardubice – 19. srpna
Pernštejnský zámek v Pardubicích představuje skvost renesanční architektury v Čechách. Až do 12. října sem ovšem mohou chodit plochodrážní fanoušci ze zcela odlišných důvodů. V Kaňkově sále probíhá výstava 60 ročníků Zlaté přilby. Ve dvou výstavních sálech je zde možné spatřit spoustu plochodrážních motocyklů, závodnické výstroje, trofejí, plaket a fotografií, ale především třináct Zlatých přileb. Magazín speedwayA-Z si o akci, která doposud neměla v historii obdoby, povídal s Petrem Moravcem, místopředsedou AMK ZP Pardubice.

„Můžeme říct, že máme štěstí v tom, že o Pardubicích se říká, že jsou městem sportu a lidé v něm to mají zafixované,“ vysvětluje Petr Moravec, jak došlo k myšlence uspořádat výstavu. „Pardubické muzeum v posledních letech prezentovalo velmi úspěšnou výstavu o pardubickém hokeji a v letošním roce v rámci výročí pardubické Zlaté přilby se rozhodlo realizovat výstavu o tomto závodě. Což vlastně ukazuje na to, že lidé v muzeu sledují co se v Pardubicích děje a myšlenka něco takového uspořádat vzešla v podstatě nezávisle od několika lidí. Mohla být však realizována až po schválení zřizovatelem, tím je Pardubický kraj. Ten na tuto výstavu uvolnil finanční prostředky a celá myšlenka dostala díky kurátorce výstavy Mgr. Věře Doležalové svůj řád a zejména její práce a práce dalších pracovníků muzea na čele s výtvarníkem Jiřím Vašicou vedla k výsledku, který je možné v Kaňkově sále pardubického zámku vidět.“

Výstava nabízí především unikátní možnost vidět třináct Zlatých přileb pohromadě. Jsou to ty, které si na svou hlavu nasadili všichni čeští vítězové závody a chybí pouze první, kterou v devětadvacátém roce dobyl Zdeněk Pohl.

„Původním záměrem bylo shromáždit co nejvíce Zlatých přileb, včetně zahraničních,“ říká Petr Moravec. „Bylo však velice obtížné sehnat všechny české, natož zahraniční a také hraje určitou a zcela nezanedbatelnou roli pojištění exponátů. Vím, že by se nám určitě podařilo některé zahraniční sehnat, ale mně se nakonec líbila myšlenka dát dohromady ty české. A že se to povedlo za to patří největší dík kurátorce výstavy a jejímu snažení. Jenom dvě přilby jsou totiž uloženy v muzeích, pardubickém a na hradě Kámen, ty ostatní mají své majitele. Jen díky jejich laskavosti se mohl tento nápad realizovat a já musím tady poděkovat zejména Jiřímu Štanclovi, který navíc pomáhal se zajištěním i některých dalších přileb, Oldřichu Klaudingerovi, Milanu Špinkovi, Antonínu Kasperovi a Tomáši Topinkovi. Chybí jenom Zlatá přilba Zdeňka Pohla, ta je v současnosti v trezoru pardubického klenotníka Lejhance. Probíhá určitý spor o to, kdo je jejím majitelem a tak nelze tuto trofej vystavit. Já však věřím, že se nám povede v průběhu výstavy, která trvá do 12. října i tuto přilbu vystavit.“

Shromáždit všechny exponáty ovšem musel být velice náročný úkol. „Byla to zcela určitě velmi těžká práce, ale paní Doležalová si s tím podle mého názoru poradila skvěle,“ nezastírá Petr Moravec. „A vzhledem k tomu, jak jsme se potkávali mohu říci, že dnes patří k největším znalcům historie tohoto závodu. Byla opravdu radost s ní spolupracovat. I její zásluhou si vedle třinácti zlatých přileb zde mohou návštěvníci prohlédnout fotografie, plakáty, programy a jiné tiskoviny z jednotlivých ročníků. Dalšími cennými exponáty jsou motocykly, které se objevovaly v celé historii tohoto závodu, například Jawa 350 ccm, speciál konstruovaný George Pattchetem, JAP, na kterém zvítězil ve dvanáctém ročníku Jan Lucák, speciál ESO, zkonstruovaný Jaroslavem Simandlem, motocykl, na němž zvítězil v pětadvacátém ročníku Milan Špinka a celá řada dalších speciálů vyráběných pod značkou JAWA až po nejnovější model – typ JRM 889. Obrovský dík patří pánům Jůzovi a Vidrmovi a společnosti Jawa, kteří své motocykly zapůjčili. Zajímavé jsou také ukázky vývoje výstroje – od prvorepublikových přileb, kabátů, kalhot, bot až po současné kombinézy, přilby a chrániče. Názorně je prezentován na výstroji Miloslava Špinky, Antonína Kaspera, Milana Špinky, Jiřího Štancla, Jiřího Jirouta, Aleše Drymla staršího, Antonína Kaspera mladšího, bratrů Drymlových a Tomáše Suchánka a Hynka Štichauera. Úspěchy těchto osobností pardubického závodu a pardubické ploché dráhy zde připomínají rovněž jejich trofeje – poháry, medaile a plakety. Zajímavostí výstavy je také sbírka vest účastníků Zlaté přilby pardubického sběratele Vladislava Hlaváčka, ve které nalezneme vesty světových hvězd jako Hanse Nielsena, Simona Wigga, Ryana Sullivana, Ivana Maugera a dalších. To všechno se shromažďovalo a připravovalo více než devět měsíců.“

Výstava na pardubickém zámku ovšem končí 12. října. Většina exponátů se samozřejmě vrátí svým původním majitelům. Nicméně není šance, že by někde v prostorách svítkovského stadiónu vznikla expozice stálého charakteru?

„Je snem každého sportovního klubu mít svoji síň slávy,“ odpovídá Petr Moravec. „O něčem přemýšlíme, ale zatím si to necháváme pro sebe. Neradi bychom něco slibovali a pak v případě neúspěchu vypadali jako slibotechny. V každém případě zvu všechny čtenáře na tuto výstavu. Pevně věřím, že nebudou odcházet se zklamáním, podařilo se zmapovat bezmála osmdesát let historie jedné akce. A i když samozřejmě nešlo jmenovat všechny ty, co se kdy na tomto závodě podíleli, a již jako jezdci či funkcionáři, jim všem je tato výstava věnována jako poděkování za jejich práci a sportovní výkony.“

Foto: Antonín Škach