Praha – 6. ledna
Znělo by to jako hloupý fór, kdyby ovšem nešlo o syrovou realitu. Zatímco se loňská sezóna rozbíhala, on ležel na operačním sále s ramenem, které se navzdory původní předpokladům po zimní fyzické zátěži bez chirurgického zásahu neobešlo. Rekonvalescence se protáhla, a když už byla u konce, narazila na specifikum českého kalendáře s jeho srpnovým vzduchoprázdnem. Michal Škurla si rozhodně nepředstavoval, že se jeho poslední rok mezi juniory smrskne na pouhopouhé dva měsíce, jak prozradil v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z.
speedwayA-Z: „Sezóna 2016 se ti musela bilancovat skvěle. Na krku se ti houpala bronzová medaile z mistrovství světa družstev, se Zdeňkem Holubem jsi vyhrál domácí titul v juniorských družstvech, o medaili v české juniorce tě připravila pouze rozbrušovačka. Byl jsi spokojený?“
Michal Škurla: „Jo, byl. Byla to pěkná sezóna. V Mariánkách to dopadlo suprově, i nad očekávání všech, i když jsem neměl šanci k tomu přispět. V juniorech se nám se Zdendou povedlo vyhrát družstva. Vybojovali jsme si to, i když nás postavili jako papírově slabší tým, ale dokázali jsme to. Akorát ta juniorka, to bylo smolný. Jely se jen dva závody a já si na první rozříz‘ ruku. Nechal jsem si to zašít a nastoupil do závodu, ale stehy se roztrhly, tak jsem musel odstoupit. To byla škoda. Nešlo to fakt dojet, byla to strašná bolest, jak ty stehy praskaly, a rána se zvětšovala.“
speedwayA-Z: „Přes zimu ses připravoval na novou sezónu. Jenže loňský závodní rok v tvém podání začal vskutku netradičně, a sice zprávou, že tě zkraje dubna čeká operace ramene a po ní dlouhá rekonvalescence. Nešlo ji načasovat už na podzim, abys byl zjara fit?“
Michal Škurla: „Nešlo. Připravoval jsem se na sezónu, cvičil a cvičil a rameno začalo víc bolet. Na jaře jsem ani nezved‘ ruku. Zkoušel jsem to oddálit nějakejma vopichama. Ale to nepomáhalo a musel jsem na operaci. Kvůli vopichům jsem se vynechal soustředění v Goričanu, měl jsem to mít tejden v klidu, aby se zjistilo, jestli to zabere. Nezabralo, tak jsem zkusil najít co nejbližší termín na operaci. Měl jsem ji zkraje dubna a pak přišla hrozně dlouhá rehabilitace. Ta taky nešla urychlit, bolelo to, neměl jsem t tomu sílu. Nebyly to jen vazy, bylo tam toho víc… Táhlo se to až do července, pak jsem hodně trénoval na Markétě, ale byla dlouhá závodní pauza. Až pak jsem začal závodit. Šlo to v pohodě, žádný problémy nebyly, rameno bylo v pohodě. Akorát byl už podzim.“
speedwayA-Z: „Musel jsi toho odepsat hodně, nicméně jsi přišel především o poslední rok své juniorské kariéry. S výjimkou juniorských družstev jsi nebyl domácím šampiónem, medailová umístění jsi získal v devatenáctkách, ale v jednadvacítkách nikdy. Na druhou stranu ses dvakrát vracel s nároďákem s evropským bronzem. Jak toto období své kariéry hodnotíš?“
Michal Škurla: „Juniorskej‘ věk proběh‘ střídavě oblačno, chvíli se dařilo, chvíli ne. Pár úspěchů se udělalo, škoda, že nebyl domácí mistra. Neudělá se s tím už nic, aspoň jsme se Zdendou loni vyhráli zase dvojice. S Prahou jsme byli mistři extraligy, i když jsem k tomu moc nepřispěl, jen dva závody a v jednom jsem se ani neumazal. Je mi to líto, snažil jsem se na ten svůj poslední juniorskej‘ rok co nejlíp připravit a nakonec to dopadlo špatně. V seniorce to už bude těžší, ale snad se něco dokáže. Chtělo by to juniorskej‘ věk zopakovat, pár let posunout…“
speedwayA-Z: „V létě ses konečně uzdravil, ovšem svůj comeback sis načasoval na špatné období. Kdybys začal závodit v červenci, skočil bys přímo do rozjetého kolotoče přeborových závodů. Jenže ty ses vrátil rovnou doprostřed srpnového závodního vakua…“
Michal Škurla: „Aspoň byl nějakej‘ čas se rozjezdit, než jsem začal závodit. Když jsem se vrátil, bylo to zrovna takhle, pořád jsem trénoval. Radši bych závodil, ale tady na Markétě jsme trénovali na pásku, takže to bylo dobrý. Motorky byly připravený už dávno, to bylo v pohodě. Nic už mě nebolelo, ani jsem neměl žádný obavy, rameno bylo uzdravený. Jen ten kalendář byl postavenej‘ nějak divně, jestli chtěj‘ mít všichni pořadatelé prázdniny?! Nikdo nechce v létě dělat závody, je to horší, že se nezávodí, takže musíš trénovat. Bez tréninku to nejde, ale stojí to stejně jako závody, ale na tréninku nevyděláš.“
speedwayA-Z: „Do toho přišel třetí loňský kostěnický Srandamač a ty ses nenechal dvakrát přemlouvat k účasti, protože tvůj táta Tomáš volal již někdy zkraje týdne, aby si ujasnil cestu. Jak se ti prostředí takového podniku líbilo, a jak sis užil obě vítězství?“
Michal Škurla: „Já jsem v Kostěnicích nikdy nebyla a chtěl jsem se tam podívat. A rozjet se. Bylo to hezký, připravený prostředí. Je vidět, že to dělaj‘ lidi, co se jim plochá dráha líbí. I s málem peněz jde udělat závod, aby se líbil. Jde tam jezdit, mohlo by to bejt‘ trošku větší, ale nejsou tam mantinely, tak to nevadí. Jezdí tam spousta hobby jezdců, jen vyjedou ven a nic se jim nestane. Když bude čas, možná bych tam přijel zase. Hlavně podle času.“
speedwayA-Z: „Za dva měsíce, které zbývaly do konce sezóny 2017, jsi toho nemohl stihnout hodně. Nicméně první místo v domácím šampionátu juniorských družstev jste se Zdeňkem Holubem obhájili. Přitom to ve Slaném zpočátku vypadalo na pardubickou korunovaci. Co ti blesklo hlavou, když jsi přímo před svýma očima viděl leteckou vložku Roberta Chmiela a Patrika Mikela?“
Michal Škurla: „Hlavně jsem se mu snažil vyhnout! Pomohlo nám to, nebudu říkat, že ne. Nevím, jestli by Zdenda Patrika předjel, abychom měli šanci na repete v rozjezdu. Pak se jízda opakovat, oba jsme odstartovali a dojeli si pro vítězství. Obhájili jsme, je to dobrej‘ pocit. A to jsme ani jednou jsme nebyli vyložený favoriti, vždy nás odsouvali na druhý místo!“
speedwayA-Z: „Přebory v Plzni, Slaném a Svitavách pro tebe byly o to důležitější, že jsi rovněž bojoval o postup do finálových podniků mistrovství republiky jednotlivců v Divišově a Březolupech. Ani jednou jsi nechyběl na pódiu, takže se to povedlo. Jak se ti líbí nový systém elastické kvalifikace místo jarního semifinále?“
Michal Škurla: „Je víc času a větší šance, když se něco přihodí. Kdyby se někdo kvalifikoval na jaře, je to pro něho horší, ale takhle se to víc míchá a člověk není hnedka ztracenej‘, kdyby vypad‘ na jaře v semifinále. Za mě se mi to líbí, zrovna mně to loni pomohlo hodně. Byly to dobrý závody, přebor jelo dost lidí, takže hezký závody. Akorát je škoda těch rozpisů, že se někdo s někým nepotká vůbec a s jiným zase třikrát. Třeba konkrétně ve Slaným jsem ani jednou nejel se Zdendou a s jinejma víckrát.“
speedwayA-Z: „V Divišově jsi byl možná v roli pasažéra, který právě naskočil do rozjetého vlaku, nicméně v Březolupech ti historicky první pódium v nejstarším motoristickém šampionátu naší země sebral Matěj Kůs až v rozjezdu. Celkově jsi byl devátý jen o pět bodů za Ondřejem Smetanou. O to větší škoda jarní absence, že?“
Michal Škurla: „To je, ale na to, že jsem vynechal jeden závod, to dopadlo dobře. Kdybych trochu víc bodů posbíral v Divišově, dostal bych se třeba od osmičky na příští rok. Tam to nevyšlo, nevím, čím bych to odůvodnil. Neměl jsem moc najeto, mohlo to bejt‘ i tím. Březolupy byly super, tam to šlo hezky. Pěkná dráha, povedlo se nastavit motorku a všechno fungovalo, jak mělo. Rozjezdu byla škoda, v něm to prostě nevyšlo. Mít pokaždý dvanáct bodů, to by se mi líbilo.“
speedwayA-Z: „Co ti však šlo do noty, bylo posunutí mistrovství republiky na dlouhé dráze. Nemám na mysli přeložení z Mariánských Lázní do Kopřivnice jako spíše termín druhého říjnového víkendu, protože na konci června bys nemohl startovat. Jak se ti závod líbil, a jak jsi spokojený se čtvrtým místem?“
Michal Škurla: „Jsem s ním spokojenej‘, ale škoda že nebyla bedna. Ve finále bylo všechno o startu. Odjel jsem dobře, ale Pepa s Hynkem jeli pode mnou. Podjeli mě a to rozhodlo, dráha byla úzká. Jak mě vyvezli, předjel mě i Mates. Ale Kopřivnice je hezký místo pro plochou dráhu. Před závodem se říkalo, že to zruší, ale nakonec to bylo super. Dráha je užší, ale pro všechny stejná. A nebejt‘ Kopřivnice, ten závod se neodjede vůbec.“
speedwayA-Z: „Čas letí rychle a záhy se opět rozburácí motory plochodrážních motocyklů. Začneš sezónu 2018 opět nějakou dubnovou operací?“
Michal Škurla: „Určitě v březnu nejdu na operaci (smích). Budu bojovat, co to půjde na dlouhý, na krátký. Uvidí se. Probíhá zimní příprava, v pondělí odjíždíme na běžky do Špindlu. Do toho příprava motorek. Zahraniční angažmá není, akorát Německo, bundesliga za Stralsund.“
Michal Škurla děkuje:
„Děkuju hlavně tátovi a mechanikovi Lukášovi. Trenérům z Markéty, Odboru sportu Ministerstva vnitra, všem svejm‘ sponzorům a lidem, co mi pomáhaj‘.“
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer a Mirek Horáček
