AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Liberec – 26. červenci
Po pátečním závodě v Coventry se Aleši Drymlovi na třetí finálový závod českého šampionátu jednotlivců ani příliš nechtělo. Na náladě mu nepřidal ani trénink, kde ho zklamal motor. Naštěstí mu bratr Lukáš zapůjčil svůj pohonný agregát, který má připravený na sobotní Grand Prix České republiky. A starší z dvojice pardubických bratří na něm dojel k vítězství, které mu garantovalo celkové stříbro. Titul si nenechal ujít Lukáš Dryml, když šance Luboše Tomíčka dramaticky klesly už po nepovedené první sérii. Pražský závodník nakonec skončil celkově třetí a navzdory životnímu výsledku v mistrovství republiky hovořil o zklamání. Mítink dobře rozjel také Adrian Rymel, avšak po vyloučení za pád v první zatáčce jedenácté jízdy mu třetí příčku o jeden bod uzmul Matěj Kůs.
Klíčové momenty pro titul Lukáše Drymla
Ještě v průběhu týdne by se člověk mohl ztotožnit s klasikem v jeho rčení o nešastném způsobu léta. Jenže v pátek, jak když se mávne kouzelným proutkem. Chladné, pošmourné a uplakané počasí bylo rázem vystřídáno slunečnou oblohou a rtu teploměru šplhala vzhůru. Vzduch kolem stříbřité věže Ještědu se tetelil tropickým žárem a diváci atakovali vstupní bránu pavlovického stadiónu. Takový dav tady v novodobé historii ještě nebyl. Těžko se divit, vyvrcholení bitvy o individuálního mistra bylo silným feromonem diváckého zájmu. A to tím spíše, zůstaly-li tentokrát televizní obrazovky plochodrážně slepé.
Na rozdíl od jediného finálového závodu se závěrečnou rozhodující rozjížďkou vytvořila předchozí dvě kola seriálu výbornou nástupní platformu pro trojici borců. Lukáš Dryml vedl o dva body před Lubošem Tomíčkem a jeden další měl k dobru na svého bratra Aleše. Šance dalších borců už byly výrazně menší. A pro své posílení by potřebovaly nehoráznou smůlu vedoucího tria.
Nicméně ani vedoucí triumvirát nebyl v optimálním rozpoložení. Po svém vyřazení v kvalifikaci o Grand Prix 2009 v italském Terenzanu se Lukáš Dryml rozhodl dát si závodnickou pauzu a doléčit si naštípnutou holenní kost. Liberec a pražská velká cena, v níž by rád odstartoval svůj útok za udržením se v elitní společnosti, ovšem svítily jako maják na jeho cestě k návratu. Jeho bratr Aleš jel včera britskou ligu v Coventry a přiznával, že mu nebylo zrovna dobře. Za těchto okolností by vše mohlo hrát do karet Luboše Tomíčka. Ovšem pražský závodník se po závodech svěřil, že se vůbec nebavil.
Z hlediska bitvy o zlato byla první zásadní rozjížďkou ta, která nesla číslo dvě. Nejlépe do ní odstartoval Filip Šitera. Lukáš Dryml se však venkem první zatáčky sunul do čela. Na začátku protilehlé rovinky vedl, ovšem zespodu přiletěl dravý Filip Šitera. Trefil leadera průběžné klasifikace svým motocyklem a rázem byl první on.
Lukáš Dryml si ovšem uvědomoval hodnotu každého bodu. A bezprostředně začal osnovat protiútok. Filip Šitera neměl ani chvilku klidu. A než se nadál, ve výjezdu z první zatáčky druhého kola byl opět druhý. Zatímco tady Lukáš Dryml konsolidoval své vedení svým vlastním přičiněním, ve čtvrté jízdě mu nahrál osud.
Aleš Dryml v ní ujel konkurentům už od startu. Naopak Luboš Tomíček zůstal vzadu. A ani Martin Málek, ani Hynek Štichauer nepůsobili dojmem, že by mu chtěli galantně uhýbat z cesty. Pražan ovšem usilovně útočil, jenže jedinou odměnou se mu stal skalp slánského závodníka v nájezdu do čtvrtého kola. A Lukáš Dryml vedl rázem o čtyři body.
Ve druhé sérii oba pretendenti mistrovského trůnu inkasovali trojky. Luboš Tomíček se po startu páté jízdy propadl až na třetí příčku, ale ještě před koncem úvodního kola byl zase zpátky na čele před Filipem Šiterou a Matějem Kůsem. Vzápětí upadl Filip Šitera a po delší opravě mantinelu a kropení byla dráha poměrně hutná. Pražan zopakoval svůj skvělý startovní manévr. Vzápětí poslal oběma pronásledovatelům mohutné cejchy, které zpacifikovaly jejich bojovnost.
Ani Lukáši Drymlovi nebylo souzeno ke svému vítězství odstartovat pouze jednou. A poprvé dokonce upadl sám v první zatáčce. K překvapení všech nebyl vyloučen, by rozhodčí Pavel Váňa za stejný incident předtím i potom nemilosrdně rozsvěcoval světla s barvou povlaků nešastných padlých závodníků. Nicméně v tomto případě arbitr na zasedání jury argumentoval, že rozjížďku s číslem osm zastavoval kvůli letmému startu ještě před pádem leadera průběžné klasifikace.
Vzápětí upadl Martin Vaculík. A teprve napotřetí mohl Lukáš Dryml vyrazit za třemi body. Pokud se týká jeho titulu, ve třetí sérii mu k němu zbýval prakticky jen krůček. V jedenácté jízdě jej porazil Matěj Kůs, když cílovou metu po velkém boji protnuli takřka současně. Ovšem vzápětí Luboš Tomíček skončil až třetí. Sice nejlépe odstartoval, leč z první zatáčky vyjeli před ním Adrian Pluska a Josef Franc. Přes svého kolegu se Luboš Tomíček v nájezdu do druhého kola dostal, jenže ten mu to vzápětí oplatil. A dokonce na začátku třetího okruhu sám pronikl do čela.
Odpoledne moudřejší večera
Bráno z úhlu pohledu celkového pořadí šampionátu, bylo o titulu Lukáše Drymla po třech sériích už rozhodnuto. Aby přišel do konce závodu o náskok pěti bodů, musel by mít vskutku nehoráznou smůlu. Jenže na Luboše Tomíčka útočil rovněž Aleš Dryml. A liberecké
odpoledne mu záhy dalo zapomenout na strasti předchozího večera v Coventry.
Aleš Dryml zahájil svou pou jednoznačným triumfem v rozjížďce s číslem čtyři. Jak stojí výše, pronikl rychle do čela před Hynka Štichauera, zatímco Luboš Tomíček dlouho trčel za Martinem Málkem. Pražanova bodová ztráta hrála nejen do karet Lukáše Drymla, nýbrž samozřejmě i jeho staršího bratra.
Vidinu stříbra mu trošku zastřel Adrian Rymel v sedmé jízdě. Zatímco Pardubičan reagoval briskně na pohyb pásky, pražský závodník ho v první zatáčce minul zvenku širokánským obloukem. Jejich duel patřil k tomu nejlepšímu, co dnes bylo v libereckých Pavlovicích k vidění, avšak Adrian Rymel tři body uhájil.
Jak se záhy ukázalo, šlo o jedinou ztrátu Aleše Drymla za celé odpoledne. V desáté jízdě rychle zbavil vedení Martina Vaculíka. Jeho potenciál na případnou odvetu odčerpal Filip Šitera, který loučícímu se šampiónovi svými útoky odčerpával veškerý útočný potenciál.
Po diskvalifikaci Adriana Rymela v jedenácté jízdě na čele osaměl Aleš Dryml. jeho bratr mezitím s definitivní platností získal titul. Ve vzájemném duelu v rozjížďce s číslem čtrnáct měl zpočátku vrch Luboš Tomíček. Avšak Lukáš Dryml číhal za jeho zády na vhodnou příležitost.
Naskytla se už ve druhé zatáčce. Lukáš Dryml v ní zvolil vnitřní stopu, dostal se před Luboše Tomíčka a v nájezdu do druhého kola mu přehradil cestu. Když o pár sekund později míjel startmaršála se šachovnicovou vlajkou, byl s definitivní platností šampiónem České republiky anno domini 2008.
Ovšem i starší z dvojice pardubických sourozenců prahnul po cennější medaili, než je bronzová. V rozjížďce s číslem šestnáct se jeho boj o stříbro dostal do vrcholného stadia. Nejlépe sice odstartoval Matěj Kůs. Aleš Dryml se v prvním oblouku zapletl do mely s Adrianem Pluskou a Adamem Vandírkem.
Vyřešil ji ovšem ve svůj vlastní prospěch a už ve druhé zatáčce podjel Matěje Kůse. Hned po přestávce dorazil do cíle jako první před svým bratrem a v depu mohli okamžitě slavit rodinný double. Luboš Tomíček nakonec v předposlední rozjížďce porazil Adriana Rymela, ale toto vítězství mu už nebylo nic platné.
Bitva o pódium
Seriálu závodů se nedá upřít jistá dávka spravedlnosti, nicméně v otázce dramatičnosti notně pokulhává za jediným finálovým závodem. V něm mají všichni před první jízdou relativně stejné šance. A zkušenosti uplynulých let potvrdily, že před začátkem poslední série pomýšlela na titul ještě alespoň polovina jezdeckého pole. Závěrečná finálová rozjížďka posléze nechala naději čtyřem borcům.
Dnes v Liberci bojovali o titul tři závodníci a jejich kolegům nezbývalo, než jim sekundovat a více či méně úspěšně komplikovat život. A válčit o pódium dnešního závodu, když už o vidinu celkových vavřínů přišli v Praze a v Pardubicích.
V tomto směru začal nejlépe Adrian Rymel. Vítězství v rozjížďce s číslem jedna pro něho bylo poměrně rutinní záležitostí. Od Vladimíra Višvádera převzal vedení ještě před prvním obloukem. „Teď to bude ze čtyřky složitější,“ uvědomoval si. „Mám pod sebou dobrý kluky.“
Jenže v sedmé jízdě se jeho jméno zapsalo mezi vítěze už podruhé, což dokázal vzápětí napodobit už jen Lukáš Dryml. Pražanovo vítězství bylo o to cennější, že jej dobyl na úkor Aleše Drymla, pozdějšího vítěze. Pardubický závodník měl sice lepší start, avšak Adrian Rymel jej minul širokánským obloukem. A by neměl klidu až do cíle, vedení uhájil.
Leč přišla rozjížďka s číslem jedenáct a v ní Adrian Rymel upadl. By se na kraoučké pavlovické dráze dalo očekávat, že nažhavená česká jezdecké elita bude mít v první zatáčce málo místa, Pavel Váňa se vydal cestou diskvalifikací. Stejně jako předtím Martin Vaculík byl nekompromisně nyní vyloučen i Adrian Rymel.
Přitom slovenský exmistr mohl mít na sudího skutečnou pifku. Rozjížďka s číslem tři byla zastavena ve chvíli, kdy ve druhém kole objel vedoucího Matěje Kůse. Důvodem přerušení se stal jeho letmý start. Na otázky, proč až tak pozdě, poukázal Pavel Váňa dlouhou reakční dobou praporkářů. V osmé jízdě byl Martin Vaculík vyloučen, když spadl v první zatáčce. Nicméně na duchu ho nezlomila ani příkoří, ani bolestivě naražená záda, by v průběžné klasifikaci nakonec klesl o tři příčky.
Zato Vladimír Višváder své rozhořčení neskrýval a po rozjížďce s číslem devět vydal mechanikovi Jiřímu Galetovi jasný příkaz balit. „Jsem uraženej,“ komentoval svůj první závodní den po bezmála dvouměsíční (!) přestávce. Dnes ve své první jízdě zadřel motor, aby byl vzápětí diskvalifikován za údajné sražení Filipa Šitery.
„Ani jsem se ho netek‘,“ zapřísahal se. „Mě takhle nesmyslně vyloučí, ale teď přede mnou kdosi jezdil za čárou a rozhodčí ho nechal být!“ Jeho odstoupení dalo mimoděk vzniknou jednomu z největších překvapení šampionátu. Náhradník Martin Gavenda v první zatáčce třinácté jízdy objel najednou Martina Málka, Martina Vaculíka a Josefa France, aby si připsal tři body.
Filip Šitera měl ovšem na jejich vzájemnou kolizi opačný názor. „Podsek‘ mi kolo,“ líčil. „Nebylo tam moc místa. Letěl jsem a jen si říkal ‚prosím, prosím, jen ne zádama‘. Naštěstí jsem si vyrazil jen dech.“ A ukázal, že nafukovací mantinely nemusí být všelékem, protože trefil místo, kde zrovna nebyly.
Vyjma bratří Drymlových se jakýchkoliv peripetií dokázal vyvarovat už jen Matěj Kůs. V repete páté jízdy sice dostal pořádnou cejchu a dojel až za Filipem Šiterou a Lubošem Tomíčkem, avšak jinak se musel sklánět pouze před Alešem Drymlem. Skvělou podívanou byl především jeho vítězný duel s Lukášem Dryml v rozjížďce s číslem jedenáct. A tak nakonec skončil třetí a na domácích stupních vítězů by mu už měli přidělit stálé inventární číslo.
Hlasy z depa
„Druhý místo celkově, jsem spokojen,“ netajil se Aleš Dryml. „Ještě včera bych to nečekal. V Coventry mě zrovna nebylo dobře. Nechtěl jsem dnes závodit, ale byl by problém kvůli řádům. O tréninku mě tady zklamal motor a brácha mi půjčil svůj. A tak jsem testoval jeho motor na pražskou Grand Prix. Nakonec z toho bylo vítězství a titul vicemistra. To už bylo lepší, po včerejšku bych tomu nevěřil. Teď bych si chtěl dát pauzu. Celej‘ seriál byl vyrovnanej‘, kluci se snažili. Měli vidinu mistrovství světa a Evropy a závodili, jak to šlo. Stačil jeden defekt a všechno bylo jinak. Bojovalo se, předjíždělo, nebyl to start – cíl. Ani jsem s prvním místem nepočítal, jsem spokojenej‘, hlavně s tím druhým místem celkově.“
„Dnešní závod byl na dobrý úrovni a hodně vyrovnanej‘,“ hodnotil Lukáš Dryml, který se na trůn nejlepšího českého závodníka vrátil po třech letech. „Jelo se o dost a na první místo útočilo víc závodníků. Tejden byl strašnej‘, jak lilo, ale dnes se počasí vyvedlo. Byl jsem neuvolněnej‘, nejistej‘ a nebyl sebevědomej‘. Povzbuzovalo mě, že jsem byl o dva body vpředu. Nechtěl jsem to darovat. Ta třítýdenní pauza mě dostala do nejistot, když je člověk zvyklej‘ jezdit závody několikrát za tejden. Hodně jsem se nadřel a jsem rád, že to dopadlo. Chtěl bych si budovat formu, co jsem měl. Tahle konkurence byla vyrovnaná a každej‘ moh‘ vyhrát. Ten titul nebyl určitě zadarmo.“
„Jel jsem na nejlepším motoru, co mám,“ svěřil se Matěj Kůs. „Díky pořadatelům za dráhu. V Liberci většinou nebejvá závodnická, ale dnes se dalo předjíždět. Třetí místo jsem nečekal, jsem spokojenej‘. I celkově se seriálem, i když v prvních dvou kolech jsem měl smůlu.“
„Mrzí mě to,“ litoval Luboš Tomíček, jemuž nevyšel útok na titul a nakonec skončil třetí. „Jsem zklamanej‘. Liberec je malá dráha, ale neměl jsem z toho dobrej‘ pocit. Jak jsem jel v poslední době v Anglii, tak jsem tam nikdy nejezdil. O to horší je to v Evropě. Dnes jsem se ale vůbec nebavil. Člověk ví, že v průběhu roku výsledky napovídaj‘, že Lukáš a Aleš jsou k poražení. Mrzí mě to, dneska jsem si nezasloužil ani to třetí místo. Jsem druhej‘ poraženej‘, takže zklamání, i když třetí místo je můj nejlepší výsledek.“
| 1. Aleš Dryml, Pardubice | 3 2 3 3 3 | 14 |
| 2. Lukáš Dryml, Pardubice | 3 3 2 3 2 | 13 |
| 3. Matěj Kůs, Praha | 3 1 3 2 3 | 12 |
| 4. Adrian Rymel, Praha | 3 3 X 3 2 | 11 |
| 5. Luboš Tomíček, Praha | 1 3 1 2 3 | 10 |
| 6. Filip Šitera, Plzeň | 2 2 1 2 3 | 10 |
| 7. Josef Franc, Praha | 1 1 3 2 1 | 8 |
| 8. Hynek Štichauer, Pardubice | 2 1 2 1 2 | 8 |
| 9. Jan Jaroš, Praha | 1 0 3 1 2 | 7 |
| 10. Adrian Pluska, Slaný (PL – ACCR) | 2 2 2 1 0 | 7 |
| 11. Martin Málek, Slaný | 0 3 1 0 1 | 5 |
| 12. Richard Wolff, Praha | 2 2 0 0 1 | 5 |
| 13. Martin Vaculík, Slaný (SK) | 0 X 2 1 1 | 4 |
| 14. Martin Gavenda, Praha (res) | 3 0 | 3 |
| 15. Adam Vandírek, Praha | 0 1 1 0 0 | 2 |
| 16. Pavel Ondrašík, Praha | 1 0 E 0 E | 1 |
| 17. Vladimír Višváder, Liberec | E U 0 – – | 0 |
Závěrečné pořadí šampionátu:
| Praha | Pardubice | Liberec | TOT | |
| 13.5. | 14.5. | 26.7. | ||
| 1. Lukáš Dryml, Pardubice | 12 | 15 | 13 | 40 |
| 2. Aleš Dryml, Pardubice | 11+R | 13+E | 14 | 38 |
| 3. Luboš Tomíček, Praha | 14 | 11 | 10 | 35 |
| 4. Adrian Rymel, Praha | 11+2 | 9 | 11 | 31 |
| 5. Filip Šitera, Plzeň | 11+3 | 10 | 10 | 31 |
| 6. Matěj Kůs, Praha | 9 | 6 | 12 | 27 |
| 7. Martin Vaculík, Slaný | 10 | 11 | 4 | 25 |
| 8. Josef Franc, Praha | 8 | 7 | 8 | 23 |
| 9. Hynek Štichauer, Pardubice | 7 | 4 | 8 | 19 |
| 10. Richard Wolff, Praha | 0 | 13+3 | 5 | 18 |
| 11. Adrian Pluska, Slaný (PL) | 4 | 5 | 7 | 16 |
| 12. Jan Jaroš, Praha | 7 | 1 | 7 | 15 |
| 13. Martin Málek, Slaný | 4 | 4 | 5 | 13 |
| 14. Adam Vandírek, Praha | 5 | 5 | 2 | 12 |
| 15. Pavel Ondrašík, Praha | 5 | 4 | 1 | 10 |
| 16. Martin Gavenda, Praha | DNR | DNR | 3-R | 3 |
| 17. Vladimír Višváder, Liberec | 1 | 2 | 0 | 3 |
| 18. Michael Hádek, Plzeň (res) | 1-R | DNR | NS | 1 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
