Chabařovice – 21. června
Minulou sobotu se začaly do chabařovického plochodrážního areálu sjíždět automobily, na kterých bylo patrné, že mají něco společného s plochou dráhou. Jedno však bylo pro znalce nápadné, nepřivážely s sebou motocykly, ale jen jejich jezdce. Ti nepřijeli závodit, ale zavzpomínat na staré dobré časy. Dávno či nedávno minulé.
Mezi prvními, kteří přijali pozvání pořadatelů, byl mimo jiné již jediný žijící z pěti zakladatelů ústecké ploché dráhy, šestaosmdesátiletý Jiří Štancl st. Ten byl jedním z těch, který se společně J. Volfem st, J. Jedličkou, K. Voborníkem st. a St. Svobodou st. o vznik severočeského plochodrážního klubu zasloužili. Až na pana Jedličku mají všichni za svým jménem dodatek starší. S jejich jmény se totiž setkáváme na ploché dráze i v současnosti v podobě mladších potomků. A ti také přijeli už většinou zavzpomínat.
Při pohledu do historické startovní listiny zdejší plošiny je patrné, že popelářské sportovní řemeslo se dědí z otce na syna a velmi často táhlo i bratrské dvojice. Mezi nejznámějšími, kteří oblékli vestu ústeckého nebo chabařovického plochodrážního klubu to byli otec a syn Štanclovi, Voborníkovi, Svobodovi. Z rodiny Volfů, otec Jaroslav a jeho synové Jaroslav a Jan. Jedno z dalších nezapomenutelných jmen, které je nutné v této souvislosti připomenout, jsou otec a syn Švábovi. Další plochodrážní rodinka jsou bratři Josef a Karel Průšovi a ještě sportovně aktivní Karel Průša ml. Z trvale domácích plošinářů je to i v současnost stálá duše zdejší plošiny v podobě Jardy Zobala a jeho syna Jaroslava.
Z mladší generace chabařovických plošinářů zde byli známí Láďa Šifalda se synem Alešem, kterého v nadějné kariéře zastavilo zranění. Láďa však nenechává nic náhodě, a tak mohli diváci zajímavého sportovního dění spatřit i jeho šestiletého syna Filipa, který se hlásí ke slovu a předvedl zde motocyklovou ukázku i jízdu na čtyřkolce.
Výčet plošinářských jmen zdejší dráhy zahrnuje i další rodinné dvojice. Někteří více, jiní méně známí – bratři Milan a Bohouš Polákovi, stejně tak Milan a Miroslav Vondráčkovi, Miloš a Petr Müllerovi, Šach Petr a Jiří, či dvojčata Jaroslav a Martin Kolářovi. Do výčtu patří ještě otec a syn Kajzrovi a bratři Václav a František Spurných, kteří toho však mnoho nenajezdili.
Bylo zajímavé se zaposlouchat do vzpomínek a vyprávění u jednotlivých skupinek , hlavně té starší generace jezdců. Vzpomínalo se, jak to bylo tenkrát, když…! Mnozí přivezli i zažloutlé fotografie a novinové články. Při slavnostním defilé početné garnitury ústecké a chabařovické plošiny pak vyzpovídal moderátor Karel Voborník některé jezdce. A to pak bylo opravdu veselo slyšet ty pravé plochodrážní perly.
Podle slov většiny přítomných se setkání nadmíru vydařilo a i ve skromných klubových podmínkách splnilo očekávání. Na závěr krátkým dodatkem vyjádření předsedy VV ploché dráhy Petra Moravce, který působil při závodech jako předseda jury.
„Sobotní plochodrážní odpoledne bylo skutečně vydařeným odpolednem v rámci 17. ročníku Memoriálu Jiřího Hurycha. Při vzpomínce na sportovce, který nechal na ploché dráze život, proběhly i důstojné oslavy padesáti let klubu. Možná to byla ta dominantní záležitost celého dne. To, že se všichni ti lidi, co jezdili, závodili a kteří jsou s tímto plochodrážním sportem nějak spjati, sešli, to je úspěch pořadatelů! Úspěchem pořadatelů je i početná divácká návštěvnost. Důležité je i to, že se na zdejší dráze odjely celé závody bez vážnějších problémů, a to vše je další úspěch pořadatelů. Byla by obrovská škoda, kdyby tady v Chabařovicích měla plochá dráha skončit!“
Foto: Lubomír Hrstka
