Bořice – 26. listopadu
Ještě loni mohl sloužit jako synonymum pro technické patálie. Trápil se, trápil a mnohdy se již po tréninku ocitnul s prázdnýma rukama, když mechanická srdce obou jeho motocyklů praskla. Letos však investoval do techniky a během nadcházející zimní přestávky chce hodně pracovat také na sobě. Josef Novák se totiž v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z svěřil, že napřesrok chce postoupit zase o kus dopředu.

 

speedwayA-Z: „V sezóně 2016 jsi byl jediným pardubickým juniorem, takže jsi extraligu ve vestě s bílým koníkem absolvoval od začátku do konce. A ty ses do historie zapsal jako extraligový šampión. Jaký to byl pocit?“

Josef Novák: „Byl jsem v sestavě jako junior a měl jsem tři povinný jízdy. Jezdil jsem ještě Jawu, bylo to divoký. Jelo to nebo nejelo. Měl jsem třeba jen jeden bod a největší zásluhu na titulu měli ostatní. Ale aspoň jsem jezdil se silnejma soupeřema. To pro mě byla motivace se jim přiblížit. Poslední extraligu v Praze jsme už jeli bez Aleše, zkoušeli jsme, jak budeme silný. A vypadalo to velice solidně. Titul byl hezkej‘, podíval jsem se mezi ostatní motoristy na vyhlášení mistrů.“

 

speedwayA-Z: „Nicméně po rozpadu BP Teamu se Patrik Mikel vrátil do ZP Pardubice už jako kmenový závodník. Tím pádem měl více příležitostí on. Ty jsi většinu závodů odseděl v depu a výrazněji sis zazávodil prakticky jen, když jsi v Žarnovici hostoval za Slaný…“

Josef Novák: „Letos to bylo daný výkonností, Patrik byl lepší. Je o několik kroků přede mnou. Tak jsem stál. Je to týmová taktika. Já to hraju taky, je jasný, že Vašek se z postu náhradníka dá do jízdy, aby udělal body. Když už jsem jel já, bylo to v rozjížďce, kde se věřilo, že nějakej‘ bod přivezu. Když jsem jel za Slaný v Žarnovici, měl jsem čtyři body. To byl jedinej‘ závod, kdy jsem jel čtyři jízdy. Nevyhráli jsme titul, je to škoda. Když se to ale nepovedlo letos, získáme ho příští rok. Je to sport, všechno je možný.“

 

speedwayA-Z:  „Avšak pardubickému klubu se nedalo vytknout, že by se nestaral o závodní příležitosti pro svoje závodníky. I proto postavil do první ligy dvě družstva. Jenže tys byl v tom druhém, jemuž nebylo souzeno soutěž vyhrát.“

Josef Novák: „Ta ligy byla rychlá, pamatuju si jen Divišov. Nečekalo se, že budeme zářit, ale snažili jsme se. Je pravda, že nás rozdělili do dvou družstev, ale zase jsem měl závody. Kdyby Pardubice měly jen jedno družstvo, nesvez‘ bych se, takže dobrý. Určitě jsem nelitoval, bylo to udělaný normálně, jedno družstvo, aby dělalo výsledek, a my, abychom si zazávodili. To je důležitý jezdit a sbírat zkušenosti. Člověk se učí.“

 

speedwayA-Z: „V mistrovství republiky juniorů ses dočkal pódia na Markétě, kde jsi sebral třetí místo Filipu Hájkovi. On ti to ale v Pardubicích vrátil i s úroky, nicméně jak hodnotíš své závěrečné páté místo v jednadvacítkách a třetí v samostatné klasifikaci devatenáctiletých?“

Josef Novák: „První závod byl v Plzni, rozjížděl jsem se a nebylo to ještě úplně ideální. V Praze to bylo dobrý. Prohrál jsem s Edou a Patrikem, ale závod se mi podařil. Dráha byla dobrá, sedlo mi to. Fílu jsem porazil v základním rozpisu i ve finále. Ale on si to zase vybral v Pardubicích. To bylo katastrofický! V první jízdě jsem porazil Zdeňka Holuba a každej‘ čekal, že to bude dobrý. Ale ve druhý jízdě jsem spálil spojku a pak to šlo od deseti k pěti. Nakonec mě porazili i Honza Kvěch a David Pacalaj. To už byl vrchol! To byly hodně špatný závody! Po Praze jsem měl na třetí místo v jednadvacítkách a druhý v devatenáctkách. Teď jsem skončil až okolo osmýho místa, celkově pátej‘ a v devatenáctkách třetí. To stálo za prd!“

 

speedwayA-Z: „Pražské pódium ti otevřelo cestu do startovní listiny pardubického semifinále mistrovství světa, v němž jsi skončil čtrnáctý. Příležitost se pro tebe naskytla rovněž v evropském semifinále v Nagyhalaszu, kde ti patřila dvanáctá příčka. Jak na tyto závody vzpomínáš?“

Josef Novák: „V Pardubicích jsem nějakej‘ bod udělal, ale přece je to semifinále mistrovství světa. To je hodně těžkej‘ závod. Všichni jsou připravený na sto procent a chtějí postoupit. Já se fyzicky zvednul, ale mám těžší motorky. Na začátku sezóny jsem byl těžkej‘ i já, přes zimu jsem přibral a musel jsem to trošičku snížit. V Nagyhalaszu jsem jel se soupeři jako Härtel, Fienhage nebo Čugunov. Přijel jsem jako náhradník a díky tomu, že Rusa nepustili přes hranice, jsem jel já. Měli jsme technický problémy, odešla mi spojka, tak jsme jeli před přeborem v Chabařovicích ještě domů. Přijeli jsme ve čtyři ráno, prospal jsem se a zase jsme jeli dál. Na to jsem si už zvyk‘, i když to bylo krutý, to odřídit. To samý byla extraliga v Žarnovici, když jsme se vraceli z Ukrajiny. Jsou to přesuny přes noc, táta je přece už starší, tak už po tmě tolik jezdit nemůže.“

 

speedwayA-Z: „S juniorským národním týmem jsi absolvoval světové semifinále v Esbjergu a evropské v Abensbergu, kde přece jen k postupu do finále nebylo daleko. Není to škoda, když napřesrok opouští družstvo osvědčené opory ročníku narození 1996?“

Josef Novák: „V Esbjergu jsem odjel jednu jízdu a udělal nulu. Na trénink nám připravili měkčí, hlubší dráhu. Měla jiný rozměry, na ničem takovým jsem ještě nejel. Na závod to utemovali, byl to beton. Pak začalo pršet a závody skončily po desátý jízdě. Nepostoupili jsme a z mistrovství Evropy nakonec taky ne. Milan Špinka počítal, že Eda, Zdenda a Patrik budou dělat body. Ale Patrik neměl den, Zdenda si jednou vytrh‘ chcípák a přejel čáru. Jedinej‘, kdo dělal body, byl Eda. Na Abensberg jsem od Aleše koupil motor GM a mám klid. S Jawama jsem měl dva, tři motory pryč každej‘ měsíc, tady jsem měl dvakrát, třikrát problém, ale nebylo to fatální. Na údržbě motoru jsem ušetřil šedesát, sedmdesát procent toho, co jsem musel investovat do Jaw. Bylo jedno, kdo mi to dělal, stejně se to zadřelo. V Abensbergu postup nevyšel, byla to smůla. Příští rok to bude těžší, Eda a Zdeněk Holubů už nejsou junioři.“

 

speedwayA-Z: „Juniorská družstva ve Slaném jsi absolvoval po boku Václava Kvěcha. Jak se ti s ním spolupracovalo a jak bys bilancoval vaše páté místo?“

Josef Novák: „Byli jsme narychlo udělaný družstvo. Měl jsem nastoupit s Fílou, ale ten se mnou nechtěl jet, protože nebyl spokojenej‘, jaký jsem měl výsledky. Vybral si Chlupa a jali pěkně. Vašek Kvěch je ještě trošku pohrkanej‘. Upad‘ a serval si z motorky i držáky, co jsem si myslel, že ani urvat nejdou. Tak jsem to zachránil. No, zachránil, výsledek mělo přivézt první pardubický družstvo. Byl to ale další závod, sbíral jsem zkušenosti, jak říkám, nejdůležitější je pořád jezdit, bejt‘ v souboji a nejezdit sám.“

 

speedwayA-Z: „Když vyznáváš filozofii co největšího počtu závodů, potom ti přebor musel být ušitý přímo na míru. Navíc se konkurence nebyla špatná a tobě se dařilo kvalifikovat se do finále mistrovství republiky jednotlivců. Chybělo snad jen aspoň jedno místečko na pódiu, že?“

Josef Novák: „Přebor je úplně nejlepší, je to spousta závodů. Ten je fakt dobrej‘, většinou je nás závodníků hodně a výkonnost je různá. Přebor mně dá asi nejvíc, těch hodně závodů pomáhá, vyplní volný místa, když jiný závody nejsou. Letos to bylo nacpaný, jezdil Simoťák, Smetyš, Holub… Vím, že ty kluci jsou k poražení, ale musím na sobě zamakat. Techniku už mám, teď ještě pracovat na sobě a trošku se posunout. Nejlíp jsem byl čtvrtej‘ v Chabařovicích, ale tam nás bylo málo. Díky rozpisu jsem se dostal do áčka. To byl nejlepší výsledek, ale ne úplně nejlepší závod. Hodně dobrej‘ byl Liberec. Pršelo, ale pak tak dráha byla nejlepší, co jsem tam zažil.“

 

speedwayA-Z: „Příležitost k závodění ti nabídly rovněž podniky MACEC Cupu a Poháru přátelství, které Pardubice obsazovaly. I když v obou případech se dostaly do termínových kolizí s jinými závody. A závěr sezóny ti nakonec vzal pád při závěrečném žarnovickém pouťáku.“

Josef Novák: „Rumunsko kolidovalo se Stuhou, nejeli jsme tam. Škoda, sehnali nafukovačky. Ještě loni se jelo proti plotu. Cestou na Ukrajinu nás na hranicích drželi osm hodin a pak nám navigace vybrala takovou cestu, kde jsem neměl odvahu jet více než třicítkou. Deset kiláků jsme jeli rovně, nikde žádná zatáčka, ale samá díra. Zpátky jsme už jeli po jiný trase a ta byla jakžtakž. Po finále v Březolupech jsem řek‘, že pojedu pohár v Žarnovici, protože každej‘ závod je dobrej‘. Chlup upad‘, motorka se vrátila do dráhy přede mě a já ji trefil. Na Pardubice jsem se díval a do Gorzowa ani nejel. A to jsem se tam tak těšil. Pohár přátelství jsem jel v sobotu v Debrecenu, skončili jsme třetí. To jsem ještě měl problém, nevím jak, ale se svíčkou jsem vytáh‘ i rotor zapalování a nemoh‘ chytit nastavení. Další závody byly Swietochlowice, ale to jsem byl v Dánsku, místo závodu na Ukrajině jsem jel v Maďarsku a mistrovství Evropy. Poslední závod byly Pardubice a Žarnovica, ale tam to v neděli zrušili kvůli dešti.“

 

speedwayA-Z: „Loni jsi jezdil i saský Drift-On-Ice, nicméně při letošní ouvertuře ve Freitalu jsi chyběl. Znamená to, že jsi šroubky ze své zimní přípravy vyškrtnul?“

Josef Novák: „Letos to asi nedopadne. Dal jsem přednost práci a penězům, co si můžu vydělat. Když se budu chtít svýzt na šroubkách, obuju si gumu a půjdu na rybník. Ronny ti sice přispěje, jsou to pěkný závody, ale stačí to tak na naftu. Jestli pojedu, připravím se líp než loni. Ronny a Ritchie už věděj‘ co a jak. Na tom stadiónu je to jiný než na rybníku. Umělej‘ led víc drží, na rybníce je to takový klouzavější.“

 

speedwayA-Z: „Do nové sezóny sice zbývá dost času a závodníci ještě vesměs relaxují po letošních závodech. Jak jsi na tom v tomto ohledu ty?“

Josef Novák: „Plán už mám. Musím udeřit na tělo a ještě zhubnout. Šedesát pět kilo je to, co musím, a čím míň bych vážil, tím to bude líp. Je znát, když je člověk lehčí, líp se cejtí na motorce, líp se na tom hejbe. Jím míň a zdravějc‘, chodím cvičit, nejvíc ve škole, máme novou posilovnu. Je to udělaný na work out, to je paráda. Tělocvikáři mi aktivně pomáhaj‘, vždy mi půjčí klíče. Teďka chci ještě začít plavat. Pořád zůstávám u GM, nabídnul se mi Hynek Štichauer, že mi pomůže udělat motorku na sezónu, jak by měla bejt‘. To přijmu, to jsem rád, toho využiju. Hynek má zkušenosti, ví, jak má všechno vypadat.“

 

---

Josef Novák děkuje:

„Rodině, tátovi a mámě, všem sponzorům – Vakuování s.r.o. a Autodoprava Tetřev. Hynkovi Štichauerovi, Aleši Drymlovi, Honzovi Vaňátkovi a všem, kteří mi jakkoliv pomohli v sezóně.“

---

Foto: Karel Herman, Mirek Horáček, Jan Vaňátka a Antonín Škach