Zlín – 21. června
Jak magazín speedwayA-Z už informoval, pondělí bylo významným dnem pro Martina Málka. Na zlínské Univerzitě Tomáše Bati úspěšně složil bakalářské zkoušky. Vedle mistrovských titulů z ploché dráhy tak získal i titul na akademické půdě a může před svým jménem uvádět zkratku Bc. Slánský závodník se magazínu speedwayA-Z svěřil, že sport levých zatáček měl svůj podíl i na jeho studijním úspěchu.

Hlas ze školních škamen
„Moje bakalářská práce se jmenovala Opotřebení pneumatik pro plochou dráhu. Cíle bakalářské práce byly vypracovat literární studii na dané téma, připravit zkušební vzorky pro různé zkoušky, provést vlastní měření mechanických vlastností a zkoušky na opotřebení vzorků a v poslední části tyto naměřené výsledky vyhodnotit.

V literární části jsem popsal definici pneumatiky, základní pojmy, základní části pláště pneumatiky, rozdělení pneumatik.

Dále jsem popsal materiály a suroviny, které se používají při přípravě a zpracování gumárenských směsí a výrobě pl᚝ů. Popsal jsem složení gumárenské směsi, přísady a přídavné materiály. Popis míchání gumárenských směsí, kde je popsán princip míchání na dvouválci a na hnětiči. Přípravu polotovarů a konfekci pl᚝ů pneumatik. Také je popsána výroba lisováním a vulkanizace. V poslední části jsem popsal různé druhy zkoušek.

Zkušební tělesa pro všechny druhy testů byly připraveny na lisováním v laboratořích Ústavu výrobního inženýrství Fakulty technologické UTB a gumárenská směs byla dodána přímo od výrobce.

V experimentální části jsem provedl měření mechanických vlastností a měření pro opotřebení pryžových vzorků.

Výsledky měření jsem porovnával v programu Statistica a hledal jsem nějakou závislost mezi mechanickými vlastnostmi a opotřebením.

Zkoušky na opotřebení jsem prováděl dvojího druhu. Pro obrušivost, kdy zkušební vzorek ve tvaru válečku se brousil na brusném papíru po určité dráze. Vzorek se zvářil před a po obroušení a určil se úbytek hmotnosti. Pro toto měření je určený speciální přístroj.

Další zkouška pro opotřebení byla prováděna na přístroji, kdy na zkušební vzorek, kterým bylo malé pryžové kolečko, dopadal keramický břit a vykusoval malé části ze vzorku. Zkouška se nazývá test rychlého opotřebení. Vzorek se zase zvážil před a po opotřebení.

Závěr byl takový, že při porovnání výsledků mechanických vlastností a obrušivosti vyšlo, že je určitá závislost jen pro jednu vlastnost. A to modul M300, což je určitá veličina měřaná při tahových zkouškách. V ostatních výsledcích nebyla prokázána žádná závislost. Zatímco porovnání výsledků mechanických vlastností a testu rychlého opotřebení vyšlo, že mezi sebou nějak souvisí výsledky hned tří vlastností, a to je tažnost, M100 a tvrdost. Mezi jinými veličinami nebyla prokázána žádná závislost.

Tak tím se zabývala má bakalářská práce, kterou jsem obhájil. U státní závěrečné zkoušky jsem si vytáhl dvě otázky a docela mi sedly. Z mechaniky to byla teplotní napjatost pro staticky neurčité uložení nosníků a z materiálů to byla otázka na diagram železo-uhlík. Ten jsem uměl téměř dokonale, protože ten mě pronásledoval už od střední školy.

Obhajoba mé práce byla klasifikována jako „B“ – velmi dobře, SZZ taky ohodnocena B, takže celková známka byla jedno veliké béčko.

Jsem moc rád, že už to mám za sebou, určitě si podám přihlášku dál na navazující studium, ale ještě nejsem tak úplně rozhodnutý, který obor si vyberu.“