Napětí ve vzduchu bylo o to větší, že šlo o finále devětašedesáté Zlaté přilby města Pardubice. Konečně páska letěla nahoru! Takřka současně byl celý stadión na nohou. Václav Milík totiž neomylně zamířil dopředu, jako střela prolétl první zatáčkou a pak již odkrajoval zbývající kola do cíle. Více než sto čtyři sekund, než jej jako prvního pozdravila šachovnicová vlajka v rukou Jaroslava Kocka, publikum křičelo, tleskalo, jásalo, mávalo vlajkami a snažilo se historický moment zachytit na své foťáky či mobily. Nadšení neznalo mezí ani, když už pardubický kapitán projel vítězně cílem. Sekuriťáci byli v té chvíli malými pány a diváci vtrhli na ovál jako za časů triumfů Milana Špinky a Jiřího Štancla. Jednadvacetileté čekání na prvního českého vítěze plochodrážního závodu všech závodů první říjnový den letošního roku definitivně skončilo. Tomáš Topinka se magazínu speedwayA-Z svěřil, že na Václava Milíka rozhodně nežárlí.

Tipujte:

O dva roky odložené splnění prognózy

„Dva roky předtím jsem v televizním studiu prohlásil, že to Venca může vyhrát,“ říká Tomáš Topinka, že jej vítězství Václava Milíka zase tolik nepřekvapilo. „Že je to nejhlavnější aspirant, a že je škoda, že nejede. Měl na to už tehdy.“

Jenže termínové kolize s polskou extraligou jméno Václava Milíka škrtnuly ze startovních listin ročníků 2015 a 2016. „Letos jsem tomu věřil, že vyhraje,“ neskrývá Tomáš Topinka. „Měl nejlepší rok za celou kariéru.“

Václav Milík se však zatím ve své kariéře nikdy ve Zlaté přilbě nedostal mezi nejlepších dvanáct. „Jsou to dva závody ve dvou,“ přemítá kouč letošních mistrů, který ve Svítkově pochopitelně nemohl chybět ani letos. „Musíš se dostat do finále, odstartovat a dostat se tam. Já tehdy přemejšlel, že jsem ve velkým finále Zlatý přilby. Tečka. Jak to dopadne, tak to dopadne. Je to delší jízda, chceš zajet co nejlepší výsledek. Vyhrát jede každej‘, na začátku jich je šestatřicet. A nakonec jich jede šest.“

Žlutá dráha, z níž Václav Milík letos startoval, se spolu s bílou pokládá za nejvýhodnější pro úspěch v šestičlenném finále největších střelců… „Abych ti řek‘ pravdu, vím o závodnících, co taktizovali, aby měli takovou nebo makovou pozici,“ reaguje Tomáš Topinka. „Nevím, jestli to Venca řešil. Já to neřešil, snažil jsem se závodit. Nevím, jestli jít zprostředka je výhoda, já tenkrát měl zelenou.“

Jeden rekord Tomáši Topinkovi zůstává

Léta platilo, že Tomáš Topinka je posledním českým vítězem Zlaté přilby města Pardubice. Rok co rok od jeho primátu z konce září 1996 se pravidelně přidávala další a další číslovka, jak čas běžel a česká hymna se ve Svítkově hrála pouze při nástupu. Nyní je však posledním domácím závodníkem, který slavný závod vyhrál Václav Milík, a od jeho vítězství neuběhl ani měsíc.

„Tuhle dementní otázku mi dávalo už asi patnáct lidí,“ vycítí Tomáš Topinka dotaz, jak reaguje na fakt, že se jeho postavení propadlo do historie. „Myslím si, že je debilní, zlatou přilbu mi nikdo nevezme. Že to trvalo jednadvacet let, je věc jiná.“

Každopádně v souvislosti s jeho vítězstvím zůstává ještě jeden rekord, protože nikdy přestávka mezi dvěma primáty českých závodníků nebyla tak dlouhá. A to včetně období, kdy se Zlatá přilba nemohla konat kvůli válce anebo dodnes neobjasněnou pořadatelskou pauzu v padesátých letech.

„Je to dobře,“ kvituje Tomáš Topinka letošní výsledek Václava Milíka. „Je jen škoda, že Zlatá přilba už není tolik atraktivní pro hvězdy Grand Prix. Nemaj‘ zájem, zlatá přilba a jawácká motorka pro ně asi moc neznamenaj‘. Za mý éry chtěl tu přilbu každej‘.“

A kdybychom si chtěli do Tomáše Topinky trošku rýpnout, letos se fanoušci dostali až ke stupňům vítězů, což se před jednadvaceti lety přece jen nestalo… „Takový ptákoviny nesleduju,“ odráží smeč. „Byl jsem tam kvůli závodění, ne abych sledoval, co udělaj‘ diváci. Co se mi líbilo, jen hrstka lidí opustila stadión jen po finále. Taky ti, co nezaplavili ovál, zůstali na tribunách a počkali na vyhlášení. To mi přišlo super.“

Další doporučená četba:

jak Tomáš Topinka vyhrál Zlatou přilbu 1996

Foto: Karel Herman